František I. Rakouský

František I. Rakouský
Soubor:Soubor:Franz I. Kaiser von Österreich.jpg
Císař František I. (Franz II.) (portrét od Johanna Peter Krafta, 1832)
Celý titul	František I. Rakouský, císař rakouský
Titul	Císař rakouský, král český, král uherský a chorvatský
Předchůdce	Leopold II.
Nástupce	Ferdinand I. Dobrotivý
Rod	Habsbursko-Lotrinská dynastie
Otec	Leopold II.
Matka	Marie Ludovika Španělská
Manželka	1. Alžběta Vilemína Württemberská
Manželka2	2. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Děti	z 2. manželství: Marie Ludovika Habsbursko-Lotrinská Ferdinand I. Dobrotivý Marie Karolína Rakouská Marie Leopoldina Rakouská Marie Klementina Rakouská Karolína Ferdinanda (1801–1832) František Karel Rakouský Marie Anna (1804–1858) Jan Nepomuk Karel (1805–1809) Amálie Terezie (1807–1807)
Narození	12. února 1768
Místo narození	Florencie, Toskánské velkovévodství (dnes Itálie)
Úmrtí	2. března 1835 (ve věku 67 let)
Úmrtí příčina	nemoc
Místo úmrtí	Vídeň, Rakouské císařství (dnes Rakousko)
Pohřebiště	Císařská krypta, Vídeň, Rakousko

Životopis

František I. Rakouský (jako císař Svaté říše římské František II.) (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl posledním císařem Svaté říše římské národa německého (1792–1806) a prvním císařem rakouským (1804–1835). Byl nejstarším synem císaře Leopolda II. a Marie Ludoviky Španělské. Jeho dlouhá a převratná vláda byla formována především napoleonskými válkami a následnou dobou Metternichova absolutismu a restaurace starých pořádků.

Mládí a nástup na trůn

František se narodil ve Florencii, kde jeho otec Leopold vládl jako velkovévoda. Do Vídně se přestěhoval v raném věku, aby byl vychováván na císařském dvoře svého strýce Josefa II.. Jeho dětství bylo poměrně drsné, jelikož Josef II. se ho snažil připravit na budoucí vládu s velkou přísností.

• Císař Svaté říše římské (1792): Na trůn nastoupil náhle v roce 1792 po nečekané smrti svého otce Leopolda II.. Zdědil monarchii na pokraji revolučních válek s Francií, což zásadně ovlivnilo celou jeho vládu.
• Korunovace: Jako poslední císař Svaté říše římské byl korunován v roce 1792 ve Frankfurtu. Na českého krále byl korunován v roce 1792 v Praze a na uherského krále v roce 1792 v Budapešti.

Napoleonské války a zánik Svaté říše římské

Františkova vláda byla dominantně poznamenána bojem proti revoluční Francii a následně proti Napoleonovi Bonaparte.

• První koaliční války: Rakousko se stalo klíčovým hráčem v koalicích proti Francii. Po počátečních porážkách a ztrátách (např. Campoformijský mír, 1797) se války protahovaly.
• Vznik Rakouského císařství (1804): V reakci na Napoleonovo prohlášení se francouzským císařem (1804) a aby se vyhnul případné podřadné roli v budoucí Evropě, prohlásil se František v roce 1804 dědičným císařem rakouským jako František I.. Tím vzniklo Rakouské císařství.
• Zánik Svaté říše římské (1806): Po drtivé porážce v bitvě u Slavkova (1805) a následném Prešpurském míru (1805), který znamenal velké územní ztráty a formování Rýnského spolku pod Napoleonovou ochranou, byl František donucen v roce 1806 rezignovat na titul císaře Svaté říše římské. Tím stará tisíciletá říše zanikla.
• Další boje a sňatek s Marií Luisou: Rakousko pokračovalo v boji, ale bylo opakovaně poráženo (např. Bitva u Wagramu, 1809). Po Schönbrunnském míru (1809), který znamenal další ponižující ztráty, byl František donucen provdat svou dceru Marii Luisu za Napoleona (1810).
• Vídeňský kongres (1815): Po neúspěšném Napoleonově tažení do Ruska (1812) a jeho následných porážkách se Rakousko opět zapojilo do boje. Klíčovou roli v diplomacii hrál kancléř Metternich. Po definitivní porážce Napoleona se ve Vídni konal Vídeňský kongres (1814–1815), který pod rakouským předsednictvím (Metternich) přeskupil Evropu. Rakousko získalo zpět mnoho ztracených území (Tyrolsko, Salcbursko, Lombardsko-Benátsko) a stalo se vedoucí silou v nově utvořeném Německém spolku.

