Guinejský záliv

Rozbalit box

Obsah boxu

Guinejský záliv je rozlehlý záliv Atlantského oceánu u jihozápadního pobřeží Afriky. Je považován za geografický střed Země, protože se zde kříží nultý poledník a nultá rovnoběžka (rovník). Záliv je celosvětově významný díky svým obrovským zásobám ropy a zemního plynu, ale zároveň je nechvalně proslulý jako globální ohnisko moderního pirátství.

Záliv omývá pobřeží mnoha států a je klíčovou námořní trasou pro region. Jeho vody jsou bohaté na biodiverzitu, ale zároveň čelí značným ekologickým výzvám spojeným s těžbou surovin a znečištěním.

🌍 Geografie a poloha

Guinejský záliv se rozkládá na ploše přibližně 2,35 milionu km². Mezinárodní hydrografická organizace definuje jeho severní hranici jako linii od mysu Palmas v Libérii k mysu Lopez v Gabonu.

Záliv se dále dělí na dvě hlavní části:

Beninský záliv: Západní část, táhnoucí se od mysu St. Paul v Ghaně po ústí řeky Niger.
Bonnyjský záliv (dříve známý jako Biaferský záliv): Východní část, od delty Nigeru po mys Lopez.

🏝️ Ostrovy

V Guinejském zálivu se nachází několik významných ostrovů, které jsou většinou sopečného původu a tvoří tzv. Kamerunská linie. Mezi nejdůležitější patří:

Bioko: Největší ostrov, který je součástí Rovníkové Guineje.
Svatý Tomáš a Princův ostrov: Nezávislý ostrovní stát skládající se ze dvou hlavních ostrovů.
Annobón: Malý ostrov patřící Rovníkové Guineji, nacházející se jižně od rovníku.
Corisco: Další ostrov patřící Rovníkové Guineji.

🏞️ Pobřežní státy

Pobřeží zálivu sdílí řada států (od západu k východu a jihu): Libérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Kamerun, Rovníková Guinea, Gabon, Konžská republika, Konžská demokratická republika a Angola.

🌊 Hydrologie a klima

Hydrologie zálivu je ovlivněna několika faktory. Teplý, na živiny chudý Guinejský proud teče směrem na východ podél pobřeží. Teplota povrchové vody se celoročně pohybuje mezi 25 °C a 27 °C.

Do zálivu ústí několik velkých afrických řek, které přinášejí obrovské množství sladké vody a sedimentů. Nejvýznamnější jsou:

Niger: Vytváří rozsáhlou a hustě osídlenou deltu, která je centrem nigerijského ropného průmyslu.
Volta: Ústí do moře v Ghaně.
Kongo: Druhá nejvodnatější řeka světa, jejíž vody ovlivňují jižní část zálivu.

Klima v oblasti je tropické, charakterizované vysokými teplotami a vlhkostí. Střídají se zde období dešťů a období sucha, což ovlivňuje salinitu a teplotu pobřežních vod.

📜 Historie

🕰️ Raná historie a obchod

Pobřeží Guinejského zálivu bylo po staletí domovem mnoha mocných království a říší, jako byla Ašantská říše, Beninská říše nebo království Oyo a Dahomej. Tyto státy prosperovaly díky transsaharskému obchodu se zlatem, slonovinou, solí a dalšími komoditami.

⛓️ Éra obchodu s otroky

Od 15. století se region stal jedním z hlavních center transatlantického obchodu s otroky. Evropští obchodníci, především Portugalci, Britové, Francouzi a Nizozemci, zde zakládali pevnosti a obchodní stanice. Pobřežní oblasti, zejména v dnešním Togu, Beninu a Nigérii, získaly přízvisko Pobřeží otroků. Odhaduje se, že miliony Afričanů byly z tohoto regionu násilně odvlečeny do Ameriky.

殖️ Koloniální období a nezávislost

V 19. století, po zrušení obchodu s otroky, evropské mocnosti region kolonizovaly. Spojené království ovládlo Nigérii a Zlaté pobřeží (dnešní Ghana), Francie Pobřeží slonoviny a Dahomej (dnešní Benin) a Portugalsko ostrovy Svatý Tomáš a Princův ostrov. Po druhé světové válce získaly tyto země postupně nezávislost, většinou v 60. letech 20. století.

