Přeskočit na obsah

Levanta

Z Infopedia
Verze z 11. 12. 2025, 08:01, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Šablona:Infobox region

Levanta (z francouzského levant, „východ“ nebo „vycházející slunce“) je přibližně vymezený geografický a kulturní region ve Východním Středomoří. V nejužším smyslu zahrnuje území dnešních států Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestina. V širším pojetí může zahrnovat také Kypr, Sinaj (součást Egypta) a části jižního Turecka (historická Kilikie).

Tato oblast je často označována za jednu z kolébek civilizace, jelikož zde došlo k neolitické revoluci, vzniku prvních měst a rozvoji klíčových technologií a náboženských systémů, které formovaly světové dějiny. Historicky je region znám také pod arabským názvem aš-Šám (الشام), který se často překládá jako Velká Sýrie. Díky své strategické poloze na křižovatce Asie, Evropy a Afriky byla Levanta po tisíciletí centrem obchodu, migrace, válečných konfliktů a kulturní výměny. ```

```

🗺️ Etymologie a vymezení

Název Levanta pochází z italského slova levante, což znamená „vycházející“, a odkazuje na východ slunce z pohledu Středozemního moře. Termín se začal používat v středověku, původně pro celé východní Středomoří, včetně Řecka a Anatolie. Od 15. století se jeho význam zúžil na pobřežní oblasti Sýrie a Palestiny. Francouzský mandát nad Sýrií a Libanonem po první světové válce tento termín dále popularizoval.

Vymezení Levanty není pevně dané a liší se podle historického, geografického nebo politického kontextu:

  • Úzké vymezení (Jádro Levanty): Nejčastěji se za Levantu považují státy, které leží na východním pobřeží Středozemního moře a v jeho bezprostředním vnitrozemí. Patří sem Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestina. Tato oblast se do velké míry překrývá s historickým územím známým jako Velká Sýrie (arabsky Bilád aš-Šám).

V archeologii a historii se termín Levanta používá pro označení tohoto regionu bez ohledu na moderní politické hranice, což umožňuje studovat kulturní vývoj v celé oblasti jako jeden celek. ```

```

⏳ Historie

Historie Levanty je jednou z nejdelších a nejbohatších na světě. Je to příběh vzestupů a pádů říší, zrodu monoteistických náboženství a neustálého prolínání kultur.

🏺 Starověk

Region Levanty byl jedním z prvních míst na světě, kde lidé přešli od lovu a sběru k zemědělství (cca 10 000 př. n. l.). Vznikaly zde první stálé osady, jako například Jericho, považované za jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených měst světa. Tato oblast, součást tzv. Úrodného půlměsíce, se stala centrem neolitické revoluce.

Během doby bronzové byla Levanta domovem řady semitských národů, jako byli Kananejci, Féničané (kteří založili obchodní impérium po celém Středomoří a vyvinuli abecední písmo), Amorité a Aramejci. Území bylo strategicky důležité a stalo se bojištěm mezi velmocemi té doby – Egyptem na jihu a Chetitskou říší v Anatolii na severu.

V době železné se v jižní Levantě zformovala království Izrael a Judské království. Region postupně ovládly mocné říše: Asyřané, Babyloňané a nakonec Peršané. V roce 333 př. n. l. dobyl Levantu Alexandr Veliký, čímž začala éra helenismu, během níž se řecká kultura mísila s místními tradicemi. Po Alexandrově smrti si region rozdělily dynastie Seleukovců a Ptolemaiovců. V 1. století př. n. l. se celá oblast stala součástí Římské říše a později její východní části, Byzantské říše. V tomto období se zde zrodilo a rozšířilo křesťanství.

🕌 Středověk

V 7. století n. l. byla Levanta dobyta arabskými vojsky během islámské expanze. Region se stal klíčovou součástí chalífátu. Umajjovci si dokonce zvolili Damašek za své hlavní město, což z Levanty učinilo politické a kulturní centrum islámského světa. Během vlády Abbásovců se centrum moci přesunulo do Bagdádu, ale Levanta zůstala důležitou provincií.

Od konce 11. století se region stal cílem křížových výprav, které vyhlásili evropští křesťané s cílem osvobodit Svatou zemi od muslimské nadvlády. Křižáci zde založili několik států, včetně Jeruzalémského království. Jejich přítomnost trvala téměř dvě stě let, než byli definitivně poraženi muslimskými vládci, zejména Saladinem z dynastie Ajjúbovců a později mamlúky z Egypta.

🇹🇷 Osmanská nadvláda

V roce 1516 dobyl Levantu osmanský sultán Selim I. a region se na následujících 400 let stal součástí Osmanské říše. Území bylo rozděleno do několika provincií (vilájetů), jako byly Damašek, Aleppo a Bejrút. Osmanská vláda přinesla období relativní stability, ačkoliv místní moc si často udrželi lokální vládci. V 19. století začal osmanský vliv slábnout a naopak sílil politický a ekonomický zájem evropských mocností, zejména Francie a Velké Británie.

近代 Dvacáté století a současnost

Po porážce Osmanské říše v první světové válce byla Levanta na základě tajné Sykesovy–Picotovy dohody rozdělena na sféry vlivu mezi Francii a Velkou Británii. Společnost národů toto rozdělení formalizovala vytvořením mandátních území:

Tato uměle vytvořená rozdělení nerespektovala místní etnické a náboženské poměry a položila základy mnoha budoucích konfliktů. Po druhé světové válce získaly mandátní území nezávislost a vznikly moderní státy: Libanon (1943), Sýrie (1946), Jordánsko (1946) a Izrael (1948).

