Československo: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „'''Československo''' byl stát ve střední Evropě, který existoval v různých formách mezi lety '''1918–1992'''. Vznikl po rozpadu Rakouska-Uherska a sdružoval Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a do roku 1945 také Podkarpatskou Rus. == Vývoj státu == === První republika (1918–1938) === * Vyhlášena 28. října 1918 v Praze * Prezidentem b…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Československo''' byl stát ve [[střední Evropa|střední Evropě]] | {{Infobox Stát | ||
| název = Československá republika | |||
| název_česky = Československo | |||
| obrázek_vlajka = Soubor:Flag of Czechoslovakia (1920–1992).svg | |||
| obrázek_znak = Soubor:Coat of arms of Czechoslovakia (1920–1939, 1945–1961).svg | |||
| motto = Pravda vítězí (lat. Veritas vincit) | |||
| hymna = Kde domov můj; Nad Tatrou sa blýska | |||
| mapa = Soubor:Map of Czechoslovakia (1918-1938).svg | |||
| popisek_mapa = Československo v letech 1918–1938 | |||
| hlavní_město = [[Praha]] | |||
| úřední_jazyk = [[čeština]], [[slovenština]] (de facto) | |||
| forma_vlády = [[Republika|Parlamentní republika]] (1918–1938, 1945–1948), [[Totalitarismus|Totalitní stát]] (1948–1989) | |||
| vznik = [[28. října]] [[1918]] (vyhlášení nezávislosti) | |||
| zánik = [[31. prosince]] [[1992]] (rozpad na [[Česká republika|Českou republiku]] a [[Slovensko|Slovenskou republiku]]) | |||
| státní_svátek = [[28. říjen]] (Den vzniku samostatného československého státu) | |||
| nejvyšší_představitel = [[Seznam prezidentů Československa|Prezident]] | |||
| předseda_vlády = [[Předseda vlády Československa|Předseda vlády]] | |||
| měna = [[Československá koruna]] | |||
| rozloha = 140 446 km² (1921) | |||
| počet_obyvatel = 13 607 385 (1921) | |||
| předchůdce = [[Rakousko-Uhersko]] | |||
| nástupce = [[Česká a Slovenská Federativní Republika|Česká republika]], [[Slovensko|Slovenská republika]] | |||
}} | |||
== Úvod == | |||
'''Československo''' (oficiálně '''Československá republika''', zkráceně '''ČSR''', od roku 1960 '''Československá socialistická republika''', zkráceně '''ČSSR''', a od roku 1990 '''Česká a Slovenská Federativní Republika''', zkráceně '''ČSFR''') byl [[stát]] existující ve [[střední Evropa|střední Evropě]] v letech [[1918]] až [[1992]]. Vznikl po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] po [[První světová válka|první světové válce]] a zanikl '''[[31. prosince]] [[1992]]''' rozdělením na [[Česká republika|Českou republiku]] a [[Slovensko|Slovenskou republiku]]. Byl to jeden z [[Nástupnický stát|nástupnických států]] zaniklé monarchie. | |||
== Historie == | |||
=== Vznik Československa (1918) === | |||
Idea samostatného československého státu, spojujícího [[Češi|Čechy]] a [[Slováci|Slováky]], vznikla během [[První světová válka|první světové války]]. Klíčovou roli sehrála [[Československá národní rada]] (později přejmenovaná na Prozatímní vládu) v čele s '''[[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykem]]''', [[Milan Rastislav Štefánik|M. R. Štefánikem]] a [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]]. | |||
* '''Washingtonská deklarace (1918):''' V říjnu 1918 byla vydána Masarykem tzv. '''Washingtonská deklarace''', proklamující základní principy budoucího státu. | |||
* '''[[28. říjen]] [[1918]]:''' V Praze byl vyhlášen vznik samostatného československého státu. Ujal se ho [[Národní výbor československý]]. | |||
* '''[[30. říjen]] [[1918]]:''' K vyhlášení se připojila '''[[Martinská deklarace|Martinskou deklarací]]''' slovenská reprezentace. | |||
* '''[[14. listopad]] [[1918]]:''' Byla ustanovena '''republika''' a [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] byl zvolen jejím prvním prezidentem. | |||
=== První republika (1918–1938) === | === První republika (1918–1938) === | ||
* | Období první republiky je považováno za vrchol demokratické a ekonomické prosperity Československa. | ||
* | * '''Demokratický systém:''' Funkční parlamentní demokracie s ústavou z roku [[1920]]. | ||
* '''Národnostní složení:''' I přes výraznou českou a slovenskou většinu žily v Československu významné menšiny – [[Němci v Československu|Němci]], [[Maďaři v Československu|Maďaři]], [[Rusíni]], [[Poláci]], [[Židé]]. To vedlo k napětí, zejména ze strany německé menšiny v [[Sudety|Sudetech]]. | |||
* '''Ekonomický rozvoj:''' Československo patřilo mezi ekonomicky nejrozvinutější státy Evropy. | |||
* '''Kulturní život:''' Bohatý kulturní a vědecký život. | |||
* '''Prezidenti:''' '''[[Tomáš Garrigue Masaryk]]''' (1918–1935), '''[[Edvard Beneš]]''' (1935–1938). | |||
=== Druhá republika (1938–1939) === | === Druhá republika (1938–1939) === | ||
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] (září 1938), která Československo donutila odstoupit [[Sudety|pohraniční území s německou většinou]] [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]], a ztrátě dalších území ve prospěch [[Polsko|Polska]] a [[Maďarsko|Maďarska]], nastalo období tzv. druhé republiky. | |||
