Arabské moře
Obsah boxu
Šablona:Infobox vodní plocha Arabské moře (arabsky: بحر العرب, Bahr al-Arab; persky: دریای عرب, Daryá-je Arab; urdsky: بحیرہ عرب, Bahīra Arab; hindsky: अरब सागर, Arab Sāgar) je rozlehlé okrajové moře, které tvoří severozápadní část Indického oceánu. Je ohraničeno Indií na východě, Pákistánem a Íránem na severu a Arabským poloostrovem na západě. Na jihu je jeho pomyslnou hranicí linie mezi mysem Guardafui v Somálsku a mysem Comorin na jihu Indie.
Po tisíciletí bylo Arabské moře jednou z nejdůležitějších námořních obchodních cest na světě, spojující civilizace Mezopotámie, starověkého Egypta, Říma s Indickým subkontinentem a dálným východem. Dnes jeho strategický význam přetrvává, neboť přes něj vedou klíčové trasy pro přepravu ropy a dalšího zboží.
🌍 Geografie a hydrografie
Arabské moře pokrývá plochu přibližně 3 862 000 km², což z něj činí jedno z největších moří světa. Jeho maximální šířka je asi 2 400 km a maximální hloubka dosahuje 4 652 metrů v Arabské pánvi.
Na západě se moře spojuje s Rudým mořem prostřednictvím Adenského zálivu a průlivu Báb-al-Mandab. Na severozápadě je propojeno s Perským zálivem přes Ománský záliv a strategicky významný Hormuzský průliv.
Nejvýznamnějším přítokem je řeka Indus, která do moře ústí v Pákistánu a vytváří rozsáhlou deltu. Dalšími významnými řekami vlévajícími se do moře z indické strany jsou Narmada a Tapti.
Mezi největší ostrovy a souostroví v Arabském moři patří:
- Sokotra (Jemen): Známá pro svou unikátní a endemickou flóru a faunu.
- Lakadivy (Indie): Souostroví korálových atolů.
- Masíra (Omán): Ostrov u východního pobřeží Ománu.
Salinita povrchových vod se pohybuje mezi 35 a 36 ‰ (promile). Teplota vody na povrchu kolísá v závislosti na ročním období a monzunových cyklech, obvykle mezi 24 °C a 30 °C. Unikátním jevem Arabského moře je jedna z největších a nejintenzivnějších kyslíkových minimálních zón (OMZ) na světě, kde je koncentrace rozpuštěného kyslíku extrémně nízká.
📜 Historie
Arabské moře bylo centrem námořního obchodu již od 3. tisíciletí př. n. l., kdy spojovalo Harappskou kulturu v údolí Indu s mezopotámskými civilizacemi. Ve starověku bylo Řeky a Římany nazýváno Erythraean Sea (Erythrejské moře).
Arabští a perští mořeplavci dokonale ovládli plavbu po tomto moři díky znalosti monzunových větrů, které jim umožňovaly efektivní cestování mezi Arábií, východní Afrikou a Indií. Přes tyto trasy se obchodovalo s kořením, hedvábím, drahými kameny a dalšími luxusními komoditami.
Zlom nastal na konci 15. století, kdy portugalský mořeplavec Vasco da Gama v roce 1498 obeplul Afriku a dorazil do Indie, čímž otevřel cestu pro evropskou dominanci v regionu. V následujících staletích zde soupeřili Portugalci, Nizozemci, Francouzi a nakonec Britové, kteří získali kontrolu nad klíčovými přístavy jako Aden a Bombaj.
💨 Klima a monzuny
Klima v oblasti Arabského moře je zcela ovládáno monzunovými cykly, které zásadně ovlivňují mořské proudy, teplotu vody i počasí na přilehlých pevninách.
- Jihozápadní monzun (květen–září): V tomto období vanou silné a vlhké větry z oceánu směrem k Indickému subkontinentu. Způsobují bouřlivé moře a přinášejí vydatné srážky, které jsou životně důležité pro zemědělství v Indii a okolních zemích.
- Severovýchodní monzun (říjen–leden): Větry mění směr a vanou z chladnější a sušší asijské pevniny na moře. Toto období je charakteristické klidnějším mořem a sušším počasím.
