Římská říše: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Voda''' (latinsky *aqua*) je chemická sloučenina vodíku a kyslíku s chemickým vzorcem H₂O. Je to bezbarvá, bez chuti a zápachu, za běžných podmínek kapalná látka, která tvoří základní složku biosféry. Pokrývá přibližně 71 % zemského povrchu a je nezbytná pro veškerý známý život. Voda se vyskytuje v různých skupenstvích a koloběhu – jako oceány, řeky, ledovce, atmosférická vlhkost nebo…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | {{K rozšíření}} | ||
{{Infobox Stát | |||
| název = Římská říše | |||
| původní_název = Senatus Populusque Romanus (latinsky, v době republiky)<br/>Imperium Romanum (latinsky, v době císařství) | |||
| obrázek = Roman Empire map.gif | |||
| popisek = Rozsah Římské říše za císaře Trajána (rok 117 n. l.) | |||
| hlavní_město = [[Řím]] (do 330 n. l.), [[Konstantinopol]] (od 330 n. l., pro Východní říši) | |||
| jazyk = [[Latina]], [[Starořečtina]] | |||
| náboženství = [[Starořímské náboženství]] (polyteismus), od 4. stol. n. l. [[Křesťanství]] | |||
| vznik = 27 př. n. l. (vznik císařství) | |||
| zánik = 476 n. l. (pád Západořímské říše)<br/>1453 n. l. (pád [[Byzantská říše|Východořímské říše]]) | |||
| státní_forma = [[Principát]], [[Dominát]] | |||
| hlava_státu = [[Císař]] | |||
| měna = [[Denár]], [[Aureus]] | |||
| rozloha = Cca 6,5 mil. km² (největší rozsah) | |||
| počet_obyvatel = Cca 50–90 milionů (v době největšího rozkvětu) | |||
}} | |||
'''Římská říše''' (latinsky Imperium Romanum) byla jednou z největších a nejmocnějších [[civilizace|civilizací]] starověkého světa, která po staletí dominovala velké části [[Evropa|Evropy]], [[severní Afrika|severní Afriky]] a [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Její kořeny sahají do [[Starověký Řím|městského státu Řím]], který se postupně rozvinul z [[Římské království|království]] (založeno podle legendy 753 př. n. l.) přes [[Římská republika|republiku]] (509 př. n. l. – 27 př. n. l.) až po [[Římské císařství|císařství]] (27 př. n. l. – 476 n. l. na Západě, resp. 1453 n. l. na Východě). Zásadní vliv měla na vývoj [[politika|politiky]], [[právo|práva]], [[vojenská historie|vojenství]], [[architektura|architektury]], [[inženýrství|inženýrství]] a [[kultura|kultury]] v západním světě. | |||
== Historie a vývoj == | |||
Historie Římské říše je rozdělena do několika klíčových období: | |||
=== Římské království (cca 753 př. n. l. – 509 př. n. l.) === | |||
Podle tradice bylo [[Řím|město Řím]] založeno 21. dubna 753 př. n. l. a vládlo mu sedm [[římský král|králů]]. Toto období je opředeno legendami a podrobnější historické záznamy jsou omezené. Království skončilo svržením posledního krále [[Lucius Tarquinius Superbus|Tarquinia Superba]] a zavedením [[Římská republika|republiky]]. | |||
=== Římská republika (509 př. n. l. – 27 př. n. l.) === | |||
Republika byla obdobím, kdy se [[Řím]] stal dominantní silou v [[Itálie|Itálii]] a následně i v celém [[Středozemní moře|Středomoří]]. V čele státu stáli dva volení [[konzul|konzulové]], volení na jeden rok, a významnou roli hrál [[římský senát|Senát]], složený z [[patricij|patricijů]]. Během tohoto období došlo k řadě [[punské války|válek]] proti [[Kartágo|Kartágu]], které [[Řím]] vítězně ukončil a získal kontrolu nad západním Středomořím. Současně se rozšiřoval na východ, kde ovládl [[Řecko]] a další helénistické státy. Vnitřní napětí mezi [[patricij|patriciji]] a [[plebejci]], sociální nerovnosti a občanské války (např. mezi [[Gaius Marius|Mariem]] a [[Lucius Cornelius Sulla|Sullou]], nebo mezi [[Julius Caesar|Caesarem]] a [[Gnaeus Pompeius Magnus|Pompeiem]]) nakonec vedly k úpadku republiky. | |||
