Přeskočit na obsah

Kniha: Porovnání verzí

Z Infopedia
VizuálníWikitext
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Kniha | název = Kniha | obrázek = Open_book_and_glasses.jpg | popisek = Otevřená kniha s brýlemi, symbolizující čtení a vědění. | definice = Soubor popsaných nebo potištěných, obvykle papírových, listů spojených dohromady na jedné straně (ve hřbetu) a opatřených obálkou nebo deskami. Slouží k uchovávání a šíření informací, příběhů, vědomostí a myšlenek. | hlavní_části = Desk…“
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
{{K rozšíření}}
{{K rozšíření}}
{{Infobox Kniha
'''Kniha''' je [[médium]] pro záznam a uchovávání informací (textu, obrazu) ve formě svazku listů papíru, pergamenu nebo jiného materiálu, které jsou spojené na jedné straně (ve hřbetu) a chráněné deskami. V širším, nehmotném smyslu, je kniha literární nebo vědecké dílo tvořící myšlenkový celek. Od svého vzniku v podobě [[kodex]]u až po dnešní digitální formy je kniha klíčovým nástrojem pro šíření vědění, myšlenek, příběhů a kultury, a je jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva.
 
Představuje nejen fyzický objekt, ale také symbol vzdělanosti, moudrosti a představivosti. Její vývoj, od ručně psaných [[rukopis]]ů po masově tištěné svazky a [[elektronická kniha|elektronické knihy]], je neoddělitelně spjat s historií [[písmo|písma]], technologií a společenských změn.
 
{{Infobox Věc
| název = Kniha
| název = Kniha
| obrázek = Open_book_and_glasses.jpg
| obrázek = Open book na noyan.jpg
| popisek = Otevřená kniha s brýlemi, symbolizující čtení a vědění.
| popisek = Otevřená tištěná kniha
| definice = Soubor popsaných nebo potištěných, obvykle papírových, listů spojených dohromady na jedné straně (ve hřbetu) a opatřených obálkou nebo deskami. Slouží k uchovávání a šíření informací, příběhů, vědomostí a myšlenek.
| typ = [[Médium]], [[publikace]]
| hlavní_části = [[Desky (kniha)|Desky]], [[hřbet (kniha)|hřbet]], [[předsádka]], [[strana (kniha)|listy]], [[titulní strana|titulní strana]], [[obsah (kniha)|obsah]], [[tiráž]]
| materiál = [[Papír]], [[pergamen]], [[inkoust]], [[lepenka]], [[plátno (textil)|plátno]], [[kůže]]
| historie_počátky = [[Starověký Egypt]] ([[papyrus]]), [[Mezopotámie]] ([[hliněná tabulka|hliněné tabulky]]), [[Čína]] ([[bambusové svitky]])
| použití = [[Čtení]], [[vzdělávání]], [[zábava]], uchovávání informací
| moderní_počátky = [[Středověk]] ([[kodex]]), [[15. století]] ([[knihtisk]])
| související = [[Časopis]], [[noviny]], [[rukopis]], [[kodex]], [[elektronická kniha]]
| typy = [[Beletrie]], [[naučná literatura]], [[učebnice]], [[encyklopedie]], [[biografie]], [[poezie]], [[komiks]]
| formáty = [[Tištěná kniha]], [[e-kniha]], [[audiokniha]]
| význam = Uchovávání [[vědomosti|vědomostí]], [[kultura|kulturní dědictví]], [[vzdělání]], [[zábava]], rozvoj [[jazyk|jazyka]] a [[myšlení]].
| související_pojmy = [[Literatura]], [[čtení]], [[spisovatel]], [[nakladatelství]], [[knihovna]], [[knihkupectví]], [[papír]], [[typografie]], [[cenzura]]
}}
}}


'''Kniha''' je tradiční a základní prostředek k uchovávání a šíření [[informace|informací]], [[příběh|příběhů]], [[vědomosti|vědomostí]] a [[myšlení|myšlenek]]. V užším slova smyslu se jedná o soubor popsaných nebo potištěných, obvykle [[papír|papírových]], listů spojených dohromady na jedné straně (ve hřbetu) a opatřených [[obálka (obal)|obálkou]] nebo [[deska (kniha)|deskami]]. V širším kontextu se pojem **kniha** vztahuje na jakékoli dílo určené ke čtení, a to i v [[digitální forma|digitální formě]] (např. [[e-kniha]]) nebo ve [[zvuková nahrávka|zvukové podobě]] (např. [[audiokniha]]).
== ⏳ Historie ==
 
Historie knihy je příběhem o hledání co nejefektivnějšího způsobu záznamu a předávání informací.
---
 
== Historie knihy ==
Historie knihy je dlouhá a sahá do [[starověk|starověku]], kdy lidé začali hledat způsoby, jak zaznamenávat a předávat [[informace]].
 