* | * '''Omezení demokracie:''' Stát byl oslaben, zavedena přísnější cenzura, omezena demokracie. | ||
* | * '''Prezident:''' '''[[Emil Hácha]]''' (1938–1939). | ||
* | |||
=== Protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát (1939–1945) === | |||
* '''[[15. březen]] [[1939]]:''' Německo okupovalo zbytek českých zemí a vyhlásilo '''[[Protektorát Čechy a Morava]]'''. | |||
* '''[[Slovenský stát|Slovensko]]''' se stalo formálně nezávislým, ve skutečnosti však '''satelitem nacistického Německa'''. | |||
* Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] operovala '''československá exilová vláda''' v [[Spojené království|Londýně]] pod vedením [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]]. | |||
=== Poválečné Československo (1945–1948) === | |||
Po osvobození Československa v roce [[1945]] byla obnovena republika. | |||
* '''[[Košický vládní program|Košický vládní program]]:''' Obnoveno Československo, ale s jiným územním rozsahem (ztráta [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] ve prospěch [[Sovětský svaz|SSSR]]). | |||
* '''Odsun Němců:''' Důležitou událostí byl '''[[Odsun Němců z Československa|odsune německého obyvatelstva]]''' z Československa. | |||
* '''Vliv SSSR:''' Poválečné Československo se dostávalo pod stále větší vliv Sovětského svazu. | |||
=== Komunistický režim (1948–1989) === | |||
* '''[[Únor 1948|Únorový převrat]] (1948):''' '''[[Komunistická strana Československa|Komunistická strana Československa]]''' provedla převrat a nastolila '''totalitní režim'''. Československo se stalo součástí [[Východní blok|východního bloku]]. | |||
* '''[[Kolektivizace zemědělství|Kolektivizace zemědělství]]''', '''[[znárodnění]]''', '''politické procesy''', '''perzekuce'''. | |||
* '''[[Pražské jaro|Pražské jaro]] (1968):''' Pokus o reformu komunistického režimu a "socialismus s lidskou tváří" pod vedením [[Alexander Dubček|Alexandra Dubčeka]]. | |||
* '''[[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Invaze vojsk Varšavské smlouvy]] (1968):''' Pražské jaro bylo potlačeno invazí vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Následovalo období '''[[Normalizace (Československo)|normalizace]]'''. | |||
* '''Prezidenti:''' [[Klement Gottwald]], [[Antonín Zápotocký]], [[Antonín Novotný]], [[Ludvík Svoboda]], [[Gustáv Husák]], [[Vasil Biľak]] (vlastně ne prezident, ale vlivná osoba v KSČ) | |||
=== Sametová revoluce a rozpad Československa (1989–1992) === | |||
* '''[[Sametová revoluce|Sametová revoluce]] (listopad 1989):''' Pád komunistického režimu. | |||
* '''[[Česká a Slovenská Federativní Republika|Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR)]] (1990):''' Stát se stal federací, ale rostly neshody mezi českou a slovenskou politickou reprezentací ohledně dalšího uspořádání. | |||
* '''[[Rozdělení Československa|Rozdělení Československa]] (1992):''' Neschopnost dohodnout se na společném fungování vedla k rozhodnutí o rozdělení státu. | |||
* '''[[1. leden]] [[1993]]:''' Vznikla [[Česká republika]] a [[Slovensko|Slovenská republika]]. | |||
== Geografie == | |||
Československo se rozkládalo ve vnitrozemí [[střední Evropa|střední Evropy]]. Jeho území zahrnovalo historické země [[Čechy]], [[Morava]] a [[Slezsko (české dějiny)|české Slezsko]], a dále [[Slovensko]] a v letech 1918–1945 také [[Podkarpatská Rus]]. Sousedilo s [[Německo|Německem]] (od 1938 i s [[Rakousko|Rakouskem]] – [[Anšlus]]), [[Polsko|Polskem]], [[Maďarsko|Maďarskem]], [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Rumunsko|Rumunskem]] (do 1938), a později se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. | |||
== Ekonomika == | |||
Ekonomika Československa prošla během existence státu několika zásadními transformacemi, od liberálně-kapitalistické v období první republiky po centrálně řízenou socialistickou ekonomiku a poté k počátkům tržního hospodářství po roce 1989. | |||
=== Období První republiky (1918–1938) === | |||
Československo zdědilo po [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] značnou část jeho průmyslového potenciálu (cca 70 % průmyslu monarchie). To mu zajistilo pozici jednoho z deseti nejprůmyslovějších států světa. | |||
* '''Stabilní měna:''' Československá koruna byla jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. | |||
* '''Exportní orientace:''' Ekonomika byla silně orientována na export, zejména strojírenských výrobků, textilu, skla a obuvi (např. [[Baťa]]). | |||
* '''Zemědělství:''' Československo bylo soběstačné v zemědělství a dokonce vyváželo některé produkty. | |||
* '''Dopady Velké hospodářské krize:''' Na počátku 30. let 20. století zasáhla Československo silně [[Velká hospodářská krize]], což vedlo k nezaměstnanosti a sociálním otřesům, zejména v průmyslových oblastech. | |||
=== Poválečná obnova a plánované hospodářství (1945–1989) === | |||
Po druhé světové válce došlo k zásadním změnám v ekonomické struktuře. | |||
* '''Znárodnění:''' V letech 1945–1948 proběhlo masivní [[znárodnění]] klíčových průmyslových odvětví, bank a pojišťoven. Po roce 1948 se znárodnění rozšířilo prakticky na celý hospodářský sektor. | |||
