Bachor
Obsah boxu
Šablona:Infobox - orgán Bachor (latinsky rumen) je první a největší oddíl složeného žaludku přežvýkavců a některých dalších býložravců (např. velbloudů). Nejedná se o pravý žaludek v histologickém smyslu, ale o takzvaný předžaludek, jehož sliznice neprodukuje kyselinu chlorovodíkovou ani pepsin. Jeho primární funkcí je poskytovat prostředí pro obrovské množství symbiotických mikroorganismů, které pro zvíře tráví těžko stravitelné složky rostlinné potravy, především celulózu.
Bachor funguje jako velká fermentační nádrž, kde bakterie, prvoci, houby a archea rozkládají komplexní polysacharidy na jednodušší látky, zejména na těkavé mastné kyseliny (VFA), které jsou hlavním zdrojem energie pro přežvýkavce. Tento proces umožňuje zvířatům efektivně využívat živiny z objemných krmiv, jako je tráva, seno nebo sláma, která by pro většinu ostatních živočichů byla nestravitelná.
🔬 Anatomie a struktura
Bachor je objemný vak, který u dospělého skotu může dosahovat objemu 150 až 200 litrů a zabírá téměř celou levou polovinu břišní dutiny. U menších přežvýkavců, jako jsou ovce a kozy, je jeho objem přiměřeně menší, obvykle kolem 15–25 litrů.
Vnitřní členění
Vnitřní prostor bachoru není jednolitý. Je rozdělen mohutnými svalovými pilíři (lat. pilae ruminis) na několik vaků:
- Hřbetní vak (saccus dorsalis)
- Břišní vak (saccus ventralis)
- Přední slepý vak (saccus cecus cranialis)
- Zadní hřbetní slepý vak (saccus cecus caudodorsalis)
- Zadní břišní slepý vak (saccus cecus caudoventralis)
Tyto pilíře se rytmicky stahují a zajišťují tak neustálé promíchávání obsahu, což je klíčové pro efektivní fermentaci a kontakt tráveniny s mikroorganismy.
Sliznice bachoru
Vnitřní povrch bachoru je pokryt hustou sliznicí, která je charakteristická přítomností četných výběžků zvaných bachorové papily (papillae ruminis). Tyto papily, které mohou být listovité, jazykovité nebo kuželovité, dramaticky zvětšují povrch sliznice (až 7x). Tím se maximalizuje plocha pro vstřebávání produktů fermentace, především těkavých mastných kyselin. Hustota a délka papil se liší v různých částech bachoru v závislosti na intenzitě absorpce. Sliznice je tvořena rohovějícím vrstevnatým dlaždicovým epitelem, který ji chrání před mechanickým poškozením hrubou vlákninou.
Čepcobachorový splav
U mláďat přežvýkavců, která se živí mlékem, existuje zvláštní struktura zvaná čepcobachorový splav (sulcus reticuli). Jedná se o svalový žlab, který se reflexně uzavírá při sání a vede mléko z jícnu přímo do knihy a sleze, čímž obchází bachor a čepec. Tím se zabrání nežádoucí fermentaci mléka v bachoru, který ještě není plně vyvinut a funkční.
⚙️ Funkce a fyziologie
Bachor je komplexní a dynamický ekosystém, jehož funkce jsou pro přežití zvířete naprosto zásadní.
Mikrobiální fermentace
Hlavní funkcí bachoru je fermentace (kvašení) přijaté potravy. Tento proces probíhá v anaerobním prostředí (bez přístupu kyslíku) a je zajišťován miliardami mikroorganismů. Tyto mikroby produkují enzymy (např. celuláza), které dokáží štěpit vlákninu (celulózu, hemicelulózu) na jednoduché cukry. Ty jsou následně mikroby využity pro vlastní metabolismus a přeměněny na konečné produkty.
Tvorba a absorpce těkavých mastných kyselin (VFA)
Nejdůležitějšími produkty fermentace jsou těkavé mastné kyseliny (Volatile Fatty Acids, VFA). Patří mezi ně především:
- Kyselina octová (acetát) – využívána pro syntézu tuků (včetně mléčného tuku) a jako zdroj energie.
- Kyselina propionová (propionát) – v játrech přeměňována na glukózu, která je klíčovým zdrojem energie pro mozek a tvorbu laktózy v mléce.
- Kyselina máselná (butyrát) – slouží jako zdroj energie přímo pro buňky bachorové stěny.
Tyto VFA pokrývají 70–80 % energetické potřeby přežvýkavce a jsou vstřebávány přímo přes stěnu bachoru do krve.
Syntéza proteinů a vitamínů
Mikroorganismy v bachoru dokáží využívat jednoduché zdroje dusíku, jako je močovina (která se do bachoru dostává ze slin a přes bachorovou stěnu), a syntetizovat z nich plnohodnotné aminokyseliny a proteiny. Tyto mikrobiální proteiny se následně posouvají do dalších částí trávicího traktu (slez, tenké střevo), kde jsou stráveny a vstřebány zvířetem. Přežvýkavci tak nejsou závislí na vysoké kvalitě proteinu v krmivu. Dále bachoroví mikrobi produkují všechny vitamíny skupiny B a vitamín K, takže dospělí přežvýkavci je nemusí přijímat v potravě.