=== Římské císařství (27 př. n. l. – 476 n. l. / 1453 n. l.) === | |||
Období císařství začalo nástupem [[Augustus (římský císař)|Octaviana Augusta]] jako prvního [[císař|císaře]] v roce 27 př. n. l., čímž byl nastolen [[principát]]. Byla to doba největšího územního rozmachu a relativní stability, známá jako ''[[Pax Romana]]'' (římský mír). V této éře se [[Římská říše]] rozprostírala od [[Británie]] na západě po [[Mezopotámie|Mezopotámii]] na východě a od [[Řeka Rýn|Rýna]] a [[Řeka Dunaj|Dunaje]] na severu po [[severní Afrika|severní Afriku]] na jihu. | |||
Od 3. století n. l. se impérium potýkalo s vnitřními krizemi (časté střídání císařů, [[ekonomická krize|ekonomické problémy]], [[mor|epidemie]]) a vnějšími tlaky způsobenými [[stěhování národů|stěhováním národů]]. V roce 395 n. l. byla říše rozdělena císařem [[Theodosius I. (císař)|Theodosiem I.]] na [[Západořímská říše|Západořímskou říši]] a [[Byzantská říše|Východořímskou (Byzantskou) říši]]. | |||
[[Západořímská říše]] podléhala stále intenzivnějším útokům [[germánské kmeny|germánských kmenů]] (Vandalové, Gótové, Hunové) a její autorita postupně slábla. Tradičně se za její pád považuje rok 476 n. l., kdy byl sesazen poslední západořímský císař [[Romulus Augustus]] germánským náčelníkem [[Odoaker|Odoakerem]]. | |||
[[Byzantská říše|Východořímská říše]], s hlavním městem [[Konstantinopol]]í (dnešní [[Istanbul]]), naopak prosperovala a udržela se dalších tisíc let, až do roku 1453 n. l., kdy ji dobyli [[Osmanská říše|Osmanští Turci]]. I po pádu Západní říše pokračovala v dědictví Říma a udržovala si jeho kulturu a právo. | |||
== Římská armáda == | |||
[[Římská armáda]] byla jedním z pilířů římské moci a stability. Byla vysoce organizovaná, disciplinovaná a vybavená moderními [[vojenská taktika|taktikami]] a [[zbraně|zbraněmi]]. Základní jednotkou byla [[legie (starověký Řím)|legie]], složená z tisíců [[legionář|legionářů]], kteří byli trénováni k boji v různých terénech a situacích. Římané byli mistry ve stavbě [[opevnění|opevnění]], [[vojenská silnice|silnic]] a mostů, což jim umožňovalo rychlé přesuny vojsk a zásobování. Úspěchy římské armády byly klíčové pro expanzi říše a udržování kontroly nad rozsáhlými územími. | |||
== Římské právo == | |||
[[Římské právo]] je jedním z nejvýznamnějších odkazů [[Římská říše|Římské říše]] pro západní civilizaci. Jeho principy a struktura tvoří základ moderních [[právní systémy|právních systémů]], zejména v [[kontinentální právní systém|kontinentální Evropě]]. Bylo rozděleno na [[ius civile]] (občanské právo), [[ius gentium]] (právo národů, vztahující se na cizince) a [[ius naturale]] (přirozené právo). | |||
Mezi jeho klíčové rysy patřila: | |||
* '''Zákon dvanácti desek:''' První kodifikovaný soubor římského práva (cca 450 př. n. l.), který stanovil základní pravidla pro občany. | |||
* '''Vývoj právní vědy:''' Římští právníci (jurisprudenti) rozvinuli sofistikované právní principy, pojmy a interpretace, které ovlivnily pozdější právní myšlení. | |||
* '''Kodifikace:''' Nejvýznamnější kodifikací se stala [[Codex Theodosianus]] (5. století n. l.) a později [[Corpus Iuris Civilis]] císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] (6. století n. l.), který systematizoval a shrnul celé římské právo. | |||