* '''Centrální plánování:''' Od roku 1948 byla ekonomika řízena centrálně prostřednictvím '''pětiletých plánů'''. Prioritou byl rozvoj těžkého průmyslu a zbrojní výroby. | |||
* '''Kolektivizace zemědělství:''' V 50. letech proběhla násilná [[Kolektivizace zemědělství|kolektivizace zemědělství]], která vedla k vytvoření jednotných zemědělských družstev (JZD) a státních statků. | |||
* '''Nedostatek zboží a služeb:''' Socialistické plánování vedlo k nedostatku spotřebního zboží, nízké kvalitě a omezenému výběru. Prodej byl často limitován a probíhal v rámci státních obchodních sítí. | |||
* '''Zadlužování:''' V 70. a 80. letech se ekonomika potýkala s rostoucí stagnací a zadlužováním vůči západním zemím. | |||
=== Přechod k tržní ekonomice (1989–1992) === | |||
Po Sametové revoluci se Československo začalo transformovat k tržní ekonomice. | |||
* '''Liberalizace cen:''' Byly uvolněny ceny a zahájena liberalizace obchodu. | |||
* '''Kupónová privatizace:''' Jedním z nejvýznamnějších kroků byla '''[[kupónová privatizace]]''', která měla za cíl rychle převést státní majetek do soukromých rukou. | |||
* '''Změny ve struktuře prodeje:''' Rozvinul se soukromý sektor, což vedlo k diverzifikaci nabídky a novým formám prodeje. | |||
== Průmysl == | |||
Průmysl byl páteří československé ekonomiky a hrál klíčovou roli v mezinárodním postavení státu. | |||
=== Meziválečné období === | |||
Československo zdědilo rozvinutý a diverzifikovaný průmysl. | |||
* '''Těžký průmysl:''' Strojírenství (např. [[Škoda Plzeň]]), hutnictví, zbrojní průmysl. Československo bylo významným exportérem zbraní. | |||
* '''Lehký průmysl:''' Textilní průmysl, sklářství (např. [[Jablonec nad Nisou|Jablonecká bižuterie]], [[Český křišťál]]), obuvnictví (např. [[Baťa (firma)|Baťa]] ve [[Zlín]]). | |||
* '''Potravinářský průmysl:''' Pivovarnictví, cukrovarnictví. | |||
* '''Inovace:''' Československý průmysl byl schopen inovací a výroby kvalitních produktů, které se úspěšně prodávaly na světových trzích. | |||
=== Období socialismu === | |||
Po roce 1948 prošel průmysl radikální reorganizací a byl zaměřen na těžký průmysl a zbrojní výrobu v rámci [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. | |||
* '''Priorita těžkého průmyslu:''' Podpora ocelářství, strojírenství a chemického průmyslu na úkor spotřebního zboží. | |||
* '''Rozvoj energetiky:''' Budování velkých elektráren (tepelných i jaderných). | |||
* '''Zbrojní průmysl:''' Export zbraní do zemí třetího světa a států východního bloku. | |||
* '''Zaostávání:''' I přes vysokou zaměstnanost a objem výroby začal československý průmysl zaostávat za západními technologiemi a kvalitou výrobků, což se projevovalo i na schopnosti konkurenceschopného prodeje na západních trzích. | |||
== Zahraniční vztahy == | |||
Zahraniční politika Československa prošla dramatickými změnami, od budování regionálních spojenectví po závislost na velmocích a nakonec neutralitu. | |||
=== První republika (1918–1938) === | |||
Zahraniční politika první republiky byla zaměřena na zajištění bezpečnosti státu v poválečné Evropě a na udržení demokratických principů. | |||
* '''Malá dohoda:''' Klíčovým spojenectvím byla '''[[Malá dohoda]]''' (1921), vojensko-politická aliance s [[Jugoslávie|Jugoslávií]] a [[Rumunsko|Rumunskem]], zaměřená proti revizionistickým snahám [[Maďarsko|Maďarska]]. | |||
* '''Francie:''' Silné spojenectví s [[Francie|Francií]], která byla považována za garanta bezpečnosti Československa. | |||
* '''[[Liga národů|Liga národů]]:''' Československo bylo aktivním členem [[Liga národů|Ligy národů]] a prosazovalo principy kolektivní bezpečnosti. | |||
* '''Vztahy se Sovětským svazem:''' Vztahy byly zpočátku napjaté, uznání SSSR až v roce 1934. | |||
* '''Krize před Mnichovskou dohodou:''' Rostoucí agresivita [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] a neschopnost západních spojenců (Británie a Francie) dostát svým závazkům vedly k [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] a ztrátě suverenity. | |||
=== Poválečné a socialistické období (1945–1989) === | |||
Po druhé světové válce se Československo dostalo do sféry vlivu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], což zásadně ovlivnilo jeho zahraniční politiku. | |||
* '''Orientace na SSSR:''' Zahraniční politika byla plně podřízena zájmům Sovětského svazu a [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. | |||
* '''[[Varšavská smlouva|Varšavská smlouva]] a [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]:''' Československo bylo zakládajícím členem Varšavské smlouvy (vojenský pakt) a RVHP (ekonomický blok východních zemí). | |||
* '''[[Studená válka|Studená válka]]:''' Československo bylo pevnou součástí [[Východní blok|východního bloku]] v rámci [[Studená válka|studené války]] a účastnilo se propagandistických kampaní proti Západu. | |||
* '''Invaze 1968:''' '''[[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Invaze vojsk Varšavské smlouvy]]''' v roce 1968 ukázala omezenou suverenitu Československa. | |||