V Arabském moři se také formují tropické cyklóny, i když méně často než v sousedním Bengálském zálivu. Mohou však dosáhnout velké intenzity a způsobit značné škody v pobřežních oblastech, zejména v Ománu, Jemenu a indickém státě Gudžarát.
⚙️ Hospodářský význam
🚢 Námořní doprava
Arabské moře je jednou z nejrušnějších námořních tras na světě. Prochází tudy hlavní lodní trasa spojující Evropu (přes Suezský průplav) s východní a jihovýchodní Asií. Přepravuje se zde obrovské množství kontejnerového zboží a především ropa a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Perského zálivu.
Mezi nejdůležitější přístavy v regionu patří:
- Jawaharlal Nehru Port (u Bombaje), Indie
- Karáčí, Pákistán
- Gwadar, Pákistán (strategický přístav rozvíjený ve spolupráci s Čínou)
- Salála a Suhar, Omán
- Džebel Ali (v Dubaji, na okraji Ománského zálivu)
🎣 Rybolov
Moře je bohaté na ryby a představuje důležitý zdroj obživy pro miliony lidí v pobřežních komunitách. Komerčně se loví především tuňák, sardinka, makrela a krevety. Nadměrný rybolov je však v některých oblastech vážným problémem.
🛢️ Těžba surovin
V šelfových oblastech Arabského moře se nacházejí významná ložiska ropy a zemního plynu. Nejznámější je pole Bombay High u pobřeží indického města Bombaj, které je klíčovým zdrojem energie pro Indii.
🌱 Ekologie a životní prostředí
Arabské moře hostí rozmanité ekosystémy, včetně korálových útesů (zejména v okolí Lakadivských ostrovů a Malediv), mangrovových porostů podél pobřeží a bohatého mořského života, včetně různých druhů velryb, delfínů a mořských želv.
Region však čelí vážným ekologickým hrozbám:
- Znečištění: Intenzivní lodní doprava přináší riziko ropných skvrn a znečištění z lodí. Velkým problémem je také znečištění plasty a odpadem z pevniny.
- Nadměrný rybolov: Nekontrolovaný rybolov ohrožuje populace mnoha druhů ryb.
- Rozšiřování kyslíkové minimální zóny (OMZ): Vlivem globálního oteplování a znečištění živinami (eutrofizace) se oblast s nedostatkem kyslíku dramaticky zvětšuje. Tato "mrtvá zóna" vytlačuje mořský život a ohrožuje celý ekosystém a rybolov.
💡 Pro laiky
- Monzun: Představte si obrovský sezónní vítr, který v létě fouká z moře na pevninu a přináší déšť, a v zimě naopak z pevniny na moře, což znamená sucho. Námořníci se na něm po staletí učili plavit a je klíčový pro zemědělství v celé jižní Asii.
- Kyslíková minimální zóna (OMZ): Je to jako podmořská "poušť", kde je tak málo kyslíku, že tam většina ryb a jiných větších živočichů nemůže žít. V Arabském moři se tato zóna bohužel zvětšuje, což je velký problém pro rybolov i celý ekosystém.
- Strategická poloha: Arabské moře je jako rušná dálnice pro obrovské nákladní lodě. Spojuje Evropu s Asií, a proto je pro světový obchod nesmírně důležité. Kdo kontroluje jeho klíčové body (jako průlivy), má velký vliv na světovou ekonomiku, zejména na ceny ropy.
🌐 Geopolitický význam
Strategická poloha Arabského moře z něj činí jednu z geopoliticky nejvýznamnějších vodních ploch na světě. Jeho význam je dán několika faktory:
- Energetická bezpečnost: Blízkost Hormuzského průlivu, kterým proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy, činí region klíčovým pro globální energetickou stabilitu.
- Boj proti pirátství: Pobřeží Somálska a Adenský záliv byly na počátku 21. století nechvalně proslulé pirátstvím. Mezinárodní námořní síly zde stále provádějí protipirátské operace.
- Soutěžení velmocí: Region je dějištěm rostoucího strategického soupeření mezi velmocemi. Spojené státy zde udržují silnou námořní přítomnost. Čína investuje do přístavů, jako je Gwadar v Pákistánu, v rámci své iniciativy Nové hedvábné stezky. Indie se snaží posílit svůj vliv jako dominantní regionální mocnost.