1528

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - rok Rok 1528 (MDXXVIII) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal ve středu. V Evropě byl tento rok ve znamení pokračujících italských válek mezi habsburskou aliancí v čele s císařem Karlem V. a Francií vedenou králem Františkem I.. Současně sílilo reformační hnutí a v Anglii se stupňovaly snahy krále Jindřicha VIII. o zrušení manželství s Kateřinou Aragonskou. V Novém světě pokračovala španělská kolonizace Ameriky, poznamenaná katastrofální expedicí na Floridu, zatímco v Indii upevňoval svou moc zakladatel Mughalské říše, císař Bábur.

🌍 Události

28. ledna – Anglické království a Francouzské království společně vyhlásily válku císaři Karlu V., čímž se plně zapojily do války ligy z Cognacu.
7. února – Švýcarské město Bern oficiálně přijalo protestantství jako své náboženství, což byl významný krok v šíření švýcarské reformace.
Duben – Francouzská armáda pod velením Odeta de Foix zahájila obléhání Neapole, která byla v držení habsburských vojsk.
4. července – Janovský admirál Andrea Doria, nespokojený se službou u Francouzů, přechází na stranu císaře Karla V. Tento strategický krok zásadně změnil poměr sil ve Středomoří. Doria se svou flotilou zablokoval Janov, který byl pod francouzskou kontrolou.
Srpen – V táboře francouzské armády obléhající Neapol propukla morová epidemie. Na nemoc zemřel vrchní velitel Odet de Foix a tisíce vojáků. Zdecimovaná armáda byla nucena obléhání ukončit.
12. září – Andrea Doria vyhnal francouzskou posádku z Janova a obnovil Janovskou republiku pod ochranou Svaté říše římské.
V Českém království se král Ferdinand I. Habsburský snažil upevnit svou moc po nástupu na trůn v roce 1526.
V Uhersku pokračovala občanská válka o trůn mezi Ferdinandem I. a Janem Zápolským.
V Španělsku byla vydána kniha Dvořan od Baldassara Castigliona, která se stala jedním z nejvlivnějších děl renesanční literatury a definovala ideál dokonalého dvořana.

Duben – Španělská expedice vedená conquistadorem Pánfilem de Narváez přistála na pobřeží Floridy poblíž dnešní Tampa Bay. Cílem bylo založit kolonie a najít zlato.
Expedice se ukázala jako naprostá katastrofa. Po marném hledání bohatství a střetech s domorodými kmeny se zbytky výpravy pokusily na improvizovaných vorech doplout do Mexika.
Listopad – Většina členů Narváezovy expedice, včetně samotného velitele, zahynula při bouři v Mexickém zálivu. Přežili pouze čtyři muži, mezi nimi Álvar Núñez Cabeza de Vaca, kteří následně strávili osm let putováním po severoamerickém kontinentu, než se setkali s dalšími Španěly.

29. ledna – Vojska mughalského císaře Bábura dobyla strategicky významnou pevnost Čandérí v centrální Indii, čímž dále upevnila svou nadvládu nad severní Indií po vítězství v bitvě u Chánvy v předchozím roce.

V Itálii byla publikována kniha Dvořan (Il Cortegiano) od Baldassara Castigliona, která se stala klíčovým textem pro pochopení renesančního humanismu a dvorské kultury.
Smrt Albrechta Dürera v Norimberku znamenala konec jedné éry německého renesančního umění. Dürer byl jedním z nejvýznamnějších umělců své doby, proslulý svými malbami, dřevořezy a mědirytinami.
Vznikla Capitolin Venus, římská mramorová socha, která je považována za jednu z nejkrásnějších variant typu Afrodita Knidská.

4. července – Jan IV. z Pernštejna, český šlechtic († 1548)
29. srpna – Eleonora d'Este, italská šlechtična († 1575)
10. října – Adam z Hradce, nejvyšší kancléř Českého království († 1596)
2. listopadu – Petrus Lotichius Secundus, německý humanistický básník († 1560)
Paolo Veronese, italský renesanční malíř benátské školy († 1588)
Jana III. Navarrská, královna Navarry a vůdčí postava francouzských hugenotů († 1572)
Emanuel Filibert Savojský, vévoda savojský a místodržící habsburského Nizozemí († 1580)
Theodor de Bry, vlámský rytec, zlatník a vydavatel († 1598)

6. dubna – Albrecht Dürer, německý malíř, grafik a teoretik umění (* 1471)
28. srpna – Pedro Navarro, španělský vojenský inženýr a generál (* asi 1460)
17. srpna – Odet de Foix, vikomt de Lautrec, francouzský maršál (* 1485)
Listopad – Pánfilo de Narváez, španělský conquistador a cestovatel (* 1478)
Giovanni da Verrazzano, italský mořeplavec a objevitel ve službách Francie (pravděpodobně zabit domorodci v Karibiku) (* 1485)
Balthasar Hubmaier, vůdčí postava anabaptistického hnutí (upálen v Vídni) (* asi 1480)
Palma Vecchio, italský renesanční malíř benátské školy (* asi 1480)
Piri Mehmed Paša, osmanský velkovezír za vlády Selima I. a Sulejmana I. (* 1456)

Svět v roce 1528 byl místem velkých změn a konfliktů. Pro lepší představu si ho můžeme rozdělit do několika klíčových oblastí:

Souboj gigantů v Evropě: Představte si Evropu jako šachovnici, kde dva hlavní hráči – císař Karel V. (vládl Španělsku, Rakousku, Nizozemí a velké části Itálie a Německa) a francouzský král František I. – bojovali o nadvládu. Rok 1528 byl jedním z mnoha kol této "hry", kdy se bojovalo především o bohatou, ale politicky roztříštěnou Itálii. Změna strany admirála Dorii byla jako ztráta klíčové figurky, která zásadně ovlivnila výsledek partie ve Středomoří.

Náboženská revoluce: Katolická církev ztrácela svůj monopol. Myšlenky Martina Luthera a dalších reformátorů se šířily jako lavina. Lidé začali zpochybňovat autoritu papeže a tradiční náboženské praktiky. V roce 1528 se k této "revoluci" přidávala další města a knížata, což nebylo jen o víře, ale i o politické moci a majetku církve.

Dobývání Nového světa: Zatímco se Evropané prali mezi sebou, španělští dobrodruzi (conquistadoři) se vydávali do neznámých končin Ameriky. Hnala je touha po zlatě, slávě a šíření křesťanství. Expedice Pánfila de Narváeze na Floridu je ukázkovým příkladem toho, jak nebezpečné a brutální tyto výpravy byly. Pro domorodé obyvatele to znamenalo začátek konce jejich světa.

Renesanční kultura: Navzdory válkám a náboženským sporům kvetla renesanční kultura. Umělci jako Albrecht Dürer vytvářeli mistrovská díla a myslitelé jako Baldassare Castiglione psali knihy, které formovaly ideály chování a vzdělání pro další staletí. Byl to svět plný protikladů – neuvěřitelné krutosti i úžasné kreativity.