* '''Obchod:''' Zahraniční obchod byl primárně orientován na země východního bloku (tzv. "socialistická integrace"), což omezovalo možnosti prodeje na západních trzích. | |||
=== Po Sametové revoluci (1989–1992) === | |||
Po roce 1989 se Československo začalo orientovat na Západ a usilovalo o návrat do Evropy. | |||
* '''Odchod sovětských vojsk:''' Hlavní prioritou byl odchod sovětských vojsk z území Československa. | |||
* '''Rozpuštění Varšavské smlouvy a RVHP:''' Československo aktivně prosazovalo zrušení obou organizací. | |||
* '''Integrace do Evropy:''' Zahájena jednání o [[Evropská unie|integraci do Evropské unie]] a [[NATO]]. | |||
== Sport == | |||
Sport hrál v Československu významnou roli jak v národním uvědomění, tak v reprezentaci státu na mezinárodní scéně. | |||
=== | === Meziválečné období === | ||
* | * '''Sokol:''' Hromadné cvičení a tělovýchovné spolky jako [[Sokol]] byly významnými nositeli národního uvědomění a zdravého životního stylu. | ||
* | * '''Fotbal:''' Fotbal byl (a je) nejsledovanějším sportem. Československo se účastnilo [[Mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]] a dosahovalo dobrých výsledků (např. 2. místo na MS 1934). Kluby jako [[Slavia Praha]] a [[Sparta Praha]] patřily k evropské špičce. | ||
* | * '''Hokej:''' Lední hokej získával na popularitě. | ||
* '''Olympijské hry:''' Českoslovenští sportovci se účastnili olympijských her a získávali medaile. | |||
=== | === Socialistické období (1948–1989) === | ||
* | Sport byl v socialistickém Československu masivně podporován státem a využíván k propagandistickým účelům. Byl považován za vizitku režimu. | ||
* | * '''Masová podpora:''' Rozsáhlá síť sportovních oddílů a tréninkových center. | ||
* | * '''Mezinárodní úspěchy:''' Československo dosahovalo vynikajících výsledků v mnoha sportech. | ||
** '''Atletika:''' [[Emil Zátopek]] (čtyři zlaté medaile na OH 1952), [[Dana Zátopková]]. | |||
* | ** '''Gymnastika:''' [[Věra Čáslavská]] (sedm zlatých olympijských medailí). | ||
** '''Lední hokej:''' Opakovaně [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistři světa]] (např. 1972, 1976, 1977) a medailisté z olympijských her. Reprezentace byla symbolem národní hrdosti. | |||
** '''Fotbal:''' [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1976|Vítězové Mistrovství Evropy 1976]]. | |||
** '''Tenis:''' [[Ivan Lendl]], [[Martina Navrátilová]] (poslední jmenovaná posléze emigrovala). | |||
* '''Organizovaný sport:''' Všechny sportovní organizace byly řízeny státem (např. [[Československý svaz tělesné výchovy|ČSTV]]). | |||
* '''Prodej práv a vybavení:''' Státní podniky prodávaly sportovní vybavení a mezinárodní sportovní události generovaly příjmy z prodeje vysílacích práv, ačkoliv tyto příjmy byly centrálně řízeny. | |||
== | == Významné události == | ||
Historie Československa byla plná převratných událostí, které formovaly jeho osud a zanechaly hlubokou stopu v paměti národa. | |||
* '''[[28. říjen]] [[1918]]:''' Vyhlášení samostatného Československého státu v Praze. | |||
* | * '''[[29. únor]] [[1920]]:''' Přijetí '''Ústavy Československé republiky''', která zakotvila demokratický a parlamentní systém. | ||
* | * '''[[1921]]:''' Vznik '''[[Malá dohoda|Malé dohody]]''', regionálního obranného paktu proti maďarskému revizionismu. | ||
* | * '''[[1929]]:''' Začátek '''[[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]]''', která těžce zasáhla československou ekonomiku. | ||
* '''[[30. září]] [[1938]]:''' Podpis '''[[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]''', která znamenala odstoupení pohraničních území (Sudet) Německu. | |||
* '''[[15. březen]] [[1939]]:''' Okupace zbytku českých zemí a vyhlášení '''[[Protektorát Čechy a Morava]]'''. Vznik '''[[Slovenský stát|Slovenského státu]]'''. | |||
* '''[[5. květen]] [[1945]]:''' '''[[Pražské povstání]]''' a konec [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v Československu. | |||
* '''[[Únor 1948|Únorový převrat]] (25. února 1948):''' '''[[Komunistická strana Československa|Komunistická strana Československa]]''' se chopila moci, nastolení totalitního režimu. | |||
* '''[[Leden (měsíc)|Leden]] – [[Srpen (měsíc)|Srpen]] [[1968]]:''' Období '''[[Pražské jaro|Pražského jara]]''', pokusu o reformu socialismu. | |||
* '''[[21. srpen]] [[1968]]:''' '''[[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Invaze vojsk Varšavské smlouvy]]''' do Československa, potlačení Pražského jara a začátek '''[[Normalizace (Československo)|normalizace]]'''. | |||
* '''[[17. listopad]] [[1989]]:''' Začátek '''[[Sametová revoluce|Sametové revoluce]]''', pád komunistického režimu. | |||
* '''[[1. leden]] [[1993]]:''' '''[[Rozdělení Československa|Rozdělení Československa]]''' na [[Česká republika|Českou republiku]] a [[Slovensko|Slovenskou republiku]]. | |||
== | == Kultura == | ||
* | Československá kultura byla bohatá a rozmanitá, kombinující české, slovenské a menšinové vlivy. | ||
* | * '''Literatura:''' [[Karel Čapek]], [[Jaroslav Hašek]], [[Milan Kundera]], [[Miroslav Válek]], [[Vladimír Mináč]]. | ||
