Sinajský poloostrov
Obsah boxu
Šablona:Infobox poloostrov Sinajský poloostrov (arabsky شبه جزيرة سيناء, Šibh Jazīrat Sīnā), často zkracováno jen na Sinaj, je rozlehlý poloostrov trojúhelníkového tvaru v Egyptě, který tvoří jediný pozemní most mezi Afrikou a Asií. Jeho strategická, historická a náboženská důležitost z něj činí jednu z nejvýznamnějších a nejvíce sledovaných oblastí na Blízkém východě. Poloostrov je ohraničen Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu, konkrétně Suezským zálivem na západě a Akabským zálivem na východě.
Geograficky je Sinaj součástí Asie, ale politicky náleží k africkému Egyptu. Jeho rozloha činí přibližně 60 000 km². Krajina je převážně pouštní, na jihu se však zvedají vysoké, skalnaté hory, včetně biblické hory Sinaj. Oblast je proslulá svými bohatými korálovými útesy, které z ní činí světově proslulou potápěčskou destinaci, a také jako místo klíčových událostí popsaných v Bibli, Tóře a Koránu.
🌍 Geografie a klima
Sinajský poloostrov představuje unikátní geografickou oblast s dramatickými kontrasty mezi pobřežními nížinami a vysokohorským vnitrozemím.
Poloha a hranice
Západní hranici poloostrova tvoří Suezský průplav, uměle vybudovaný kanál oddělující Sinaj od africké pevniny Egypta, a navazující Suezský záliv. Východní hranice je tvořena Akabským zálivem a pozemní hranicí s Izraelem a palestinským Pásmem Gazy. Severní pobřeží omývají vody Středozemního moře a jižní cíp se noří do Rudého moře. Tento jižní cíp, kde se setkávají oba zálivy, je známý jako Národní park Rás Muhammad.
Topografie
Topograficky lze Sinaj rozdělit na dvě hlavní oblasti:
- Severní Sinaj: Převážně rovinatá a písčitá oblast, která je v podstatě pokračováním Negevské pouště. Nachází se zde velká písečná duna a pobřežní slaná jezera, jako je jezero Bardawil. Největším městem severu je Al-Aríš.
- Jižní Sinaj: Dominují zde drsné, rozeklané a geologicky staré hory. Tato oblast zahrnuje nejvyšší vrcholy Egypta, včetně Hora Svaté Kateřiny (Džabal Katrina, 2 629 m n. m.), která je nejvyšší horou země, a Hora Sinaj (Džabal Músá, 2 285 m n. m.), která je uctívána jako místo, kde Mojžíš obdržel Desatero přikázání.
Podnebí
Podnebí na Sinaji je horké a suché, typicky pouštní. Léta jsou velmi horká, s teplotami často přesahujícími 40 °C, zatímco zimy jsou mírné, i když ve vyšších horských polohách může v noci mrznout a občas se objeví i sněhová pokrývka. Srážky jsou minimální a soustředí se hlavně do zimních měsíců. Pobřežní oblasti u Rudého moře mají mírnější klima díky vlivu moře.
📜 Historie
Historie Sinaje je stejně dramatická jako jeho krajina. Díky své strategické poloze byl poloostrov po tisíciletí křižovatkou, bojištěm i svatým místem.
Starověk a antika
Již v období Starověkého Egypta byl Sinaj ceněn pro své nerostné bohatství, zejména tyrkys a měď. Egypťané zde provozovali doly, jejichž pozůstatky jsou dodnes patrné. Poloostrov sloužil jako nárazníková zóna mezi Egyptem a mocnostmi v oblasti Levanty. Později se stal součástí Římské a následně Byzantské říše.
Biblický význam
Sinaj je neoddělitelně spjat s příběhem Exodu, kdy Izraelité pod vedením Mojžíše prchali z otroctví v Egyptě. Podle Starého zákona zde Izraelité putovali 40 let. Na vrcholu hory Sinaj měl Mojžíš obdržet od Boha Desatero přikázání. Na úpatí této hory byl v 6. století založen Klášter svaté Kateřiny, jeden z nejstarších nepřetržitě fungujících křesťanských klášterů na světě, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Středověk a novověk
V 7. století byl poloostrov dobyt muslimskými vojsky a stal se součástí islámského světa. Po staletí byl pod kontrolou různých islámských dynastií, včetně Mamlúků a později Osmanské říše. Během této doby sloužil jako důležitá trasa pro poutníky směřující do Mekky.
Moderní dějiny a konflikty
Ve 20. století se Sinaj stal klíčovým bojištěm v arabsko-izraelských konfliktech.
- Suezská krize (1956): Izrael, Velká Británie a Francie napadly Egypt a Izrael krátce okupoval Sinaj.
- Šestidenní válka (1967): Izrael v bleskové válce obsadil celý Sinajský poloostrov až k Suezskému průplavu. Okupace trvala 15 let. Během této doby Izrael na poloostrově vybudoval vojenské základny a civilní osady.
- Jomkipurská válka (1973): Egypt a Sýrie zahájily překvapivý útok na Izrael s cílem získat zpět ztracená území. Egyptská armáda úspěšně překročila Suezský průplav, ale nakonec byla zatlačena zpět.