* '''Starověk:'''
    * '''[[Mezopotámie]]:''' Jedny z nejstarších záznamů pocházejí z [[Mezopotámie]] (cca 3500 př. n. l.), kde se používaly '''[[hliněná tabulka|hliněné tabulky]]''' s [[klínové písmo|klínovým písmem]]. Ty se vypalovaly, aby se zajistila jejich trvanlivost.
    * '''[[Starověký Egypt]]:''' Ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]] (cca 3000 př. n. l.) se objevily '''[[papyrus]]ové svitky''', což byly listy vyrobené z rostliny papyru, které se slepovaly a navíjely. Byly lehčí a snadněji přenosné.
    * '''[[Starověká Čína]]:''' V [[Čína|Číně]] se psalo na '''[[bambus]]ové svitky''' a později na '''[[hedvábí]]'''. Kolem 105 n. l. vynalezl [[Cai Lun]] [[papír]], což byl revoluční krok.
* '''Středověk:'''
    * '''[[Kodex (kniha)|Kodex]]:''' Od 1. [[století]] n. l. se postupně začal prosazovat [[kodex]], předchůdce moderní knihy. Šlo o svázané listy (nejprve [[pergamen]], později [[papír]]), což umožnilo snadnější [[čtení]] a referencování.
    * '''[[Opisování|Opisování rukopisů]]:''' Ve [[středověk|středověku]] byly [[knihy]] vzácné a drahé. Většinou se opisovaly ručně v [[klášter]]ech [[mnich|mnichy]] (tzv. [[skriptorium|skriptoria]]), což trvalo velmi dlouho a bylo to náročné.
* '''[[Knihtisk]]:'''
    * '''[[Johannes Gutenberg|Gutenbergova revoluce]]:''' Zásadní zlom nastal kolem roku [[1450]], kdy [[Johannes Gutenberg]] v [[Mohuč|Mohuči]] (Německo) vynalezl '''[[knihtisk]] s pohyblivými literami'''. To umožnilo masovou produkci [[knih]], snížilo jejich [[cena|cenu]] a vedlo k rychlému šíření [[vědomosti|vědomostí]] a [[myšlení|myšlenek]] (např. [[reformace]]).
* '''Moderní doba:'''
    * Industrializace knihtisku v 19. a 20. [[století]] (parní lisy, [[sazeč (typografie)|sazecí stroje]]) učinila [[knihy]] ještě dostupnějšími.
    * Konec 20. a začátek 21. [[století]] přináší revoluci [[digitální technologie|digitálních technologií]] a vznik '''[[e-kniha|e-knih]]''' a '''[[audiokniha|audioknih]]'''.


---
=== Předchůdci knihy (starověk) ===
Před vznikem knihy v dnešním smyslu existovala řada jiných forem písemných záznamů.
*  '''[[Hliněná tabulka|Hliněné tabulky]]:''' Ve starověké [[Mezopotámie|Mezopotámii]] používali [[Sumerové]] a další civilizace k psaní [[klínové písmo|klínovým písmem]] tabulky z vlhké [[hlína|hlíny]], které se následně sušily na slunci nebo vypalovaly. Byly odolné, ale těžké a nepraktické<ref>https://www.historyofinformation.com/detail.php?entryid=8</ref>.
*  '''[[Papyrus|Papyrusový]] [[svitek]]:''' Ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] se z dřeně šáchoru papírodárného vyráběl [[papyrus]]. Jednotlivé listy se lepily k sobě a vytvářely až několik metrů dlouhé svitky. Psalo se na ně [[hieroglyfické písmo|hieroglyfy]] nebo pozdějšími písmy. Svitek byl dominantní formou "knihy" v celé antické středomořské civilizaci, včetně [[starověké Řecko|Řecka]] a [[Řím]]a. Jeho nevýhodou byla nutnost číst postupně a nemožnost snadno listovat nebo se vracet k textu<ref>https://www.worldhistory.org/Egyptian_Papyrus/</ref>.
*  '''Voskové tabulky:''' Dřevěné destičky potažené vrstvou včelího vosku, do kterých se rylo [[stylus (psací potřeba)|rydlem]]. Sloužily pro dočasné záznamy, poznámky nebo školní cvičení, protože text bylo možné snadno smazat a tabulku znovu použít.


== Fyzická struktura knihy ==
=== 📖 Revoluce kodexu (1.–4. století n. l.) ===
Tradiční tištěná kniha se skládá z několika částí:
Největší revoluci ve formě knihy před vynálezem knihtisku představoval přechod od svitku ke '''[[kodex]]u'''.
*  '''Vznik:''' Kodex, tedy svazek složených a na jedné straně sešitých listů, se vyvinul z voskových tabulek spojených k sobě. Začal se prosazovat v [[Římská říše|Římské říši]] v prvních stoletích našeho letopočtu. Zpočátku byl považován za méně prestižní formát, ale rychle si získal oblibu u raných [[křesťan]]ů, kteří ho používali pro šíření textů [[Bible|Bible]]<ref>https://www.historyofinformation.com/detail.php?entryid=3407</ref>.
*  '''Výhody oproti svitku:'''
** '''Snadná orientace:''' Umožňoval rychlé listování, vyhledávání pasáží a přímý přístup k jakékoliv části textu.
** '''Kapacita:''' Na rozdíl od svitku bylo možné psát na obě strany listu, což zdvojnásobilo kapacitu.
** '''Skladnost a odolnost:''' Kodex byl kompaktnější a díky pevným deskám i odolnější než křehký svitek.
*  '''Materiál:''' S rozšířením kodexu se jako hlavní psací materiál prosadil '''[[pergamen]]''' – vydělaná a hlazená zvířecí kůže (telecí, ovčí, kozí). Byl mnohem odolnější a dostupnější v Evropě než dovážený papyrus.


