Přeskočit na obsah

Španělé

Z Infopedia
Verze z 22. 12. 2025, 12:54, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Etnikum

Španělé (španělsky españoles) jsou románský národ pocházející z Pyrenejského poloostrova a primárně spojovaný se státem Španělsko. Jejich identita je komplexní a formovaná tisíciletou historií, která zahrnuje vlivy iberských a keltských kmenů, římské kolonizace, vizigótských království, staletí muslimské nadvlády a následné Reconquisty. Španělská kultura a jazyk se rozšířily po celém světě během éry Španělského impéria, což vedlo ke vzniku rozsáhlé diaspory a ovlivnění mnoha národů, zejména v Latinské Americe.

Moderní španělská identita je charakterizována silnými regionálními rozdíly. Vedle celonárodní španělské identity existují výrazné národnostní a regionální identity, jako jsou Katalánci, Baskové nebo Galicijci, kteří mají vlastní jazyky, kulturu a historii.

📜 Historie a formování národa

Formování španělského národa je dlouhý a složitý proces, který odráží bohatou a často bouřlivou historii Pyrenejského poloostrova.

🏛️ Starověké kořeny

Před příchodem Římanů byl poloostrov obydlen různými kmeny. Mezi nejvýznamnější patřili Iberové na jihu a východě a Keltové na severu a západě. V centrální části docházelo k jejich mísení, což vedlo ke vzniku keltiberské kultury. Na pobřeží také existovaly obchodní osady založené Féničany (např. Cádiz) a Řeky.

Římská conquista, která začala během druhé punské války ve 3. století př. n. l., měla zásadní dopad. Během několika staletí byla celá oblast, nazývaná Hispania, plně integrována do Římské říše. Tento proces vedl k romanizaci místního obyvatelstva – přijetí latinského jazyka, římského práva a kultury. Z vulgární latiny se později vyvinula španělština a další románské jazyky poloostrova.

⚔️ Vizigóti a muslimská nadvláda

Po pádu Západořímské říše v 5. století n. l. ovládli poloostrov germánští Vizigóti, kteří zde založili Vizigótské království s hlavním městem v Toledu. Ačkoliv tvořili jen malou vládnoucí menšinu, jejich přítomnost zanechala stopy v právu a některých jménech.

V roce 711 vtrhla na poloostrov muslimská vojska Umajjovců ze severní Afriky. Během několika let ovládli téměř celou Hispanii a založili zde stát známý jako Al-Andalus. Muslimská nadvláda trvala téměř 800 let (na jihu v Granadě až do roku 1492) a měla hluboký vliv na španělskou kulturu, vědu, architekturu, zemědělství i jazyk, do kterého proniklo mnoho slov arabského původu.

✝️ Reconquista a sjednocení Španělska

Současně s muslimskou nadvládou probíhal z malých křesťanských státečků na severu (jako Asturské království) proces zvaný Reconquista – znovudobývání území. Tento dlouhý boj formoval bojovnou a silně katolickou identitu středověkých španělských království, především Kastilie a Aragonu.

Klíčovým momentem pro sjednocení Španělska byl sňatek Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského v roce 1469. Jejich vláda, známá jako vláda Katolických Veličenstev, vedla k personální unii obou království, dobytí poslední muslimské pevnosti Granada (1492) a vyhnání Židů a muslimů, kteří nekonvertovali ke křesťanství. Tím byl položen základ moderního, centralizovaného a katolického Španělska.

🌎 Zlatý věk a impérium

Rok 1492 je také spojen s první plavbou Kryštofa Kolumba, která zahájila éru španělských zámořských objevů a budování rozsáhlé koloniální říše v Americe. Během 16. a 17. století, známého jako Španělský zlatý věk (Siglo de Oro), bylo Španělsko nejmocnější zemí světa. Obrovské bohatství z kolonií proudilo do země a financovalo války v Evropě i rozkvět umění a literatury (Miguel de Cervantes, Diego Velázquez, El Greco).

📉 Úpadek a moderní dějiny

Od 17. století začala moc Španělska upadat v důsledku válek, ekonomických problémů a ztráty námořní dominance. V 19. století ztratilo většinu svých amerických kolonií a země prošla obdobím politické nestability.

20. století bylo pro Španělsko obzvláště dramatické. Po krátkém období Druhé republiky vypukla v roce 1936 krvavá Španělská občanská válka, která skončila vítězstvím nacionalistů vedených generálem Franciskem Frankem. Jeho autoritářský režim trval až do jeho smrti v roce 1975. Poté následoval pokojný přechod k demokracii a Španělsko se stalo konstituční monarchií. V roce 1986 vstoupilo do Evropského společenství (dnešní EU), což vedlo k rychlé modernizaci a ekonomickému růstu.

