Kazimír IV. Jagellonský
Obsah boxu
| Kazimír IV. Jagellonský | |
|---|---|
 | |
| Portrét Kazimíra IV. Jagellonského | |
| Datum narození | 30. listopadu 1447 |
| Místo narození | Krakov, Polské království |
| Datum úmrtí | 7. června 1492 |
| Místo úmrtí | Grodno, Litevské velkoknížectví |
| Manželka | Alžběta Habsburská |
| Děti | * Vladislav Jagellonský |
| Povolání | Král polský, velkokníže litevský |
| Náboženství | katolické |
| Předchůdce | Vladislav III. Varnský (Polsko) Žigmund Kestutait (Litevské velkoknížectví) |
| Nástupce | Jan I. Olbracht (Polsko) Alexandr Jagellonský (Litevské velkoknížectví) |
Kazimír IV. Jagellonský (polsky Kazimierz IV. Jagiellończyk, litevsky Kazimieras IV Jogailaitis, německy Kasimir IV. Andreas) (30. listopadu 1447, Krakov – 7. června 1492, Grodno) byl polský král a litevský velkokníže. Byl čtvrtým synem a dědicem polského krále a litevského velkoknížete Vladislava II. Jagellonského a Sofie Holeszowské. Po smrti svého bratra krále Vladislava III. Varnského v bitvě u Varny v roce 1444 se stal v pouhých 13 letech polským králem a v roce 1447 usedl i na litevský trůn. Jeho dlouhá vláda (46 let v Polsku, 45 let v Litvě) patří k jedněm z nejvýznamnějších v dějinách Jagellonců a výrazně formovala politickou mapu střední Evropy.
Kazimír byl zdatným panovníkem, který upevnil a rozšířil moc Jagellonské dynastie. V Polsku se mu podařilo dosáhnout vítězství ve Třináctileté válce proti Řádu německých rytířů, což vedlo k jeho vazalství vůči polské koruně a rozsáhlým územním ziskům (Západní Prusko). V Litvě pak úspěšně bojoval proti Moskevskému velkoknížectví a uhájil litevskou nezávislost. Během jeho vlády došlo také k rozmachu renesance a humanismu v Polsku a Litvě. Měl 13 dětí s manželkou Alžbětou Habsburskou, z nichž několik hrálo významnou roli v evropské politice.
📜 Etymologie jména
Jméno Kazimír je slovanského původu a skládá se z prvků kazit (zničit) a mir (svět, mír). Jeho význam se obvykle interpretuje jako "ten, kdo ničí mír" nebo "ten, kdo upevňuje mír". Jagellonský odkazuje na jeho dynastii, která vládla v Polsku a Litvě.
⏳ Historie vlády
Nástup na trůn a upevnění moci (1440/1447–1460)
Po tragické smrti svého staršího bratra Vladislava III. Varnského v bitvě u Varny v roce 1444 (kde padl v boji proti Osmanům) nastal v Polsku politický chaos. Polské stavy, nespokojené s vládou jeho matky Sofie Holeszowské, odmítly uznat Kazimíra jako krále, dokud nedosáhne plnoletosti. Kazimír se proto v letech 1440–1447 stal velkoknížetem litevským, kde jeho vláda byla stabilnější. V roce 1447 byl korunován polským králem.
Jeho raná vláda byla zaměřena na konsolidaci moci a řešení vnitřních problémů. V Polsku se potýkal s odporem šlechty, zejména v Malopolsku, a s mocnými magnáty. Postupně si však získal jejich podporu a dokázal prosadit své politické cíle. V Litvě se soustředil na ochranu území před nájezdy Tatarů a moskevských vojsk.
Třináctiletá válka a Východní Prusko (1454–1466)
Nejvýznamnějším počinem jeho polské vlády bylo vyhlášení Třináctileté války (1454–1466) proti Řádu německých rytířů. Pruská města a šlechta, nespokojená s vládou Řádu, se obrátila s žádostí o pomoc na polského krále. Válka byla dlouhá a vyčerpávající, ale skončila vítězstvím Polského království. V Druhém míru toruňském (1466) byl Řád německých rytířů donucen postoupit Polsku většinu svého území, včetně pobřeží Baltského moře, které se stalo známým jako Králův Prusko (Královské Prusko) a bylo začleněno do Koruny Polského království. Zbytek území Řádu (Východní Prusko) se stal lenním státem polského krále. Toto vítězství zásadně posílilo moc Polska a zajistilo mu přístup k moři.
