Honoré de Balzac
Obsah boxu
Šablona:Infobox - spisovatel Honoré de Balzac (narozen jako Honoré Balzac; * 20. května 1799, Tours – † 18. srpna 1850, Paříž) byl francouzský spisovatel, dramatik a kritik. Je považován za zakladatele kriticko-realistického románu a jednoho z nejvýznamnějších představitelů světové literatury 19. století. Jeho životním dílem je monumentální cyklus románů a povídek nazvaný Lidská komedie (La Comédie humaine), v němž se pokusil o komplexní a detailní zobrazení francouzské společnosti v období Restaurace Bourbonů a Červencové monarchie.
Jeho dílo je charakteristické detailními popisy prostředí, hlubokou psychologickou analýzou postav a důrazem na vliv peněz, moci a společenských konvencí na lidský osud. Balzac byl neuvěřitelně plodným autorem, jehož pracovní nasazení, poháněné obrovskými dluhy a silnou kávou, se stalo legendárním.
📜 Život
🧒 Mládí a formování
Honoré Balzac se narodil v Tours v rodině státního úředníka Bernarda-Françoise Balzaca. Jeho otec si ke svému jménu neoprávněně přidal šlechtický přídomek "de", který později používal i Honoré, aby si zvýšil společenskou prestiž. Vztah s matkou, Anne-Charlotte-Laure Sallambier, byl po celý život chladný a komplikovaný. V dětství byl poslán na výchovu do internátních škol, kde se cítil osamělý a nepochopený, což se později odrazilo v jeho díle.
V letech 1816–1819 studoval na přání otce práva na Sorbonně v Paříži a pracoval v notářské kanceláři. Právnická praxe mu poskytla cenný vhled do majetkových vztahů, dědických sporů a fungování pařížské společnosti, což bohatě zúročil ve svých románech. Po složení zkoušek však oznámil rodině, že se chce stát spisovatelem, což vedlo k ostrým sporům.
💸 Podnikatelské neúspěchy a dluhy
Na počátku své kariéry psal pod různými pseudonymy brakové romány, aby se uživil. Toužil však po rychlém zbohatnutí a společenském vzestupu, a proto se vrhal do řady neúspěšných podnikatelských projektů. Investoval do tiskárny, písmolijny a vydavatelství, ale všechny jeho podniky zkrachovaly a zanechaly ho s obrovskými dluhy, které ho pronásledovaly po zbytek života. Právě neustálá potřeba splácet věřitelům se stala hlavním motorem jeho horečné literární činnosti. Pracoval často až 16 hodin denně, psal v noci a udržoval se při životě konzumací enormního množství černé kávy.
✍️ Literární vzestup
První velký úspěch zaznamenal v roce 1829 historickým románem Šuani (Les Chouans), který jako první publikoval pod svým vlastním jménem. Tímto dílem začala jeho skutečná literární dráha. V následujících dvaceti letech vytvořil drtivou většinu svého díla, které později sjednotil pod zastřešující název Lidská komedie.
Stal se celebritou pařížského společenského života, i když jeho extravagantní životní styl a neustálé finanční potíže byly veřejným tajemstvím. Jeho milostný život byl bouřlivý, nejvýznamnější vztah navázal s Laure de Berny, která byla jeho rádkyní i milenkou.
❤️ Vztah s Ewelinou Hańskou a smrt
V roce 1832 obdržel dopis od anonymní obdivovatelky z Ukrajiny, podepsaný jako "Cizinka". Ukázalo se, že jde o polskou šlechtičnu Ewelina Hańska, vdanou za bohatého statkáře. Následovala dlouholetá korespondence a několik tajných setkání. Balzac se do ní hluboce zamiloval a slíbil si, že se s ní ožení, jakmile ovdoví.
Její manžel zemřel v roce 1841, ale Ewelina se sňatkem dlouho váhala. Balzac za ní několikrát cestoval na její panství na Ukrajině. Svatba se konala až v březnu 1850, kdy už byl spisovatel vážně nemocný. Pár se vrátil do Paříže, ale Balzacovo zdraví, podlomené desítkami let přepracování a stresem, se rychle zhoršovalo. Zemřel o pouhých pět měsíců později, 18. srpna 1850. Na jeho pohřbu na hřbitově Père-Lachaise pronesl smuteční řeč Victor Hugo.