Římské právo se vyznačovalo přesností, racionalitou a důrazem na vlastnictví, smlouvy a rodinné právo. | |||
== | == Kultura, umění a architektura == | ||
Římská kultura byla silně ovlivněna [[Starověké Řecko|řeckou kulturou]], ale rozvinula i vlastní unikátní rysy. Římané byli praktičtí a zaměřovali se na funkčnost a monumentalitu. | |||
* '''Architektura a inženýrství:''' Římané byli mistry ve stavbě [[akvadukt|akvaduktů]], [[silnice|silnic]], [[most|mostů]], [[amfiteátr|amfiteátrů]] (např. [[Koloseum]]), [[bazilika|bazilik]] a [[lázně|lázní]]. Vynalezli [[římský beton|římský beton]] a zdokonalili používání oblouků a kupolí. Jejich stavby často sloužily praktickým účelům, ale zároveň demonstrovaly moc a bohatství říše. | |||
* '''Sochařství a malířství:''' Římané přejali řecké sochařské techniky, ale zaměřili se více na realismus a portrétní umění. Oblíbené byly také [[nástěnná malba|nástěnné malby]] (fresky) a [[mozaika|mozaiky]]. | |||
* '''Literatura:''' Římská literatura, psaná především [[latina|latinou]], zahrnovala epickou poezii ([[Vergilius|Vergiliův]] ''[[Aeneis]]''), dramata, historie ([[Titus Livius|Liviova]] ''[[Dějiny Říma]]''), filozofická díla ([[Seneca mladší|Seneca]]), [[rétorika|rétoriku]] ([[Cicero]]) a satiru. | |||
* '''Filozofie:''' Římané rozvíjeli převážně [[stoicismus|stoickou]] a [[epikureismus|epikurejskou]] filozofii, adaptovanou z řeckých vzorů. | |||
* '''Náboženství:''' Původní římské náboženství bylo [[polyteismus|polyteistické]] a silně ovlivněné řeckými a etruskými božstvy. Od 1. století n. l. se v říši šířilo [[křesťanství]], které se ve 4. století stalo státním náboženstvím. | |||
== | == Pád Římské říše == | ||
Pád [[Západořímská říše|Západořímské říše]] v roce 476 n. l. je komplexní historický proces, který nebyl způsoben jedinou příčinou, nýbrž souhrou mnoha faktorů: | |||
* '''Vnější tlaky:''' Neustálé [[barbaři|barbarské]] nájezdy [[germánské kmeny|germánských kmenů]] (Gótové, Vandalové, Frankové, Hunové) vyčerpávaly římskou armádu a ekonomiku. | |||
* '''Vnitřní nestabilita:''' Časté střídání císařů, [[občanská válka|občanské války]] a nedostatek jasné [[posloupnost|posloupnosti]] oslabovaly centrální autoritu. | |||
* '''Ekonomické problémy:''' Zhoršující se ekonomická situace, [[inflace]], vysoké [[daň|daně]], úbytek pracovní síly (po morových epidemiích) a závislost na otrocích vedly k úpadku zemědělství a obchodu. | |||
* '''Sociální a morální úpadek:''' Rozsáhlé sociální nerovnosti, korupce a ztráta občanských ctností se často uvádějí jako faktory přispívající k oslabení říše. | |||
* '''Rozdělení říše:''' Rozdělení na [[Západořímská říše|Západní]] a [[Byzantská říše|Východní]] říši v roce 395 n. l. sice krátkodobě pomohlo k administrativní správě, ale dlouhodobě oslabilo schopnost Západu čelit invazím. | |||
Pád [[Západořímská říše|Západořímské říše]] je tradičně považován za konec [[starověk|starověku]] a začátek [[středověk|středověku]] v [[Evropa|Evropě]]. | |||
== | == Význam a odkaz Římské říše == | ||
Odkaz [[Římská říše|Římské říše]] je patrný dodnes v mnoha oblastech: | |||
* '''Právo:''' Římské právo je základem mnoha moderních právních systémů. | |||
* '''Jazyk:''' [[Latina]] se stala základem pro [[románské jazyky]] (italština, francouzština, španělština, portugalština, rumunština) a ovlivnila i mnoho dalších jazyků, včetně [[čeština|češtiny]] (skrze latinské výrazy). | |||
