1620

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1620 (MDCXX) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Tento rok je klíčovým datem v českých dějinách kvůli bitvě na Bílé hoře, která dramaticky ovlivnila osud zemí Koruny české na následujících 300 let. Současně se jedná o významný milník v dějinách Spojených států, neboť v tomto roce přistáli Otcově poutníci u břehů Severní Ameriky a založili kolonii Plymouth.

🌍 Události

31. ledna – Fridrich Falcký, český král zvolený stavy po stavovském povstání, svolal do Prahy generální sněm všech zemí Koruny české.
březen – Vojska Katolické ligy pod velením Jana Tserclaese Tillyho a Karla Bonaventury Buquoye zahájila tažení do Čech.
3. července – Byla podepsána Ulmská smlouva, v níž Protestantská unie vyhlásila neutralitu a odmítla poskytnout vojenskou pomoc Fridrichu Falckému v Českém království. Tímto krokem ztratili čeští stavové klíčového spojence.
23. července – Vojska Katolické ligy vstoupila na území Horních Rakous.
8. září – Spojená císařsko-ligistická armáda překročila české hranice.
září – Sasko v čele s kurfiřtem Janem Jiřím I. vpadlo do Lužice, která byla součástí zemí Koruny české.
5. října – Císařská vojska dobyla Písek.
27. října – Císařská vojska dobyla Prachatice.
5. listopadu – Císařská a ligistická vojska obsadila Rakovník.
8. listopad – Proběhla Bitva na Bílé hoře. Spojená vojska císaře Ferdinanda II. a Katolické ligy drtivě porazila armádu českých stavů. Bitva trvala přibližně dvě hodiny a znamenala faktický konec českého stavovského povstání.
9. listopad – Fridrich Falcký, přezdívaný "Zimní král", uprchl z Prahy a následně i ze země. Tím skončila jeho krátká vláda.
listopad – Začala rekatolizace a upevňování absolutistické moci Habsburků v českých zemích.

3. července – Ulmská smlouva mezi Protestantskou unií a Katolickou ligou izolovala české povstání od německých protestantských spojenců.
7. srpna – Vojska španělských Habsburků pod velením Ambrosia Spinoly vpadla do Falce, dědičné země Fridricha Falckého, čímž se třicetiletá válka rozšířila i na území Svaté říše římské.
Francie anektovala oblast Béarn a zavedla zde katolictví jako státní náboženství, což vedlo k povstání hugenotů.

16. září (6. září podle juliánského kalendáře) – Loď Mayflower vyplula z anglického Plymouthu se 102 pasažéry na palubě, známými jako Otcově poutníci (Pilgrims), kteří hledali náboženskou svobodu.
21. listopadu (11. listopadu podle juliánského kalendáře) – Před vyloděním podepsali mužští osadníci na palubě Mayfloweru tzv. Mayflower Compact, první vládní dokument kolonie Plymouth a jeden ze základních kamenů americké demokracie.
21. listopadu – Loď Mayflower zakotvila u mysu Cape Cod.
21. prosince (11. prosince podle juliánského kalendáře) – Otcové poutníci se vylodili v místě, které pojmenovali Plymouth, a založili tak první trvalou novoanglickou kolonii.

V Číně zemřel císař Wan-li z dynastie Ming, jeho nástupce Tchaj-čchang vládl pouze měsíc. Na trůn poté nastoupil císař Tchien-čchi.
V Japonsku pokračuje období Edo pod vládou šógunátu Tokugawa, charakterizované politikou izolace země (sakoku).

Francis Bacon publikoval své stěžejní dílo Novum Organum, ve kterém položil základy moderní vědecké metody založené na empirismu a indukci.
V Paříži byl postaven Lucemburský palác pro Marii Medicejskou.
Cornelius Drebbel, nizozemský vynálezce, údajně sestrojil první funkční ponorku, se kterou se plavil po řece Temže v Londýně.

20. února – Jan Blažej Santini-Aichel, český architekt italského původu, představitel barokní gotiky († 1723)
16. července – Jean Picard, francouzský astronom a kněz, který jako první přesně změřil délku poledníkového stupně († 1682)
21. července – Mikuláš z Husi a Pístného, český husitský vojevůdce a politik (* kolem 1375)
John Evelyn, anglický spisovatel, zahradník a diarista († 1706)
Édouard Colbert, francouzský státník, bratr Jean-Baptista Colberta († 1699)
Isabella Leonarda, italská skladatelka a jeptiška († 1704)

1. března – Thomas Campion, anglický skladatel, básník a lékař (* 1567)
18. srpna – Wan-li, čínský císař z dynastie Ming (* 1563)
26. září – Tchaj-čchang, čínský císař z dynastie Ming, vládl pouze 29 dní (* 1582)
Simon Stevin, vlámský matematik a inženýr (* 1548)
Karel Luyton, vlámský skladatel působící na dvoře Rudolfa II. v Praze (* kolem 1557)

Bitva na Bílé hoře: Byla to rozhodující a velmi krátká bitva (asi 2 hodiny) u Prahy. Armáda českých protestantských šlechticů v ní prohrála proti spojeným vojskům katolického císaře a jeho spojenců. Tato porážka znamenala konec povstání, konec náboženské svobody v Čechách a nástup tvrdé vlády Habsburků na téměř 300 let. Pro české země to byla národní katastrofa.
Třicetiletá válka: Velký a ničivý konflikt v Evropě (1618–1648). Začal jako náboženský spor mezi katolíky a protestanty v českých zemích, ale postupně se do něj zapojila většina evropských mocností, které bojovaly o moc a území. Bitva na Bílé hoře byla jednou z prvních velkých bitev této války.
Mayflower a Otcové poutníci: Mayflower byla loď, která přivezla skupinu anglických náboženských separatistů (Poutníků) do Ameriky. Utekli z Anglie, protože tam byli pronásledováni pro svou víru. Než vystoupili na břeh, sepsali dohodu (Mayflower Compact), kde se zavázali, že budou společně vytvářet spravedlivé zákony. To je považováno za jeden z prvních kroků k americké demokracii. Jejich osada Plymouth byla druhou úspěšnou anglickou kolonií v Americe (po Jamestownu).