Ferdinand II. Štýrský

Ferdinand II. Štýrský
	Ferdinand II. Habsburský
	Portrét Ferdinanda II. od Justuse Sustermanse, kolem roku 1623
Titul	Císař Svaté říše římské; Král český, uherský a chorvatský; Arcivévoda rakouský
Období vlády	Císař Svaté říše římské:; 1619–1637; Král český:; 1617–1619, 1620–1637; Král uherský a chorvatský:; 1618–1637; Arcivévoda rakouský:; 1619–1637; Arcivévoda Vnitřních Rakous:; 1590–1637
Korunovace	Císařem: 9. září 1619; Českým králem: 29. června 1617; Uherským králem: 1. července 1618
Předchůdce	Matyáš Habsburský
Nástupce	Ferdinand III. Habsburský
Datum narození	9. července 1578
Místo narození	Štýrský Hradec, Rakousko
Datum úmrtí	15. února 1637
Místo úmrtí	Vídeň, Rakousko
Místo pohřbení	Císařské mauzoleum, Štýrský Hradec
Dynastie	Habsburkové
Otec	Karel II. Štýrský
Matka	Marie Anna Bavorská (1551)
Manželka/y	Marie Anna Bavorská; Eleonora Gonzaga
Děti	Ferdinand III. Habsburský; Marie Anna Habsburská; Leopold I. Vilém; a další

Rozbalit box

Obsah boxu

Ferdinand II. Štýrský (* 9. července 1578, Štýrský Hradec – † 15. února 1637, Vídeň) byl císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, rakouský arcivévoda a vládce Vnitřních Rakous z rodu Habsburků. Jeho vláda je neodmyslitelně spjata s vypuknutím a prvními fázemi třicetileté války. Byl nekompromisním zastáncem katolicismu a absolutistické moci, což vedlo k zásadním politickým, náboženským a společenským změnám v střední Evropě, zejména v českých zemích.

👑 Život před nástupem na trůn

Ferdinand byl synem arcivévody Karla II. Štýrského a Marie Anny Bavorské. Jeho otec vládl v tzv. Vnitřních Rakousích (Štýrsko, Korutany, Kraňsko). Jelikož jeho bratranci, císaři Rudolf II. a Matyáš Habsburský, neměli legitimní potomky, stal se Ferdinand hlavním kandidátem na následnictví v habsburských zemích.

🎓 Vzdělání a formování osobnosti

Zásadní vliv na formování jeho osobnosti mělo vzdělání na jezuitské univerzitě v Ingolstadt v Bavorsku. Zde si osvojil hlubokou a neochvějnou katolickou víru a přesvědčení, že panovník je zodpovědný Bohu za spásu svých poddaných. To ho vedlo k politice tvrdé protireformace, kterou považoval za svou svatou povinnost. Byl znám svou osobní zbožností, ale také politickou tvrdostí a neústupností v náboženských otázkách.

🛡️ Vládce Vnitřních Rakous

Po smrti svého otce v roce 1590 se ujal vlády ve Vnitřních Rakousích, zpočátku pod regentskou správou. Jakmile dosáhl plnoletosti, začal energicky prosazovat rekatolizaci. Vyhnal protestantské kazatele, uzavřel nekatolické školy a donutil šlechtu i měšťany ke konverzi ke katolicismu, nebo k odchodu ze země. Tento model se později snažil aplikovat i v ostatních zemích své monarchie.

⚔️ Cesta k císařské koruně a české povstání

Vzhledem k bezdětnosti císaře Matyáše se habsburská rodina dohodla na Ferdinandovi jako na svém nástupci. Jeho prosazení na trůny v jednotlivých zemích však nebylo snadné, zejména v nábožensky tolerantních Čechách.

🇨🇿 Přijetí za českého krále

V roce 1617 byl Ferdinand navzdory odporu části nekatolické šlechty přijat českým sněmem za budoucího českého krále. Toho bylo dosaženo politickým tlakem a sliby, že bude respektovat Rudolfův majestát, který zaručoval náboženskou svobodu. Krátce po svém přijetí však začal porušovat dané sliby, což vedlo k eskalaci napětí. Jeho místodržící v Praze, Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, tvrdě prosazovali rekatolizační politiku.

💥 Pražská defenestrace a začátek války

Napětí vyvrcholilo 23. května 1618, kdy nespokojení čeští stavové v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem vtrhli na Pražský hrad a svrhli oba místodržící a písaře Filipa Fabricia z oken Ludvíkova křídla. Tato třetí pražská defenestrace se stala rozbuškou českého stavovského povstání a následně i třicetileté války.

🦅 Zvolení císařem a bitva na Bílé hoře

Čeští stavové Ferdinanda v roce 1619 sesadili z českého trůnu a za svého krále zvolili Fridricha Falckého, vůdce protestantské Unie v Říši. Téměř ve stejný den, 28. srpna 1619, byl Ferdinand ve Frankfurtu nad Mohanem jednomyslně zvolen císařem Svaté říše římské. S pomocí Katolické ligy a španělských Habsburků sestavil armádu, která 8. listopadu 1620 drtivě porazila stavovské vojsko v bitvě na Bílé hoře.

🔥 Císařem Svaté říše římské a třicetiletá válka

Po vítězství na Bílé hoře Ferdinand II. tvrdě potrestal účastníky povstání a zahájil proces rekatolizace a centralizace moci v českých zemích.