* '''[[Desky (kniha)|Desky]] (vazba):''' Chrání vnitřní listy. Mohou být měkké (brožovaná vazba) nebo tvrdé (vázaná vazba).
=== Kniha ve středověku (5.–15. století) ===
* '''[[Hřbet (kniha)|Hřbet]]:''' Spojuje desky a drží listy pohromadě. Na hřbetě bývá název knihy, jméno autora a nakladatelství.
Po pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] se centrem vzdělanosti a knižní produkce staly [[klášter|kláštery]].
* '''[[Předsádka]]:''' Pevný papír, který spojuje desky s knižním blokem.
*   '''[[Rukopis|Rukopisy]] a [[skriptorium|skriptoria]]:''' Knihy byly po celý [[středověk]] opisovány ručně [[mnich|mnichy]]-písaři ve speciálních klášterních dílnách zvaných [[skriptorium|skriptoria]]. Proces byl extrémně pomalý, nákladný a pracný. Jedna kniha se mohla opisovat i několik let.
* '''Knižní blok (vnitřní listy):''' Soubor všech popsaných nebo potištěných listů.
*   '''[[Iluminace (rukopis)|Iluminace]]:''' Mnoho středověkých rukopisů, zejména liturgických knih (např. [[bible]], [[žaltář]]), bylo bohatě zdobeno malbami (iluminacemi), iniciálami a ornamenty s použitím barev a plátkového [[zlato|zlata]]. Tyto knihy byly nejen textem, ale i cenným uměleckým dílem.
* '''[[Titulní strana]]:''' První strana knihy, která obsahuje název díla, jméno autora a nakladatelství.
*   '''Kniha jako poklad:''' Vzhledem k náročnosti výroby byly knihy extrémně vzácné a drahé. Velké klášterní [[knihovna|knihovny]] vlastnily jen několik stovek svazků. Knihy byly často připevněny řetězy ke čtecím pultům, aby se zabránilo jejich krádeži.
* '''[[Tiráž]]:''' Strana na konci knihy (nebo na začátku), která uvádí technické [[informace]] o vydání (nakladatel, rok vydání, tiskárna, náklad, [[ISBN]] atd.).


---
== 📕 Anatomie tištěné knihy ==
Moderní tištěná kniha se skládá z několika standardních částí.
*  '''Knižní blok:''' Sešité nebo slepené listy papíru, které tvoří vnitřek knihy.
*  '''Knižní desky:''' Pevný obal, který chrání knižní blok. Skládá se z přední a zadní desky a hřbetu. U brožovaných knih (paperback) je obálka měkká.
*  '''Hřbet:''' Část, kde jsou listy svázány. Na hřbetu je obvykle uveden autor, název knihy a logo nakladatele.
*  '''[[Předsádka]]:''' Dvojlist pevnějšího papíru, který spojuje knižní blok s deskami.
*  '''[[Přebal]]:''' Samostatný, často graficky výrazný papírový obal, který se přehýbá přes desky a slouží k ochraně a propagaci knihy.


== Typy knih a žánry ==
== Gutenbergova revoluce (polovina 15. století) ==
Knihy se dělí podle obsahu a účelu do mnoha kategorií a žánrů:
Vynález [[knihtisk]]u s pohyblivými literami kolem roku 1450 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] v [[Mohuč]]i znamenal nejdůležitější zlom v historii knihy a jeden z nejvýznamnějších vynálezů v dějinách lidstva.


* '''[[Beletrie]]:''' Fiktivní [[příběh|příběhy]], které mají primárně [[zábava|zábavní]] funkci.
*   '''Technologie:''' Gutenbergova inovace spočívala v kombinaci několika prvků: [[slitina|slitiny]] pro odlévání jednotlivých písmen ([[litera (písmo)|liter]]), speciálního lisu (upraveného z lisu na víno) a mastné tiskařské barvy. Tato technologie umožnila rychlou a relativně levnou produkci identických kopií textu<ref>https://www.britannica.com/biography/Johannes-Gutenberg</ref>.
    * [[Román]], [[novela]], [[povídka]], [[sci-fi]], [[fantasy]], [[detektivka]], [[thriller]], [[horor]], [[romantika]], [[historický román]], [[mládežnická literatura]].
*   '''[[Gutenbergova bible]]:''' První velkou knihou vytištěnou touto technologií byla v letech 1452–1455 [[Gutenbergova bible]], dvoudílná [[Vulgata|latinská bible]]. Vzniklo asi 180 kopií, z nichž se do dnešních dnů dochovalo 49<ref>https://www.bl.uk/treasures/gutenberg-bible</ref>.
* '''[[Naučná literatura]]:''' Není fiktivní, předkládá fakta a [[vědomosti]].
*   '''Důsledky knihtisku:'''
    * [[Učebnice]], [[encyklopedie]], [[slovník]], [[biografie]], [[historie]], [[věda]], [[filozofie]], [[esej]], [[cestopis]], [[kuchařka]].
** '''Masové šíření informací:''' Cena knih dramaticky klesla a jejich dostupnost se mnohonásobně zvýšila. Informace, myšlenky a vědění se mohly šířit po Evropě bezprecedentní rychlostí.
* '''Poezie:''' [[Literatura]] psaná ve verších, často s rýmy a metrem.
** '''Podpora [[reformace]]:''' Knihtisk byl klíčovým nástrojem [[reformace]]. Umožnil masové šíření tezí [[Martin Luther|Martina Luthera]] a překladů [[Bible]] do národních jazyků, což podkopalo autoritu [[Katolická církev|katolické církve]].
* '''[[Drama]]:''' [[Literatura]] psaná pro [[divadlo]] nebo [[film]].
** '''Standardizace jazyka a vzdělanosti:''' Tisk přispěl k ustálení pravopisu a gramatiky národních jazyků. Zvýšená dostupnost knih podpořila růst [[gramotnost]]i a vznik moderního školství.
* '''[[Komiks]]:''' Grafické [[novela|novely]] nebo [[příběh|příběhy]] vyprávěné pomocí obrázků a textových bublin.
** '''Renesance a vědecká revoluce:''' Knihtisk urychlil šíření humanistických myšlenek a umožnil vědcům, jako byl [[Mikuláš Koperník]] nebo [[Galileo Galilei]], sdílet své objevy s širší odbornou veřejností.