* '''Architektura a inženýrství:''' Římské stavební techniky a architektonické prvky inspirovaly pozdější generace a mnoho římských staveb stojí dodnes. | |||
* '''Politika a správa:''' Koncepty [[senát|senátu]], [[republika|republikánského]] zřízení a efektivní [[správa (politika)|správy]] byly převzaty a adaptovány po celém světě. | |||
* '''Vojenská organizace:''' Římská vojenská doktrína a organizace ovlivnily vojenství po staletí. | |||
* '''Kultura a umění:''' Římská literatura, filozofie a umění položily základy pro [[západní kultura|západní kulturu]] a vzdělanost. | |||
== Pro laiky == | == Pro laiky == | ||
Představ si '''Římskou říši''' jako obrovskou supervelmoc, která ovládala většinu tehdejšího známého světa. Nebyla to jen tak nějaká říše, ale jeden z nejdůležitějších států v [[historie|dějinách]], který ovlivnil to, jak dnes žijeme. | |||
Všechno to začalo v malém [[Řím|městě Řím]] v [[Itálie|Itálii]]. Nejdřív to bylo [[Římské království|království]], pak se z něj stala [[Římská republika|republika]] (kde si lidé volili své zástupce) a nakonec se zrodilo [[Římské císařství|císařství]] s jediným vládcem – [[císař|císařem]]. Během císařství se Římská říše rozšířila přes velkou část [[Evropa|Evropy]], [[severní Afrika|severní Afriky]] a [[Blízký východ|Blízkého východu]]. | |||
Římané byli fakt šikovní! Vynalezli '''beton''', stavěli obrovské '''silnice''', [[akvadukt|akvadukty]] (vodovody) a nádherné [[Koloseum|kolosea]] a [[lázně|lázně]]. Jejich '''armáda''' byla neskutečně silná a disciplinovaná, což jim pomohlo dobývat a udržovat obrovská území. A hlavně, vymysleli '''římské právo''', což jsou taková pravidla pro život ve společnosti, která používáme dodnes – třeba pojmy jako [[vlastnictví]] nebo [[smlouva]]. | |||
Po staletích ale říše začala mít problémy. Zvenčí na ni útočili [[barbaři]] (různé kmeny, které nebyly součástí Říma) a uvnitř se potýkala s [[ekonomická krize|ekonomickými problémy]] a politickou nestabilitou. Nakonec se rozdělila na dvě části: [[Západořímská říše|Západní]] (která brzy padla v roce 476 n. l.) a [[Byzantská říše|Východní]] (ta vydržela ještě tisíc let!). Pád [[Západořímská říše|Západořímské říše]] se často považuje za konec [[starověk|starověku]]. | |||
I když už Římská říše dávno neexistuje, její odkaz je stále s námi. Z ní pochází mnoho našich slov (díky [[latina|latině]]), náš [[právní systémy|právní systém]], [[architektura|architektura]] a mnoho dalších věcí, které dnes považujeme za samozřejmé. | |||
== | == Galerie == | ||
<gallery> | |||
Soubor:Colosseum in Rome, Italy - April 2007.jpg|[[Koloseum]] v Římě, jeden z nejznámějších symbolů Římské říše | |||
Soubor:Pont du Gard.jpg|[[Pont du Gard]], římský akvadukt ve Francii | |||
Soubor:Forum_Romanum_from_Capitoline_Hill_July_2008.jpg|[[Forum Romanum]] v Římě | |||
Soubor:Roman_legionaries_marching.jpg|Římští legionáři | |||
</gallery> | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [https:// | * [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e Římská říše na Wikipedii] | ||
* [https:// | * [https://www.antickysvet.cz/ Starověký Řím - Antický svět] | ||
