Asistovaná reprodukce

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - lékařský výkon Asistovaná reprodukce (zkratka AR), často označovaná také jako umělé oplodnění, je soubor lékařských postupů, které pomáhají s početím dítěte v případech, kdy se to nedaří přirozenou cestou. Tyto techniky manipulují s pohlavními buňkami (gametami – vajíčky a spermiemi) nebo embryi za účelem dosažení těhotenství. Asistovaná reprodukce představuje vrchol moderní reprodukční medicíny a poskytuje naději milionům párů a jednotlivců po celém světě, kteří se potýkají s neplodností.

Mezi nejznámější metody asistované reprodukce patří in vitro fertilizace (IVF), intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI) a intrauterinní inseminace (IUI). Volba konkrétní metody závisí na příčině neplodnosti, věku ženy a dalších individuálních faktorech.

📜 Historie a vývoj

Myšlenka umělého oplodnění není nová, první zaznamenané pokusy se datují již do 18. století. Skutečný průlom však nastal až ve 20. století s rozvojem endokrinologie, embryologie a lékařské techniky.

🔬 Rané experimenty

První úspěšnou umělou inseminaci u zvířat (psa) provedl italský vědec Lazzaro Spallanzani již v roce 1784. První pokus o umělou inseminaci u člověka je přisuzován skotskému chirurgovi Johnu Hunterovi na konci 18. století. Tyto rané pokusy však byly ojedinělé a metoda se nerozšířila.

🧬 Zrození IVF

Moderní éra asistované reprodukce je neoddělitelně spjata s vývojem metody in vitro fertilizace (IVF), což v překladu znamená "oplodnění ve skle". Klíčovými postavami tohoto vývoje byli britský fyziolog Robert G. Edwards a gynekolog Patrick Steptoe. Jejich desetiletí trvající výzkum vyvrcholil 25. července 1978 narozením Louise Brown, prvního "dítěte ze zkumavky" na světě. Tento okamžik znamenal revoluci v léčbě neplodnosti a Robert G. Edwards za něj v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

🚀 Další milníky

1983: První těhotenství dosažené pomocí darovaného embrya.
1984: První narozené dítě z dříve zmrazeného (kryokonzervovaného) embrya.
1992: V Belgii byla vyvinuta metoda intracytoplazmatické injekce spermie (ICSI) týmem pod vedením Andrého Van Steirteghema. Tato technika radikálně změnila léčbu těžkých forem mužské neplodnosti.
Konec 20. století: Rozvoj preimplantační genetické diagnostiky (PGD/PGT), která umožňuje genetické vyšetření embryí před jejich přenosem do dělohy.

V Československu se první dítě pomocí metody IVF narodilo v roce 1982 v Brně.

⚙️ Metody asistované reprodukce

Existuje několik různých metod, které se liší mírou invazivity, složitostí a indikací. Základní princip však zůstává stejný: pomoci spermii oplodnit vajíčko a podpořit vznik životaschopného embrya.

🥚 In vitro fertilizace (IVF)

IVF je nejznámější a nejkomplexnější metodou. Proces se skládá z několika kroků:

Hormonální stimulace vaječníků: Ženě jsou podávány hormonální preparáty (nejčastěji gonadotropiny) s cílem vyvolat dozrání většího počtu vajíček v jednom menstruačním cyklu. Průběh stimulace je monitorován pomocí ultrazvukových vyšetření a krevních testů.
Odběr vajíček (punkce folikulů): Jakmile vajíčka dozrají, jsou pod krátkodobou celkovou anestezií odsáta tenkou jehlou přes poševní stěnu. Zákrok trvá přibližně 10–20 minut.
Oplození v laboratoři: Získaná vajíčka jsou v Petriho misce smíchána s upravenými spermiemi partnera nebo dárce. K oplození dochází spontánně během několika hodin.
Kultivace embryí: Oplozená vajíčka (nyní již zygoty) se dále vyvíjejí v inkubátoru po dobu 2–6 dnů. Během této doby embryologové sledují jejich vývoj a kvalitu.
Embryotransfer (ET): Jedno nebo dvě nejkvalitnější embrya jsou tenkým katetrem přenesena do dělohy ženy. Zákrok je nebolestivý a provádí se bez anestezie.
Kryokonzervace: Zbývající kvalitní embrya mohou být zamrazena (vitrifikována) pro budoucí použití.

