Kateřina Aragonská
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Kateřina Aragonská (španělsky Catalina de Aragón; 16. prosince 1485, Alcalá de Henares – 7. ledna 1536, Kimbolton Castle) byla jako první manželka krále Jindřicha VIII. královnou Anglie v letech 1509 až 1533. Předtím byla jako manželka Artura Tudora princeznou z Walesu.
Dcera Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského, tzv. Katolických Veličenstev, byla v tříletém věku zasnoubena s anglickým následníkem trůnu Arturem, což mělo zpečetit spojenectví mezi Španělskem a Anglií proti Francii. Po Arturově brzké smrti strávila několik let v politické nejistotě, dokud se po nástupu na trůn nestala manželkou jeho mladšího bratra Jindřicha VIII.
Během prvních let vlády měla na krále značný vliv a v roce 1513, kdy Jindřich válčil ve Francii, úspěšně působila jako regentka a vedla anglické síly k vítězství nad Skoty v bitvě u Floddenu. Její neschopnost porodit mužského dědice však vedla k postupnému ochladnutí vztahů s Jindřichem. Králova touha po synovi a jeho vášeň pro Annu Boleynovou vyústily v pokus o anulování manželství, známý jako „Velká králova záležitost“ (King's Great Matter). Kateřinino neústupné odmítnutí uznat neplatnost sňatku a odvolání se k papeži Klementovi VII. vedlo k bezprecedentnímu kroku – odtržení anglické církve od Říma a vzniku anglikánské církve.
Po anulaci manželství Thomasem Cranmerem v roce 1533 byla Kateřina zbavena titulu královny a donucena strávit zbytek života v ústraní na různých hradech. Přesto se nikdy nevzdala svého postavení a až do své smrti se podepisovala jako „Kateřina, královna“. Její jediná přeživší dcera se později stala královnou Marií I. Tudorovnou. Kateřina Aragonská je dodnes vnímána jako tragická postava, symbol zbožnosti, důstojnosti a neústupnosti.
📜 Život
👑 Dětství a vzdělání
Kateřina se narodila v Arcibiskupském paláci v Alcalá de Henares nedaleko Madridu jako nejmladší přeživší dítě Katolických Veličenstev, krále Ferdinanda II. Aragonského a královny Isabely I. Kastilské, kteří sjednotili španělská království. Díky své matce, mocné a vzdělané panovnici, se Kateřině dostalo vynikajícího vzdělání, které bylo na tehdejší dobu pro ženu výjimečné. Učila se latině, řečtině, filozofii, teologii, kanonickému a občanskému právu, heraldice a genealogii. Byla také zručná ve vyšívání, hudbě a tanci. Její výchova byla silně ovlivněna hlubokou katolickou vírou jejích rodičů.
Již ve věku tří let, v roce 1489, byla její budoucnost zpečetěna podpisem smlouvy z Mediny del Campo, která ji zaslíbila Arturovi, nejstaršímu synovi anglického krále Jindřicha VII. Tudora. Tento sňatek měl vytvořit mocnou anglo-španělskou alianci proti jejich společnému rivalovi, Francii.
🏴 První manželství s Arturem
V roce 1501, ve věku patnácti let, se Kateřina konečně vydala na cestu do Anglie. Její příjezd byl velkolepou událostí. Svatba s Arturem se konala 14. listopadu 1501 v staré katedrále svatého Pavla v Londýně. Po svatbě se mladý pár odebral na hrad Ludlow Castle na velšské hranici, kde měl Artur předsedat Radě pro Wales.
Jejich manželství však netrvalo dlouho. Na jaře roku 1502 oba onemocněli, pravděpodobně anglickým potem. Zatímco Kateřina se uzdravila, šestnáctiletý Artur 2. dubna 1502 zemřel. Kateřina se tak stala ve velmi mladém věku vdovou v cizí zemi. Klíčovou otázkou, která později zásadně ovlivnila anglické dějiny, bylo, zda bylo jejich manželství konzumováno. Kateřina po celý život trvala na tom, že zůstala pannou.
