Mojžíš
Obsah boxu
| Mojžíš | |
|---|---|
 | |
| Mojžíš s deskami Zákona od Rembrandta van Rijna (1659) | |
| Národnost | izraelská |
Mojžíš (hebrejsky מֹשֶׁה, Moše; arabsky مُوسَىٰ, Músá) je klíčová postava abrahámovských náboženství, uctívaný jako nejvýznamnější prorok v judaismu, a důležitý prorok v křesťanství, islámu, bahá'í a dalších náboženstvích. Podle hebrejské Bible byl izraelským vůdcem, zákonodárcem a prorokem, který vyvedl svůj lid z otroctví ve starověkém Egyptě do Zaslíbené země.
Jeho život je popsán především v Pentateuchu (pěti knihách Mojžíšových), konkrétně v knihách Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Podle tradice je autorem těchto knih, což moderní biblická kritika zpochybňuje. V judaismu je nazýván Moše Rabbenu (מֹשֶׁה רַבֵּנוּ, „Mojžíš, náš učitel“) a je považován za toho, kdo přijal od Boha na hoře Sinaj Tóru, základ židovského zákona.
📜 Život podle biblického vyprávění
Život Mojžíše, jak je popsán v Bibli, je dramatickým příběhem o záchraně, povolání, vedení a zkouškách.
👶 Narození a mládí v Egyptě
Mojžíš se narodil v Egyptě v době, kdy faraon nařídil zabíjet všechny novorozené hebrejské chlapce, aby omezil rostoucí populaci Izraelitů. Jeho matka Jochebed ho tři měsíce skrývala a poté ho vložila do ošetřeného rákosového košíku a pustila na řeku Nil. Košík nalezla faraonova dcera, která se nad dítětem slitovala, adoptovala ho a dala mu jméno Mojžíš, což je v textu vysvětleno jako „vytažený z vody“.
Mojžíš tak vyrůstal na egyptském královském dvoře, kde získal nejvyšší vzdělání. Přesto si byl vědom svého hebrejského původu. V dospělosti, když viděl egyptského dozorce bít hebrejského otroka, dozorce v hněvu zabil a tělo ukryl. Když se jeho čin prozradil, uprchl z Egypta do země Midján.
🔥 Hořící keř a boží povolání
V Midjánu se Mojžíš stal pastýřem a oženil se se Seforou, dcerou midjánského kněze Jitra. Po mnoha letech, když pásl ovce u hory Choreb (Sinaj), zjevil se mu Bůh v podobě hořícího keře, který neshořel. Z keře k němu promluvil Bůh a představil se jako Bůh jeho otců, Abrahama, Izáka a Jákoba. Pověřil Mojžíše, aby se vrátil do Egypta a vyvedl Izraelity z otroctví.
Mojžíš se zdráhal, poukazoval na svou nepatrnost a vadu řeči. Bůh mu jako pomocníka určil jeho bratra Árona, který byl výmluvný, a vybavil ho mocí činit zázraky. Bůh zde také Mojžíšovi zjevil své jméno – JHVH (často překládáno jako „Jsem, který jsem“ nebo „Hospodin“).
plagues Deset egyptských ran a exodus
Mojžíš a Áron předstoupili před faraona a žádali propuštění Izraelitů. Faraon odmítl a naopak Izraelitům práci ještě ztížil. Bůh proto prostřednictvím Mojžíše seslal na Egypt deset ran, které měly zlomit faraonův odpor. Rány zahrnovaly proměnu vody v krev, invazi žab, komárů, much, mor dobytka, vředy, krupobití, kobylky, tmu a nakonec smrt všech prvorozených.
Před desátou ranou Bůh přikázal Izraelitům, aby označili své dveře krví beránka. Anděl smrti pak prošel Egyptem a zabil prvorozené ve všech neoznačených domech, včetně faraonova syna. Tento akt je připomínán židovským svátkem Pesach (Velikonoce). Zlomený faraon konečně Izraelity propustil. Odchod z Egypta, známý jako Exodus, se stal ústřední událostí izraelských dějin.
🌊 Přechod Rudého moře
Krátce po odchodu Izraelitů si faraon své rozhodnutí rozmyslel a s vojskem je pronásledoval. Když Izraelité dorazili k Rudému moři, ocitli se v pasti. Na Boží příkaz Mojžíš vztáhl svou hůl nad moře, které se rozdělilo a umožnilo Izraelitům přejít po suchém dně. Když je egyptská armáda následovala, vody se vrátily a celé vojsko utopily. Tento zázrak definitivně potvrdil Boží moc a Mojžíšovo vůdcovství.
⛰️ Zjevení na hoře Sinaj
Tři měsíce po odchodu z Egypta dorazili Izraelité k hoře Sinaj. Zde Bůh uzavřel s Izraelem smlouvu. Mojžíš vystoupil na horu, kde 40 dní a 40 nocí přijímal od Boha zákon. Vrcholem tohoto zjevení bylo předání Desatera přikázání, napsaného na dvou kamenných deskách.
Během Mojžíšovy nepřítomnosti však lid propadl netrpělivosti a modloslužbě. Pod nátlakem lidu Áron zhotovil zlaté tele, kterému se klaněli. Když Mojžíš sestoupil z hory a viděl tuto zradu, v hněvu rozbil kamenné desky. Po potrestání viníků se Mojžíš znovu přimlouval u Boha za odpuštění pro svůj lid a obdržel nové desky Zákona.