* [https://www. | * [https://www.stoplusjednicka.cz/zanik-civilizaci-rimska-rise-zanikla-chlouba-staroveku Zánik civilizací: Římská říše, zaniklá chlouba starověku - Stoplusjednicka.cz] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Starověký Řím]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Zaniklé státy]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Historické říše]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Evropské dějiny]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Antika]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Dějiny Itálie]] | ||
Aktuální verze z 5. 6. 2025, 00:36
Obsah boxu
| Římská říše | |
|---|---|
 | |
| Rozsah Římské říše za císaře Trajána (rok 117 n. l.) | |
| Původní název | Senatus Populusque Romanus (latinsky, v době republiky) Imperium Romanum (latinsky, v době císařství) |
| Rozloha | Cca 6,5 mil. km² (největší rozsah) |
| Počet obyvatel | Cca 50–90 milionů (v době největšího rozkvětu) |
| Jazyk | Latina, Starořečtina |
| Náboženství | Starořímské náboženství (polyteismus), od 4. stol. n. l. Křesťanství |
| Státní forma | Principát, Dominát |
| Hlava státu | Císař |
| Hlavní město | Řím (do 330 n. l.), Konstantinopol (od 330 n. l., pro Východní říši) |
| Měna | Denár, Aureus |
| Vznik | 27 př. n. l. (vznik císařství) |
| Zánik | 476 n. l. (pád Západořímské říše) 1453 n. l. (pád Východořímské říše) |
Římská říše (latinsky Imperium Romanum) byla jednou z největších a nejmocnějších civilizací starověkého světa, která po staletí dominovala velké části Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Její kořeny sahají do městského státu Řím, který se postupně rozvinul z království (založeno podle legendy 753 př. n. l.) přes republiku (509 př. n. l. – 27 př. n. l.) až po císařství (27 př. n. l. – 476 n. l. na Západě, resp. 1453 n. l. na Východě). Zásadní vliv měla na vývoj politiky, práva, vojenství, architektury, inženýrství a kultury v západním světě.
Historie a vývoj
Historie Římské říše je rozdělena do několika klíčových období:
Římské království (cca 753 př. n. l. – 509 př. n. l.)
Podle tradice bylo město Řím založeno 21. dubna 753 př. n. l. a vládlo mu sedm králů. Toto období je opředeno legendami a podrobnější historické záznamy jsou omezené. Království skončilo svržením posledního krále Tarquinia Superba a zavedením republiky.
Římská republika (509 př. n. l. – 27 př. n. l.)
Republika byla obdobím, kdy se Řím stal dominantní silou v Itálii a následně i v celém Středomoří. V čele státu stáli dva volení konzulové, volení na jeden rok, a významnou roli hrál Senát, složený z patricijů. Během tohoto období došlo k řadě válek proti Kartágu, které Řím vítězně ukončil a získal kontrolu nad západním Středomořím. Současně se rozšiřoval na východ, kde ovládl Řecko a další helénistické státy. Vnitřní napětí mezi patriciji a plebejci, sociální nerovnosti a občanské války (např. mezi Mariem a Sullou, nebo mezi Caesarem a Pompeiem) nakonec vedly k úpadku republiky.
Římské císařství (27 př. n. l. – 476 n. l. / 1453 n. l.)
Období císařství začalo nástupem Octaviana Augusta jako prvního císaře v roce 27 př. n. l., čímž byl nastolen principát. Byla to doba největšího územního rozmachu a relativní stability, známá jako Pax Romana (římský mír). V této éře se Římská říše rozprostírala od Británie na západě po Mezopotámii na východě a od Rýna a Dunaje na severu po severní Afriku na jihu. Od 3. století n. l. se impérium potýkalo s vnitřními krizemi (časté střídání císařů, ekonomické problémy, epidemie) a vnějšími tlaky způsobenými stěhováním národů. V roce 395 n. l. byla říše rozdělena císařem Theodosiem I. na Západořímskou říši a Východořímskou (Byzantskou) říši.