✝️ Rekatolizace a Obnovené zřízení zemské

Důsledky porážky povstání byly pro české země fatální:

**Popravy:** 21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 českých pánů.
**Konfiskace:** Majetek účastníků povstání byl zabaven a přidělen věrné katolické šlechtě z celé Evropy.
**Rekatolizace:** Nekatolické duchovenstvo bylo vypovězeno a obyvatelstvo bylo nuceno přestoupit ke katolicismu. Tisíce lidí, včetně Jana Amose Komenského, odešly do exilu.
**Obnovené zřízení zemské:** V roce 1627 (pro Čechy) a 1628 (pro Moravu) vydal novou ústavu, která zakotvila dědičné právo Habsburků na český trůn, zrovnoprávnila němčinu s češtinou a povolila pouze katolické náboženství.

🌍 Fáze třicetileté války za jeho vlády

Třicetiletá válka se po porážce českého povstání rozšířila do celé Evropy. Za Ferdinandovy vlády proběhly následující fáze:

**Fálcká válka (1621–1623):** Císařská vojska porazila Fridricha Falckého.
**Dánská válka (1625–1629):** Do války vstoupil dánský král Kristián IV. Dánský, ale byl poražen císařským vojskem pod velením Albrechta z Valdštejna.
**Švédská válka (1630–1635):** Do konfliktu zasáhl švédský král Gustav II. Adolf, který dosáhl významných úspěchů, ale padl v bitvě u Lützenu v roce 1632.

📜 Restituční edikt a Valdštejnovo spiknutí

Na vrcholu své moci v roce 1629 vydal Ferdinand tzv. **Restituční edikt**, který nařizoval navrácení veškerého církevního majetku zabaveného protestanty od roku 1552. Tento krok vyvolal obrovský odpor i mezi katolickými knížaty a přispěl k prodloužení války.

Jeho nejvyšší velitel, Albrecht z Valdštejna, se stal díky svým vojenským úspěchům a bohatství nesmírně mocným. Ferdinand se začal obávat jeho ambicí a podezříval ho ze zrady a tajných jednání s nepřítelem. V roce 1634 ho zbavil velení a nechal ho v Chebu zavraždit.

🕊️ Pražský mír

V roce 1635 se Ferdinand pokusil ukončit válku v rámci Říše uzavřením Pražského míru se Saskem a dalšími protestantskými státy. Mír však neukončil boje, protože do války se přímo zapojila Francie, která se obávala přílišného posílení Habsburků. Válka tak pokračovala až do roku 1648.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a rodina

Ferdinand II. byl dvakrát ženatý.

Jeho první manželkou byla jeho sestřenice Marie Anna Bavorská (1574–1616), se kterou měl sedm dětí, včetně svého nástupce:
- Ferdinand III. Habsburský (1608–1657), císař Svaté říše římské
- Marie Anna Habsburská (1610–1665), bavorská kurfiřtka
- Cecílie Renata Habsburská (1611–1644), polská královna
- Leopold I. Vilém (1614–1662), nizozemský místodržitel a velmistr Řádu německých rytířů
Druhou manželkou se v roce 1622 stala Eleonora Gonzaga (1598–1655). Toto manželství zůstalo bezdětné.

Ferdinand II. zemřel ve Vídni v roce 1637 uprostřed války, kterou sám pomohl rozpoutat. Byl pohřben v Císařském mauzoleu ve Štýrském Hradci, které sám založil.

🏛️ Odkaz a hodnocení

Ferdinand II. je jednou z nejkontroverznějších postav českých i evropských dějin.

**Z pohledu katolické a habsburské strany** byl vnímán jako zbožný a zásadový panovník, který bránil pravou víru a obnovil autoritu monarchie. Podařilo se mu upevnit moc Habsburků v jejich dědičných zemích a položit základy budoucí habsburské monarchie.
**Z pohledu protestantského a českého národního** je vnímán jako náboženský fanatik a tyran, který zničil náboženskou svobodu v českých zemích, zlikvidoval stavovskou opozici a zavinil kulturní a hospodářský úpadek země, často označovaný jako "doba temna".

Jeho nekompromisní politika bezpochyby přispěla k eskalaci a prodloužení třicetileté války, jednoho z nejničivějších konfliktů v evropské historii.

🤔 Pro laiky

**Protireformace (rekatolizace):** Bylo to hnutí uvnitř katolické církve, které se snažilo zastavit šíření protestantismu a obnovit katolickou víru. Ferdinand II. byl jejím velkým zastáncem a používal k tomu i násilné metody – nutil lidi, aby se stali katolíky, jinak museli opustit zemi.
**Pražská defenestrace:** Znamená to doslova "vyhození z okna". V roce 1618 čeští šlechtici vyhodili z okna Pražského hradu dva královské úředníky, protože byli nespokojeni s porušováním svých náboženských svobod. Byla to symbolická poslední kapka, která odstartovala velké povstání a třicetiletou válku.
**Obnovené zřízení zemské:** Byla to v podstatě nová ústava pro Čechy a Moravu, kterou Ferdinand vydal po porážce povstání. Zrušila mnoho starých práv a svobod, uzákonila dědičnost habsburského trůnu (už se nemusel král volit) a povolila jen katolické náboženství.
**Třicetiletá válka:** Obrovský a velmi krutý válečný konflikt v Evropě (1618–1648). Začal jako náboženský spor mezi katolíky a protestanty v českých zemích, ale postupně se do něj zapojily téměř všechny velké evropské mocnosti a bojovalo se hlavně o moc a území.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025