Třešeň
Obsah boxu
Šablona:Infobox rostlina Třešeň je obecný český název pro několik druhů stromů z rodu slivoň (Prunus) a zároveň pro jejich plod, kterým je malá kulatá peckovice. Třešně jsou jedním z nejoblíbenějších druhů letního ovoce, ceněné pro svou sladkou chuť a šťavnatost. Nejvýznamnějšími druhy jsou třešeň ptačí (Prunus avium), z níž byla vyšlechtěna většina pěstovaných odrůd, a třešeň višeň (Prunus cerasus), která dává kyselejší plody známé jako višně.
Třešňové stromy jsou známé také pro své krásné jarní květy, které v mnoha kulturách, zejména v Japonsku (kde se nazývají sakura), symbolizují pomíjivost krásy a nový začátek.
🌳 Botanická charakteristika
Třešeň je strom nebo vzácněji keř, který v závislosti na druhu, odrůdě a podnoži dorůstá výšky od 3 do 20 metrů. Má obvykle přímý kmen s charakteristickou hladkou, lesklou, šedohnědou až červenohnědou borkou, která se vodorovně odlupuje v tenkých pásech. Koruna je široce kuželovitá až kulovitá.
- Listy: Listy jsou jednoduché, střídavé, eliptického až vejčitého tvaru, na okraji pilovité. Na řapíku, u báze čepele, se často nacházejí dvě červenavé nektarové žlázky. Na podzim se listy zbarvují do žlutých, oranžových a červených odstínů.
- Kořenový systém: Třešeň má poměrně mělce kořenící systém, který se rozprostírá do šířky. Je citlivá na vysokou hladinu podzemní vody a nepropustné půdy.
🌸 Květ a opylení
Květy třešní jsou oboupohlavné, pětičetné a mají bílou až narůžovělou barvu. Vyrůstají ve svazečcích po dvou až šesti ještě před olistěním nebo současně s ním, což vytváří na jaře (obvykle v dubnu až květnu) typický a esteticky působivý vzhled kvetoucího stromu. Květy jsou hmyzosnubné, opylovány především včelami. Většina odrůd třešní je cizosprašná, což znamená, že pro dobrou úrodu je nutné v blízkosti pěstovat jinou, vhodnou opylující odrůdu. Existují však i samosprašné odrůdy.
🍒 Plod
Plodem je kulovitá až srdčitá peckovice o průměru 1–3 cm. Barva slupky se pohybuje od světle žluté (u některých odrůd) přes různé odstíny červené až po tmavě fialovou až téměř černou. Dužnina je šťavnatá a sladká, u višní kyselá. Uvnitř plodu se nachází tvrdá, hladká pecka, která ukrývá semeno. Plody dozrávají od konce května do konce července, v závislosti na odrůdě a klimatických podmínkách. Toto období se nazývá "třešňové týdny".
📜 Historie a původ
Pravlastí třešně ptačí je oblast mezi Kavkazem, severní Persií a Malou Asií. Odtud se díky ptactvu a později i člověku rozšířila do celé Evropy. Systematické pěstování třešní začalo již ve starověkém Řecku a Římě. Římský vojevůdce a gurmán Lucius Licinius Lucullus je údajně přivezl do Říma kolem roku 72 př. n. l. z města Kerasos (dnešní Giresun v Turecku), od něhož je odvozen latinský název cerasus a následně i názvy v mnoha dalších jazycích (anglicky cherry, německy Kirsche, francouzsky cerise).
Ve středověku se pěstování třešní rozšířilo po celé Evropě díky klášterním zahradám. V českých zemích je pěstování třešní doloženo již od 12. století. Velký rozmach zažilo za vlády Karla IV., který podporoval zakládání sadů a vinic.
🌍 Rozšíření a pěstování
Třešně se pěstují v mírném pásu po celém světě. Mezi největší světové producenty patří 
, 
, 
, 
a 
. V Česku jsou tradičními oblastmi pěstování třešní například Polabí, jižní Morava nebo podhůří Bílých Karpat.
🌱 Nároky na stanoviště
Třešním se nejlépe daří v teplejších oblastech s průměrnou roční teplotou nad 8 °C. Vyžadují slunné a chráněné stanoviště, protože květy jsou citlivé na pozdní jarní mrazíky. Půda by měla být lehká až středně těžká, dobře propustná, mírně vlhká a bohatá na živiny, s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Nesnášejí těžké, zamokřené a studené půdy.
✂️ Pěstitelské postupy
Moderní pěstování třešní využívá slabě rostoucí podnože (např. Gisela 5), které umožňují pěstování menších stromů ve formě zákrsků či štíhlých vřeten. To usnadňuje sklizeň a péči o stromy. Důležitý je pravidelný řez, který zajišťuje prosvětlení koruny, dobrou plodnost a kvalitu ovoce. Sklizeň probíhá ručně, protože plody jsou citlivé na otlaky.