Západořímská říše podléhala stále intenzivnějším útokům germánských kmenů (Vandalové, Gótové, Hunové) a její autorita postupně slábla. Tradičně se za její pád považuje rok 476 n. l., kdy byl sesazen poslední západořímský císař Romulus Augustus germánským náčelníkem Odoakerem.
Východořímská říše, s hlavním městem Konstantinopolí (dnešní Istanbul), naopak prosperovala a udržela se dalších tisíc let, až do roku 1453 n. l., kdy ji dobyli Osmanští Turci. I po pádu Západní říše pokračovala v dědictví Říma a udržovala si jeho kulturu a právo.
Římská armáda
Římská armáda byla jedním z pilířů římské moci a stability. Byla vysoce organizovaná, disciplinovaná a vybavená moderními taktikami a zbraněmi. Základní jednotkou byla legie, složená z tisíců legionářů, kteří byli trénováni k boji v různých terénech a situacích. Římané byli mistry ve stavbě opevnění, silnic a mostů, což jim umožňovalo rychlé přesuny vojsk a zásobování. Úspěchy římské armády byly klíčové pro expanzi říše a udržování kontroly nad rozsáhlými územími.
Římské právo
Římské právo je jedním z nejvýznamnějších odkazů Římské říše pro západní civilizaci. Jeho principy a struktura tvoří základ moderních právních systémů, zejména v kontinentální Evropě. Bylo rozděleno na ius civile (občanské právo), ius gentium (právo národů, vztahující se na cizince) a ius naturale (přirozené právo).
Mezi jeho klíčové rysy patřila:
- Zákon dvanácti desek: První kodifikovaný soubor římského práva (cca 450 př. n. l.), který stanovil základní pravidla pro občany.
- Vývoj právní vědy: Římští právníci (jurisprudenti) rozvinuli sofistikované právní principy, pojmy a interpretace, které ovlivnily pozdější právní myšlení.
- Kodifikace: Nejvýznamnější kodifikací se stala Codex Theodosianus (5. století n. l.) a později Corpus Iuris Civilis císaře Justiniána I. (6. století n. l.), který systematizoval a shrnul celé římské právo.
Římské právo se vyznačovalo přesností, racionalitou a důrazem na vlastnictví, smlouvy a rodinné právo.
Kultura, umění a architektura
Římská kultura byla silně ovlivněna řeckou kulturou, ale rozvinula i vlastní unikátní rysy. Římané byli praktičtí a zaměřovali se na funkčnost a monumentalitu.
- Architektura a inženýrství: Římané byli mistry ve stavbě akvaduktů, silnic, mostů, amfiteátrů (např. Koloseum), bazilik a lázní. Vynalezli římský beton a zdokonalili používání oblouků a kupolí. Jejich stavby často sloužily praktickým účelům, ale zároveň demonstrovaly moc a bohatství říše.
- Sochařství a malířství: Římané přejali řecké sochařské techniky, ale zaměřili se více na realismus a portrétní umění. Oblíbené byly také nástěnné malby (fresky) a mozaiky.
- Literatura: Římská literatura, psaná především latinou, zahrnovala epickou poezii (Vergiliův Aeneis), dramata, historie (Liviova Dějiny Říma), filozofická díla (Seneca), rétoriku (Cicero) a satiru.
- Filozofie: Římané rozvíjeli převážně stoickou a epikurejskou filozofii, adaptovanou z řeckých vzorů.
- Náboženství: Původní římské náboženství bylo polyteistické a silně ovlivněné řeckými a etruskými božstvy. Od 1. století n. l. se v říši šířilo křesťanství, které se ve 4. století stalo státním náboženstvím.