🕊️ Léta v nejistotě
Po Arturově smrti se její postavení stalo nejistým. Jindřich VII. nechtěl vrátit její značné věno a Ferdinand s Isabelou nechtěli ztratit anglické spojenectví. Objevila se myšlenka provdat Kateřinu za Arturova mladšího bratra, nyní následníka trůnu, prince Jindřicha. K takovému sňatku bylo zapotřebí papežské dispense, protože sňatek se švagrovou byl podle kanonického práva zakázán. Dispens byla nakonec v roce 1504 udělena papežem Juliem II. na základě tvrzení, že sňatek s Arturem nebyl naplněn.
Navzdory tomu Jindřich VII. se sňatkem váhal a Kateřina strávila několik let v Anglii v relativní chudobě a politické izolaci. Během této doby dokonce sloužila jako první žena-velvyslankyně v evropské historii, když ji její otec jmenoval španělskou velvyslankyní na anglickém dvoře.
💍 Sňatek s Jindřichem VIII.
Situace se změnila až po smrti Jindřicha VII. v roce 1509. Jedním z prvních činů nového krále, osmnáctiletého Jindřicha VIII., bylo splnění přání jeho umírajícího otce a jeho vlastní touhy – oženit se s Kateřinou. Svatba se konala v soukromí 11. června 1509 a 24. června byli společně korunováni ve Westminsterském opatství.
První roky jejich manželství byly šťastné. Jindřich svou o šest let starší ženu obdivoval pro její inteligenci, zbožnost a urozenost. Kateřina byla oblíbená u dvora i mezi lidem. V roce 1513, když Jindřich vedl vojenské tažení ve Francii, jmenoval Kateřinu regentkou. V této roli prokázala velké schopnosti, když organizovala obranu proti skotské invazi, která vyvrcholila drtivým anglickým vítězstvím v bitvě u Floddenu. Kateřina osobně promluvila k vojskům a poslala Jindřichovi zakrvácený kabát skotského krále Jakuba IV., který v bitvě padl.
💔 "Velká králova záležitost"
Hlavním problémem jejich manželství se stala otázka následnictví. Kateřina několikrát otěhotněla, ale většina těhotenství skončila potratem, porodem mrtvého dítěte nebo úmrtím v raném dětství. V roce 1511 porodila syna Jindřicha, vévodu z Cornwallu, který však zemřel po 52 dnech. Jediným dítětem, které se dožilo dospělosti, byla dcera Marie, narozená v roce 1516.
S postupujícím časem Jindřichova posedlost zplodit mužského dědice a zajistit tak dynastii Tudorů sílila. Začal věřit, že jeho manželství je prokleté, protože si vzal ženu svého bratra, což bylo podle knihy Leviticus (20:21) považováno za hřích, který měl být potrestán bezdětností. Jeho pochybnosti byly umocněny zamilovaností do mladé a ambiciózní dvorní dámy Anny Boleynové, která na rozdíl od jiných králových milenek odmítla stát se jeho pouhou metresou a trvala na sňatku.
Kolem roku 1527 Jindřich požádal papeže Klementa VII. o anulování (zrušení) svého sňatku s Kateřinou. Tento proces se stal známým jako „Velká králova záležitost“.
⚖️ Soudní proces a rozluka
Kateřina proti anulaci vehementně bojovala. Trvala na tom, že její manželství s Arturem nebylo nikdy naplněno a že její sňatek s Jindřichem je tedy platný a Bohem posvěcený. Papež Klement VII. se ocitl v obtížné situaci. Nechtěl si znepřátelit mocného anglického krále, ale zároveň byl pod politickým tlakem Kateřinina synovce, císaře Svaté říše římské Karla V., jehož vojska v roce 1527 vyplenila Řím.