🏜️ Putování pouští
Následovalo čtyřicetileté putování pouští, které bylo trestem za nevíru a vzpouru lidu. Během této doby Izraelité čelili mnoha zkouškám, jako byl nedostatek vody a jídla. Bůh je zázračně sytil manou a křepelkami a Mojžíš na Boží příkaz vyrážel vodu ze skály. Mojžíš působil jako prostředník mezi Bohem a lidem, soudce a vůdce. Musel čelit několika vzpourám, včetně té, kterou vedl jeho bratranec Kórach.
🌄 Smrt a nástupnictví
Kvůli okamžiku neposlušnosti, kdy Mojžíš udeřil do skály, aby z ní vytryskla voda, místo aby k ní promluvil, jak mu Bůh přikázal, mu bylo odepřeno vstoupit do Zaslíbené země. Před svou smrtí ještě pronesl k lidu rozsáhlé řeči, které jsou zaznamenány v knize Deuteronomium, a ustanovil Jozueho svým nástupcem.
Mojžíš vystoupil na horu Nebo, odkud mu Bůh ukázal celou Zaslíbenou zemi. Zde ve věku 120 let zemřel. Místo jeho hrobu zůstalo neznámé, aby se nestalo předmětem uctívání.
✝️ Mojžíš v náboženstvích
Mojžíš je uctíván v několika světových náboženstvích, i když s různými důrazy.
✡️ V judaismu
V judaismu je Mojžíš považován za největšího proroka všech dob. Je vnímán jako jediný člověk, který mluvil s Bohem „tváří v tvář“. Přijetí Tóry na Sinaji je chápáno jako základní událost, která formovala židovský národ a jeho vztah s Bohem. Jeho život je vzorem vedení, pokory a oddanosti Bohu a svému lidu.
✝️ V křesťanství
Křesťanství plně uznává Mojžíše jako velkého Božího proroka a služebníka. Nový zákon se na něj často odvolává. Je vnímán jako předobraz (typus) Ježíše Krista. Stejně jako Mojžíš vyvedl Izrael z fyzického otroctví, Ježíš vyvádí lidstvo z otroctví hříchu. Mojžíšův zákon je považován za přípravu na příchod Krista a jeho evangelia milosti. Mojžíš se spolu s Elijášem zjevuje po boku Ježíše při Proměnění Páně.
☪️ V islámu
V islámu je Mojžíš, známý jako Músá, jedním z nejvýznamnějších a nejčastěji zmiňovaných proroků v Koránu. Je považován za jednoho z pěti proroků největšího odhodlání (Ulul Azm). Příběh jeho života v Koránu se v mnoha ohledech shoduje s biblickým vyprávěním, ale obsahuje i některé odlišnosti a dodatečné detaily. Je vnímán jako prorok poslaný k faraonovi a dětem Izraele, aby jim předal Boží zjevení.
🤔 Historická a archeologická perspektiva
Otázka historicity Mojžíše a událostí popsaných v knize Exodus je předmětem intenzivních debat mezi historiky, archeology a biblisty.
Mimo Bibli a pozdější náboženské texty neexistují žádné přímé dobové záznamy o Mojžíšovi ani o masovém odchodu Izraelitů z Egypta. Egyptské záznamy z období Nové říše, kdy se měl Exodus odehrát, se o těchto událostech vůbec nezmiňují. Stejně tak archeologický průzkum Sinajského poloostrova neodhalil žádné stopy po putování velkého množství lidí po dobu 40 let.
Většina moderních historiků se shoduje, že příběh Exodu, jak je popsán v Bibli, neodpovídá historické a archeologické realitě. Existuje několik hlavních teorií:
- Zcela mytická postava: Někteří badatelé (tzv. bibličtí minimalisté) považují Mojžíše a celý příběh Exodu za literární fikci, vytvořenou v pozdější době (např. v 7.–5. století př. n. l.) k vytvoření národní identity a teologického základu Izraele.
- Historické jádro: Jiní se domnívají, že příběh může mít historické jádro. Mohlo jít o menší skupinu semitských otroků, která unikla z Egypta a jejíž příběh byl postupem času zveličen a spojen s dalšími tradicemi. Postava Mojžíše by pak mohla být založena na skutečném vůdci této skupiny, jehož jméno (které má egyptský původ) by tomu nasvědčovalo.
- Složená postava: Další teorie navrhuje, že Mojžíš je složená postava, jejíž příběh kombinuje vzpomínky na různé historické osobnosti a události.
Navzdory nedostatku přímých důkazů zůstává postava Mojžíše a příběh Exodu jedním z nejvlivnějších narativů západní civilizace, který formoval náboženské, etické i politické myšlení po tisíciletí.
🎨 Odkaz v kultuře
Postava Mojžíše inspirovala nespočet uměleckých, literárních a hudebních děl napříč historií.
- Výtvarné umění: Jedním z nejslavnějších děl je socha Mojžíše od Michelangela, která je součástí náhrobku papeže Julia II. v Římě. Známé jsou také obrazy od Rembrandta, Nicolase Poussina a dalších.
- Literatura: Mojžíšova postava je analyzována v díle Sigmunda Freuda Mojžíš a monoteismus. Je také námětem mnoha románů a básní.
- Hudba: Příběh Exodu byl zpracován v oratoriích, jako je Israel in Egypt od Georga Friedricha Händela, a v opeře Mojžíš a Áron od Arnolda Schönberga.
- Film: Život Mojžíše byl mnohokrát zfilmován. Mezi nejznámější patří monumentální film Desatero přikázání (1956) režiséra Cecila B. DeMilla s Charltonem Hestonem v hlavní roli a animovaný film Princ egyptský (1998) od studia DreamWorks.