Sfalerit
Obsah boxu
Sfalerit (dříve též blejno zinkové) je sulfid zinečnatý, (Zn,Fe)S, a nejdůležitější ruda zinku. Jeho název pochází z řeckého slova sphaleros, což znamená „klamavý“ nebo „zrádný“, protože byl často zaměňován s galenitem, ale na rozdíl od něj neposkytoval olovo. Patří mezi nejběžnější sulfidické minerály.
🧪 Chemické a fyzikální vlastnosti
Sfalerit je chemicky sulfid zinečnatý. Téměř vždy však obsahuje příměs železa, které v krystalové mřížce zastupuje zinek. Obsah železa může dosáhnout až 25 % a výrazně ovlivňuje barvu a další vlastnosti minerálu. Čistý ZnS je bezbarvý nebo velmi světlý, s rostoucím obsahem železa se barva mění od žluté přes hnědou až po černou.
Krystalizuje v krychlové (kubické) soustavě. Jeho krystalová struktura je podobná struktuře diamantu. Krystaly mají nejčastěji tvar čtyřstěnu (tetraedru) nebo dvanáctistěnu (dodekaedru) a jsou často složitě srostlé a zdvojčatělé. Vyskytuje se také v zrnitých, kusových, stébelnatých či ledvinitých agregátech.
Mezi jeho klíčové fyzikální vlastnosti patří:
- Tvrdost: 3,5 až 4 na Mohsově stupnici, je tedy poměrně měkký.
- Hustota: 3,9–4,1 g/cm³, zvyšuje se s obsahem železa.
- Štěpnost: Dokonalá podle ploch dvanáctistěnu v šesti směrech. Díky tomu se snadno štípe na hladké, lesklé plošky.
- Lesk: Velmi charakteristický, od pryskyřičného po diamantový. Na štěpných plochách je lesk obzvláště výrazný.
- Vryp: Světle žlutý až hnědý, vždy světlejší než barva samotného minerálu.
- Lom: Lasturnatý až nerovný.
- Optické vlastnosti: Má vysoký index lomu, což způsobuje jeho silný lesk.
Některé odrůdy sfaleritu vykazují fluorescenci v ultrafialovém světle, obvykle v oranžových a červených odstínech. Zajímavým jevem je také triboluminescence, kdy minerál vydává světelné záblesky při drcení nebo škrábání.
💎 Variety
Podle barvy a obsahu příměsí se rozlišuje několik variet sfaleritu:
- Marmatit: Černá, neprůhledná varieta s vysokým obsahem železa (nad 10 %). Bývá také mírně magnetický.
- Kleofan: Téměř čistý sulfid zinečnatý s minimem železa. Je průhledný až průsvitný, bezbarvý, žlutý, zelený nebo medový.
- Medové blejno (Honeyblende): Žlutá až žlutohnědá, průsvitná varieta.
- Rubínové blejno (Ruby blende): Červená až červenohnědá, průhledná až průsvitná varieta. Barva je způsobena stopami manganu nebo kadmia.
- Příbramit: Historický název pro sfalerit s vysokým obsahem kadmia, původně popsaný z Příbrami.
🌍 Výskyt a naleziště
Sfalerit je velmi rozšířený minerál, který vzniká za různých geologických podmínek. Nejčastěji se vyskytuje na hydrotermálních žilách, kde krystalizuje z horkých vodných roztoků. Často tvoří masivní ložiska spolu s dalšími sulfidy.
Typické prostředí vzniku
- Hydrotermální žíly: Nejběžnější typ výskytu, kde tvoří žíly v horninách spolu s galenitem, pyritem, chalkopyritem, křemenem, kalcitem, dolomitem a fluoritem.
- Sedimentární ložiska (typ MVT): Velká ložiska v sedimentárních horninách, jako jsou vápenec a dolomit. Příkladem jsou ložiska v údolí Mississippi v USA.
- Vulkanosedimentární ložiska: Vznikají v souvislosti s podmořskou sopečnou činností.
- Skarny: Vznikají na kontaktu vyvřelých hornin (např. granitů) s karbonátovými horninami (vápenec).
Světová naleziště
Významná ložiska sfaleritu se nacházejí po celém světě. Mezi nejznámější patří:
Santander – Důl Áliva s nádhernými krystaly kleofanu.
Joplin District (Missouri, Kansas, Oklahoma) – Historická těžební oblast typu MVT.
/
Trepča – Obrovský rudní komplex s masivními agregáty sfaleritu.
Madan – Klasická lokalita s dokonalými krystaly.
Dalněgorsk – Naleziště velkých a estetických krystalů.
Naica, Chihuahua – Známá pro obří krystaly různých minerálů, včetně sfaleritu.
a 
– Mnoho významných ložisek zinku.
Naleziště v Česku
V Česku byl sfalerit historicky těžen na mnoha lokalitách, často jako součást polymetalických rud:
- Příbram: Jedno z nejvýznamnějších historických nalezišť, kde se vyskytoval v hojném množství na rudních žilách spolu s galenitem a stříbrnými rudami.
- Stříbro: Další klasická lokalita polymetalických rud.
- Kutná Hora: Historická těžba stříbrných a zinkových rud.
- Zlaté Hory, Horní Benešov, Horní Město: Významná ložiska v Jeseníkách.
⚙️ Využití a hospodářský význam
Sfalerit je zdaleka nejdůležitějším zdrojem zinku na světě. Zinek má široké průmyslové využití:
- Pozinkování: Největší část produkce zinku se používá na ochranu oceli a železa proti korozi.
- Výroba slitin: Zinek je klíčovou složkou mosazi (slitina s měďí).
- Tlakové lití: Zinkové slitiny se používají pro výrobu přesných odlitků (např. součásti automobilů, kování).
- Chemický průmysl: Výroba oxidu zinečnatého (zinková běloba), který se používá v barvách, gumárenství a farmacii.
Kromě zinku je sfalerit významným zdrojem i dalších, často vzácných prvků, které se v něm vyskytují jako příměsi a získávají se při zpracování rudy:
Průhledné a pěkně zbarvené krystaly (zejména kleofan a rubínové blejno) se brousí jako drahokamy pro sběratele. Pro běžné šperkařství se však kvůli nízké tvrdosti a dokonalé štěpnosti nehodí.
🧐 Zajímavosti
- Název "blejno" (německy Blende) odráží jeho "klamavou" povahu, kterou vnímali již středověcí horníci.
- Sfalerit má dimorfní (dvojtvarou) modifikaci – wurtzit, který má stejné chemické složení (ZnS), ale krystalizuje v šesterečné (hexagonální) soustavě. Wurtzit je však mnohem vzácnější.
- Díky své krystalové struktuře byl sfalerit v minulosti využíván v raných typech detektorů radioaktivního záření (tzv. scintilátory).
👨🔬 Pro laiky: Co je sfalerit?
Představte si sfalerit jako nejdůležitější „kámen“, ze kterého získáváme zinek. Pokud máte doma pozinkovaný kbelík, okap nebo šroubek, který nerezaví, je velmi pravděpodobné, že zinek na jeho povrchu pochází právě ze sfaleritu. Horníci mu v minulosti říkali „klamavý kámen“, protože vypadal podobně jako ruda olova (galenit), ale když se ho pokusili tavit, žádné olovo z něj nedostali. Sfalerit může mít mnoho barev – od žluté jako med, přes červenou jako rubín až po úplně černou. Je to takový minerální chameleon. Kromě zinku v sobě často ukrývá i další vzácné kovy, jako je gallium nebo indium, které jsou důležité pro výrobu elektroniky.