Motorika bachoru a přežvykování
Aby fermentace probíhala správně, musí být obsah bachoru neustále promícháván. To zajišťují pravidelné, cyklické stahy svalových pilířů, známé jako bachorová motorika. Tyto pohyby také pomáhají oddělit již fermentované částice od hrubých a posouvat je dále do trávicího traktu.
S motorikou úzce souvisí proces přežvykování (ruminace). Větší, nedostatečně rozmělněné části potravy jsou regurgitovány (vráceny) zpět do tlamy, kde jsou znovu důkladně rozžvýkány a promíseny se slinami. Sliny obsahují hydrogenuhličitany a fosforečnany, které působí jako pufr a pomáhají udržovat stabilní pH v bachoru (ideálně mezi 6,0 a 7,0).
Produkce a odvod plynů
Fermentace produkuje obrovské množství plynů, především oxid uhličitý (CO₂) a metan (CH₄). Dospělá kráva může vyprodukovat 300–500 litrů těchto plynů denně. Tyto plyny se hromadí v horní části bachoru a musí být pravidelně odstraňovány procesem zvaným eruktace (říhání). Pokud je tento mechanismus narušen, dochází k život ohrožujícímu stavu zvanému tympanie (nadmutí).
🦠 Mikroflóra bachoru
Bachor je domovem jednoho z nejhustěji osídlených a nejkomplexnějších mikrobiálních ekosystémů na světě. Složení této mikroflóry je dynamické a závisí na druhu zvířete, jeho věku a především na složení krmné dávky.
- Bakterie: Jsou nejpočetnější skupinou, s koncentrací až 10¹⁰–10¹¹ buněk na mililitr bachorové tekutiny. Dělí se podle své funkce na celulolytické (tráví vlákninu), amylolytické (tráví škrob), proteolytické (tráví proteiny) a další.
- Prvoci: Převážně nálevníci, jejichž koncentrace je nižší (kolem 10⁶ buněk/ml), ale kvůli své velikosti tvoří až polovinu mikrobiální biomasy. Podílejí se na trávení škrobu a proteinů a regulují populace bakterií.
- Archea: Zahrnují především methanogeny, které produkují metan redukcí oxidu uhličitého vodíkem. Hrají klíčovou roli v odstraňování vodíku z bachorového prostředí, což umožňuje efektivnější fermentaci.
- Anaerobní houby: Tyto houby produkují silné enzymy, které narušují strukturu buněčných stěn rostlin a zpřístupňují tak celulózu pro další mikroby.
🩺 Zdravotní aspekty a poruchy
Správná funkce bachoru je pro zdraví přežvýkavce klíčová. Jakákoliv nerovnováha může vést k vážným onemocněním.
- Bachorová acidóza: Vzniká při zkrmování velkého množství snadno stravitelných sacharidů (např. obilovin). Dochází k přemnožení bakterií produkujících kyselinu mléčnou, což vede k prudkému poklesu pH v bachoru. Nízké pH poškozuje sliznici, narušuje rovnováhu mikroflóry a může vést k systémovým problémům, jako je laminitida (schvácení paznehtů).
- Tympanie (nadmutí): Hromadění plynů v bachoru v důsledku poruchy eruktace. Může být způsobena ucpáním jícnu (plynová tympanie) nebo tvorbou stabilní pěny v bachorovém obsahu (pěnová tympanie), která brání uvolnění plynů. Jedná se o akutní, život ohrožující stav.
- Cizí tělesa: Spolknuté ostré předměty (hřebíky, dráty) se mohou usadit v čepci, který s bachorem úzce sousedí, a propíchnout jeho stěnu, což vede k zánětu pobřišnice (tzv. traumatická retikuloperitonitida).
💡 Pro laiky
Představte si bachor jako obrovskou, dokonale fungující továrnu na biopalivo uvnitř krávy. Kráva sama o sobě neumí trávit tvrdou a vláknitou trávu. Místo toho si ve svém bachoru "pěstuje" biliony mikroskopických pomocníků – bakterií a dalších mikrobů.
Když kráva sežere trávu, pošle ji do této "továrny". Mikrobi se na ni vrhnou a začnou ji rozkládat (fermentovat). Výsledkem jejich práce jsou jednoduché živiny (těkavé mastné kyseliny), které kráva snadno vstřebá do krve a použije jako hlavní zdroj energie. Je to podobné, jako když lidé používají kvasinky k výrobě piva nebo chleba.
Mikrobi jsou tak výkonní, že pro krávu vyrobí i nezbytné vitamíny a dokonce i kvalitní bílkoviny z jednoduchých látek. Kráva jim za to poskytuje ideální domov: stálou teplotu, bezpečí a neustálý přísun potravy. Proces přežvykování je vlastně jen "vrácení zásilky" z továrny zpět do drtičky, aby se tráva lépe rozmělnila a mikrobi na ní mohli pracovat ještě efektivněji.