💉 Intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI)

ICSI je specializovaná forma IVF, která se používá především u těžkých forem mužské neplodnosti (např. velmi nízký počet nebo špatná pohyblivost spermií). Princip spočívá v tom, že embryolog pod mikroskopem vybere jednu jedinou spermii a pomocí mikropipety ji aktivně vpraví přímo do cytoplazmy vajíčka. Ostatní kroky, jako je hormonální stimulace a embryotransfer, jsou shodné s klasickým IVF.

💧 Intrauterinní inseminace (IUI)

IUI je jednodušší a méně invazivní metoda. Spočívá v zavedení laboratorně upraveného a koncentrovaného vzorku spermií přímo do dutiny děložní v době ovulace ženy. Cílem je zkrátit spermiím cestu k vajíčku a zvýšit tak šanci na přirozené oplození ve vejcovodu. IUI se často provádí v kombinaci s mírnou hormonální stimulací vaječníků.

➕ Další a doplňkové metody

Preimplantační genetické testování (PGT): Umožňuje genetické vyšetření embryí před transferem. Používá se k vyloučení chromozomálních abnormalit (PGT-A) nebo konkrétních monogenních dědičných chorob (PGT-M), jako je cystická fibróza nebo Huntingtonova choroba.
Asistovaný hatching (AH): Mikromanipulační technika, při které se naruší obal embrya (zona pellucida), což mu má usnadnit uhnízdění (nidaci) v děložní sliznici.
Darování gamet a embryí: V případech, kdy pár nemůže použít vlastní pohlavní buňky, je možné využít darovaná vajíčka, spermie nebo celá embrya od anonymních dárců.
Kryokonzervace: Moderní technika vitrifikace (rychlého mražení) umožňuje dlouhodobé uchování vajíček, spermií a embryí s vysokou mírou přežití po rozmrazení. Využívá se nejen v rámci IVF cyklů, ale i pro zachování plodnosti z medicínských (např. před onkologickou léčbou) nebo sociálních důvodů.

🩺 Indikace a příčiny neplodnosti

Asistovaná reprodukce je určena párům nebo jednotlivcům, u kterých byla diagnostikována neplodnost, definovaná jako neschopnost otěhotnět po jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku (u žen nad 35 let po půl roce).

♀️ Ženský faktor

Poruchy vejcovodů: Neprůchodnost nebo poškození vejcovodů (např. po zánětech, operacích nebo při endometrióze) brání setkání spermie s vajíčkem.
Ovulační poruchy: Nepravidelná nebo chybějící ovulace, často spojená se syndromem polycystických ovarií (PCOS) nebo hormonální nerovnováhou.
Endometrióza: Onemocnění, při kterém se částečky děložní sliznice nacházejí mimo dělohu, což může způsobovat srůsty a zhoršovat kvalitu vajíček.
Vyšší věk ženy: S věkem klesá počet i kvalita vajíček, což je nejčastější příčina poklesu plodnosti po 35. roce života.
Idiopatická neplodnost: Příčina neplodnosti není zjistitelná dostupnými vyšetřovacími metodami.

♂️ Mužský faktor

Patologický spermiogram: Problémy s počtem spermií (oligospermie), jejich pohyblivostí (astenospermie) nebo tvarem (teratospermie).
Genetické příčiny: Například chromozomální abnormality.
Obstrukce chámovodů: Blokáda bránící spermiím v cestě ven z těla.
Imunologické faktory: Tvorba protilátek proti vlastním spermiím.

📊 Úspěšnost a rizika

Úspěšnost asistované reprodukce je variabilní a závisí na mnoha faktorech. Není to zaručená cesta k dítěti a často je potřeba podstoupit více cyklů.

✅ Faktory ovlivňující úspěšnost

Věk ženy: Je nejdůležitějším faktorem. Úspěšnost dramaticky klesá po 35. a zejména po 40. roce věku.
Příčina neplodnosti: Některé diagnózy mají lepší prognózu než jiné.
Kvalita embryí: Závisí na kvalitě vajíček a spermií.
Kvalita centra asistované reprodukce: Zkušenosti personálu a technologické vybavení laboratoře hrají významnou roli.
Životní styl: Kouření, obezita, nadměrný stres a konzumace alkoholu mohou negativně ovlivnit výsledek.