* | * '''Film:''' [[Jiří Menzel]], [[Miloš Forman]], [[Věra Chytilová]], [[Ján Kadár]], [[Elmar Klos]]. | ||
* '''Hudba:''' [[Leoš Janáček]], [[Bohuslav Martinů]], [[Eugen Suchoň]], [[Alexander Moyzes]]. | |||
* '''Sport:''' Viz samostatná sekce výše. | |||
== | == Odkazy == | ||
* [[Prezident Československa]] | |||
* [[Předseda vlády Československa]] | |||
* [[Československá koruna]] | |||
* [[Ústava Československé republiky (1920)]] | |||
* [[Československá státní hymna]] | |||
== | == Wikilinky a kategorie == | ||
* [[Tomáš Garrigue Masaryk]] | * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] | ||
* [[Edvard Beneš]] | |||
* [[Emil Hácha]] | |||
* [[Klement Gottwald]] | |||
* [[Gustáv Husák]] | |||
* [[Alexander Dubček]] | |||
* [[Václav Havel]] | |||
* [[Emil Zátopek]] | |||
* [[Věra Čáslavská]] | |||
* [[Ivan Lendl]] | |||
* [[Martina Navrátilová]] | |||
* [[Karel Čapek]] | |||
* [[Jaroslav Hašek]] | |||
* [[Milan Kundera]] | |||
* [[Miroslav Válek]] | |||
* [[Jiří Menzel]] | |||
* [[Miloš Forman]] | |||
* [[Věra Chytilová]] | |||
* [[Ján Kadár]] | |||
* [[Elmar Klos]] | |||
* [[Leoš Janáček]] | |||
* [[Bohuslav Martinů]] | |||
* [[Eugen Suchoň]] | |||
* [[Alexander Moyzes]] | |||
* [[První světová válka]] | |||
* [[Druhá světová válka]] | |||
* [[Mnichovská dohoda]] | |||
* [[Protektorát Čechy a Morava]] | |||
* [[Slovenský stát]] | |||
* [[Únor 1948|Únorový převrat]] | |||
* [[Pražské jaro]] | * [[Pražské jaro]] | ||
* [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] | |||
* [[Normalizace (Československo)]] | |||
* [[Sametová revoluce]] | * [[Sametová revoluce]] | ||
* [[ | * [[Rozdělení Československa]] | ||
* [[Česká republika]] | * [[Česká republika]] | ||
* [[Slovensko]] | * [[Slovensko]] | ||
* [[Rakousko-Uhersko]] | |||
* [[Německo]] | |||
* [ | * [[Polsko]] | ||
* [ | * [[Maďarsko]] | ||
* [[Sovětský svaz]] | |||
[[Kategorie: | * [[Washingtonská deklarace]] | ||
[[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]] | * [[Martinská deklarace]] | ||
[[Kategorie:Dějiny | * [[Národní výbor československý]] | ||
[[Kategorie:Dějiny Slovenska]] | * [[Košický vládní program]] | ||
[[Kategorie: | * [[Odsun Němců z Československa]] | ||
[[Kategorie:Státy | * [[Kolektivizace zemědělství]] | ||
[[Kategorie:Státy | * [[Znárodnění]] | ||
* [[Východní blok]] | |||
* [[Centrální plánování]] | |||
* [[Kupónová privatizace]] | |||
* [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] | |||
* [[Čechy]] | |||
* [[Morava]] | |||
* [[České Slezsko]] | |||
* [[Slovensko]] | |||
* [[Podkarpatská Rus]] | |||
* [[Sudety]] | |||
* [[Praha]] | |||
* [[Ústřední Evropa]] | |||
* [[Malá dohoda]] | |||
* [[Liga národů]] | |||
* [[Francie]] | |||
* [[Jugoslávie]] | |||
* [[Rumunsko]] | |||
* [[Nacistické Německo]] | |||
* [[Studená válka]] | |||
* [[Varšavská smlouva]] | |||
* [[Sokol]] | |||
* [[Fotbal v Československu]] | |||
* [[Hokej v Československu]] | |||
* [[Atletika v Československu]] | |||
* [[Gymnastika v Československu]] | |||
* [[Tenis v Československu]] | |||
* [[Československý svaz tělesné výchovy|ČSTV]] | |||
* [[Pražské povstání]] | |||
* [[Kategorie:Historie Československa]] | |||
* [[Kategorie:Zaniklé státy Evropy]] | |||
* [[Kategorie:Republiky]] | |||
* [[Kategorie:Československé dějiny]] | |||
* [[Kategorie:Dějiny České republiky]] | |||
* [[Kategorie:Dějiny Slovenska]] | |||
* [[Kategorie:Státy bývalého Východního bloku]] | |||
* [[Kategorie:Státy vzniklé v roce 1918]] | |||
* [[Kategorie:Státy zaniklé v roce 1992]] | |||
* [[Kategorie:Hospodářství Československa]] | |||
* [[Kategorie:Zahraniční vztahy Československa]] | |||
* [[Kategorie:Sport v Československu]] | |||
Aktuální verze z 24. 5. 2025, 21:47
| Československá republika | |
|---|---|
| Soubor:Soubor:Flag of Czechoslovakia (1920–1992).svg | |
| Soubor:Soubor:Map of Czechoslovakia (1918-1938).svg | |
| Československo v letech 1918–1938 | |
| Název česky | Československo |
| Motto | Pravda vítězí (lat. Veritas vincit) |
| Hymna | Kde domov můj; Nad Tatrou sa blýska |
| Rozloha | 140 446 km² (1921) |
| Počet obyvatel | 13 607 385 (1921) |
| Úřední jazyk | čeština, slovenština (de facto) |
| Forma vlády | Parlamentní republika (1918–1938, 1945–1948), Totalitní stát (1948–1989) |
| Předseda vlády | Předseda vlády |
| Hlavní město | Praha |
| Měna | Československá koruna |
| Vznik | 28. října 1918 (vyhlášení nezávislosti) |
| Zánik | 31. prosince 1992 (rozpad na Českou republiku a Slovenskou republiku) |
| Předchůdce | Rakousko-Uhersko |
| Nástupce | Česká republika, Slovenská republika |
Úvod
Československo (oficiálně Československá republika, zkráceně ČSR, od roku 1960 Československá socialistická republika, zkráceně ČSSR, a od roku 1990 Česká a Slovenská Federativní Republika, zkráceně ČSFR) byl stát existující ve střední Evropě v letech 1918 až 1992. Vznikl po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce a zanikl 31. prosince 1992 rozdělením na Českou republiku a Slovenskou republiku. Byl to jeden z nástupnických států zaniklé monarchie.
