Sůl kamenná
Obsah boxu
Sůl kamenná, v mineralogii známá jako halit, je minerál a sedimentární hornina tvořená chemicky chloridem sodným (NaCl). Jedná se o krystalickou formu běžné kuchyňské soli. Vzniká odpařováním slané vody v mořských zálivech, vnitrozemských mořích nebo slaných jezerech v suchém a horkém klimatu. Tvoří rozsáhlá ložiska, která jsou těžena jako důležitá nerostná surovina pro potravinářský a chemický průmysl.
Název halit pochází z řeckých slov halos (sůl) a lithos (kámen). Sůl kamenná je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších surovin v lidské historii, která ovlivnila obchod, politiku i vznik civilizací.
📜 Historie a význam
Sůl byla pro lidstvo klíčovou komoditou již od pravěku. Její schopnost konzervovat potraviny, zejména maso a ryby, umožnila lidem vytvářet zásoby na zimu a cestovat na delší vzdálenosti.
🏛️ Starověk a středověk
Ve starověkém Římě byla sůl natolik cenná, že římští legionáři dostávali část své mzdy ve formě soli, tzv. salarium argentum, od kterého je odvozeno moderní slovo "salár" (mzda). Římané stavěli slavné solné cesty, jako byla Via Salaria, pro transport soli do hlavního města.
Ve středověku se obchod se solí stal zdrojem obrovského bohatství a moci. Vznikaly významné obchodní stezky, jako například Zlatá stezka, která spojovala České království s Podunajím a sloužila mimo jiné k dovozu soli z alpských oblastí. Panovníci si často udržovali monopol na těžbu a prodej soli a uvalovali na ni vysoké daně (např. gabelle ve Francii), což vedlo k sociálním nepokojům a pašeráctví. Města jako Salcburk (doslova "Solný hrad") nebo Hallstatt v 
vděčí za svůj vznik a prosperitu právě těžbě soli.
🏭 Novověk a průmyslová revoluce
S nástupem průmyslové revoluce v 18. a 19. století význam soli ještě vzrostl. Stala se klíčovou surovinou pro chemický průmysl, zejména pro výrobu sody (uhličitanu sodného) Solvayovým způsobem a pro výrobu chlóru a hydroxidu sodného. Tato poptávka vedla k rozvoji moderních těžebních metod a k objevení nových, rozsáhlých ložisek.
💎 Vlastnosti a vznik
Fyzikální vlastnosti
Halit krystalizuje v krychlové (kubické) soustavě a nejčastěji tvoří krystaly ve tvaru krychle. Má dokonalou štěpnost podle ploch krychle, což znamená, že se při úderu rozpadá na menší krychličky. Jeho tvrdost je nízká, pouze 2,5 na Mohsově stupnici, takže do něj lze rýpnout nehtem.
Čistý halit je bezbarvý a průhledný se skelným leskem. Příměsi však mohou způsobit jeho zbarvení.
- Růžová až červená: Způsobena příměsí oxidů železa (např. Himalájská sůl).
- Modrá až fialová: Vzniká vlivem přírodního radioaktivního záření, které způsobí poruchy v krystalové mřížce.
- Žlutá nebo šedá: Způsobena přítomností jílovitých minerálů nebo organických látek.
Jeho nejcharakterističtější vlastností je slaná chuť a vysoká rozpustnost ve vodě.
🌍 Geologický vznik
Sůl kamenná je typickou evaporitovou horninou. Vzniká v aridních (suchých) oblastech, kde míra odpařování vody převyšuje přítok. Když se voda z mělkých mořských zálivů nebo slaných jezer odpařuje, koncentrace rozpuštěných solí se zvyšuje. Po dosažení nasycení začnou minerály krystalizovat a usazovat se na dně.
Tento proces vede ke vzniku mocných vrstev soli, které mohou být překryty dalšími sedimenty, jako jsou jílovce nebo vápence. Vzhledem k nízké hustotě a plastickým vlastnostem soli mohou tyto vrstvy pod tlakem nadložních hornin migrovat vzhůru a vytvářet tzv. solné dómy (diapiry). Tyto struktury jsou často pastmi pro ropu a zemní plyn.