Vznik státu Izrael vedl k sérii arabsko-izraelských válek a k problému palestinských uprchlíků, což dodnes představuje klíčový zdroj napětí v regionu. Druhá polovina 20. století byla poznamenána dalšími konflikty, jako byla Libanonská občanská válka (1975–1990) a v 21. století občanská válka v Sýrii (od 2011), která měla devastující dopad na celou oblast. ```

```

🌍 Geografie a podnebí

Geografie Levanty je velmi rozmanitá. Od západu k východu ji lze rozdělit do několika pásů:

1. Pobřežní nížina: Úzký a úrodný pás podél Středozemního moře, kde se nachází většina velkých měst jako Tel Aviv, Bejrút nebo Gaza. 2. Západní pohoří: Soustava pohoří, která se táhne souběžně s pobřežím. Patří sem pohoří Libanon a Antilibanon (s nejvyšší horou Hermon), Judské a Samařské hory. 3. Příkopová propadlina: Hluboké tektonické údolí, kterým protéká řeka Jordán a v němž leží Galilejské jezero a Mrtvé moře – nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu. 4. Východní náhorní plošina: Postupně se svažuje směrem na východ a přechází v Syrskou a Arabskou poušť.

Podnebí je na pobřeží typicky středomořské s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. Směrem do vnitrozemí srážek ubývá a klima přechází v polosuchépouštní. Klíčovým problémem celého regionu je nedostatek vody. ```

```

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a kultura

Levanta je etnicky, nábožensky a kulturně jedním z nejrozmanitějších regionů na světě.

   *   **Islám:** Převažují sunnité, ale existují i významné komunity ší'itů (zejména v Libanonu), alavitů (v Sýrii) a ismá'ílitů.
   *   **Křesťanství:** Křesťané tvoří významné menšiny, zejména v Libanonu. Patří k mnoha různým církvím, např. maronité, řečtí pravoslavní, melchitští řeckokatolíci a arménští apoštolští křesťané.
   *   **Judaismus:** Je dominantním náboženstvím v Izraeli.
   *   **Ostatní:** Dále zde žijí Drúzové (jejichž víra vychází z islámu, ale je synkretická) a malá komunita Samaritánů.
  • Kuchyně: Levantská kuchyně je celosvětově proslulá. Je charakteristická používáním čerstvé zeleniny, olivového oleje, bylinek, luštěnin a jogurtu. Mezi typické pokrmy patří hummus, falafel, tabbouleh, šaurma, kebab, plněné vinné listy (dolma) nebo sladký dezert knafeh. Mnoho jídel je sdíleno napříč celým regionem.

```

```

💰 Ekonomika

Ekonomická situace v zemích Levanty se dramaticky liší.

  • Izrael má vysoce rozvinutou, technologicky orientovanou ekonomiku zaměřenou na high-tech průmysl, farmacii, výzkum a vývoj. Je ekonomicky nejvyspělejším státem v regionu.
  • Jordánsko a Libanon mají ekonomiky založené především na službách, bankovnictví, obchodu a cestovním ruchu. Jejich hospodářství je však zranitelné kvůli politické nestabilitě v regionu.
  • Sýrie měla před občanskou válkou ekonomiku postavenou na zemědělství, těžbě ropy a průmyslu. Válka však infrastrukturu a hospodářství zcela zdevastovala.
  • Palestinská území jsou silně závislá na zahraniční pomoci a jejich ekonomický rozvoj je výrazně omezen probíhajícím konfliktem s Izraelem.

Mezi klíčové ekonomické výzvy celého regionu patří vysoká nezaměstnanost (zejména mezi mladými), politická nestabilita, korupce a kritický nedostatek vodních zdrojů. V posledních letech byly ve východním Středomoří objeveny významné zásoby zemního plynu, které představují potenciální zdroj budoucí prosperity, ale zároveň i dalšího geopolitického napětí. ```

```

💡 Pro laiky: Co je to Levanta?

Představte si Levantu jako jednu z nejstarších a nejrušnějších křižovatek na světě. Není to jedna země, ale skupina sousedících zemí u východního pobřeží Středozemního moře (hlavně Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestina).

  • Proč křižovatka? Po tisíce let se zde setkávaly, obchodovaly, bojovaly a mísily se civilizace z Evropy, Asie a Afriky. Každá z nich tu zanechala svou stopu – v architektuře, jazyce, náboženství i jídle.
  • Proč je důležitá? Právě tady lidé poprvé začali pěstovat plodiny a stavět města. Vznikla tu abeceda, kterou (v upravené podobě) používáme dodnes. A co je nejdůležitější, narodila se zde tři velká světová náboženství: judaismus, křesťanství a islám. Místa jako Jeruzalém jsou posvátná pro miliardy lidí po celém světě.
  • A co ten název? Slovo "Levanta" je staré a pochází z italštiny, kde znamená "východ". Pro námořníky ve Středomoří to bylo prostě místo, kde vychází slunce.

Dnes je Levanta regionem velkých kontrastů – najdete tu moderní velkoměsta vedle prastarých památek, obrovské bohatství vedle chudoby a bohužel i mnoho politického napětí a konfliktů, které jsou dědictvím její složité historie. Ale přes to všechno sdílejí lidé v Levantě mnoho společného, například vynikající kuchyni plnou čerstvých surovin, jako je hummus, falafel nebo tabbouleh. ```

```

Šablona:Aktualizováno ```