Minerály

Rozbalit box

Obsah boxu

Minerály (též nerosty) jsou přírodní, obvykle anorganické, homogenní pevné látky s definovaným chemickým složením a charakteristickou krystalovou strukturou. Tvoří základní stavební prvky hornin a zemské kůry. Studiem minerálů se zabývá věda zvaná mineralogie. I když většina minerálů je anorganická a krystalická, existují i výjimky, jako je například kapalná rtuť nebo některé organické látky jako jantar, které jsou rovněž řazeny mezi minerály.

📝 Popis a vlastnosti

Minerály jsou definovány několika klíčovými vlastnostmi:

• Přírodní původ: Vznikají v přírodě geologickými procesy, nikoli lidskou činností.
• Homogenita: Jsou stejnorodé, což znamená, že mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti v celém svém objemu.
• Chemické složení: Jejich složení lze vyjádřit chemickou značkou nebo vzorcem (např. křemen je SiO₂). Mnoho minerálů má proměnlivé složení v určitých mezích (tzv. tuhé roztoky).
• Krystalická struktura: Většina minerálů je krystalická, což znamená, že jejich atomy, ionty nebo molekuly jsou uspořádány v pravidelné, opakující se trojrozměrné mřížce (tzv. krystalové mřížce). Tento vnitřní řád se často projevuje v makroskopickém tvaru krystalů. Existují i amorfní minerály (např. opal), které nemají pravidelnou vnitřní strukturu.

Mezi důležité fyzikální vlastnosti minerálů, které se používají k jejich identifikaci, patří:

• Barva: Může být charakteristická, ale často je ovlivněna příměsemi.
• Vryp: Barva prášku minerálu, která je často stabilnější než jeho celková barva.
• Lesk: Způsob, jakým minerál odráží světlo (např. kovový, skelný, perleťový, matný).
• Tvrdost: Odolnost proti poškrábání. Měří se na Mohsově stupnici tvrdosti (od 1 - mastek po 10 - diamant).
• Štěpnost/lom: Způsob, jakým se minerál láme podél určitých rovin (štěpnost) nebo nepravidelně (lom).
• Hustota: Poměr hmotnosti k objemu.
• Propustnost světla: Průhlednost, průsvitnost, neprůhlednost.

🔍 Dělení minerálů

Minerály se systematicky dělí především podle jejich chemického složení (podle tzv. Strunzovy klasifikace, která má deset hlavních tříd):

• Prvky: Minerály tvořené jediným chemickým prvkem. Dělí se na kovové (např. zlato, stříbro, měď, platina) a nekovové (např. síra, grafit, diamant).
• Sulfidy a sulfosoli: Sloučeniny kovů se sírou (např. pyrit, galenit, sfalerit).
• Halogenidy: Sloučeniny kovů s halogeny (fluor, chlor, brom, jod) (např. halit – kamenná sůl, fluorit).
• Oxidy a hydroxidy: Sloučeniny s kyslíkem (oxidy, např. křemen, hematit) nebo s hydroxylovou skupinou (hydroxidy, např. goethit). Patří sem i drahokamy jako korund (rubín, safír).
• Uhličitany (karbonáty): Soli kyseliny uhličité (např. kalcit, dolomit, magnezit).
• Sírany (sulfáty): Soli kyseliny sírové (např. sádrovec, baryt).
• Fosforečnany (fosfáty): Soli kyseliny fosforečné (např. apatit).
• Křemičitany (silikáty): Nejrozšířenější skupina minerálů, tvoří přes 90 % zemské kůry. Obsahují křemík a kyslík v různých uspořádáních (např. živce, slídy, granát, olivín, turmalín).
• Boráty (boritany): Soli kyseliny borité (např. borax).
• Organické minerály (organolity): Zahrnují minerály organického původu, jako je například jantar.