🌍 Geografické rozšíření a demografie

Podle údajů k roku 2025 žije ve Španělsku přibližně 42 milionů lidí se španělským občanstvím. Hustota zalidnění je nerovnoměrná, s největší koncentrací obyvatel v hlavním městě Madrid, na pobřeží Středozemního moře (zejména v Katalánsku a Valencii) a v Baskicku. Vnitrozemské oblasti, jako je Kastilie a León nebo Aragonie, jsou osídleny řidčeji.

🇪🇸 Regionální identity

Španělsko je státem složeným z autonomních společenství, z nichž mnohá mají silnou vlastní identitu, která někdy konkuruje nebo doplňuje tu celošpanělskou.

🌎 Španělská diaspora

Díky koloniální minulosti a pozdější emigraci žijí miliony lidí se španělskými kořeny po celém světě. Největší komunity se nacházejí v Latinské Americe, zejména v Argentině, Venezuele, Kubě a Mexiku. Významné komunity existují také v jiných evropských zemích (především Francie, Německo a Spojené království) a ve Spojených státech.

🎨 Kultura a tradice

Španělská kultura je rozmanitá a živá, známá svou vášnivostí, společenskostí a důrazem na rodinu a přátele.

🗣️ Jazyk

Oficiálním jazykem celého Španělska je španělština (español), často nazývaná také kastilština (castellano), aby se odlišila od ostatních jazyků Španělska. Mezi co-oficiální jazyky v příslušných autonomních společenstvích patří katalánština, galicijština a baskičtina. Existuje také řada dalších regionálních jazyků a dialektů, jako je asturština nebo aragonština.

⛪ Náboženství

Tradičně je Španělsko silně katolickou zemí a náboženství hrálo klíčovou roli v jeho historii. Mnoho svátků a festivalů má náboženský původ, například velkolepé oslavy Velikonoc (Semana Santa). V posledních desetiletích však vliv církve výrazně poklesl a španělská společnost se stala jednou z nejvíce sekulárních v Evropě.

🥘 Gastronomie

Španělská kuchyně je proslulá po celém světě. Je založena na čerstvých středomořských surovinách, jako je olivový olej, česnek, rajčata a mořské plody. Mezi typické pokrmy patří:

💃 Umění, hudba a tanec

Španělsko dalo světu mnoho geniálních umělců, jako jsou malíři Diego Velázquez, Francisco Goya, Pablo Picasso a Salvador Dalí. V architektuře vyniká maurský styl (palác Alhambra v Granadě) i modernistická díla Antoniho Gaudího v Barceloně.

Hudebním a tanečním symbolem Španělska je flamenco, emotivní umělecká forma kombinující zpěv, tanec a hru na kytaru, která má kořeny v andaluské romské kultuře.

⚽ Sport

Sport hraje ve španělské společnosti obrovskou roli. Nejpopulárnějším sportem je jednoznačně fotbal. Španělská liga, La Liga, je jednou z nejlepších na světě a kluby jako Real Madrid CF a FC Barcelona mají fanoušky po celém světě. Španělská fotbalová reprezentace vyhrála Mistrovství světa v roce 2010. Velmi populární jsou také basketbal, tenis (díky legendám jako Rafael Nadal), cyklistika a motoristický sport.

🧬 Genetika a původ

Genetické studie ukazují, že moderní Španělé jsou primárně potomky původních předřímských obyvatel Pyrenejského poloostrova. DNA analýza potvrzuje významný genetický otisk z doby římské kolonizace a menší, ale stále detekovatelné vlivy germánských kmenů (Vizigótů) a severoafrických populací z období muslimské nadvlády. Baskové představují geneticky nejizolovanější skupinu, která si zachovala nejvíce znaků původního předindoevropského obyvatelstva Evropy.

🧑‍🏫 Pro laiky

  • Španěl a Hispánec není to samé. "Španěl" (español) je občan Španělska nebo osoba španělského původu. "Hispánec" (hispano) je širší termín, který označuje lidi z hispanofonních zemí, tedy především z Latinské Ameriky. Zatímco Španěl je Hispánec, ne každý Hispánec je Španěl.
  • Španělsko není jen Kastilie. Mnoho lidí si pod Španělskem představí jen kulturu centrální Kastilie (jazyk, tradice). Země je ale kulturní mozaikou. Například Katalánsko má vlastní jazyk (podobnější francouzštině a italštině) a silné separatistické tendence. Baskicko má zase jazyk, který není příbuzný s žádným jiným na světě.
  • Reconquista jednoduše. Představte si, že skoro celou zemi na 800 let obsadí cizí mocnost s jiným náboženstvím a kulturou (v tomto případě muslimové). "Reconquista" byl dlouhý proces, kdy se malá křesťanská království na severu postupně "probojovávala" zpět na jih a zabírala zpět své původní území. Tento staletý boj hluboce ovlivnil španělskou mentalitu a víru.


Šablona:Aktualizováno