Genetika: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Vědní obor | název = Genetika | obrázek = DNA_Structure_and_Replication.svg | popisek = Schematické znázornění struktury DNA a její replikace, základního procesu přenosu genetické informace. | oblast = Biologie | definice = Vědní obor zabývající se dědičností a proměnlivostí organismů. Studuje geny, jejich strukturu,…“ |
|||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| oblast = [[Biologie]] | | oblast = [[Biologie]] | ||
| definice = Vědní obor zabývající se [[dědičnost|dědičností]] a [[proměnlivost (biologie)|proměnlivostí]] [[organismus|organismů]]. Studuje [[gen (biologie)|geny]], jejich strukturu, funkci, přenos z generace na generaci a jejich vliv na znaky a vlastnosti živých bytostí. | | definice = Vědní obor zabývající se [[dědičnost|dědičností]] a [[proměnlivost (biologie)|proměnlivostí]] [[organismus|organismů]]. Studuje [[gen (biologie)|geny]], jejich strukturu, funkci, přenos z generace na generaci a jejich vliv na znaky a vlastnosti živých bytostí. | ||
| související_pojmy = [[DNA]], [[RNA]], [[gen]], [[alela]], [[chromozom]], [[genom]], [[genotyp]], [[fenotyp]], [[mutace]], [[Mendelovy zákony]], [[genové inženýrství]], [[genetické poradenství]], [[GMO]] | | související_pojmy = [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]], [[RNA]], [[gen]], [[alela]], [[chromozom]], [[genom]], [[genotyp]], [[fenotyp]], [[mutace]], [[Mendelovy zákony]], [[genové inženýrství]], [[genetické poradenství]], [[GMO]] | ||
| zakladatel = [[Johann Gregor Mendel]] | | zakladatel = [[Johann Gregor Mendel]] | ||
| moderní_obory = [[Molekulární genetika]], [[genomika]], [[proteomika]], [[farmakogenomika]], [[epigenetika]], [[population genetics|populační genetika]] | | moderní_obory = [[Molekulární genetika]], [[genomika]], [[proteomika]], [[farmakogenomika]], [[epigenetika]], [[population genetics|populační genetika]] | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
* '''Termín "genetika":''' V roce [[1906]] britský vědec [[William Bateson]] poprvé použil termín "genetika". | * '''Termín "genetika":''' V roce [[1906]] britský vědec [[William Bateson]] poprvé použil termín "genetika". | ||
* '''Chromozomová teorie dědičnosti:''' Na počátku 20. století [[Thomas Hunt Morgan]] a jeho tým prokázali, že geny jsou lokalizovány na [[chromozom|chromozomech]] a že se dědí společně. | * '''Chromozomová teorie dědičnosti:''' Na počátku 20. století [[Thomas Hunt Morgan]] a jeho tým prokázali, že geny jsou lokalizovány na [[chromozom|chromozomech]] a že se dědí společně. | ||
* '''Objev [[DNA]]:''' V roce [[1944]] [[Oswald Avery]], [[Colin MacLeod]] a [[Maclyn McCarty]] experimentálně prokázali, že [[deoxyribonukleová kyselina|DNA]] je nositelkou genetické informace. | * '''Objev [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]]:''' V roce [[1944]] [[Oswald Avery]], [[Colin MacLeod]] a [[Maclyn McCarty]] experimentálně prokázali, že [[deoxyribonukleová kyselina|DNA]] je nositelkou genetické informace. | ||
* '''Struktura DNA:''' V roce [[1953]] [[James Watson]] a [[Francis Crick]] (s využitím práce [[Rosalind Franklin]] a [[Maurice Wilkins]]) popsali [[Struktura DNA|dvoušroubovicovou strukturu DNA]], což otevřelo cestu k pochopení, jak je genetická informace ukládána a replikována. | * '''Struktura DNA:''' V roce [[1953]] [[James Watson]] a [[Francis Crick]] (s využitím práce [[Rosalind Franklin]] a [[Maurice Wilkins]]) popsali [[Struktura DNA|dvoušroubovicovou strukturu DNA]], což otevřelo cestu k pochopení, jak je genetická informace ukládána a replikována. | ||