🏛️ Lidská komedie (La Comédie humaine)
Lidská komedie je Balzacův největší literární projekt, který měl v úmyslu obsáhnout více než 130 románů a povídek. Cílem bylo vytvořit komplexní obraz francouzské společnosti první poloviny 19. století, od nejvyšších aristokratických kruhů po nejnižší společenské vrstvy. Balzac sám sebe označil za "sekretáře francouzské společnosti". Dokončil přibližně 90 děl.
⚙️ Struktura a koncepce
V roce 1842 Balzac sepsal slavnou předmluvu, v níž vysvětlil svůj umělecký záměr a strukturu cyklu. Dílo rozdělil do tří hlavních částí:
- Studie mravů (Études de mœurs): Nejrozsáhlejší část, která analyzuje společenské jevy a lidské typy. Dále se dělí na šest "scén":
* Scény ze soukromého života (např. Otec Goriot) * Scény z provinčního života (např. Evženie Grandetová) * Scény z pařížského života (např. Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán) * Scény z politického života * Scény z vojenského života * Scény z venkovského života
- Filozofické studie (Études philosophiques): Zkoumají příčiny společenských jevů (např. Šagrénová kůže).
- Analytické studie (Études analytiques): Syntetizují principy fungování společnosti (např. Fyziologie manželství).
👨👩👧👦 Propojené postavy
Jedním z Balzacových geniálních a novátorských prvků bylo používání tzv. navracejících se postav (personnages reparaissants). Postavy, které jsou hlavní v jednom románu, se objevují jako vedlejší v jiném, a naopak. To vytváří dojem uceleného, živého a propojeného světa, podobného tomu skutečnému. Čtenář tak může sledovat osudy postav napříč celým cyklem. Mezi nejznámější navracející se postavy patří:
- Eugène de Rastignac: Ambiciózní mladík z provincie, který se snaží dobýt pařížskou společnost.
- Vautrin: Tajemný a cynický zločinec, který vystupuje pod různými identitami a ztělesňuje vzpouru proti společnosti.
- Félix de Vandenesse: Idealistický aristokrat a politik.
- Doktor Bianchon: Čestný a pracovitý lékař, který se objevuje v mnoha příbězích jako pozorovatel a pomocník.
✍️ Styl a témata
Balzacův styl je typicky realistický. Jeho díla se vyznačují:
- Detailní popisy: Věnoval obrovskou pozornost popisům prostředí, interiérů, oblečení a fyzického vzhledu postav. Věřil, že vnější prostředí formuje a odráží charakter člověka.
- Vševědoucí vypravěč: Příběhy jsou vyprávěny z pohledu vypravěče, který zná myšlenky a motivace všech postav a často děj komentuje.
- Psychologická hloubka: Balzac byl mistrem v analýze lidských vášní, zejména ctižádosti, lakoty a lásky.
- Kritika společnosti: Jeho dílo je ostrou kritikou morálního úpadku společnosti, kde jsou tradiční hodnoty nahrazeny touhou po penězích a moci. Zobrazuje vzestup buržoazie a úpadek staré aristokracie.
🌍 Vliv a odkaz
Honoré de Balzac zásadně ovlivnil vývoj evropského románu. Jeho metoda propojování postav a vytváření komplexního fiktivního světa inspirovala mnoho pozdějších autorů. Mezi spisovatele, kteří na něj navazovali, patří Gustave Flaubert, Émile Zola, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Marcel Proust a dokonce i William Faulkner.
Jeho díla jsou dodnes čtena po celém světě a byla mnohokrát zfilmována a zdramatizována. Balzacův pohled na lidskou povahu a společnost, poháněnou penězi a ambicemi, zůstává i v 21. století překvapivě aktuální.
💡 Pro laiky
Představte si, že by někdo chtěl napsat obrovskou sérii knih, která by byla jako kompletní mapa celé společnosti v Česku na začátku 21. století. Chtěl by popsat život politika v Praze, farmáře na Vysočině, studenta v Brně i dělníka v Ostravě. A co víc, postavy z jedné knihy by se objevovaly i v jiných – politik z Prahy by třeba jel na dovolenou na farmu na Vysočině a student z Brna by se později stal jeho asistentem.
Přesně to udělal Honoré de Balzac pro Francii v 19. století. Jeho Lidská komedie je takový "vesmír" (podobně jako filmový vesmír od Marvelu), kde se osudy stovek postav proplétají napříč desítkami románů. Balzac byl posedlý detaily – popisoval, jak lidé bydleli, co jedli, jak se oblékali a hlavně, jak moc jejich život ovlivňovaly peníze a touha po úspěchu. Jeho knihy jsou jako časová kapsle, která nám ukazuje, že lidské touhy a problémy se za dvě stě let vlastně moc nezměnily.