Historie
Vznik Československa (1918)
Idea samostatného československého státu, spojujícího Čechy a Slováky, vznikla během první světové války. Klíčovou roli sehrála Československá národní rada (později přejmenovaná na Prozatímní vládu) v čele s T. G. Masarykem, M. R. Štefánikem a Edvardem Benešem.
- Washingtonská deklarace (1918): V říjnu 1918 byla vydána Masarykem tzv. Washingtonská deklarace, proklamující základní principy budoucího státu.
- 28. říjen 1918: V Praze byl vyhlášen vznik samostatného československého státu. Ujal se ho Národní výbor československý.
- 30. říjen 1918: K vyhlášení se připojila Martinskou deklarací slovenská reprezentace.
- 14. listopad 1918: Byla ustanovena republika a T. G. Masaryk byl zvolen jejím prvním prezidentem.
První republika (1918–1938)
Období první republiky je považováno za vrchol demokratické a ekonomické prosperity Československa.
- Demokratický systém: Funkční parlamentní demokracie s ústavou z roku 1920.
- Národnostní složení: I přes výraznou českou a slovenskou většinu žily v Československu významné menšiny – Němci, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé. To vedlo k napětí, zejména ze strany německé menšiny v Sudetech.
- Ekonomický rozvoj: Československo patřilo mezi ekonomicky nejrozvinutější státy Evropy.
- Kulturní život: Bohatý kulturní a vědecký život.
- Prezidenti: Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935), Edvard Beneš (1935–1938).
Druhá republika (1938–1939)
Po Mnichovské dohodě (září 1938), která Československo donutila odstoupit pohraniční území s německou většinou nacistickému Německu, a ztrátě dalších území ve prospěch Polska a Maďarska, nastalo období tzv. druhé republiky.
- Omezení demokracie: Stát byl oslaben, zavedena přísnější cenzura, omezena demokracie.
- Prezident: Emil Hácha (1938–1939).
Protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát (1939–1945)
- 15. březen 1939: Německo okupovalo zbytek českých zemí a vyhlásilo Protektorát Čechy a Morava.
- Slovensko se stalo formálně nezávislým, ve skutečnosti však satelitem nacistického Německa.
- Během druhé světové války operovala československá exilová vláda v Londýně pod vedením Edvarda Beneše.
Poválečné Československo (1945–1948)
Po osvobození Československa v roce 1945 byla obnovena republika.
- Košický vládní program: Obnoveno Československo, ale s jiným územním rozsahem (ztráta Podkarpatské Rusi ve prospěch SSSR).
- Odsun Němců: Důležitou událostí byl odsune německého obyvatelstva z Československa.
- Vliv SSSR: Poválečné Československo se dostávalo pod stále větší vliv Sovětského svazu.
Komunistický režim (1948–1989)
- Únorový převrat (1948): Komunistická strana Československa provedla převrat a nastolila totalitní režim. Československo se stalo součástí východního bloku.
- Kolektivizace zemědělství, znárodnění, politické procesy, perzekuce.
- Pražské jaro (1968): Pokus o reformu komunistického režimu a "socialismus s lidskou tváří" pod vedením Alexandra Dubčeka.
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy (1968): Pražské jaro bylo potlačeno invazí vojsk Varšavské smlouvy. Následovalo období normalizace.
- Prezidenti: Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda, Gustáv Husák, Vasil Biľak (vlastně ne prezident, ale vlivná osoba v KSČ)
Sametová revoluce a rozpad Československa (1989–1992)
- Sametová revoluce (listopad 1989): Pád komunistického režimu.
- Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) (1990): Stát se stal federací, ale rostly neshody mezi českou a slovenskou politickou reprezentací ohledně dalšího uspořádání.
- Rozdělení Československa (1992): Neschopnost dohodnout se na společném fungování vedla k rozhodnutí o rozdělení státu.
- 1. leden 1993: Vznikla Česká republika a Slovenská republika.
Geografie
Československo se rozkládalo ve vnitrozemí střední Evropy. Jeho území zahrnovalo historické země Čechy, Morava a české Slezsko, a dále Slovensko a v letech 1918–1945 také Podkarpatská Rus. Sousedilo s Německem (od 1938 i s Rakouskem – Anšlus), Polskem, Maďarskem, Rakouskem a Rumunskem (do 1938), a později se Sovětským svazem.
Ekonomika
Ekonomika Československa prošla během existence státu několika zásadními transformacemi, od liberálně-kapitalistické v období první republiky po centrálně řízenou socialistickou ekonomiku a poté k počátkům tržního hospodářství po roce 1989.
Období První republiky (1918–1938)
Československo zdědilo po Rakousko-Uhersku značnou část jeho průmyslového potenciálu (cca 70 % průmyslu monarchie). To mu zajistilo pozici jednoho z deseti nejprůmyslovějších států světa.
- Stabilní měna: Československá koruna byla jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.
- Exportní orientace: Ekonomika byla silně orientována na export, zejména strojírenských výrobků, textilu, skla a obuvi (např. Baťa).
- Zemědělství: Československo bylo soběstačné v zemědělství a dokonce vyváželo některé produkty.
- Dopady Velké hospodářské krize: Na počátku 30. let 20. století zasáhla Československo silně Velká hospodářská krize, což vedlo k nezaměstnanosti a sociálním otřesům, zejména v průmyslových oblastech.