Vztahy s Jagellonskou dynastií a okolními mocnostmi
Kazimír IV. Jagellonský byl aktivní v dynastické politice, která měla zajistit vzestup Jagellonců na evropské scéně.
- Uhorsko (Uhry): Po smrti krále Vladislava III. (svého bratra) se Kazimír ucházel o uherský trůn pro svého syna Vladislava. V roce 1490 byl jeho syn Vladislav (později král Vladislav II. Jagellonský) skutečně korunován uherským králem. Tím se Jagellonci stali panovníky tří klíčových středoevropských království: Polského, Českého (od 1471, také pro Vladislava) a Uherského. Tato unie trvala až do vymření dynastie v roce 1526.
- České království: V roce 1469 se po rozkolu a vzniku protikrále Jiřího z Poděbrad ucházel o český trůn pro svého syna Vladislava. S podporou papeže a Matyáše Korvína (který sám si nárokoval českou korunu) se mu podařilo prosadit Vladislava. Po smrti Jiřího z Poděbrad byl Vladislav v roce 1471 korunován českým králem.
- Moskevská Rus: V Litvě se Kazimír snažil ubránit zemi před stále mocnějším Moskevským velkoknížectvím. V průběhu jeho vlády probíhaly opakované války, které však spíše upevnily pozici Moskvy.
Vnitřní politika a rozvoj
Kazimír IV. Jagellonský byl považován za spravedlivého a obratného panovníka. Ve spolupráci se šlechtou posiloval královskou moc, ale zároveň respektoval její práva a privilegia. Podporoval rozvoj obchodu a řemesel, a za jeho vlády došlo k rozmachu renesance a humanismu v Polsku a Litvě. Krakovská univerzita se stala jedním z předních center vzdělanosti.
💍 Rodina a potomstvo
Kazimír IV. Jagellonský si vzal v roce 1461 za manželku Alžběta Habsburská (1436–1505), dceru císaře římského a rakouského vévody Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské. Manželství bylo politicky motivované a upevnilo spojenectví mezi Jagellonci a Habsburky. Spolu měli celkem třináct dětí:
1. Vladislav (1456–1516) – Král český a uherský. 2. Hedvika (1457–1503) – Sňatkem s Jiřím Bavorským (potomkem Ludvíka IV., císaře Svaté říše římské). 3. Kazimír (1458–1480) – Svatý Kazimír, patron Litvy. Vynikal zbožností, zemřel v mladém věku. 4. Jan I. Olbracht (1459–1501) – Král polský a velkokníže litevský. 5. Alžběta (1461–1470) – Zemřela v dětství. 6. Zikmund I. Starý (1467–1548) – Král polský a velkokníže litevský. 7. Alžběta (1469–1482) – Zemřela v mladém věku. 8. Kateřina Jagellonská (1471–1526) – Sňatkem s Hektorovou Braniborskou. 9. Fridrich Jagellonský (1473–1503) – Kardinál, arcibiskup hnězdenský a krakovský. 10. Jan Olbracht Jagellonský (kardinál) (1474–1525) – Kardinál, biskup krakovský. 11. Alžběta Jagellonská (1476–1476) – Zemřela v kojeneckém věku. 12. Anna Jagellonská (1476–1503) – Sňatkem s Bogusławem X. Pomořanským. 13. Barbara Jagellonská (1478–1534) – Sňatkem s Jiřím Pomořanským. 14. Zikmund Jagellonský (1484–1484) – Zemřel v kojeneckém věku.
Díky tomuto početnému potomstvu se Jagellonci stali jednou z nejvlivnějších dynastií v Evropě.
🕊️ Odkaz a hodnocení
Kazimír IV. Jagellonský je vnímán jako jeden z nejúspěšnějších polských panovníků. Během jeho dlouhé vlády došlo k upevnění královské moci, rozšíření území Koruny Polska a k jeho vzestupu na pozici významné středoevropské mocnosti. Jeho vítězství nad Řádem německých rytířů zásadně změnilo mocenskou rovnováhu v regionu.
Jeho největším úspěchem bylo položení základů pro budoucí jagellonskou hegemonii ve střední Evropě, když zajistil trůny v Polsku, Litvě, Uhersku a Čechách pro své syny. To však také vedlo k budoucím územním sporům a konfliktům. Jeho vláda byla obdobím rozkvětu kultury a vzdělanosti, ačkoliv období renesance v jeho zemi plně dozrálo až za vlády jeho syna Zikmunda I. Starého.
Jeho potomci, zejména Vladislav Jagellonský a Zikmund I. Starý, navázali na jeho politiku a dále posílili moc Jagellonců.