---
=== Od inkunábulí po průmyslovou revoluci (16.–18. století) ===
*  '''[[Inkunábule]] (prvotisky):''' Knihy tištěné v prvních 50 letech po vynálezu knihtisku (tj. do roku 1500) se nazývají inkunábule. Často ještě napodobovaly vzhled ručně psaných kodexů.
*  '''Rozvoj nakladatelství:''' V 16. století se centra knihtisku přesunula do [[Benátky|Benátek]] (nakladatelství [[Aldo Manuzio|Alda Manuzia]], který zavedl formát kapesních knih a [[kurzíva|kurzívu]]) a dalších evropských měst.
*  '''[[Průmyslová revoluce]]:''' V 19. století přinesla průmyslová revoluce další vlnu inovací: parní tiskařské stroje, strojovou výrobu papíru a nové techniky vazby. To vedlo k dalšímu zlevnění a masové produkci knih, která dala vzniknout modernímu [[nakladatelství]] a knižnímu trhu.


== Význam knih v současnosti ==
== 📚 Typologie knih ==
Navzdory vzestupu [[digitální technologie|digitálních technologií]] si [[knihy]] udržují svou neochvějnou pozici ve [[společnost|společnosti]].
Knihy lze dělit podle mnoha kritérií.


* '''Uchovávání [[vědomosti|vědomostí]] a [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]]:''' [[Knihy]] jsou zásadním úložištěm [[lidské vědomosti|lidského vědění]], [[historie|historie]] a [[kultura|kulturního dědictví]]. Umožňují předávání [[informace|informací]] přes [[generace]].
=== Podle obsahu ===
* '''[[Vzdělání]]:''' Jsou základním pilířem [[vzdělání]] na všech úrovních, od [[škola|škol]] po [[univerzita|univerzity]].
*   '''[[Beletrie]] (Krásná literatura):''' Díla s uměleckou hodnotou, jejichž hlavním účelem je estetický a emocionální zážitek.
* '''Rozvoj [[myšlení]] a [[jazyk|jazyka]]:''' [[Čtení]] [[knih]] rozšiřuje [[slovní zásoba|slovní zásobu]], zlepšuje [[gramotnost]] a kritické [[myšlení]].
** '''Žánry:''' [[Román]], [[novela]], [[povídka]], [[poezie]], [[drama (literatura)|drama]].
* '''[[Zábava]] a [[inspirace]]:''' [[Knihy]] nabízejí [[relaxace|relaxaci]], [[zábava|zábavu]] a [[inspirace|inspiraci]], umožňují čtenářům ponořit se do jiných [[svět|světů]] a prožít různé [[příběh|příběhy]].
*  '''[[Naučná literatura|Odborná a naučná literatura]]:''' Díla zaměřená na předávání faktů a poznatků.
* '''Nárůst [[e-kniha|e-knih]] a [[audiokniha|audioknih]]:''' Tyto formáty doplňují tištěné [[knihy]] a nabízejí nové možnosti [[čtení]] a [[poslech]]u, zejména pro [[mobilní zařízení|mobilní zařízení]].
** '''Druhy:''' [[Encyklopedie]], [[slovník]], [[učebnice]], vědecká [[monografie]], [[biografie]], [[literatura faktu]].
*   '''[[Dětská literatura|Literatura pro děti a mládež]]:''' Knihy určené specifickým věkovým kategoriím dětí.


---
=== Podle vazby ===
*  '''[[Vázaná kniha|Vázaná (pevná) vazba]] (Hardcover):''' Knižní blok je chráněn pevnými lepenkovými deskami. Je odolnější a dražší, používá se pro reprezentativní vydání a knihy "na stálo".
*  '''[[Brožovaná kniha|Brožovaná vazba]] (Paperback):''' Knižní blok je vlepen do měkké kartonové obálky. Je levnější, lehčí, ale méně odolná. Typická pro masový trh.


