1564
Obsah boxu
Rok 1564 (MDLXIV) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou. Jedná se o klíčový rok v dějinách evropské renesance a reformace, poznamenaný úmrtím dvou titánů své doby – umělce Michelangela Buonarrotiho a reformátora Jana Kalvína – a naopak narozením tří osobností, které zásadně ovlivnily budoucnost literatury a vědy: Williama Shakespeara, Christophera Marlowa a Galilea Galileiho. V politické sféře pokračovaly náboženské konflikty a mocenské přesuny, zejména ve Svaté říši římské, kde po smrti Ferdinanda I. nastoupil na trůn jeho syn Maxmilián II..
🌍 Události
Evropa
- 11. dubna – Mír z Troyes byl podepsán mezi Anglií a Francií. Alžběta I. se tímto aktem formálně vzdala nároku na Calais výměnou za finanční kompenzaci 222 000 korun. Tímto byla ukončena anglická účast v první fázi francouzských náboženských válek.
- 25. července – Zemřel císař Svaté říše římské Ferdinand I. Habsburský. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Maxmilián II. Habsburský, který byl již dříve korunován českým a uherským králem. Maxmilián II. byl znám svou náboženskou tolerancí, což dočasně zmírnilo napětí mezi katolíky a protestanty v říši.
- Ve Francii zahájil mladý král Karel IX. Francouzský se svou matkou Kateřinou Medicejskou velkou cestu po království (Grand tour de France), která trvala až do roku 1566. Cílem bylo posílit královskou autoritu a uklidnit zemi po první náboženské válce.
- Ve Švédsku a Dánsku pokračovala Severská sedmiletá válka (1563–1570). Došlo k několika námořním bitvám, včetně nerozhodné bitvy u ostrova Öland mezi švédskou a spojenou dánsko-lübeckou flotilou.
- V carském Rusku se stupňovala paranoia cara Ivana IV. Hrozného. V prosinci car opustil Moskvu a odjel do Alexandrovy slobody, což byl předstupeň k zavedení tzv. opričniny v následujícím roce, období masového teroru proti bojarům.
- Papež Pius IV. bulou Benedictus Deus formálně potvrdil dekrety a závěry Tridentského koncilu, čímž byla završena klíčová fáze katolické reformace.
Asie
- V Mughalské říši v Indii pokračovala vláda císaře Akbara Velikého, který upevňoval svou moc a rozšiřoval území říše.
- V Japonsku probíhalo období Sengoku, charakterizované neustálými boji mezi místními vládci (daimjó). Oda Nobunaga postupně posiloval svou pozici v centrálním Japonsku.
🔬 Věda a umění
- Úmrtí Michelangela v Římě symbolicky uzavřelo éru vrcholné renesance v Itálii. Jeho pozdní díla, jako například práce na bazilice sv. Petra, již nesla znaky nastupujícího manýrismu.
- Narození Galilea Galileiho v Pise předznamenalo novou éru ve vědě. Ačkoliv jeho hlavní objevy přišly až o desítky let později, jeho narození v tomto roce je symbolickým počátkem vědecké revoluce.
- V Antverpách působil kartograf Abraham Ortelius, který připravoval své přelomové dílo Theatrum Orbis Terrarum, první moderní atlas světa (vydaný v roce 1570).
- Zemřel Andreas Vesalius, vlámský anatom a autor revolučního díla De humani corporis fabrica. Jeho práce zcela změnila pohled na lidskou anatomii a je považována za základ moderní medicíny.
👶 Narození
- 15. února – Galileo Galilei, italský fyzik, astronom a filozof († 1642)
- 26. února – Christopher Marlowe, anglický dramatik a básník († 1593)
- 23. dubna (pokřtěn) – William Shakespeare, anglický dramatik a básník, považovaný za největšího spisovatele v anglickém jazyce († 1616)
- 9. března – David Fabricius, fríský pastor, kartograf a astronom († 1617)
- 26. října – Hans Leo Hassler, německý skladatel a varhaník pozdní renesance († 1612)
- neznámé datum – Pieter Brueghel mladší, vlámský malíř, syn Pietera Brueghela staršího († 1638)
- neznámé datum – Francisco Pacheco, španělský malíř a učitel Diega Velázqueze († 1644)
⚰️ Úmrtí
- 18. února – Michelangelo Buonarroti, italský sochař, malíř, architekt a básník vrcholné renesance (* 1475)
- 27. května – Jan Kalvín, francouzský teolog, reformátor a zakladatel kalvinismu (* 1509)
- 25. července – Ferdinand I. Habsburský, císař Svaté říše římské, král český, uherský a chorvatský (* 1503)
- 15. října – Andreas Vesalius, vlámský anatom, považovaný za zakladatele moderní anatomie (* 1514)
- neznámé datum – Maurice Scève, francouzský básník (* cca 1501)
👑 Hlavy států
- **Papež** – Pius IV.
- **Svatá říše římská** – Ferdinand I. Habsburský (do 25. července), poté Maxmilián II. Habsburský
- **České království** – Ferdinand I. Habsburský (do 25. července), poté Maxmilián II. Habsburský
- **Uherské království** – Ferdinand I. Habsburský (do 25. července), poté Maxmilián II. Habsburský
- **Anglické království** – Alžběta I.
- **Francouzské království** – Karel IX. Francouzský
- **Španělsko** – Filip II. Španělský
- **Portugalsko** – Sebastián I. Portugalský
- **Polsko & Litva** – Zikmund II. August
- **Osmanská říše** – Sulejman I.
- **Ruské carství** – Ivan IV. Hrozný
- **Švédsko** – Erik XIV. Švédský
- **Dánsko & Norsko** – Frederik II. Dánský
- **Mughalská říše** – Akbar Veliký
- **Persie** – Tahmásp I.
💡 Pro laiky
Rok 1564 si lze představit jako dobu velkých změn a protikladů. Na jedné straně doznívala renesance, epocha oslavující člověka, umění a antickou vzdělanost. Smrt Michelangela byla jako konec jedné velké kapitoly – odešel poslední z velkých mistrů, kteří definovali umění na desítky let. Na druhé straně Evropou zmítala reformace, náboženský rozkol, který vedl k válkám a hluboké nedůvěře. Smrt Jana Kalvína znamenala odchod jednoho z nejvlivnějších myslitelů, který formoval protestantství do přísné a organizované podoby.
Zatímco staří mistři umírali, rodili se noví géniové. V Anglii přišli na svět William Shakespeare a Christopher Marlowe, kteří brzy nato vytvořili základy moderního divadla. V Itálii se narodil Galileo Galilei, muž, který se později odvážil zpochybnit staletí staré představy o vesmíru a položil základy moderní vědy. Rok 1564 tak byl jakousi křižovatkou – loučil se se starým světem renesančních umělců a náboženských reformátorů a zároveň vítal novou generaci, která měla navždy změnit literaturu a vědu.