* '''Projekt lidského genomu (HUGO):''' Mezinárodní projekt, který probíhal v letech [[1990]]–[[2003]], měl za cíl zmapovat celý [[lidský genom|lidský genom]] – tj. určit sekvenci všech [[nukleotid]]ů v [[lidská DNA|lidské DNA]]. Jeho dokončení představovalo revoluční krok v biologii a medicíně. | * '''Projekt lidského genomu (HUGO):''' Mezinárodní projekt, který probíhal v letech [[1990]]–[[2003]], měl za cíl zmapovat celý [[lidský genom|lidský genom]] – tj. určit sekvenci všech [[nukleotid]]ů v [[lidská DNA|lidské DNA]]. Jeho dokončení představovalo revoluční krok v biologii a medicíně. | ||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
Pro pochopení genetiky je důležité znát klíčové pojmy: | Pro pochopení genetiky je důležité znát klíčové pojmy: | ||
* '''[[DNA]] (deoxyribonukleová kyselina):''' Makromolekula, která nese genetickou informaci. Skládá se z dvou vláken spojených do [[šroubovice]]. | * '''[[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] (deoxyribonukleová kyselina):''' Makromolekula, která nese genetickou informaci. Skládá se z dvou vláken spojených do [[šroubovice]]. | ||
* '''[[Gen (biologie)|Gen]]:''' Základní funkční úsek [[DNA]], který nese informaci pro tvorbu určité [[bílkovina|bílkoviny]] nebo [[RNA|RNA]] molekuly, a tím ovlivňuje určitý [[znak (biologie)|znak]] organismu. | * '''[[Gen (biologie)|Gen]]:''' Základní funkční úsek [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]], který nese informaci pro tvorbu určité [[bílkovina|bílkoviny]] nebo [[RNA|RNA]] molekuly, a tím ovlivňuje určitý [[znak (biologie)|znak]] organismu. | ||
* '''[[Chromozom]]:''' Struktura v [[buňka|buňce]] tvořená [[DNA]] a [[bílkovina|bílkovinami]], na které jsou uspořádány [[gen (biologie)|geny]]. Lidské buňky obsahují 46 chromozomů (23 párů). | * '''[[Chromozom]]:''' Struktura v [[buňka|buňce]] tvořená [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] a [[bílkovina|bílkovinami]], na které jsou uspořádány [[gen (biologie)|geny]]. Lidské buňky obsahují 46 chromozomů (23 párů). | ||
* '''[[Alela]]:''' Konkrétní forma (varianta) [[gen (biologie)|genu]]. Každý organismus má obvykle dvě alely pro každý gen (jednu od každého rodiče). | * '''[[Alela]]:''' Konkrétní forma (varianta) [[gen (biologie)|genu]]. Každý organismus má obvykle dvě alely pro každý gen (jednu od každého rodiče). | ||
* '''[[Genotyp]]:''' Soubor všech [[gen (biologie)|genů]] (genetické výbavy) konkrétního [[organismus|organismu]]. | * '''[[Genotyp]]:''' Soubor všech [[gen (biologie)|genů]] (genetické výbavy) konkrétního [[organismus|organismu]]. | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
* '''[[Dominantní alela]]:''' Alela, která se plně projeví ve [[fenotyp|fenotypu]] i v přítomnosti [[recesivní alela|recesivní alely]] (značí se velkým písmenem, např. A). | * '''[[Dominantní alela]]:''' Alela, která se plně projeví ve [[fenotyp|fenotypu]] i v přítomnosti [[recesivní alela|recesivní alely]] (značí se velkým písmenem, např. A). | ||
* '''[[Recesivní alela]]:''' Alela, která se projeví ve [[fenotyp|fenotypu]] pouze v případě, že je přítomna ve dvou kopiích (u homozygota, např. aa), nebo pokud dominantní alela chybí (značí se malým písmenem, např. a). | * '''[[Recesivní alela]]:''' Alela, která se projeví ve [[fenotyp|fenotypu]] pouze v případě, že je přítomna ve dvou kopiích (u homozygota, např. aa), nebo pokud dominantní alela chybí (značí se malým písmenem, např. a). | ||
