Pogrom
Obsah boxu
Pogrom (z ruského погро́м, což znamená zničení, zpustošení, rozbití) je označení pro násilné, davové útoky zaměřené proti určité etnické, náboženské nebo jiné menšinové skupině obyvatel. Ačkoliv se termín může používat obecně, historicky je nejčastěji spojován s masovými antisemitskými útoky na Židy v Ruském impériu a východní Evropě v 19. a na počátku 20. století. Charakteristickým rysem pogromu je často přinejmenším pasivní role, ale někdy i aktivní podpora, ze strany státních orgánů, které nezasáhnou na ochranu napadených.
📜 Etymologie a definice
Slovo pogrom pochází z ruského slovesa громить (gromiť), které znamená "ničit", "pustošit" nebo "rozbíjet". Do mezinárodního slovníku se dostalo po vlně masivních protižidovských násilností, které se prohnaly jižními oblastmi Ruského impéria v letech 1881–1884.
Definice pogromu zahrnuje několik klíčových prvků:
- Kolektivní násilí: Jedná se o akci davu, nikoliv jednotlivců.
- Cílenost: Útoky jsou zaměřeny na specifickou, předem určenou menšinovou skupinu.
- Asymetrie moci: Oběti jsou typicky bezbranné a nemají prostředky k účinné obraně.
- Státní role: Úřady (policie, armáda) jsou buď nečinné, nebo se na násilí přímo či nepřímo podílejí.
- Kombinace násilí: Pogromy obvykle zahrnují rabování a ničení majetku (domů, obchodů, synagog), fyzické napadání, znásilnění a vraždy.
Pogrom se liší od pouliční rvačky nebo nepokojů svou organizovaností (i když může vypadat spontánně) a jasným ideologickým podtextem, který legitimizuje násilí proti dané skupině.
🌍 Historický kontext
Ačkoliv násilné útoky na menšiny existovaly po staletí, fenomén pogromu je nejvíce spjat s moderními dějinami, zejména s postavením Židů ve východní Evropě.
🇷🇺 Pogromy v Ruském impériu
V carském Rusku žila na konci 19. století největší židovská populace na světě, soustředěná převážně v tzv. Pásmu osídlení. Židé zde čelili právní diskriminaci, ekonomickým omezením a hluboce zakořeněnému antisemitismu, který byl živen jak pravoslavnou církví, tak státní propagandou.
První vlna (1881–1884)
Spouštěčem první velké vlny pogromů byla vražda cara Alexandra II. v březnu 1881. Ačkoliv byl atentát spáchán členy revoluční organizace Narodnaja volja, v níž byla jedna Židovka, vládní kruhy a konzervativní tisk rychle rozšířily fámu, že za vraždou stojí Židé jako celek.
Následovala vlna více než 200 pogromů, která se přehnala přes dnešní Ukrajinu, Polsko a Bělorusko. Města jako Jelizavetgrad (dnes Kropyvnyckyj), Kyjev nebo Varšava zažila brutální násilí. Carova vláda pod vedením Alexandra III. na pogromy reagovala vydáním tzv. Májových zákonů (1882), které ještě více omezily práva Židů, čímž de facto legitimizovaly násilí a svalily vinu na oběti. Důsledkem byla první masová emigrační vlna Židů z Ruska, především do Spojených států.
Druhá vlna (1903–1906)
Druhá, ještě krvavější vlna pogromů, propukla na začátku 20. století. Symbolem této éry se stal Kišiněvský pogrom v Besarábii v dubnu 1903. Po křesťanském svátku Velikonoc se rozšířila falešná zpráva o rituální vraždě křesťanského chlapce Židy. Během dvou dnů dav zabil 49 Židů, stovky zranil, zničil přes 1500 domů a obchodů. Tento pogrom šokoval světovou veřejnost a stal se jedním z impulsů pro vznik sionistického hnutí a židovských sebeobranných organizací.
Násilí eskalovalo během revoluce v roce 1905. Po vydání Říjnového manifestu carem Mikulášem II., který sliboval občanské svobody, zorganizovaly monarchistické a ultranacionalistické síly (např. Černosotněnci) největší sérii pogromů v ruské historii. Během několika týdnů proběhlo přes 600 pogromů, při nichž byly zabity tisíce Židů, nejvíce v Oděse.
💥 Pogromy během Ruské občanské války
Nejničivější pogromy v dějinách východní Evropy se odehrály během Ruské občanské války (1917–1922). Na území dnešní Ukrajiny se Židé stali oběťmi všech válčících stran:
- Vojska Ukrajinské lidové republiky pod vedením Symona Petljury.
- Bílá armáda pod velením Antona Děnikina, která Židy kolektivně obviňovala z podpory bolševismu.
- Nezávislí vojenští velitelé (atamani).
- V menší míře i jednotky Rudé armády.
Odhaduje se, že během tohoto období bylo při pogromech zavražděno 50 000 až 250 000 Židů, což z těchto událostí činí největší masové vraždění Židů před holokaustem.