Poválečná obnova a plánované hospodářství (1945–1989)
Po druhé světové válce došlo k zásadním změnám v ekonomické struktuře.
- Znárodnění: V letech 1945–1948 proběhlo masivní znárodnění klíčových průmyslových odvětví, bank a pojišťoven. Po roce 1948 se znárodnění rozšířilo prakticky na celý hospodářský sektor.
- Centrální plánování: Od roku 1948 byla ekonomika řízena centrálně prostřednictvím pětiletých plánů. Prioritou byl rozvoj těžkého průmyslu a zbrojní výroby.
- Kolektivizace zemědělství: V 50. letech proběhla násilná kolektivizace zemědělství, která vedla k vytvoření jednotných zemědělských družstev (JZD) a státních statků.
- Nedostatek zboží a služeb: Socialistické plánování vedlo k nedostatku spotřebního zboží, nízké kvalitě a omezenému výběru. Prodej byl často limitován a probíhal v rámci státních obchodních sítí.
- Zadlužování: V 70. a 80. letech se ekonomika potýkala s rostoucí stagnací a zadlužováním vůči západním zemím.
Přechod k tržní ekonomice (1989–1992)
Po Sametové revoluci se Československo začalo transformovat k tržní ekonomice.
- Liberalizace cen: Byly uvolněny ceny a zahájena liberalizace obchodu.
- Kupónová privatizace: Jedním z nejvýznamnějších kroků byla kupónová privatizace, která měla za cíl rychle převést státní majetek do soukromých rukou.
- Změny ve struktuře prodeje: Rozvinul se soukromý sektor, což vedlo k diverzifikaci nabídky a novým formám prodeje.
Průmysl
Průmysl byl páteří československé ekonomiky a hrál klíčovou roli v mezinárodním postavení státu.
Meziválečné období
Československo zdědilo rozvinutý a diverzifikovaný průmysl.
- Těžký průmysl: Strojírenství (např. Škoda Plzeň), hutnictví, zbrojní průmysl. Československo bylo významným exportérem zbraní.
- Lehký průmysl: Textilní průmysl, sklářství (např. Jablonecká bižuterie, Český křišťál), obuvnictví (např. Baťa ve Zlín).
- Potravinářský průmysl: Pivovarnictví, cukrovarnictví.
- Inovace: Československý průmysl byl schopen inovací a výroby kvalitních produktů, které se úspěšně prodávaly na světových trzích.
Období socialismu
Po roce 1948 prošel průmysl radikální reorganizací a byl zaměřen na těžký průmysl a zbrojní výrobu v rámci RVHP.
- Priorita těžkého průmyslu: Podpora ocelářství, strojírenství a chemického průmyslu na úkor spotřebního zboží.
- Rozvoj energetiky: Budování velkých elektráren (tepelných i jaderných).
- Zbrojní průmysl: Export zbraní do zemí třetího světa a států východního bloku.
- Zaostávání: I přes vysokou zaměstnanost a objem výroby začal československý průmysl zaostávat za západními technologiemi a kvalitou výrobků, což se projevovalo i na schopnosti konkurenceschopného prodeje na západních trzích.
Zahraniční vztahy
Zahraniční politika Československa prošla dramatickými změnami, od budování regionálních spojenectví po závislost na velmocích a nakonec neutralitu.
První republika (1918–1938)
Zahraniční politika první republiky byla zaměřena na zajištění bezpečnosti státu v poválečné Evropě a na udržení demokratických principů.
- Malá dohoda: Klíčovým spojenectvím byla Malá dohoda (1921), vojensko-politická aliance s Jugoslávií a Rumunskem, zaměřená proti revizionistickým snahám Maďarska.
- Francie: Silné spojenectví s Francií, která byla považována za garanta bezpečnosti Československa.
- Liga národů: Československo bylo aktivním členem Ligy národů a prosazovalo principy kolektivní bezpečnosti.
- Vztahy se Sovětským svazem: Vztahy byly zpočátku napjaté, uznání SSSR až v roce 1934.
- Krize před Mnichovskou dohodou: Rostoucí agresivita nacistického Německa a neschopnost západních spojenců (Británie a Francie) dostát svým závazkům vedly k Mnichovské dohodě a ztrátě suverenity.
Poválečné a socialistické období (1945–1989)
Po druhé světové válce se Československo dostalo do sféry vlivu Sovětského svazu, což zásadně ovlivnilo jeho zahraniční politiku.
- Orientace na SSSR: Zahraniční politika byla plně podřízena zájmům Sovětského svazu a Komunistické strany Československa.
- Varšavská smlouva a RVHP: Československo bylo zakládajícím členem Varšavské smlouvy (vojenský pakt) a RVHP (ekonomický blok východních zemí).
- Studená válka: Československo bylo pevnou součástí východního bloku v rámci studené války a účastnilo se propagandistických kampaní proti Západu.
- Invaze 1968: Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 ukázala omezenou suverenitu Československa.
- Obchod: Zahraniční obchod byl primárně orientován na země východního bloku (tzv. "socialistická integrace"), což omezovalo možnosti prodeje na západních trzích.
Po Sametové revoluci (1989–1992)
Po roce 1989 se Československo začalo orientovat na Západ a usilovalo o návrat do Evropy.
- Odchod sovětských vojsk: Hlavní prioritou byl odchod sovětských vojsk z území Československa.
- Rozpuštění Varšavské smlouvy a RVHP: Československo aktivně prosazovalo zrušení obou organizací.
- Integrace do Evropy: Zahájena jednání o integraci do Evropské unie a NATO.
Sport
Sport hrál v Československu významnou roli jak v národním uvědomění, tak v reprezentaci státu na mezinárodní scéně.
Meziválečné období
- Sokol: Hromadné cvičení a tělovýchovné spolky jako Sokol byly významnými nositeli národního uvědomění a zdravého životního stylu.
