1453
Obsah boxu
1453 (MCDLIII) byl rok, který je v evropských dějinách považován za jeden z nejvýznamnějších přelomů. Je často symbolicky označován jako konec středověku a počátek raného novověku. Tento rok je definován dvěma klíčovými událostmi: dobytím Konstantinopole Osmanskou říší, které znamenalo definitivní zánik Byzantské říše, a koncem Stoleté války mezi Anglií a Francií.
📜 Události
🌍 Evropa
- 29. květen – Pád Konstantinopole: Po téměř dvouměsíčním obléhání dobyla vojska osmanského sultána Mehmeda II. hlavní město Byzantské říše, Konstantinopol.
- Obléhání: Osmanská armáda, čítající podle odhadů 80 000 až 200 000 vojáků, disponovala na svou dobu nejmodernější obléhací technikou, včetně obřích děl odlitých uherským inženýrem Orbanem. Obránců města bylo jen kolem 7 000, včetně janovských a benátských žoldnéřů.
- Poslední boj: Poslední byzantský císař Konstantin XI. Palaiologos padl v boji při obraně hradeb. Jeho smrtí definitivně zanikla Východořímská říše, která existovala více než 1100 let jako pokračovatelka starověkého Říma.
- Důsledky: Město bylo po dobytí tři dny drancováno. Chrám Hagia Sofia, největší svatostánek východního křesťanství, byl přeměněn na mešitu. Pád Konstantinopole vyvolal v křesťanské Evropě šok a strach z další osmanské expanze. Mnoho řeckých učenců uprchlo do Itálie, kde přispěli k rozvoji renesance. Uzavření pozemních obchodních cest na východ motivovalo evropské mořeplavce k hledání nových cest do Indie, což odstartovalo Věk zámořských objevů.
- 17. červenec – Konec Stoleté války: V bitvě u Castillonu utrpěla anglická armáda drtivou porážku od francouzských vojsk.
- Průběh bitvy: Francouzská armáda pod velením Jeana Bureaua efektivně využila dělostřelectvo proti útoku anglické jízdy a pěchoty. V bitvě padl zkušený anglický velitel John Talbot.
- Důsledky: Tato bitva je považována za poslední významné střetnutí Stoleté války. Anglie ztratila všechna svá území ve Francii s výjimkou přístavu Calais. Konec války posílil pozici francouzské monarchie a umožnil konsolidaci francouzského státu. Pro Anglii znamenala porážka politickou nestabilitu, která brzy vyústila v sérii občanských válek známých jako Války růží.
👑 České země
- 28. říjen: Třináctiletý Ladislav Pohrobek byl v Praze slavnostně přijat za českého krále. Faktickou moc v zemi si však nadále udržel zemský správce Jiří z Poděbrad, vůdce kališnické šlechty.
- Politická situace v Českém království zůstávala napjatá. Přetrvávaly spory mezi kališníky a katolickou stranou, ačkoliv po bitvě u Lipan (1434) již nedocházelo k otevřeným válkám.
- V Kutné Hoře pokračovala těžba stříbra, která byla klíčovým zdrojem příjmů pro královskou pokladnu.
🌐 Ostatní svět
- V Osmanské říši sultán Mehmed II. přesunul hlavní město z Edirne do nově dobyté Konstantinopole, kterou přejmenoval na Istanbul. Začala masivní přestavba města, které se stalo centrem mocné islámské říše.
- V Polsku a Litvě vládl Kazimír IV. Jagellonský, který se snažil o posílení královské moci proti šlechtě a řešil konflikty s Řádem německých rytířů.
- Na Pyrenejském poloostrově pokračovala Reconquista, proces vytlačování muslimských vládců z regionu. Kastilie a Aragonie byly stále samostatnými královstvími.
💡 Věda a umění
- Pád Konstantinopole měl paradoxně pozitivní dopad na rozvoj humanismu a renesance v Itálii. Uprchlí byzantští učenci s sebou přinesli velké množství antických řeckých rukopisů (díla Platóna, Aristotela a dalších), které byly na Západě dosud neznámé nebo dostupné jen v latinských překladech.
- V Mohuči zdokonaloval Johannes Gutenberg svou technologii knihtisku s pohyblivými literami. Ačkoliv jeho slavná Gutenbergova bible byla vytištěna až o dva roky později, zprávy o pádu Konstantinopole se po Evropě šířily i díky prvním tištěným letákům, což demonstrovalo sílu nového média.
👶 Narození
- 1. září – Gonzalo Fernández de Córdoba, španělský generál a státník († 1515)
- 13. října – Eduard z Walesu, jediný syn anglického krále Jindřicha VI. († 1471)
- Afonso de Albuquerque, portugalský mořeplavec, dobyvatel a druhý guvernér Portugalské Indie († 1515)
- Giuliano da Sangallo, florentský sochař a architekt († 1516)
⚰️ Úmrtí
- 29. května – Konstantin XI. Palaiologos, poslední byzantský císař (* 1405)
- 17. července – John Talbot, 1. hrabě ze Shrewsbury, anglický vojevůdce (* cca 1387)
- 24. prosince – John Dunstable, anglický hudební skladatel (* cca 1390)
🤓 Pro laiky
- Co byla Byzantská říše?
Představte si Římskou říši, která se ve 4. století rozdělila na dvě poloviny – západní a východní. Zatímco západní část (s centrem v Římě) se v 5. století rozpadla pod náporem barbarů, východní část (s hlavním městem Konstantinopol) přežila o dalších 1000 let. Této východní části říkáme Byzantská říše. Byla to křesťanská mocnost, která uchovala mnoho z antické řecké a římské kultury. Její pád v roce 1453 byl koncem jedné dlouhé éry.
- Proč byl pád Konstantinopole tak důležitý?
Konstantinopol ležela na strategickém místě mezi Evropou a Asií a kontrolovala obchodní cesty. Její dobytí Osmany znamenalo několik věcí:
- Konec jedné éry: Definitivně zanikl poslední pozůstatek Římské říše.
- Nová hrozba: Osmanská říše se stala hlavní mocností ve východním Středomoří a začala ohrožovat střední Evropu (např. Uhersko).
- Impuls pro objevy: Evropané museli hledat nové cesty do Asie pro koření a luxusní zboží, což vedlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem.
- Impuls pro renesanci: Učenci, kteří z města utekli do Itálie, s sebou přinesli staré knihy a znalosti, které pomohly "znovuobjevit" antiku.
- Co byla Stoletá válka?
Nebyla to jedna válka trvající 100 let, ale série konfliktů mezi Anglií a Francií, která s přestávkami trvala od roku 1337 do 1453 (tedy 116 let). Angličtí králové si nárokovali francouzský trůn a ovládali velkou část Francie. Válka je slavná díky postavám jako Jana z Arku. Rok 1453 znamenal konečné vítězství Francie, která vyhnala Angličany ze svého území (kromě přístavu Calais).