⛏️ Těžba a zpracování
Těžba soli kamenné probíhá dvěma hlavními způsoby:
Hlubinná těžba
Při hlubinné těžbě se sůl dobývá podobně jako uhlí. Do ložiska se vyrazí šachty a štoly a sůl se odstřeluje nebo řeže těžebními stroji. Často se používá metoda komorování na pilíře, kdy se vytěží komory a mezi nimi se ponechají masivní solné pilíře, které podpírají strop. Tímto způsobem vznikají v podzemí obrovské prostory. Mezi nejznámější historické solné doly patří Wieliczka a Bochnia v 
nebo doly v Hallstattu v .
Solanková těžba (Louhování)
Tato metoda spočívá v navrtání ložiska a vtlačování vody do vrtu. Voda sůl rozpustí a vzniklý nasycený roztok, zvaný solanka, se čerpá na povrch. Na povrchu se solanka čistí a sůl se z ní získává odpařením vody v tzv. vakuových odparkách. Tento způsob je ekonomicky výhodnější a bezpečnější, ale nelze jej použít všude.
Po vytěžení se sůl drtí, mele a třídí podle velikosti zrn pro různé účely. Pro potravinářské využití se často rafinuje a obohacuje o jód (jodizovaná sůl) nebo fluór.
⚙️ Využití
Sůl kamenná má mimořádně široké spektrum využití.
- Potravinářství: Jako koření pro dochucování pokrmů a jako konzervant při nakládání masa, zeleniny (kvašení) a výrobě sýrů.
- Chemický průmysl: Je základní surovinou pro výrobu chlóru, hydroxidu sodného, kyseliny chlorovodíkové, sody, sodíku a dalších chemikálií.
- Zimní údržba komunikací: Posypová sůl se používá k tání sněhu a ledu na silnicích a chodnících, protože snižuje bod mrazu vody.
- Zemědělství: Jako minerální doplněk pro dobytek ve formě solných lizů.
- Úprava vody: Používá se k regeneraci iontoměničů ve změkčovačích vody.
- Lázeňství a wellness: Solné koupele, inhalace v solných jeskyních (haloterapie).
- Dekorativní předměty: Výroba solných lamp a svícnů.
🗺️ Světová naleziště a produkce
Ložiska soli kamenné se nacházejí po celém světě. Mezi největší světové producenty patří:
Významná historická i současná ložiska se nacházejí v (Wieliczka, Bochnia, Kłodawa), (Hallstatt, Salzkammergut), 
(Salina Turda) a na Ukrajině (Soledar). Obrovské solné pláně (solary) se nacházejí v Jižní Americe, nejznámější je Salar de Uyuni v 
.
V Česku se významná ložiska kamenné soli nenacházejí, historicky byla sůl dovážena.
💡 Pro laiky
- Co je to sůl kamenná? Představte si obyčejnou kuchyňskou sůl. Sůl kamenná je přesně totéž, ale v podobě, v jaké se nachází v zemi – jako kámen nebo krystal. Těží se z podzemních dolů podobně jako uhlí.
- Proč je slaná? Slanou chuť způsobují dvě chemické složky: sodík a chlór. Naše chuťové pohárky na jazyku jsou na tuto kombinaci velmi citlivé.
- Jak vznikla? Před miliony lety byla na Zemi mělká moře v oblastech s horkým a suchým podnebím. Slunce vodu postupně odpařovalo, až na dně zůstaly jen tlusté vrstvy vykrystalizované soli. Tyto vrstvy byly později překryty jinými horninami a dnes je nacházíme hluboko pod zemí.
- Proč se sype na silnice v zimě? Sůl má schopnost snižovat bod mrazu vody. To znamená, že voda smíchaná se solí nezamrzne při 0 °C, ale až při mnohem nižší teplotě (např. -10 °C). Když posypeme zledovatělou silnici solí, sůl začne led rozpouštět a brání tvorbě nové ledovky.