1752
Obsah boxu
Rok 1752 (MDCCLII) byl v juliánském kalendáři přestupný rok, který začal sobotou. V Britském impériu a jeho koloniích byl však tento rok unikátní a měl pouze 355 dní, protože v rámci přechodu na gregoriánský kalendář bylo vypuštěno 11 dní v září. Tento rok je v dějinách zapsán především touto kalendářní reformou a také slavným experimentem Benjamina Franklina, který prokázal elektrickou podstatu blesku.
🗓️ Změna kalendáře v Britském impériu
Nejvýznamnější událostí roku 1752 byla implementace zákona Calendar (New Style) Act 1750 v Británii a jejích zámořských koloniích, včetně těch v Severní Americe. Tato reforma sladila britský kalendář s kalendářem používaným ve většině západní Evropy od roku 1582.
Důvody reformy
Juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem, předpokládal délku roku 365,25 dne, což se řešilo přidáním přestupného dne každé čtyři roky. Skutečný tropický rok je však o přibližně 11 minut kratší. Tato malá odchylka způsobila, že se kalendář za staletí posunul oproti ročním obdobím. V 16. století činil rozdíl již 10 dní. Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 zavedl gregoriánský kalendář, který zpřesnil pravidla pro přestupné roky a jednorázově posunul datum o 10 dní.
Protestantské země, včetně Británie, se zdráhaly přijmout "papežský" kalendář. V polovině 18. století však narůstající nesrovnalosti v mezinárodním obchodě a komunikaci vedly britský parlament k přijetí reformy.
Průběh změny
Reforma v Britském impériu proběhla ve dvou krocích:
- Změna začátku roku: Do roku 1751 začínal v Anglii a koloniích nový rok oficiálně 25. března (svátek Zvěstování Panny Marie). Zákon stanovil, že rok 1752 začne již 1. ledna. Z tohoto důvodu měl rok 1751 pouze 282 dní (od 25. března do 31. prosince).
- Vypuštění 11 dní: Aby se kalendář srovnal s kontinentální Evropou (kde se od roku 1582 rozdíl navýšil na 11 dní), bylo nařízeno, že po středě 2. září 1752 bude následovat čtvrtek 14. září 1752. Dny od 3. do 13. září v tomto roce v Britském impériu jednoduše neexistovaly.
Tato změna vyvolala mezi některými obyvateli zmatek a nespokojenost. Vznikla legenda o pouličních nepokojích s heslem "Vraťte nám našich jedenáct dní!" ("Give us our eleven days!"), ačkoliv historici se shodují, že rozsah těchto protestů byl pravděpodobně zveličen. Změna měla dopad na výpočet daní, mezd, nájmů i na data narození. Například George Washington se narodil 22. února 1732 (podle nového stylu), ale podle tehdy platného kalendáře to bylo 11. února 1731.
🌍 Události
Amerika
- **Červen:**
Benjamin Franklin údajně provedl ve Filadelfii svůj slavný experiment s drakem během bouřky. Pomocí draka s kovovým hrotem, hedvábné šňůry a klíče dokázal, že blesk je formou elektrického výboje. Tento objev vedl k vynálezu bleskosvodu a položil základy moderního výzkumu elektřiny. - Do Filadelfie dorazil z Londýna Zvon svobody (Liberty Bell). Při prvním zkušebním zazvonění však praskl a musel být dvakrát přelit místními řemeslníky.
Evropa
Ve Vídni byl založen Tiergarten Schönbrunn, nejstarší dosud fungující zoologická zahrada na světě. Vznikla z císařské menažerie u zámku Schönbrunn za vlády Františka I. Štěpána Lotrinského a Marie Terezie.
Ve Francii pokračuje spor mezi králem Ludvíkem XV. a parlamenty (soudními dvory) ohledně daňových reforem a náboženských otázek spojených s jansenismem.
Španělsko podepisuje Aranjuezskou smlouvu s Rakouskem a Sardinií, která potvrzuje uspořádání v Itálii po válce o rakouské dědictví.
Asie
V Indii pokračuje Druhá karnátská válka mezi Britskou a Francouzskou Východoindickou společností o vliv na jihu subkontinentu. Síly Roberta Clivea dosahují významných úspěchů.
Ahmad Šáh Durrání, zakladatel Durránské říše, napadl Paňdžáb a anektoval Kašmír.
.svg){kind=small}
🔬 Věda a umění
- **Věda:** Kromě Franklinova experimentu pokračuje rozvoj systematiky v biologii díky práci Carla Linného.
- **Literatura:** Voltaire publikoval svou filozofickou povídku Micromégas, satirické dílo, které je považováno za jedno z raných děl žánru science fiction.
- **Hudba:** V Itálii a Německu se rozvíjí raný klasický styl v hudbě, postupně nahrazující baroko.
- **Architektura:** V Evropě vrcholí styl rokoko, zejména v interiérovém designu a dekorativním umění.
👶 Narození
- 7. ledna – Hubert Robert, francouzský malíř († 1808)
- 18. ledna – John Nash, britský architekt († 1835)
- 23. ledna – Muzio Clementi, italský klavírista a hudební skladatel († 1832)
- 17. února – Friedrich Maximilian von Klinger, německý dramatik, představitel hnutí Sturm und Drang († 1831)
- 1. května – Adrien-Marie Legendre, francouzský matematik († 1833)
- 11. května – Johann Friedrich Blumenbach, německý lékař, antropolog a přírodovědec († 1840)
- 7. července – Joseph Marie Jacquard, francouzský vynálezce, tvůrce Jacquardova tkalcovského stavu († 1834)
- 18. září – Adrien-Marie Legendre, francouzský matematik († 1833)
- 20. listopadu – Thomas Chatterton, anglický básník († 1770)
- Neznámé datum – Betsy Ross, americká švadlena, které je připisováno ušití první americké vlajky († 1836)
⚰️ Úmrtí
- 4. ledna – Gabriel Cramer, švýcarský matematik (* 1704)
- 26. ledna – Jean-François de Troy, francouzský rokokový malíř (* 1679)
- 9. dubna – Lukas von Hildebrandt, rakouský barokní architekt (* 1668)
- 22. srpna – William Whiston, anglický teolog, historik a matematik (* 1667)
- Neznámé datum – Jacopo Amigoni, italský malíř působící v Německu, Anglii a Španělsku (* 1682)
💡 Pro laiky: Proč zmizelo 11 dní?
Představte si, že máte hodinky, které se každý den o malý kousek zpozdí. Po jednom dni si toho nevšimnete, ale po několika letech budou ukazovat úplně špatný čas. Juliánský kalendář, který se v Británii používal před rokem 1752, byl jako takové pomalé hodinky. Byl o malinko delší než skutečný sluneční rok.
Během více než 1500 let se tato malá chyba nasčítala na celých 11 dní. To znamenalo, že jarní rovnodennost, která má být kolem 21. března, byla v kalendáři už kolem 10. března. Kalendář se zkrátka "opožďoval" za ročními obdobími.
Většina Evropy si své "hodinky" (kalendář) seřídila už v roce 1582. Británie se k tomu odhodlala až v roce 1752. Aby dohnala zpoždění, musela těchto 11 přebytečných dní jednoduše přeskočit. Proto po 2. září následoval rovnou 14. září. Nebylo to cestování v čase, jen oprava dlouholeté chyby v měření času.