Úspěšnost se obvykle udává jako procento porodů živého dítěte na jeden embryotransfer (tzv. "baby take home rate"). Celosvětově se pohybuje kolem 30–40 % na jeden cyklus, ale u mladých žen s dobrou prognózou může být i vyšší.

⚠️ Možná rizika a komplikace

Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS): Závažná, i když dnes již vzácná, reakce na hormonální stimulaci, která se projevuje zvětšením vaječníků, hromaděním tekutiny v břiše a dalšími komplikacemi.
Vícečetné těhotenství: Při transferu více embryí se zvyšuje riziko dvojčat či vícerčat, což je spojeno s vyšším rizikem předčasného porodu a dalších těhotenských komplikací. Moderní trend je proto transfer pouze jednoho embrya (single embryo transfer, SET).
Mimoděložní těhotenství: Embryo se může uhnízdit mimo dělohu, nejčastěji ve vejcovodu.
Psychická zátěž: Celý proces je pro pár emocionálně i finančně náročný. Neúspěch může vést k pocitům zklamání, smutku a deprese.

⚖️ Právní a etické aspekty

Asistovaná reprodukce otevírá řadu složitých etických a právních otázek, na které neexistuje celosvětově jednotný názor.

Status embrya: Kdy začíná lidský život? Má embryo práva? Tyto otázky ovlivňují legislativu týkající se manipulace s embryi, jejich kryokonzervace a výzkumu.
Darování gamet: Otázky anonymity dárců, práva dítěte znát svůj genetický původ a kompenzace pro dárce jsou předmětem diskusí.
Preimplantační genetické testování: Vzbuzuje obavy z možné selekce embryí na základě vlastností, které nesouvisí se zdravím (tzv. "designer babies").
Přístup k léčbě: V různých zemích se liší legislativa ohledně toho, kdo může léčbu podstoupit (manželské páry, nesezdané páry, svobodné ženy, stejnopohlavní páry).
Náhradní mateřství: Využití náhradní matky je v mnoha zemích právně složité nebo zcela zakázané.

V Česku je asistovaná reprodukce regulována zákonem. Umělé oplodnění lze provést neplodnému páru (žena a muž), přičemž věk ženy v den transferu nesmí překročit 49 let. Léčba je do určitého věku a počtu cyklů částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Darování gamet je v ČR striktně anonymní.

💡 Pro laiky

Co je to vlastně "dítě ze zkumavky"?

Tento termín je lidové označení pro metodu IVF. Ve skutečnosti se oplození neděje ve zkumavce, ale v malé plastové misce (Petriho misce) v laboratoři. Lékaři nejprve odeberou ženě vajíčka a v této misce je spojí se spermiemi partnera. Když vznikne embryo (zárodek), lékař ho po několika dnech opatrně vloží zpět do dělohy ženy, kde se může dále vyvíjet jako při normálním těhotenství.

Proč to není vždy úspěšné?

Početí je složitý biologický proces a ani v přírodě nevede každý pokus k těhotenství. Úspěch závisí hlavně na kvalitě vajíčka a spermie, ze kterých vzniká embryo. Největší vliv má věk ženy – čím je žena starší, tím méně kvalitní vajíčka má, a šance na úspěch klesá. I když se v laboratoři podaří vytvořit krásné embryo, stále není zaručeno, že se v děloze správně uchytí a bude se dál vyvíjet.

Je to bezpečné?

Pro ženu je největším rizikem (dnes už dobře kontrolovaným) tzv. ovariální hyperstimulační syndrom, což je přehnaná reakce těla na stimulační hormony. Dalším rizikem bývala vícečetná těhotenství (dvojčata, trojčata), protože se dříve vkládalo více embryí najednou. Dnes se ve většině případů vkládá jen jedno embryo, aby se toto riziko minimalizovalo. Pro děti narozené po asistované reprodukci studie neprokázaly významně vyšší riziko zdravotních problémů ve srovnání s dětmi počatými přirozeně.

Šablona:Aktualizováno