- Fotbal: Fotbal byl (a je) nejsledovanějším sportem. Československo se účastnilo mistrovství světa a dosahovalo dobrých výsledků (např. 2. místo na MS 1934). Kluby jako Slavia Praha a Sparta Praha patřily k evropské špičce.
- Hokej: Lední hokej získával na popularitě.
- Olympijské hry: Českoslovenští sportovci se účastnili olympijských her a získávali medaile.
Socialistické období (1948–1989)
Sport byl v socialistickém Československu masivně podporován státem a využíván k propagandistickým účelům. Byl považován za vizitku režimu.
- Masová podpora: Rozsáhlá síť sportovních oddílů a tréninkových center.
- Mezinárodní úspěchy: Československo dosahovalo vynikajících výsledků v mnoha sportech.
- Atletika: Emil Zátopek (čtyři zlaté medaile na OH 1952), Dana Zátopková.
- Gymnastika: Věra Čáslavská (sedm zlatých olympijských medailí).
- Lední hokej: Opakovaně mistři světa (např. 1972, 1976, 1977) a medailisté z olympijských her. Reprezentace byla symbolem národní hrdosti.
- Fotbal: Vítězové Mistrovství Evropy 1976.
- Tenis: Ivan Lendl, Martina Navrátilová (poslední jmenovaná posléze emigrovala).
- Organizovaný sport: Všechny sportovní organizace byly řízeny státem (např. ČSTV).
- Prodej práv a vybavení: Státní podniky prodávaly sportovní vybavení a mezinárodní sportovní události generovaly příjmy z prodeje vysílacích práv, ačkoliv tyto příjmy byly centrálně řízeny.
Významné události
Historie Československa byla plná převratných událostí, které formovaly jeho osud a zanechaly hlubokou stopu v paměti národa.
- 28. říjen 1918: Vyhlášení samostatného Československého státu v Praze.
- 29. únor 1920: Přijetí Ústavy Československé republiky, která zakotvila demokratický a parlamentní systém.
- 1921: Vznik Malé dohody, regionálního obranného paktu proti maďarskému revizionismu.
- 1929: Začátek Velké hospodářské krize, která těžce zasáhla československou ekonomiku.
- 30. září 1938: Podpis Mnichovské dohody, která znamenala odstoupení pohraničních území (Sudet) Německu.
- 15. březen 1939: Okupace zbytku českých zemí a vyhlášení Protektorát Čechy a Morava. Vznik Slovenského státu.
- 5. květen 1945: Pražské povstání a konec druhé světové války v Československu.
- Únorový převrat (25. února 1948): Komunistická strana Československa se chopila moci, nastolení totalitního režimu.
- Leden – Srpen 1968: Období Pražského jara, pokusu o reformu socialismu.
- 21. srpen 1968: Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, potlačení Pražského jara a začátek normalizace.
- 17. listopad 1989: Začátek Sametové revoluce, pád komunistického režimu.
- 1. leden 1993: Rozdělení Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku.
Kultura
Československá kultura byla bohatá a rozmanitá, kombinující české, slovenské a menšinové vlivy.
- Literatura: Karel Čapek, Jaroslav Hašek, Milan Kundera, Miroslav Válek, Vladimír Mináč.
- Film: Jiří Menzel, Miloš Forman, Věra Chytilová, Ján Kadár, Elmar Klos.
- Hudba: Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Eugen Suchoň, Alexander Moyzes.
- Sport: Viz samostatná sekce výše.
Odkazy
- Prezident Československa
- Předseda vlády Československa
- Československá koruna
- Ústava Československé republiky (1920)
- Československá státní hymna
Wikilinky a kategorie
- Tomáš Garrigue Masaryk
- Edvard Beneš
- Emil Hácha
- Klement Gottwald
- Gustáv Husák
- Alexander Dubček
- Václav Havel
- Emil Zátopek
- Věra Čáslavská
- Ivan Lendl
- Martina Navrátilová
- Karel Čapek
- Jaroslav Hašek
- Milan Kundera
- Miroslav Válek
- Jiří Menzel
- Miloš Forman
- Věra Chytilová
- Ján Kadár
- Elmar Klos
- Leoš Janáček
- Bohuslav Martinů
- Eugen Suchoň
- Alexander Moyzes
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Mnichovská dohoda
- Protektorát Čechy a Morava
- Slovenský stát
- Únorový převrat
- Pražské jaro
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Normalizace (Československo)
- Sametová revoluce
- Rozdělení Československa
- Česká republika
- Slovensko
- Rakousko-Uhersko
- Německo
- Polsko
- Maďarsko
- Sovětský svaz
- Washingtonská deklarace
- Martinská deklarace
- Národní výbor československý
- Košický vládní program
- Odsun Němců z Československa
- Kolektivizace zemědělství
- Znárodnění
- Východní blok
- Centrální plánování
- Kupónová privatizace
- RVHP
- Čechy
- Morava
- České Slezsko
- Slovensko
- Podkarpatská Rus
- Sudety
- Praha
- Ústřední Evropa
- Malá dohoda
- Liga národů
- Francie
- Jugoslávie
- Rumunsko
- Nacistické Německo
- Studená válka
- Varšavská smlouva
- Sokol
- Fotbal v Československu
- Hokej v Československu
- Atletika v Československu
- Gymnastika v Československu
- Tenis v Československu
- ČSTV
- Pražské povstání
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Historie Československa
- Zaniklé státy Evropy
- Republiky
- Československé dějiny
- Dějiny České republiky
- Dějiny Slovenska
- Státy bývalého Východního bloku
- Státy vzniklé v roce 1918
- Státy zaniklé v roce 1992
- Hospodářství Československa
- Zahraniční vztahy Československa
- Sport v Československu