== Pro laiky ==
=== Podle formy ===
Představte si '''knihu''' jako takovou '''kouzelnou krabičku [[vědomosti|vědomostí]], [[příběh|příběhů]] a [[myšlenek]]'''. Je to prostě soubor listů (většinou [[papír|papírových]]) spojených dohromady, které můžete [[číst]].
*  '''[[Tištěná kniha]]:''' Klasická fyzická kniha.
*  '''[[Elektronická kniha]] (E-book):''' Digitální soubor, který lze číst na specializovaných [[čtečka elektronických knih|čtečkách]] ([[Amazon Kindle]], [[PocketBook]]), [[tablet]]ech nebo [[chytrý telefon|chytrých telefonech]]. Výhodou je skladnost (tisíce knih v jednom zařízení) a možnost úpravy textu.
*  '''[[Audiokniha]]:''' Zvuková nahrávka čteného textu knihy. Umožňuje "číst" při jiných činnostech (řízení auta, sport).


* '''K čemu je kniha?'''
== 🤖 Kniha v digitálním věku ==
    * Abyste se dozvěděli něco nového (jako z [[učebnice]] nebo [[encyklopedie]]).
Konec 20. a začátek 21. století přinesl další revoluci srovnatelnou s vynálezem knihtisku – digitalizaci.
    * Abyste si užili [[příběh]] (jako [[román]] nebo [[detektivka]]).
    * Abyste se něčemu naučili (jako z [[kuchařka|kuchařky]] nebo návodu).
    * Abyste si odpočinuli a utekli do jiného [[svět|světa]].


* '''Jak se kniha vyvíjela?'''
*   '''[[Elektronická kniha|Elektronické knihy (E-books)]]:''' Myšlenka digitální knihovny se objevila již v roce 1971 se vznikem [[Projekt Gutenberg]], jehož cílem bylo digitalizovat knihy s prošlými [[autorské právo|autorskými právy]] a zpřístupnit je zdarma<ref>https://www.gutenberg.org/about/</ref>. Masové rozšíření e-knih však nastalo až po roce 2007 s příchodem první komerčně úspěšné [[čtečka elektronických knih|čtečky]] '''[[Amazon Kindle]]''' od společnosti [[Amazon]].
    * Dřív se psalo na [[hliněná tabulka|hliněné destičky]] nebo na [[papyrus|papyrusové svitky]] (jako ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]]).
** '''Výhody:''' Okamžitá dostupnost, skladnost, možnost fulltextového vyhledávání, úprava velikosti písma, nižší cena.
    * Ve [[středověk|středověku]] se [[knihy]] opisovaly ručně, což bylo strašně pomalé a drahé.
** '''Nevýhody:''' Nutnost vlastnit čtecí zařízení, závislost na baterii, absence fyzického prožitku (vůně papíru, listování).
    * Pak ale pán jménem [[Johannes Gutenberg|Gutenberg]] vymyslel '''[[knihtisk]]''' (asi před 570 lety) a to byla obrovská revoluce! Najednou se daly [[knihy]] tisknout mnohem rychleji a byly levnější, takže se [[vědomosti]] začaly šířit mezi více [[lidmi]].
*   '''[[Audiokniha|Audioknihy]]:''' Ačkoliv zvukové záznamy knih existovaly již dříve (na kazetách a CD), jejich popularita explodovala s rozšířením [[chytrý telefon|chytrých telefonů]] a streamovacích služeb jako [[Audible]] nebo [[Storytel]]. Umožňují konzumaci literatury v situacích, kdy není možné číst.
    * Dnes máme kromě tištěných [[knih]] i '''[[e-kniha|elektronické knihy]]''' (které si čtete na [[tablet (počítač)|tabletu]] nebo čtečce) a '''[[audiokniha|audioknihy]]''' (které si posloucháte).
*   '''Tisk na požádání (Print on Demand - PoD):''' Technologie, která umožňuje vytisknout knihu až ve chvíli, kdy si ji zákazník objedná. To eliminuje náklady na skladování velkých nákladů a umožňuje vydávat i velmi specializované tituly, které by se v klasickém modelu nevyplatily.
*  '''Soužití formátů:''' Navzdory obavám z "konce tištěné knihy" se ukazuje, že digitální a tištěné formáty existují vedle sebe a vzájemně se doplňují. Prodeje tištěných knih po počátečním poklesu opět stabilně rostou a mnoho čtenářů kombinuje různé formáty podle situace<ref>https://www.statista.com/topics/1177/book-market/</ref>.


I když máme [[internet]] a [[televize|televizi]], [[knihy]] jsou pořád super důležité. Pomáhají nám přemýšlet, učí nás nové věci a otevírají nám dveře do jiných [[svět|světů]].
== 🏛️ Kniha jako instituce ==
Kolem knihy se vytvořil komplexní ekosystém institucí, které se starají o její tvorbu, šíření a uchovávání.
*  '''[[Nakladatelství]]:''' Společnosti, které vybírají, redigují, graficky upravují, tisknou a distribuují knihy. Hrají klíčovou roli jako "filtry" kvality a vkusu.
*  '''[[Knihkupectví]]:''' Místa prodeje knih, od velkých řetězců po malá nezávislá knihkupectví, která často fungují i jako komunitní centra.
*  '''[[Knihovna]]:''' Veřejné instituce, jejichž posláním je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat knihy a další informační zdroje široké veřejnosti. Jsou klíčovými centry vzdělanosti a kultury.
*  '''[[ISBN]] (International Standard Book Number):''' Unikátní třináctimístný identifikační kód, který je přidělován každému knižnímu vydání. Funguje jako "rodné číslo" knihy a usnadňuje její identifikaci v katalozích a obchodech po celém světě.


