Přeskočit na obsah

Polabí

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - region

Polabí je souhrnné označení pro českou část nížiny podél řeky Labe. Jedná se o úrodný, hustě osídlený a hospodářsky významný pás území, který se táhne od Jaroměře až po státní hranici s Německem u Hřenska. Díky své nízké nadmořské výšce a kvalitní půdě je Polabí považováno za obilnici České republiky.

🌍 Geografické vymezení a charakteristika

Polabí není přesně vymezeným geopolitickým celkem, ale spíše geografickým a kulturním regionem. Jeho osu tvoří řeka Labe, od jejíhož jména je název odvozen. Geograficky se jedná o součást rozsáhlejšího celku zvaného Česká tabule.

Krajina Polabí je převážně rovinatá až mírně zvlněná, s průměrnou nadmořskou výškou kolem 200 metrů. Nejnižším bodem je hladina Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejnižší bod celé České republiky. Výraznou dominantou, která se z rovinaté krajiny zvedá, je památná hora Říp (461 m n. m.).

Půdy v Polabí jsou tvořeny převážně úrodnými černozeměmi a hnědozeměmi na říčních sedimentech (spraších), což vytváří ideální podmínky pro zemědělství. Kromě Labe protéká regionem řada jeho významných přítoků, jako jsou Vltava, Jizera, Cidlina, Orlice a Ohře, které dále dotvářejí charakter krajiny.

Region se dělí na několik částí:

📜 Historie

🏛️ Pravěk a raný středověk

Díky příznivým klimatickým a půdním podmínkám patří Polabí k nejdéle osídleným oblastem v Čechách. Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka již v paleolitu. V neolitu se zde rozvíjely první zemědělské kultury, jako byla kultura s lineární keramikou. V době bronzové a železné zde sídlily kmeny Keltů (kmen Bójů) a později Germáni (kmen Markomanů).

Od 6. století začaly do oblasti pronikat slovanské kmeny. Podle Kosmovy kroniky právě na horu Říp vystoupal praotec Čech a rozhodl o usazení svého lidu v této "zemi oplývající mlékem a strdím". Polabí se stalo jádrem formujícího se českého státu pod vládou Přemyslovců. Vznikla zde významná hradiště jako Libice nad Cidlinou (centrum Slavníkovců) nebo Stará Boleslav.

👑 Středověk a novověk

Ve středověku se Polabí stalo hospodářskou základnou Českého království. Zakládala se zde královská města jako Kolín, Nymburk, Litoměřice nebo Jaroměř, která prosperovala z obchodu a řemesel. Úrodná půda zajišťovala dostatek potravin pro celou zemi. Labe se postupně stávalo i důležitou dopravní tepnou.

Během husitských válek byla oblast dějištěm mnoha bitev, například bitva u Lipan. V období renesance a baroka zde šlechtické rody budovaly svá sídla, například zámky v Poděbradech, Brandýse nad Labem nebo Mělníku.

🏭 Průmyslová revoluce a moderní dějiny

V 19. století zasáhla Polabí průmyslová revoluce. Rozvíjel se především potravinářský průmysl (cukrovary, lihovary, pivovary) a později i chemický průmysl (např. v Pardubicích nebo Neratovicích). Klíčovou roli hrála výstavba železnice, která propojila polabská města s Prahou, Vídní a Německem a usnadnila transport zemědělských plodin i průmyslových výrobků. Labe bylo také splavněno pro větší lodě, což posílilo jeho význam jako vodní cesty.

Ve 20. století pokračoval rozvoj průmyslu a zemědělství, které však bylo poznamenáno kolektivizací během komunistického režimu. Po roce 1989 dochází k postupné revitalizaci krajiny a obnově tradičních hospodářských odvětví.

🏙️ Významná města a sídla

🌾 Hospodářství a zemědělství

Polabí je tradičně nejdůležitější zemědělskou oblastí České republiky. Pěstuje se zde především:

Na zemědělství navazuje rozvinutý potravinářský průmysl, včetně cukrovarů (např. Dobrovice), pivovarů (Nymburk, Velké Popovice na okraji regionu) a konzerváren.

Významný je také průmysl chemický (Spolana Neratovice, Synthesia Pardubice), strojírenský a energetický (elektrárny Chvaletice a Mělník). Řeka Labe slouží jako důležitá vodní cesta pro nákladní dopravu, spojující Česko se severomořskými přístavy, zejména s Hamburkem.

🌳 Příroda a životní prostředí

Přestože je Polabí hustě osídlenou a intenzivně hospodářsky využívanou krajinou, zachovaly se zde cenné přírodní lokality. Jedná se především o pozůstatky lužních lesů v okolí Labe a jeho přítoků. Tyto ekosystémy jsou domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů.

Mezi významné chráněné oblasti patří:

Životní prostředí v Polabí je ovlivněno intenzivním zemědělstvím (používání hnojiv a pesticidů) a průmyslovou výrobou, což se projevuje na kvalitě vody a půdy. V posledních desetiletích jsou realizovány projekty na zlepšení stavu řeky Labe a obnovu přírodních biotopů.

🚴 Turismus a kultura

Polabí nabízí široké možnosti pro turistiku a rekreaci. Díky rovinatému terénu je region ideální pro cyklistiku. Páteřní cyklotrasou je Labská stezka, která vede podél celého toku Labe od jeho pramene až k Severnímu moři.

Mezi hlavní turistické cíle patří:

Region je také spojen s mnoha významnými osobnostmi české kultury, jako jsou Bedřich Smetana (narozen v Litomyšli na okraji Polabí), Antonín Dvořák (narozen v Nelahozevsi) nebo Bohumil Hrabal, který žil a tvořil v Nymburce a Kersku.

💡 Pro laiky

Představte si Polabí jako obrovskou, plochou zahradu, kterou uprostřed zalévá velká řeka Labe. Tato "zahrada" vznikala tisíce let tak, že řeka při občasných záplavách přinášela a ukládala jemné a na živiny bohaté bahno a písek. Z těchto nánosů vznikla velmi úrodná půda, které se říká černozem. Protože je tu teplo a rovina, je pěstování plodin jako pšenice, cukrové řepy nebo zeleniny velmi snadné a výnosné. Právě proto se Polabí říká "obilnice Čech" – je to místo, kde se pěstuje velká část jídla pro celou zemi. Hora Říp je jako osamělý kopec uprostřed této roviny, a proto je tak dobře vidět a stala se symbolem příchodu Čechů.


Šablona:Aktualizováno