🍎 Odrůdy
Odrůdy třešní se dělí do dvou základních skupin:
- Srdcovky: Mají měkčí, šťavnatou dužninu, která obvykle barví. Jsou vhodné především pro přímý konzum. Mezi známé odrůdy patří 'Rivan', 'Karešova' nebo 'Kaštánka'.
- Chrupky: Mají pevnou, křupavou dužninu, která je světlejší a nebarví tolik. Jsou trvanlivější, lépe snášejí transport a jsou vhodné i ke konzervaci. Patří sem například 'Burlat', 'Kordia', 'Regina' nebo 'Těchlovan'.
Kromě těchto sladkých třešní existují i višně (Prunus cerasus), které se dělí na kyselky (světlá šťáva) a amarelky (tmavá šťáva), a kříženci třešní a višní, tzv. sladkovišně.
⚙️ Využití
🍽️ Kulinářství
Třešně jsou primárně určeny k přímé konzumaci. Mají však široké uplatnění i v kuchyni:
- **Konzervace:** Zavařují se jako kompoty, vyrábějí se z nich džemy, marmelády a sirupy.
- **Pečení:** Jsou klíčovou ingrediencí pro tradiční český koláč bublanina, dále se používají do závinů, koláčů a dortů (např. Schwarzwaldský dort).
- **Nápoje:** Z třešní se kvašením a destilací vyrábí pálenka třešňovice. Používají se také k výrobě likérů (např. griotka z višní) a ovocných vín.
- **Mražení:** Třešně lze vypeckované zamrazit pro pozdější použití.
🪵 Dřevo
Třešňové dřevo je velmi ceněné v nábytkářství a truhlářství. Je tvrdé, pevné, pružné a má krásnou načervenalou barvu s jemnou texturou. Používá se k výrobě luxusního nábytku, dýh, hudebních nástrojů a dekoračních předmětů.
⚕️ Léčitelství a obsahové látky
Třešně jsou bohatým zdrojem vitamínu C, provitamínu A, vitamínů skupiny B a minerálních látek, zejména draslíku, vápníku, železa a hořčíku. Obsahují také velké množství antioxidantů, především anthokyanů, které jim dodávají červenou barvu. Tyto látky mají protizánětlivé účinky a přispívají k ochraně buněk před oxidačním stresem. V lidovém léčitelství se odvar ze stopek používal jako močopudný prostředek.
🎭 Kulturní význam
Kvetoucí třešeň je symbolem jara, lásky, plodnosti a nového života. V Česku je s třešní spojen zvyk líbání pod rozkvetlým stromem na První máj, který má zaručit ženě či dívce krásu a přitažlivost po celý rok. Tento motiv se objevuje i v básni Karla Hynka Máchy Máj.
V japonské kultuře má kvetoucí třešeň (sakura) hluboký filozofický a estetický význam. Je symbolem krásy, ale i její pomíjivosti a křehkosti života, což je ústředním tématem svátku Hanami.
🐛 Choroby a škůdci
Třešně jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům:
- Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi): Její larvy způsobují "červivost" plodů a jsou nejvýznamnějším škůdcem.
- Moniliová hniloba: Houbová choroba napadající květy i plody, které hnědnou a hnijí.
- Skvrnitost listů: Způsobuje tmavé skvrny na listech a jejich předčasný opad.
- Mšice: Sají na mladých výhoncích a listech, které deformují.
Ochrana spočívá v prevenci (výběr odolných odrůd, vzdušná koruna) a v případě silného napadení v použití vhodných pesticidů.
🤓 Pro laiky
- **Jaký je rozdíl mezi srdcovkou a chrupkou?** Představte si, že se zakousnete do třešně. Pokud je měkká, velmi šťavnatá a pustí hodně tmavé šťávy, která vám obarví prsty, je to pravděpodobně srdcovka. Pokud je na skus pevná, křupavá a šťáva je světlejší, držíte v ruce chrupku. Chrupky déle vydrží a lépe se převážejí.
- **Co je to peckovice?** Je to typ plodu, který má tři vrstvy: vnější tenkou slupku, pod ní šťavnatou dužninu a uprostřed tvrdou pecku, ve které je schované semínko. Kromě třešně jsou peckovicemi také meruňka, broskev nebo švestka.
- **Proč potřebuji dva stromy?** Většina třešní je "cizosprašná". To znamená, že pyl z květů jednoho stromu nemůže opylit květy na tom samém stromě. Potřebuje pyl z jiné odrůdy třešně, který přinesou včely. Bez druhého stromu (vhodného opylovače) by úroda byla velmi malá nebo žádná.