---
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
*  '''Proč byl přechod od svitku ke knize (kodexu) tak důležitý?''' Představte si, že hledáte konkrétní informaci v dlouhém [[papyrus|papyrusovém]] svitku. Je to jako byste hledali jednu scénu ve filmu na staré videokazetě – musíte všechno přetáčet dopředu a dozadu, což je strašně nepohodlné. '''Kniha (kodex)''' je jako [[DVD]] nebo [[YouTube]] – můžete okamžitě "přeskočit" na jakoukoliv kapitolu nebo stránku. Tato schopnost rychlého vyhledávání a křížových odkazů byla naprosto revoluční pro studium, právo a náboženství.
*  '''Co přesně vynalezl Gutenberg?''' Gutenberg nevynalezl tisk jako takový (ten znali už Číňané), ale vynalezl systém '''tisku z pohyblivých písmen'''. Místo toho, aby pro každou stránku musel složitě vyřezávat celou dřevěnou desku, měl krabici plnou jednotlivých kovových písmen ("liter"). Z nich si poskládal text pro jednu stránku, tu vytiskl v mnoha kopiích, a pak písmena zase rozebral a mohl z nich poskládat další stránku. Byla to vlastně taková středověká verze skládání textu z kostiček [[Scrabble|Scrabblu]], což dramaticky zrychlilo a zlevnilo celý proces.
*  '''Proč tištěná kniha stále přežívá v době internetu?''' Tištěná kniha nabízí prožitek, který digitální text nemůže plně nahradit. Je to fyzický objekt: můžete cítit jeho váhu, vůni papíru, slyšet šustění stránek. Čtení z papíru je pro mnoho lidí méně únavné pro oči a lépe si při něm pamatují přečtené informace, protože si je spojují s konkrétním místem na stránce. Navíc, tištěná kniha je uzavřený svět bez notifikací a rozptýlení, které přináší digitální zařízení.


== Externí odkazy ==
== Reference ==
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha Kniha na Wikipedii]
<references />
* [https://www.nationalgeographic.com/history/article/printing-press National Geographic – The Printing Press] (Anglicky)
* [https://www.britannica.com/topic/book Britannica – Book] (Anglicky)
* [https://www.mkcr.cz/Ministerstvo kultury ČR] (česky)


{{DEFAULTSORT:Kniha}}
[[Kategorie:Knihy]]
[[Kategorie:Knihy]]
[[Kategorie:Literatura]]
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Kultura]]
[[Kategorie:Média]]
[[Kategorie:Média]]
[[Kategorie:Publikace]]
[[Kategorie:Papírenství]]
[[Kategorie:Dějiny techniky]]
[[Kategorie:Vynálezy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Aktuální verze z 29. 10. 2025, 02:49

Rozbalit box

Obsah boxu

Kniha je médium pro záznam a uchovávání informací (textu, obrazu) ve formě svazku listů papíru, pergamenu nebo jiného materiálu, které jsou spojené na jedné straně (ve hřbetu) a chráněné deskami. V širším, nehmotném smyslu, je kniha literární nebo vědecké dílo tvořící myšlenkový celek. Od svého vzniku v podobě kodexu až po dnešní digitální formy je kniha klíčovým nástrojem pro šíření vědění, myšlenek, příběhů a kultury, a je jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva.

Představuje nejen fyzický objekt, ale také symbol vzdělanosti, moudrosti a představivosti. Její vývoj, od ručně psaných rukopisů po masově tištěné svazky a elektronické knihy, je neoddělitelně spjat s historií písma, technologií a společenských změn.

Šablona:Infobox Věc

⏳ Historie

Historie knihy je příběhem o hledání co nejefektivnějšího způsobu záznamu a předávání informací.

Předchůdci knihy (starověk)

Před vznikem knihy v dnešním smyslu existovala řada jiných forem písemných záznamů.

  • Hliněné tabulky: Ve starověké Mezopotámii používali Sumerové a další civilizace k psaní klínovým písmem tabulky z vlhké hlíny, které se následně sušily na slunci nebo vypalovaly. Byly odolné, ale těžké a nepraktické[1].
  • Papyrusový svitek: Ve starověkém Egyptě se z dřeně šáchoru papírodárného vyráběl papyrus. Jednotlivé listy se lepily k sobě a vytvářely až několik metrů dlouhé svitky. Psalo se na ně hieroglyfy nebo pozdějšími písmy. Svitek byl dominantní formou "knihy" v celé antické středomořské civilizaci, včetně Řecka a Říma. Jeho nevýhodou byla nutnost číst postupně a nemožnost snadno listovat nebo se vracet k textu[2].
  • Voskové tabulky: Dřevěné destičky potažené vrstvou včelího vosku, do kterých se rylo rydlem. Sloužily pro dočasné záznamy, poznámky nebo školní cvičení, protože text bylo možné snadno smazat a tabulku znovu použít.

📖 Revoluce kodexu (1.–4. století n. l.)

Největší revoluci ve formě knihy před vynálezem knihtisku představoval přechod od svitku ke kodexu.