- Egyptsko-izraelská mírová smlouva (1979): Na základě Dohody z Camp Davidu se Izrael zavázal postupně stáhnout ze Sinaje. Proces byl dokončen v roce 1982, kdy byl poloostrov plně navrácen pod egyptskou suverenitu.
21. století
Po navrácení Egyptu se zejména jižní pobřeží stalo centrem masového turismu. Zároveň se však severní část poloostrova stala ohniskem nestability a působištěm islamistických militantních skupin, které od roku 2011 vedou povstání proti egyptským bezpečnostním složkám.
🏛️ Významná místa
Sinaj nabízí širokou škálu atrakcí, od luxusních letovisek po starobylé památky a přírodní divy.
Turistická letoviska
- Šarm aš-Šajch (Sharm El Sheikh): Největší a nejznámější letovisko na jihu poloostrova, proslulé luxusními hotely, nočním životem a jako výchozí bod pro potápěčské výlety.
- Dahab: Původně beduínská rybářská vesnice, dnes oblíbené centrum pro nezávislé cestovatele, potápěče a windsurfaře. Je známé pro potápěčskou lokalitu Blue Hole.
- Nuweiba: Klidnější letovisko s písečnými plážemi a uvolněnou atmosférou.
- Taba: Město na hranici s Izraelem, známé svými hotely a kasiny.
Historické a náboženské památky
- Klášter svaté Kateřiny: Nachází se na úpatí hory Sinaj. Uchovává neocenitelnou sbírku raně křesťanských rukopisů a ikon a je významným poutním místem.
- Hora Sinaj (Džabal Músá): Tradičně ztotožňována s biblickou horou, kde Mojžíš obdržel Desatero. Je cílem mnoha poutníků a turistů, kteří na vrchol vystupují v noci, aby zde pozorovali východ slunce.
Přírodní rezervace
- Národní park Rás Muhammad: První egyptský národní park, nacházející se na nejjižnějším cípu poloostrova. Je proslulý svými mangrovovými porosty, slaným jezerem a především nádhernými korálovými útesy, které patří k nejlepším na světě.
- Chráněná oblast Svatá Kateřina: Rozsáhlá oblast zahrnující klášter, horu Sinaj a okolní horskou krajinu s unikátní biodiverzitou.
💰 Ekonomika a doprava
Ekonomika Sinaje je postavena na třech hlavních pilířích: cestovním ruchu, těžbě nerostných surovin a strategickém významu Suezského průplavu.
Cestovní ruch
Turismus je dominantním odvětvím, zejména na jihu poloostrova. Potápění a šnorchlování v Rudém moři přitahuje ročně miliony návštěvníků. Kromě toho se rozvíjí i náboženská a historická turistika zaměřená na klášter svaté Kateřiny a horu Sinaj.
Průmysl a zdroje
Poloostrov má zásoby ropy a zemního plynu, zejména v oblasti Suezského zálivu. Těží se zde také mangan a další nerosty. Tradičním zdrojem obživy pro místní beduíny je pastevectví a v menší míře zemědělství v oázách.
Dopravní infrastruktura
Klíčovou dopravní tepnou je Suezský průplav, jedna z nejdůležitějších námořních cest světa. Silniční síť spojuje hlavní města a letoviska. Na Sinaji se nachází několik mezinárodních letišť, z nichž nejvýznamnější je Mezinárodní letiště Šarm aš-Šajch.
👥 Obyvatelstvo
Tradičními obyvateli Sinaje jsou Beduíni, polokočovné kmeny, které se historicky přizpůsobily drsným pouštním podmínkám. Dnes se mnoho z nich podílí na turistickém ruchu, ať už jako průvodci, nebo provozovatelé kempů. V posledních desetiletích se na Sinaj přistěhovalo také mnoho Egypťanů z údolí Nilu, kteří pracují především v turismu, administrativě a v ropném průmyslu. Celková populace poloostrova se odhaduje na více než 600 000 obyvatel.
📖 Pro laiky
- Co je to poloostrov? Představte si kus pevniny, který je ze tří stran obklopen vodou, ale jednou stranou je stále spojen s pevninou. Sinaj je přesně takový – na severu má Středozemní moře, na západě a východě výběžky Rudého moře a na severovýchodě je spojen s Asií.
- Proč je Sinaj "mostem"? Sinaj je jediným místem, kde se kontinenty Afrika a Asie přirozeně dotýkají. Po tisíce let tudy procházely obchodní karavany, armády i poutníci. Dnes tuto roli symbolicky plní Suezský průplav, který lodím umožňuje proplout z Evropy do Asie bez obeplouvání celé Afriky.
- Proč je Sinaj svatý? Pro tři velká světová náboženství – judaismus, křesťanství a islám – je Sinaj posvátným místem. Všechna tato náboženství sdílejí příběh o proroku Mojžíšovi (Músá v islámu), který právě zde, na hoře Sinaj, hovořil s Bohem a obdržel od něj základní morální zákony (Desatero). Proto sem míří poutníci z celého světa.