1795
Rozbalit box
Obsah boxu
Šablona:Infobox rok 1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Byl to klíčový rok v období francouzských revolučních válek, který zásadně změnil politickou mapu Evropy, zejména zánikem Polsko-litevské unie.
🌍 Události ve světě
🇪🇺 Evropa
- 16. ledna – Francouzské revoluční jednotky pod velením generála Jeana-Charlese Pichegrua obsadily Utrecht v Nizozemsku.
- 18. ledna – Vilém V. Oranžský, poslední místodržící Spojených nizozemských provincií, uprchl do Anglie před postupující francouzskou armádou.
- 19. ledna – V Nizozemsku byla vyhlášena Batávská republika, sesterská republika revoluční Francie. Tím formálně zanikla Republika spojených nizozemských provincií.
- 23. ledna – Francouzské jezdectvo zajalo v přístavu Den Helder zamrzlou nizozemskou flotilu, což je jeden z mála případů v historii, kdy kavalérie porazila válečné loďstvo.
- 5. dubna – Prusko a Francie podepsaly Basilejský mír. Prusko se stáhlo z první koalice proti Francii a přenechalo jí své území na levém břehu Rýna.
- 7. dubna – Ve Francii byl zaveden metrický systém a frank byl definován jako měnová jednotka.
- 16. května – Francie a Batávská republika podepsaly Haagskou smlouvu, která formálně stvrdila francouzskou nadvládu.
- 31. května – Ve Francii byl zrušen Revoluční tribunál.
- 8. června – V pařížském vězení Temple zemřel Ludvík XVII., desetiletý syn popraveného krále Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Pro monarchisty se stal titulárním králem jeho strýc, hrabě z Provence, jako Ludvík XVIII..
- 22. července – Španělsko podepsalo s Francií druhý Basilejský mír, čímž také opustilo protifrancouzskou koalici. Španělsko postoupilo Francii svou část ostrova Hispaniola.
- 22. srpna – Ve Francii byla přijata nová Ústava z roku III, která zavedla Direktorium jako novou formu vlády.
- 11. září – Bitva u Krtsanisi: Perská armáda pod vedením Aghy Muhammada Chána porazila gruzínská vojska a vyplenila Tbilisi.
- 1. října – Rakouské Nizozemí (dnešní Belgie) bylo formálně anektováno Francií.
- 5. října – V Paříži došlo k royalistickému povstání (známé jako 13. vendémiaire), které bylo potlačeno vojsky pod velením Napoleona Bonaparta. Jeho rozhodný zákrok s použitím dělostřelectva mu zajistil slávu a politický vliv.
- 24. října – Třetí dělení Polska: Rusko, Prusko a Rakousko si rozdělily zbytek území Polsko-litevské unie. Stát tak na 123 let zmizel z mapy Evropy.
- 25. listopadu – Poslední polský král Stanislav II. August Poniatowski byl donucen abdikovat.
- 2. listopadu – Ve Francii se moci ujalo Direktorium.
- Velká Británie obsadila Kapskou kolonii v jižní Africe, která do té doby patřila Nizozemsku.
🌎 Amerika
- 29. ledna – Ve Spojených státech byl přijat zákon o naturalizaci, který prodloužil požadovanou dobu pobytu pro získání občanství z dvou na pět let.
- 27. října – Spojené státy americké a Španělsko podepsaly Pinckneyho smlouvu (také známou jako Madridská smlouva), která stanovila hranice mezi USA a španělskými koloniemi v Severní Americe a zaručila USA navigační práva na řece Mississippi.
🇨🇿 Události v českých zemích
- V Praze a dalších městech Českého království pokračoval politický útlak po odhalení spiknutí českých jakobínů v předchozím roce.
- Pokračovala výstavba pevnosti Terezín a Josefov.
- V Praze byla založena Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie Praha.
- Na Pražském hradě probíhaly stavební úpravy pod vedením architekta Nicolaa Pacassiho.
🎨 Vědy a umění
- Joseph Bramah si nechal patentovat hydraulický lis.
- Nicolas Appert začal experimentovat s konzervací potravin pomocí tepla v uzavřených nádobách, což vedlo k vynálezu konzervování.
- Joseph Haydn dokončil své poslední Londýnské symfonie (č. 103 "S vířením tympánů" a č. 104 "Londýnská").
- Ludwig van Beethoven poprvé veřejně vystoupil ve Vídni jako klavírista.
- Johann Wolfgang von Goethe publikoval román Viléma Meistera léta učednická.
👶 Narození
- 15. ledna – Alexandr Sergejevič Gribojedov, ruský diplomat a dramatik († 1829)
- 18. ledna – Anna Pavlovna Ruská, nizozemská královna († 1865)
- 3. února – Antonio José de Sucre, jihoamerický bojovník za nezávislost († 1830)
- 10. května – Augustin Thierry, francouzský historik († 1856)
- 13. května – Pavel Jozef Šafárik, slovenský básník, historik a jazykovědec († 1861)
- 19. května – Johns Hopkins, americký podnikatel a filantrop († 1873)
- 2. listopadu – James K. Polk, 11. prezident Spojených států amerických († 1849)
- 8. prosince – Peter Andreas Hansen, dánský astronom († 1874)
- 21. prosince – Leopold von Ranke, německý historik († 1886)
- 31. října – John Keats, anglický romantický básník († 1821)
- 4. prosince – Thomas Carlyle, skotský historik a filozof († 1881)
💀 Úmrtí
- 3. ledna – Josiah Wedgwood, anglický hrnčíř a průmyslník (* 1730)
- 26. ledna – Johann Christoph Friedrich Bach, německý hudební skladatel, syn J. S. Bacha (* 1732)
- 11. února – Carl Michael Bellman, švédský básník a skladatel (* 1740)
- 21. března – Honoré III., monacký kníže (* 1720)
- 7. května – Antoine Quentin Fouquier-Tinville, francouzský revolucionář a veřejný žalobce (* 1746)
- 8. června – Ludvík XVII., titulární král Francie (* 1785)
- 26. srpna – Alessandro Cagliostro, italský dobrodruh a alchymista (* 1743)
- 31. srpna – François-André Danican Philidor, francouzský šachista a hudební skladatel (* 1726)
- 22. září – Sajat-Nova, arménský trubadúr (* 1712)
- 6. listopadu – Jiří Antonín Benda, český hudební skladatel (* 1722)
💡 Pro laiky
Třetí dělení Polska
Představte si, že tři velcí a silní sousedé (Rusko, Prusko a Rakousko) se rozhodnou, že si rozdělí území svého slabšího souseda, Polska. Nebylo to poprvé, už to udělali dvakrát předtím. V roce 1795 si vzali poslední zbytky polského území. Tím Polsko jako samostatný stát úplně zmizelo z mapy a jeho obyvatelé se stali poddanými ruského cara, pruského krále nebo rakouského císaře. Polsko se znovu objevilo jako nezávislý stát až po více než 100 letech, v roce 1918.
Direktorium ve Francii
Po nejkrvavější fázi Francouzské revoluce, známé jako Jakobínský teror, se lidé snažili najít stabilnější způsob vlády, který by nebyl ani královskou tyranií, ani revolučním chaosem. Vytvořili proto Direktorium – vládu pěti "ředitelů" (direktorů), kteří měli společně řídit zemi. Mělo to zabránit tomu, aby se moci chopil jediný člověk. Tento systém byl ale poměrně slabý, plný korupce a nakonec ho o pár let později svrhl mladý a ambiciózní generál Napoleon Bonaparte.