  • Vznik: Kodex, tedy svazek složených a na jedné straně sešitých listů, se vyvinul z voskových tabulek spojených k sobě. Začal se prosazovat v Římské říši v prvních stoletích našeho letopočtu. Zpočátku byl považován za méně prestižní formát, ale rychle si získal oblibu u raných křesťanů, kteří ho používali pro šíření textů Bible[3].
  • Výhody oproti svitku:
    • Snadná orientace: Umožňoval rychlé listování, vyhledávání pasáží a přímý přístup k jakékoliv části textu.
    • Kapacita: Na rozdíl od svitku bylo možné psát na obě strany listu, což zdvojnásobilo kapacitu.
    • Skladnost a odolnost: Kodex byl kompaktnější a díky pevným deskám i odolnější než křehký svitek.
  • Materiál: S rozšířením kodexu se jako hlavní psací materiál prosadil pergamen – vydělaná a hlazená zvířecí kůže (telecí, ovčí, kozí). Byl mnohem odolnější a dostupnější v Evropě než dovážený papyrus.

Kniha ve středověku (5.–15. století)

Po pádu Západořímské říše se centrem vzdělanosti a knižní produkce staly kláštery.

  • Rukopisy a skriptoria: Knihy byly po celý středověk opisovány ručně mnichy-písaři ve speciálních klášterních dílnách zvaných skriptoria. Proces byl extrémně pomalý, nákladný a pracný. Jedna kniha se mohla opisovat i několik let.
  • Iluminace: Mnoho středověkých rukopisů, zejména liturgických knih (např. bible, žaltář), bylo bohatě zdobeno malbami (iluminacemi), iniciálami a ornamenty s použitím barev a plátkového zlata. Tyto knihy byly nejen textem, ale i cenným uměleckým dílem.
  • Kniha jako poklad: Vzhledem k náročnosti výroby byly knihy extrémně vzácné a drahé. Velké klášterní knihovny vlastnily jen několik stovek svazků. Knihy byly často připevněny řetězy ke čtecím pultům, aby se zabránilo jejich krádeži.

📕 Anatomie tištěné knihy

Moderní tištěná kniha se skládá z několika standardních částí.

  • Knižní blok: Sešité nebo slepené listy papíru, které tvoří vnitřek knihy.
  • Knižní desky: Pevný obal, který chrání knižní blok. Skládá se z přední a zadní desky a hřbetu. U brožovaných knih (paperback) je obálka měkká.
  • Hřbet: Část, kde jsou listy svázány. Na hřbetu je obvykle uveden autor, název knihy a logo nakladatele.
  • Předsádka: Dvojlist pevnějšího papíru, který spojuje knižní blok s deskami.
  • Přebal: Samostatný, často graficky výrazný papírový obal, který se přehýbá přes desky a slouží k ochraně a propagaci knihy.

Gutenbergova revoluce (polovina 15. století)

Vynález knihtisku s pohyblivými literami kolem roku 1450 Johannesem Gutenbergem v Mohuči znamenal nejdůležitější zlom v historii knihy a jeden z nejvýznamnějších vynálezů v dějinách lidstva.

  • Technologie: Gutenbergova inovace spočívala v kombinaci několika prvků: slitiny pro odlévání jednotlivých písmen (liter), speciálního lisu (upraveného z lisu na víno) a mastné tiskařské barvy. Tato technologie umožnila rychlou a relativně levnou produkci identických kopií textu[4].
  • Gutenbergova bible: První velkou knihou vytištěnou touto technologií byla v letech 1452–1455 Gutenbergova bible, dvoudílná latinská bible. Vzniklo asi 180 kopií, z nichž se do dnešních dnů dochovalo 49[5].
  • Důsledky knihtisku:
    • Masové šíření informací: Cena knih dramaticky klesla a jejich dostupnost se mnohonásobně zvýšila. Informace, myšlenky a vědění se mohly šířit po Evropě bezprecedentní rychlostí.
    • Podpora reformace: Knihtisk byl klíčovým nástrojem reformace. Umožnil masové šíření tezí Martina Luthera a překladů Bible do národních jazyků, což podkopalo autoritu katolické církve.
    • Standardizace jazyka a vzdělanosti: Tisk přispěl k ustálení pravopisu a gramatiky národních jazyků. Zvýšená dostupnost knih podpořila růst gramotnosti a vznik moderního školství.
    • Renesance a vědecká revoluce: Knihtisk urychlil šíření humanistických myšlenek a umožnil vědcům, jako byl Mikuláš Koperník nebo Galileo Galilei, sdílet své objevy s širší odbornou veřejností.

Od inkunábulí po průmyslovou revoluci (16.–18. století)

  • Inkunábule (prvotisky): Knihy tištěné v prvních 50 letech po vynálezu knihtisku (tj. do roku 1500) se nazývají inkunábule. Často ještě napodobovaly vzhled ručně psaných kodexů.
  • Rozvoj nakladatelství: V 16. století se centra knihtisku přesunula do Benátek (nakladatelství Alda Manuzia, který zavedl formát kapesních knih a kurzívu) a dalších evropských měst.
  • Průmyslová revoluce: V 19. století přinesla průmyslová revoluce další vlnu inovací: parní tiskařské stroje, strojovou výrobu papíru a nové techniky vazby. To vedlo k dalšímu zlevnění a masové produkci knih, která dala vzniknout modernímu nakladatelství a knižnímu trhu.

📚 Typologie knih

Knihy lze dělit podle mnoha kritérií.