Éra Metternichova absolutismu

Po roce 1815 nastalo období Metternichova absolutismu (systém Metternich), který byl charakterizován:

• Konzervatismus: Striktním potlačováním všech liberálních a nacionalistických myšlenek, které byly považovány za dědictví revoluce.
• Cenzura a policejní dohled: Přísnou cenzurou tisku a rozsáhlým policejním dohledem.
• Stabilita: Cílem bylo udržet stabilitu a pořádek v monarchii a v Evropě.

František I. byl s touto politikou plně ztotožněn a Metternich se stal jeho nejdůvěryhodnějším spolupracovníkem. Vládl přísně, ale snažil se o paternalistický přístup k poddaným.

Osobnost a dědictví

František I. byl pracovitý, ale spíše konzervativní a nedůvěřivý panovník, který se snažil zabránit jakýmkoli revolučním změnám. Byl známý svou skromností a zálibou v zahradničení. Založil Vídeňskou polytechniku (dnešní Technická univerzita). Zemřel 2. března 1835 ve Vídni. Je pohřben v Císařské kryptě ve Vídni. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Ferdinand I. Dobrotivý, který byl pro svou duševní slabost de facto řízen Metternichem a vládou.

Pro laiky

František I. Rakouský byl císař, který vládl v době velkých změn. Byl posledním císařem staré Svaté říše římské a zároveň prvním císařem nového Rakouského císařství. Byl synem Leopolda II. a vnukem Marie Terezie.

Jeho vláda byla hlavně poznamenána bojem proti slavnému Napoleonovi.

• Boj s Napoleonem: Rakousko se s Napoleonem hodně pralo, často prohrávalo a ztrácelo území. V jednom okamžiku byl František dokonce donucen provdat svou dceru Marii Luisu za Napoleona.
• Vytvoření Rakouského císařství: Protože Napoleon se prohlásil císařem, František se v roce 1804 prohlásil taky císařem, ale už ne římským, nýbrž rakouským (jako František I.). To bylo důležité, aby si Rakousko udrželo rovnocenné postavení.
• Konec Svaté říše římské: Po další porážce v bitvě u Slavkova (známá taky jako bitva tří císařů, 1805) musel v roce 1806 zrušit starou Svatou říši římskou.
• Vítězství a Vídeňský kongres: Nakonec se ale Napoleonovi nedařilo, a tak se Rakousko pod vedením chytrého politika Metternicha zapojilo do jeho porážky. Po Napoleonově pádu se ve Vídni konal velký kongres, kde se Evropa znovu uspořádala a Rakousko získalo zpět hodně moci a území.

Po válkách se František a Metternich snažili udržet v zemi klid a pořádek za každou cenu. To znamenalo, že se potlačovaly všechny nové nápady (liberalismus, nacionalismus) a byla zavedena přísná cenzura a policejní dohled. To bylo období takzvaného Metternichova absolutismu.

František byl skromný, pracovitý a velmi konzervativní. Zemřel ve Vídni. Protože jeho nejstarší syn Ferdinand nebyl duševně úplně v pořádku, vládl za něj fakticky právě Metternich.