⛏️ Vznik a výskyt

Minerály vznikají různými geologickými procesy:

• Krystalizací z magmatu: Při tuhnutí magmatu nebo lávy (např. olivín, živec).
• Krystalizací z roztoků: Z minerálními látkami nasycených vodných roztoků (např. křemen, kalcit, halit).
• Metamorfózou: Přeměnou stávajících minerálů v důsledku změny teploty a tlaku (např. granát, andalusit).
• Zvětráváním: Rozkladem hornin a minerálů na povrchu Země vlivem vody, vzduchu a živých organismů (např. jílové minerály).

Minerály se vyskytují v horninách, žílách, ložiskách a jako volné krystaly v dutinách. Nejběžnějšími minerály v zemské kůře jsou křemičitany, zejména živce a křemen.

💡 Využití minerálů

Minerály mají široké spektrum využití v průmyslu, energetice, stavebnictví, šperkařství a dalších oblastech:

• Stavebnictví: Žula, mramor, vápenec, sádrovec jako stavební kameny a suroviny pro cement a sádra.
• Energetika: Uhlí, ropa a zemní plyn (i když technicky nejsou minerály ve striktním geologickém smyslu, často se s nimi v kontextu nerostných surovin spojují), uraninit (pro jadernou energii).
• Elektronika a technologie: Křemík (pro polovodiče), měď, zlato, stříbro (vodiče a součástky).
• Metalurgie: Rudy kovů (např. hematit a magnetit pro železo, sfalerit pro zinek, galenit pro olovo).
• Drahokamy a šperkařství: Diamant, rubín, safír, smaragd, ametyst a mnoho dalších pro ozdobné účely.
• Průmyslové minerály: Kaolin (keramika), mastek (kosmetika, plniva), halit (potravinářství, chemický průmysl).
• Léčitelství a kosmetika: Některé minerály a jejich výtažky jsou používány v alternativní medicíně a kosmetice pro jejich domnělé terapeutické účinky (např. růženín, ametyst pro relaxaci a harmonizaci, zeolity pro detoxikaci).

🏥 Minerály v lidském těle

Minerální látky jsou nezbytné pro správné fungování lidského těla. Dělí se na:

• Makroelementy: Potřebné ve větších množstvích (např. vápník pro kosti a zuby, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra).
• Mikroelementy (stopové prvky): Potřebné v menších, ale životně důležitých množstvích (např. železo pro krev, jod pro štítnou žlázu, zinek pro imunitu, měď, mangan, chrom, selen, fluor, kobalt).

Lidské tělo si minerály nedokáže samo vyrobit, a proto je musí přijímat z potravy nebo doplňků stravy. Vyvážená strava je klíčová pro dostatečný příjem minerálních látek.

Pro laiky

Představte si Zemi jako obrovskou stavebnici. Každý malý kousek té stavebnice, který je sám o sobě čistý a má jasné vlastnosti, je minerál. Minerály jsou něco jako přírodní cihly nebo stavební kameny.

Najdete je všude kolem sebe:

• Kameny, po kterých chodíte, jsou složené z různých minerálů.
• Sklo, které vidíte v oknech, se vyrábí z minerálu jménem křemen.
• Sůl, kterou si sypete na jídlo, je také minerál (halit).
• Diamanty ve špercích jsou minerály.
• Dokonce i vaše kosti potřebují minerály jako vápník, aby byly silné!

Minerály jsou prostě úžasné přírodní poklady. Mají různé barvy, tvary a vlastnosti – některé jsou tvrdé jako diamant, jiné měkké jako mastek. A každá z nich má svůj jedinečný chemický „recept“. Vědci, kteří studují minerály, se snaží zjistit, jak vznikly, z čeho se skládají a k čemu všemu je můžeme použít.

Galerie

• Krystalický křemen
  Krystalický křemen
• Ryzí měď
  Ryzí měď
• Krystaly halitu (kuchyňská sůl)
  Krystaly halitu (kuchyňská sůl)
• Rodochrozit
  Rodochrozit
• Krystaly síry
  Krystaly síry

Externí odkazy

• Co to je minerál? – Informace Přírodovědecké fakulty UK o minerálech.
• Minerál v Geologické encyklopedii – Podrobná definice a přehled.
• Minerální látky ve výživě člověka – Informace o významu minerálů pro lidské zdraví na NZIP.