Podle obsahu

Podle vazby

  • Vázaná (pevná) vazba (Hardcover): Knižní blok je chráněn pevnými lepenkovými deskami. Je odolnější a dražší, používá se pro reprezentativní vydání a knihy "na stálo".
  • Brožovaná vazba (Paperback): Knižní blok je vlepen do měkké kartonové obálky. Je levnější, lehčí, ale méně odolná. Typická pro masový trh.

Podle formy

🤖 Kniha v digitálním věku

Konec 20. a začátek 21. století přinesl další revoluci srovnatelnou s vynálezem knihtisku – digitalizaci.

  • Elektronické knihy (E-books): Myšlenka digitální knihovny se objevila již v roce 1971 se vznikem Projekt Gutenberg, jehož cílem bylo digitalizovat knihy s prošlými autorskými právy a zpřístupnit je zdarma[6]. Masové rozšíření e-knih však nastalo až po roce 2007 s příchodem první komerčně úspěšné čtečky Amazon Kindle od společnosti Amazon.
    • Výhody: Okamžitá dostupnost, skladnost, možnost fulltextového vyhledávání, úprava velikosti písma, nižší cena.
    • Nevýhody: Nutnost vlastnit čtecí zařízení, závislost na baterii, absence fyzického prožitku (vůně papíru, listování).
  • Audioknihy: Ačkoliv zvukové záznamy knih existovaly již dříve (na kazetách a CD), jejich popularita explodovala s rozšířením chytrých telefonů a streamovacích služeb jako Audible nebo Storytel. Umožňují konzumaci literatury v situacích, kdy není možné číst.
  • Tisk na požádání (Print on Demand - PoD): Technologie, která umožňuje vytisknout knihu až ve chvíli, kdy si ji zákazník objedná. To eliminuje náklady na skladování velkých nákladů a umožňuje vydávat i velmi specializované tituly, které by se v klasickém modelu nevyplatily.
  • Soužití formátů: Navzdory obavám z "konce tištěné knihy" se ukazuje, že digitální a tištěné formáty existují vedle sebe a vzájemně se doplňují. Prodeje tištěných knih po počátečním poklesu opět stabilně rostou a mnoho čtenářů kombinuje různé formáty podle situace[7].

🏛️ Kniha jako instituce

Kolem knihy se vytvořil komplexní ekosystém institucí, které se starají o její tvorbu, šíření a uchovávání.

  • Nakladatelství: Společnosti, které vybírají, redigují, graficky upravují, tisknou a distribuují knihy. Hrají klíčovou roli jako "filtry" kvality a vkusu.
  • Knihkupectví: Místa prodeje knih, od velkých řetězců po malá nezávislá knihkupectví, která často fungují i jako komunitní centra.
  • Knihovna: Veřejné instituce, jejichž posláním je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat knihy a další informační zdroje široké veřejnosti. Jsou klíčovými centry vzdělanosti a kultury.
  • ISBN (International Standard Book Number): Unikátní třináctimístný identifikační kód, který je přidělován každému knižnímu vydání. Funguje jako "rodné číslo" knihy a usnadňuje její identifikaci v katalozích a obchodech po celém světě.

🧑‍🏫 Pro laiky

  • Proč byl přechod od svitku ke knize (kodexu) tak důležitý? Představte si, že hledáte konkrétní informaci v dlouhém papyrusovém svitku. Je to jako byste hledali jednu scénu ve filmu na staré videokazetě – musíte všechno přetáčet dopředu a dozadu, což je strašně nepohodlné. Kniha (kodex) je jako DVD nebo YouTube – můžete okamžitě "přeskočit" na jakoukoliv kapitolu nebo stránku. Tato schopnost rychlého vyhledávání a křížových odkazů byla naprosto revoluční pro studium, právo a náboženství.
  • Co přesně vynalezl Gutenberg? Gutenberg nevynalezl tisk jako takový (ten znali už Číňané), ale vynalezl systém tisku z pohyblivých písmen. Místo toho, aby pro každou stránku musel složitě vyřezávat celou dřevěnou desku, měl krabici plnou jednotlivých kovových písmen ("liter"). Z nich si poskládal text pro jednu stránku, tu vytiskl v mnoha kopiích, a pak písmena zase rozebral a mohl z nich poskládat další stránku. Byla to vlastně taková středověká verze skládání textu z kostiček Scrabblu, což dramaticky zrychlilo a zlevnilo celý proces.
  • Proč tištěná kniha stále přežívá v době internetu? Tištěná kniha nabízí prožitek, který digitální text nemůže plně nahradit. Je to fyzický objekt: můžete cítit jeho váhu, vůni papíru, slyšet šustění stránek. Čtení z papíru je pro mnoho lidí méně únavné pro oči a lépe si při něm pamatují přečtené informace, protože si je spojují s konkrétním místem na stránce. Navíc, tištěná kniha je uzavřený svět bez notifikací a rozptýlení, které přináší digitální zařízení.

Reference

  1. ↑ https://www.historyofinformation.com/detail.php?entryid=8
  2. ↑ https://www.worldhistory.org/Egyptian_Papyrus/
  3. ↑ https://www.historyofinformation.com/detail.php?entryid=3407
  4. ↑ https://www.britannica.com/biography/Johannes-Gutenberg
  5. ↑ https://www.bl.uk/treasures/gutenberg-bible
  6. ↑ https://www.gutenberg.org/about/
  7. ↑ https://www.statista.com/topics/1177/book-market/
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kniha&oldid=10406“