💰 Ekonomický význam

🛢️ Ropa a zemní plyn

Guinejský záliv je jedním z nejvýznamnějších světových producentů ropy a zemního plynu. Obrovské zásoby se nacházejí především v pobřežních vodách Nigérie, Angoly, Rovníkové Guineje, Kamerunu a Gabonu. Těžba ropy je páteří ekonomik těchto států, ale zároveň přináší problémy v podobě korupce, politické nestability a ekologických škod.

🎣 Rybolov a zemědělství

Rybolov je klíčovým zdrojem obživy pro miliony lidí žijících na pobřeží. Vody zálivu jsou bohaté na tuňáky, sardinky a další druhy ryb. Průmyslový rybolov, často provozovaný zahraničními flotilami, však vede k nadměrnému výlovu a ohrožuje místní komunity. Pobřežní oblasti jsou také významné pro pěstování plodin jako kakao, palma olejná a kaučukovník.

☠️ Pirátství a bezpečnostní hrozby

Od počátku 21. století se Guinejský záliv stal nejnebezpečnější námořní oblastí na světě z hlediska pirátství. Na rozdíl od somálských pirátů, kteří se zaměřovali na únosy lodí pro výkupné, piráti v Guinejském zálivu se specializují na:

Únosy posádek pro výkupné (Kidnapping for Ransom): Ozbrojené skupiny přepadají lodě daleko na moři a unášejí námořníky, za jejichž propuštění požadují vysoké výkupné.
Krádeže ropy (Bunkering): Piráti přepadají ropné tankery a přečerpávají jejich náklad do vlastních lodí, které následně prodávají na černém trhu.
Ozbrojené loupeže: Přepadávání lodí kotvících v přístavech nebo v jejich blízkosti.

Nejvíce incidentů se odehrává ve vodách Nigérie, Beninu a Toga. Mezinárodní společenství ve spolupráci s regionálními státy se snaží posílit námořní bezpečnost, ale problém přetrvává kvůli chudobě, korupci a slabé státní správě v pobřežních oblastech.

🐠 Biodiverzita a ekologie

🐢 Mořský život

Záliv je domovem bohaté mořské fauny. Žijí zde různé druhy velryb a delfínů, kapustňák senegalský, a několik druhů mořských želv (např. kožatka velká), které kladou vejce na jeho plážích. Vody jsou také bohaté na ryby, korýše a měkkýše.

🌳 Pobřežní ekosystémy

Pobřeží Guinejského zálivu lemují rozsáhlé mangrovy, zejména v deltě řeky Niger. Tyto ekosystémy jsou klíčové jako líhně ryb, ochrana pobřeží před erozí a úložiště uhlíku. Jsou však ohroženy odlesňováním a znečištěním.

🏭 Environmentální problémy

Region čelí vážným ekologickým hrozbám:

Znečištění ropou: Pravidelné úniky ropy z ropovodů a tankerů devastují mangrovové lesy a mořský život, zejména v deltě Nigeru.
Nadměrný rybolov: Nelegální a neregulovaný rybolov vede k vyčerpání rybích populací.
Znečištění z pevniny: Průmyslový a komunální odpad z velkých pobřežních měst jako Lagos nebo Accra končí v moři.
Pobřežní eroze: Zvyšující se hladina moře a ničení přirozených bariér, jako jsou mangrovy, zrychlují erozi pobřeží.

💡 Pro laiky

Guinejský proud: Je to teplý oceánský proud, který teče podél západního pobřeží Afriky směrem na východ. Je to jako pomalá řeka v oceánu, která ovlivňuje počasí a mořský život v regionu.
Bunkering: V kontextu pirátství to znamená krádež ropy. Piráti se napojí na ropný tanker nebo ropovod a přečerpají ropu do své vlastní lodi, aby ji mohli prodat.
Exkluzivní ekonomická zóna (EEZ): Je to oblast moře sahající až 200 námořních mil (asi 370 km) od pobřeží státu. V této zóně má daný stát výhradní právo na průzkum a těžbu přírodních zdrojů, jako jsou ryby nebo ropa.
Kamerunská linie: Jde o řetězec sopek táhnoucí se od pevninského Kamerunu přes ostrovy v Guinejském zálivu (Bioko, Svatý Tomáš). Je to geologicky aktivní oblast.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025