* '''[[Mutace]]:''' Náhlá, dědičná změna v [[DNA]], která může vést ke změně [[genetická informace|genetické informace]] a tím i ke změně [[znak (biologie)|znaku]]. | * '''[[Mutace]]:''' Náhlá, dědičná změna v [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]], která může vést ke změně [[genetická informace|genetické informace]] a tím i ke změně [[znak (biologie)|znaku]]. | ||
* '''[[Genom]]:''' Kompletní soubor [[genetická informace|genetické informace]] obsažené v [[DNA]] [[organismus|organismu]]. | * '''[[Genom]]:''' Kompletní soubor [[genetická informace|genetické informace]] obsažené v [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] [[organismus|organismu]]. | ||
--- | --- | ||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
* '''[[Klasická genetika]]:''' Zabývá se studiem [[dědičnost|dědičnosti]] na základě pozorování [[znak (biologie)|znaků]] a jejich přenosu mezi generacemi (tzv. [[Mendelovy zákony dědičnosti|Mendelovská genetika]]). | * '''[[Klasická genetika]]:''' Zabývá se studiem [[dědičnost|dědičnosti]] na základě pozorování [[znak (biologie)|znaků]] a jejich přenosu mezi generacemi (tzv. [[Mendelovy zákony dědičnosti|Mendelovská genetika]]). | ||
* '''[[Molekulární genetika]]:''' Zkoumá [[gen (biologie)|geny]] na molekulární úrovni, tj. strukturu a funkci [[DNA]] a [[RNA]], [[replikace (biologie)|replikaci]] DNA, [[transkripce (biologie)|transkripci]] (přepis DNA na RNA) a [[translace (biologie)|translaci]] (překlad RNA na [[bílkovina|bílkovinu]] – [[proteosyntéza]]). | * '''[[Molekulární genetika]]:''' Zkoumá [[gen (biologie)|geny]] na molekulární úrovni, tj. strukturu a funkci [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] a [[RNA]], [[replikace (biologie)|replikaci]] DNA, [[transkripce (biologie)|transkripci]] (přepis DNA na RNA) a [[translace (biologie)|translaci]] (překlad RNA na [[bílkovina|bílkovinu]] – [[proteosyntéza]]). | ||
* '''[[Genomika]]:''' Studuje celé [[genom|genomy]] [[organismus|organismů]], jejich strukturu, funkci, vývoj a mapování. | * '''[[Genomika]]:''' Studuje celé [[genom|genomy]] [[organismus|organismů]], jejich strukturu, funkci, vývoj a mapování. | ||
* '''[[Populační genetika]]:''' Zkoumá rozložení a změny [[alela|alel]] a [[genotyp|genotypů]] v [[populace (biologie)|populacích]] a faktory, které tyto změny ovlivňují (např. [[přírodní výběr]], [[genetický drift]], [[mutace]]). | * '''[[Populační genetika]]:''' Zkoumá rozložení a změny [[alela|alel]] a [[genotyp|genotypů]] v [[populace (biologie)|populacích]] a faktory, které tyto změny ovlivňují (např. [[přírodní výběr]], [[genetický drift]], [[mutace]]). | ||
* '''[[Cytogenetika]]:''' Studuje [[chromozom|chromozomy]] a jejich uspořádání. | * '''[[Cytogenetika]]:''' Studuje [[chromozom|chromozomy]] a jejich uspořádání. | ||
* '''[[Epigenetika]]:''' Zkoumá dědičné změny v [[genová exprese|genové expresi]], které nejsou způsobeny změnami v sekvenci [[DNA]] samotné. | * '''[[Epigenetika]]:''' Zkoumá dědičné změny v [[genová exprese|genové expresi]], které nejsou způsobeny změnami v sekvenci [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] samotné. | ||
--- | --- | ||
| Řádek 72: | Řádek 72: | ||
* '''[[Geneticky modifikovaný organismus|Geneticky modifikované organismy (GMO)]]:''' Vytváření rostlin (např. odolných vůči škůdcům, herbicidům) nebo zvířat s vylepšenými vlastnostmi. | * '''[[Geneticky modifikovaný organismus|Geneticky modifikované organismy (GMO)]]:''' Vytváření rostlin (např. odolných vůči škůdcům, herbicidům) nebo zvířat s vylepšenými vlastnostmi. | ||