🇩🇪 Křišťálová noc jako pogrom
Za státem organizovaný pogrom je považována Křišťálová noc (Kristallnacht) v nacistickém Německu z 9. na 10. listopadu 1938. Jako záminka posloužil atentát na německého diplomata v Paříži, spáchaný mladým polským Židem. Nacistický režim událost využil k rozpoutání celostátního pogromu.
Během Křišťálové noci byly vypáleny stovky synagog, zničeny tisíce židovských obchodů a domů, téměř 100 Židů bylo zavražděno a přibližně 30 000 bylo zatčeno a posláno do koncentračních táborů. Tato událost představovala klíčový bod v eskalaci nacistické perzekuce, která vedla přímo k holokaustu.
🇵🇱 Pogromy v Polsku a východní Evropě
Násilí proti Židům pokračovalo i během a po druhé světové válce.
- Pogrom v Jedwabném (1941): V malém polském městě Jedwabne se místní polští obyvatelé, podníceni německými okupanty, podíleli na brutálním zavraždění několika stovek svých židovských sousedů, které zaživa upálili ve stodole.
- Pogrom v Kielcích (1946): I po porážce nacismu antisemitismus nezmizel. V polském městě Kielce propukl 4. července 1946 pogrom proti přeživším holokaustu, vyvolaný fámou o rituální vraždě. Dav zabil 42 Židů. Tato událost se stala symbolem poválečného antisemitismu v Polsku a vedla k masové emigraci zbývajících Židů ze země.
🌍 Pogromy mimo Evropu
Termín pogrom se používá i pro popis násilných útoků na jiné menšiny po celém světě:
- Farhud (1941): Pogrom proti židovské komunitě v Bagdádu v Iráku, při kterém bylo zabito přes 180 Židů.
- Protiamrménské pogromy: Masakry Arménů v Osmanské říši na konci 19. století (tzv. hamídijské masakry) jsou často označovány jako pogromy a předcházely arménské genocidě.
- Protisikhské nepokoje (1984): Po zavraždění indické premiérky Indiry Gándhíové jejími sikhskými bodyguardy propukly v Dillí a dalších indických městech organizované útoky na Sikhy, které jsou často popisovány jako pogrom.
⚙️ Charakteristické rysy pogromu
Přestože se jednotlivé pogromy liší v detailech, lze identifikovat několik společných rysů:
- Využití záminky: Násilí je často spuštěno fámou, provokací nebo konkrétní událostí (např. obvinění z rituální vraždy, politický atentát).
- Role propagandy: Dav je mobilizován pomocí propagandy, která dehumanizuje cílovou skupinu a obviňuje ji z různých zločinů a spiknutí.
- Ekonomický motiv: Rabování a ničení majetku je klíčovou součástí pogromu. Útočníci se často snaží zničit ekonomickou základnu menšiny a obohatit se.
- Sexuální násilí: Znásilnění žen z napadené komunity je běžným a brutálním prvkem pogromů, sloužícím k ponížení celé skupiny.
- Symbolické násilí: Útoky se často zaměřují na symboly komunity, jako jsou synagogy, kostely, školy nebo hřbitovy.
💡 Důsledky a význam
Pogromy měly hluboké a trvalé následky pro zasažené komunity i pro širší společnost.
- Migrace: Pogromy v Ruském impériu vyvolaly jednu z největších migračních vln v moderních dějinách, kdy miliony Židů opustily východní Evropu.
- Vznik sebeobrany a politická radikalizace: V reakci na bezmoc a nečinnost státu začaly židovské komunity organizovat ozbrojené sebeobranné skupiny. Pogromy také posílily sionismus a přesvědčení, že Židé mohou být v bezpečí pouze ve vlastním státě.
- Předzvěst genocidy: Historici často vnímají pogromy jako krok na cestě ke genocidě. Násilí, které je tolerováno nebo podporováno státem, normalizuje útoky na menšiny a připravuje půdu pro systematičtější a rozsáhlejší vyhlazování, jakým byl holokaust.
- Kolektivní trauma: Vzpomínka na pogromy se stala ústřední součástí kolektivní paměti a identity zasažených skupin, zejména Židů.
📖 Pro laiky
Představte si, že ve městě žije menšina, kterou většina obyvatel nemá ráda a šíří o ní lživé pomluvy. Jednoho dne se stane nějaký zločin a někdo falešně obviní právě tuto menšinu. Místo toho, aby policie a úřady situaci uklidnily a našly skutečného viníka, nechají rozzuřený dav, aby vtrhl do čtvrti, kde menšina žije. Dav začne rozbíjet okna, rabovat obchody, ničit domy a bít lidi jen proto, že patří k oné menšině. Policie se jen dívá, nebo dokonce útočníkům pomáhá. Tomuto organizovanému, nenávistnému a státem tolerovanému útoku davu na bezbrannou menšinu se říká pogrom. Není to jen náhodná rvačka, ale cílený akt teroru.