Pád Římské říše
Pád Západořímské říše v roce 476 n. l. je komplexní historický proces, který nebyl způsoben jedinou příčinou, nýbrž souhrou mnoha faktorů:
- Vnější tlaky: Neustálé barbarské nájezdy germánských kmenů (Gótové, Vandalové, Frankové, Hunové) vyčerpávaly římskou armádu a ekonomiku.
- Vnitřní nestabilita: Časté střídání císařů, občanské války a nedostatek jasné posloupnosti oslabovaly centrální autoritu.
- Ekonomické problémy: Zhoršující se ekonomická situace, inflace, vysoké daně, úbytek pracovní síly (po morových epidemiích) a závislost na otrocích vedly k úpadku zemědělství a obchodu.
- Sociální a morální úpadek: Rozsáhlé sociální nerovnosti, korupce a ztráta občanských ctností se často uvádějí jako faktory přispívající k oslabení říše.
- Rozdělení říše: Rozdělení na Západní a Východní říši v roce 395 n. l. sice krátkodobě pomohlo k administrativní správě, ale dlouhodobě oslabilo schopnost Západu čelit invazím.
Pád Západořímské říše je tradičně považován za konec starověku a začátek středověku v Evropě.
Význam a odkaz Římské říše
Odkaz Římské říše je patrný dodnes v mnoha oblastech:
- Právo: Římské právo je základem mnoha moderních právních systémů.
- Jazyk: Latina se stala základem pro románské jazyky (italština, francouzština, španělština, portugalština, rumunština) a ovlivnila i mnoho dalších jazyků, včetně češtiny (skrze latinské výrazy).
- Architektura a inženýrství: Římské stavební techniky a architektonické prvky inspirovaly pozdější generace a mnoho římských staveb stojí dodnes.
- Politika a správa: Koncepty senátu, republikánského zřízení a efektivní správy byly převzaty a adaptovány po celém světě.
- Vojenská organizace: Římská vojenská doktrína a organizace ovlivnily vojenství po staletí.
- Kultura a umění: Římská literatura, filozofie a umění položily základy pro západní kulturu a vzdělanost.
Pro laiky
Představ si Římskou říši jako obrovskou supervelmoc, která ovládala většinu tehdejšího známého světa. Nebyla to jen tak nějaká říše, ale jeden z nejdůležitějších států v dějinách, který ovlivnil to, jak dnes žijeme.
Všechno to začalo v malém městě Řím v Itálii. Nejdřív to bylo království, pak se z něj stala republika (kde si lidé volili své zástupce) a nakonec se zrodilo císařství s jediným vládcem – císařem. Během císařství se Římská říše rozšířila přes velkou část Evropy, severní Afriky a Blízkého východu.
Římané byli fakt šikovní! Vynalezli beton, stavěli obrovské silnice, akvadukty (vodovody) a nádherné kolosea a lázně. Jejich armáda byla neskutečně silná a disciplinovaná, což jim pomohlo dobývat a udržovat obrovská území. A hlavně, vymysleli římské právo, což jsou taková pravidla pro život ve společnosti, která používáme dodnes – třeba pojmy jako vlastnictví nebo smlouva.
Po staletích ale říše začala mít problémy. Zvenčí na ni útočili barbaři (různé kmeny, které nebyly součástí Říma) a uvnitř se potýkala s ekonomickými problémy a politickou nestabilitou. Nakonec se rozdělila na dvě části: Západní (která brzy padla v roce 476 n. l.) a Východní (ta vydržela ještě tisíc let!). Pád Západořímské říše se často považuje za konec starověku.
I když už Římská říše dávno neexistuje, její odkaz je stále s námi. Z ní pochází mnoho našich slov (díky latině), náš právní systém, architektura a mnoho dalších věcí, které dnes považujeme za samozřejmé.
Galerie
-
Koloseum v Římě, jeden z nejznámějších symbolů Římské říše -
Pont du Gard, římský akvadukt ve Francii -
Forum Romanum v Římě
-
Římští legionáři
