1709

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1709 (MDCCIX) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je v evropské historii zapsán především jako rok "Velkého mrazu", jedné z nejchladnějších zim v novodobých dějinách, která měla katastrofální dopad na zemědělství, ekonomiku a populaci. Zároveň byl klíčovým rokem ve dvou velkých evropských konfliktech: Velké severní válce a Válce o španělské dědictví.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

Leden – Duben: Velký mráz – Evropu zasáhla extrémně tuhá zima, známá jako "Velký mráz" (Le Grand Hiver ve Francii). Teploty klesly hluboko pod bod mrazu na několik měsíců.
- Důsledky:
  - Zamrzly velké řeky jako Temže, Seina, Rýn i kanály v Benátkách.
  - Zničena byla většina ozimých plodin, což vedlo k rozsáhlému hladomoru v následujících měsících, zejména ve Francii, kde zemřelo odhadem 600 000 lidí.
  - Ceny obilí a chleba dramaticky vzrostly, což vyvolalo sociální nepokoje a povstání.
  - Vinařské oblasti, zejména ve Francii, utrpěly obrovské škody, které ovlivnily produkci vína na několik let.
  - Baltské moře zamrzlo tak, že bylo možné přejít po ledě ze Švédska do Dánska.

8. července: Bitva u Poltavy – Klíčová bitva Velké severní války. Ruská armáda pod velením cara Petra I. Velikého drtivě porazila švédskou armádu krále Karla XII..
- Význam:
  - Bitva znamenala zásadní obrat ve válce.
  - Ukončila švédskou dominanci v severní a východní Evropě.
  - Posílila postavení Ruského impéria jako nové evropské velmoci.
  - Švédský král Karel XII. byl zraněn a uprchl do Osmanské říše, kde strávil několik let v exilu. Jeho spojenec, hejtman Ivan Mazepa, uprchl s ním a brzy poté zemřel.

11. září: Bitva u Malplaquet – Největší a nejkrvavější bitva Války o španělské dědictví. Spojené síly Velké Británie, Svaté říše římské a Spojených provincií nizozemských pod velením vévody z Marlborough a prince Evžena Savojského porazily francouzskou armádu.
- Důsledky:
  - Přestože šlo o vítězství spojenců, utrpěli obrovské ztráty (přes 20 000 mužů), což z něj učinilo Pyrrhovo vítězství.
  - Vysoké ztráty šokovaly veřejnost v Británii a Nizozemsku a posílily touhu po mírovém řešení války.
  - Francouzská armáda se dokázala organizovaně stáhnout a zabránila tak invazi do Francie.

10. dubna: Zákon o autorském právu (Statute of Anne) – V Velké Británii vstoupil v platnost první zákon o autorském právu na světě. Zákon poskytoval autorům výhradní právo na tisk jejich děl po dobu 14 let, s možností prodloužení o dalších 14 let.

V Prusku zemřela přibližně třetina populace na následky morové epidemie, která začala v roce 1708.

🌏 Asie

Duben: V Kandaháru (dnešní Afghánistán) povstal paštunský kmenový vůdce Mír Vaís Hotak proti perské nadvládě Safíovců. Založil dynastii Hotaků a položil základy moderního afghánského státu.
V Mughalské říši pokračuje vláda císaře Bahádura Šáha I., který se potýká s povstáními Sikhů v Paňdžábu.
V Číně vládne císař Kchang-si z dynastie Čching, jehož vláda je považována za jedno z nejdelších a nejúspěšnějších období čínské historie.

🌎 Amerika

Pokračuje Válka královny Anny (severoamerické bojiště Války o španělské dědictví) mezi britskými a francouzskými kolonisty a jejich indiánskými spojenci.
Do New Yorku přichází velká vlna německých imigrantů z oblasti Falc, kteří prchají před válkou a náboženským pronásledováním v Evropě.

🔬 Věda, technika a umění

Italský výrobce hudebních nástrojů Bartolomeo Cristofori vynalezl a sestrojil první klavír (gravicembalo col piano e forte). Tento nástroj umožňoval hrát tóny různou silou úderu, což bylo u jeho předchůdce, cembala, nemožné.
Anglický železář Abraham Darby I. úspěšně použil koks místo dřevěného uhlí k tavení železné rudy ve vysoké peci v Coalbrookdale. Tento technologický průlom byl klíčovým krokem pro budoucí průmyslovou revoluci.
V Londýně začal vycházet časopis The Tatler, založený Richardem Steelem. Jednalo se o jeden z prvních moderních časopisů, který kombinoval zprávy, eseje a společenskou kritiku.

👶 Narození

24. února – Jacques de Vaucanson, francouzský vynálezce a konstruktér automatů († 1782)
14. března – Gabriel Bonnot de Mably, francouzský filozof a spisovatel († 1785)
7. srpna – Jean-Jacques Lefranc de Pompignan, francouzský spisovatel († 1784)
18. září – John Cleland, anglický spisovatel, autor románu Fanny Hill († 1789)
29. prosince – Alžběta I. Petrovna, ruská carevna († 1762)
neznámé datum – Andreas Sigismund Marggraf, německý chemik, objevitel cukru v cukrové řepě († 1782)

💀 Úmrtí

8. února – Giuseppe Torelli, italský barokní hudební skladatel a houslista (* 1658)
19. dubna – Israel Kolmodin, švédský luteránský kněz a autor hymnů (* 1643)
31. srpna – Andrea Pozzo, italský jezuitský malíř a architekt (* 1642)
2. října – Ivan Mazepa, hejtman kozáků na levobřežní Ukrajině (* asi 1639)
7. prosince – Meindert Hobbema, nizozemský malíř-krajinář (* 1638)
8. prosince – Thomas Corneille, francouzský dramatik, bratr Pierra Corneille (* 1625)

💡 Pro laiky

Rok 1709 byl rokem extrémů, který ukázal, jak křehký byl život v 18. století. Představte si to takto:

1. Příroda udeřila: Představte si zimu tak krutou, že nejen zamrzly řeky, po kterých se dalo chodit, ale zmrzlo i víno v sudech a semena v zemi. To se stalo v roce 1709. Tento "Velký mráz" způsobil, že lidé neměli co jíst, a statisíce jich zemřely hlady. Byla to přírodní katastrofa srovnatelná s velkou povodní nebo zemětřesením, která ovlivnila celou Evropu.

2. Změna na mapě moci: V té době bojovaly dvě velké mocnosti o nadvládu v severní Evropě: Švédsko a Rusko. V bitvě u Poltavy Rusové pod vedením cara Petra Velikého drtivě porazili do té doby neporazitelnou švédskou armádu. Bylo to, jako by v dnešním sportu outsider porazil dlouholetého mistra světa. Od tohoto dne přestalo být Švédsko hlavní velmocí a na jeho místo nastoupilo Rusko, které od té doby hraje klíčovou roli v evropské politice.

3. Zrod moderní hudby a průmyslu: Zatímco lidé umírali zimou a na bojištích, v Itálii jeden chytrý řemeslník, Bartolomeo Cristofori, sestrojil úplně nový nástroj – klavír. Poprvé bylo možné hrát tóny potichu (piano) i nahlas (forte), což změnilo hudbu navždy. Ve stejné době v Anglii přišel Abraham Darby I. na to, jak vyrábět železo levněji a efektivněji pomocí koksu. Tím nevědomky odstartoval proces, který o několik desítek let později vedl k průmyslové revoluci a změnil svět k nepoznání.

Šablona:Aktualizováno