V roce 1529 se v Londýně konal zvláštní papežský soud v převorství Blackfriars, kterému předsedali kardinálové Thomas Wolsey a Lorenzo Campeggio. Zde Kateřina pronesla svou slavnou řeč, v níž poklekla před Jindřichem a hájila se jako jeho věrná a oddaná manželka. Odmítla autoritu soudu a odvolala se přímo k papeži do Říma, čímž proces účinně zastavila.
Jindřichova frustrace vedla k pádu kardinála Wolseyho a vzestupu nových poradců, jako byli Thomas Cromwell a Thomas Cranmer. Ti králi navrhli radikální řešení: vymanit se z autority papeže a učinit krále hlavou církve v Anglii. V roce 1533 jmenoval Jindřich Cranmera arcibiskupem z Canterbury. Cranmer okamžitě prohlásil Jindřichovo manželství s Kateřinou za neplatné a jeho tajný sňatek s již těhotnou Annou Boleynovou za platný. Tento akt znamenal začátek anglické reformace.
🏰 Poslední léta a smrt
Po anulaci byla Kateřina zbavena titulu královny a byla oslovována jako „princezna vdova z Walesu“. Byla oddělena od své dcery Marie a poslána do ústraní na různé odlehlé hrady, včetně Buckdenu a nakonec Kimbolton Castle. Přes nátlak a izolaci se nikdy nevzdala svého přesvědčení a titulu. V dopisech se stále podepisovala jako „Kateřina, královna“.
Zemřela na hradě Kimbolton 7. ledna 1536, pravděpodobně na rakovinu srdce. Byla pohřbena v katedrále v Peterborough s obřadem hodným princezny vdovy, nikoli královny. Jindřich VIII. se jejího pohřbu nezúčastnil a zakázal účast i jejich dceři Marii. Říká se, že v den jejího pohřbu se Jindřich a Anna Boleynová oblékli do žluté barvy, která ve Španělsku symbolizovala smutek, ale v Anglii byla vnímána jako barva radosti.
👑 Potomstvo
Kateřina Aragonská byla mnohokrát těhotná, ale většina jejích těhotenství skončila nezdarem, což bylo hlavní příčinou manželské krize.
- Dívka (potrat, 31. ledna 1510)
- Jindřich Tudor, vévoda z Cornwallu (1. ledna 1511 – 22. února 1511) – zemřel v 52 dnech.
- Chlapec (potrat nebo porod mrtvého dítěte, 1513)
- Chlapec (porod mrtvého dítěte, prosinec 1514)
- Marie I. Tudorovna (18. února 1516 – 17. listopadu 1558) – jediná přeživší, budoucí královna Anglie.
- Dívka (potrat, 10. listopadu 1518)
🏛️ Odkaz a hodnocení
Kateřina Aragonská je jednou z nejrespektovanějších postav anglické historie. Její neústupnost v otázce platnosti svého manželství a práv její dcery Marie byla hlavní rozbuškou anglické reformace, události, která trvale změnila náboženskou a politickou mapu Anglie.
- Symbol odporu: Pro katolíky se stala symbolem odporu proti královské tyranii a mučednicí staré víry.
- Lidová obliba: Po celou dobu krize si udržela velkou popularitu mezi anglickým lidem, který ji vnímal jako právoplatnou a ctnostnou královnu.
- Vliv na dceru: Její pevná katolická víra a pocit křivdy hluboce ovlivnily její dceru Marii, jejíž pozdější pokus o rekatolizaci Anglie byl poznamenán tvrdými represemi.
- Kulturní odkaz: Její dramatický životní příběh se stal námětem mnoha knih, divadelních her (např. Shakespearova hra Jindřich VIII.) a v moderní době i filmů a televizních seriálů (např. Tudorovci nebo Španělská princezna).
Její hrob v katedrále v Peterborough je dodnes navštěvován a zdoben květinami a granátovými jablky, která byla jejím osobním symbolem.