Klíčové události

• 1768: Narození ve Florencii.
• 1792: Nástup na trůn po smrti Leopolda II. Korunovace na císaře Svaté říše římské (jako František II.), českého krále a uherského krále. Začátek válek s revoluční Francií.
• 1804: Prohlášení dědičného císaře rakouského jako František I..
• 1805: Porážka v bitvě u Slavkova.
• 1806: Zánik Svaté říše římské – František II. se vzdává titulu římského císaře.
• 1809: Porážka u Wagramu, Schönbrunnský mír, rakouská princezna Marie Luisa provdána za Napoleona.
• 1813: Rakousko se znovu připojuje k protinapoleonské koalici.
• 1814–1815: Vídeňský kongres pod předsednictvím Metternicha. Uspořádání Evropy po napoleonských válkách.
• 1815: Vytvoření Německého spolku pod rakouským předsednictvím. Nástup Metternichova absolutismu.
• 1835: Úmrtí ve Vídni.

Rodina

František I. byl čtyřikrát ženatý a měl mnoho dětí, ačkoliv přežilo jich do dospělosti méně.

• Rodiče:
  • Otec: Leopold II., císař Svaté říše římské, český a uherský král
  • Matka: Marie Ludovika Španělská
• Manželky a děti:
  • 1. Alžběta Vilemína Württemberská (sňatek 1788, †1790). Bez potomků.
  • 2. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (sňatek 1790, †1807). Měli mnoho dětí, z nichž se dožily dospělosti:

* Marie Ludovika Habsbursko-Lotrinská (manželka císaře Napoleona I.) * Ferdinand I. Dobrotivý (nástupce na trůně) * Marie Karolína Rakouská (zemřela mladá) * Marie Leopoldina Rakouská (manželka brazilského císaře Pedra I.) * Marie Klementina Rakouská (vévodkyně ze Salerna) * Karolína Ferdinanda (zemřela mladá) * František Karel Rakouský (otec císaře Františka Josefa I.) * Marie Anna (zemřela neprovdaná) * Jan Nepomuk Karel (zemřel v dětství) * Amálie Terezie (zemřela v dětství)

• • 3. Marie Ludovika Beatrix z Modeny (sňatek 1808, †1816). Bez potomků.
  • 4. Karolína Augusta Bavorská (sňatek 1816, †1873). Bez potomků.

Předchůdci a nástupci

• V Českém království:
  • Předchůdce: Leopold II.
  • Nástupce: Ferdinand I. Dobrotivý
• V Uherském království a Chorvatském království:
  • Předchůdce: Leopold II.
  • Nástupce: Ferdinand I. Dobrotivý
• V Svaté říši římské (jako císař František II.):
  • Předchůdce: Leopold II.
  • Nástupce: Říše zanikla.
• V Rakouském císařství (jako císař František I.):
  • Předchůdce: Vytvořen titul.
  • Nástupce: Ferdinand I. Dobrotivý
• V Rakouském arcivévodství:
  • Předchůdce: Leopold II.
  • Nástupce: Ferdinand I. Dobrotivý

Wikilinky a kategorie

• Habsbursko-Lotrinská dynastie
• Leopold II.
• Marie Ludovika Španělská
• Alžběta Vilemína Württemberská
• Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
• Marie Ludovika Beatrix z Modeny
• Karolína Augusta Bavorská
• Ferdinand I. Dobrotivý
• František Karel Rakouský
• Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská
• Napoleon Bonaparte
• Napoleonské války
• Francouzské revoluční války
• Svatá říše římská
• Rakouské císařství
• Vídeňský kongres
• Klemens Václav Metternich
• Metternichův absolutismus
• Restaurace (dějiny)
• Bitva u Slavkova
• Prešpurský mír
• Schönbrunnský mír
• Vídeň
• Florencie
• Praha
• Budapešť
• Císařská hrobka ve Vídni
• České království
• Uherské království
• Rakousko
• Novověk
• Dějiny Česka
• Dějiny Rakouska
• Dějiny Německa