* '''Forensní vědy:''' | * '''Forensní vědy:''' | ||
* '''[[DNA profilování]]:''' Identifikace osob na základě vzorků [[DNA]] (např. z krve, vlasů) pro kriminální vyšetřování a určování [[otcovství]]. | * '''[[DNA profilování]]:''' Identifikace osob na základě vzorků [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] (např. z krve, vlasů) pro kriminální vyšetřování a určování [[otcovství]]. | ||
* '''Průmysl a biotechnologie:''' | * '''Průmysl a biotechnologie:''' | ||
* '''Výroba [[bílkovina|bílkovin]] a [[enzym|enzymů]]:''' Geneticky modifikované [[bakterie]] a [[kvasinky]] se využívají k produkci [[inzulin|inzulinu]], [[růstový hormon|růstových hormonů]], [[enzym|enzymů]] pro potravinářský průmysl apod. | * '''Výroba [[bílkovina|bílkovin]] a [[enzym|enzymů]]:''' Geneticky modifikované [[bakterie]] a [[kvasinky]] se využívají k produkci [[inzulin|inzulinu]], [[růstový hormon|růstových hormonů]], [[enzym|enzymů]] pro potravinářský průmysl apod. | ||
| Řádek 90: | Řádek 90: | ||
== Pro laiky == | == Pro laiky == | ||
Představte si '''genetiku''' jako '''návod na stavbu živé bytosti'''. Každý z nás, každá [[rostlina]], každé [[zvíře]] má takový návod, který se jmenuje '''[[DNA]]'''. | Představte si '''genetiku''' jako '''návod na stavbu živé bytosti'''. Každý z nás, každá [[rostlina]], každé [[zvíře]] má takový návod, který se jmenuje '''[[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]]'''. | ||
V tomhle návodu jsou '''[[gen (biologie)|geny]]''', což jsou takové "recepty" na to, jak budeme vypadat (barva očí, vlasů), jak budeme fungovat (např. krevní skupina) a co všechno budeme umět. | V tomhle návodu jsou '''[[gen (biologie)|geny]]''', což jsou takové "recepty" na to, jak budeme vypadat (barva očí, vlasů), jak budeme fungovat (např. krevní skupina) a co všechno budeme umět. | ||
| Řádek 100: | Řádek 100: | ||
* '''V medicíně:''' Díky genetice rozumíme, proč někteří lidé mají [[dědičné choroby|dědičné nemoci]], a můžeme je včas odhalit nebo se je pokusit léčit. Umíme dokonce upravovat "špatné" geny! | * '''V medicíně:''' Díky genetice rozumíme, proč někteří lidé mají [[dědičné choroby|dědičné nemoci]], a můžeme je včas odhalit nebo se je pokusit léčit. Umíme dokonce upravovat "špatné" geny! | ||
* '''V zemědělství:''' Pomáháme šlechtit rostliny, aby dávaly víc úrody, nebo byly odolnější proti škůdcům. | * '''V zemědělství:''' Pomáháme šlechtit rostliny, aby dávaly víc úrody, nebo byly odolnější proti škůdcům. | ||
* '''V kriminalistice:''' Podle [[DNA]] z vlasu nebo slin umíme poznat pachatele. | * '''V kriminalistice:''' Podle [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] z vlasu nebo slin umíme poznat pachatele. | ||
Genetika nám prostě pomáhá pochopit, jak život funguje na té nejzákladnější úrovni, a dává nám nástroje, jak s ním pracovat. | Genetika nám prostě pomáhá pochopit, jak život funguje na té nejzákladnější úrovni, a dává nám nástroje, jak s ním pracovat. | ||
Aktuální verze z 8. 6. 2025, 12:02
Obsah boxu
| Genetika |
|---|
Genetika je klíčový vědní obor biologie, který se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti organismů. Zkoumá, jak jsou geny (základní jednotky genetické informace) předávány z rodičů na potomky, jak se projevují a jak ovlivňují znaky a vlastnosti živých bytostí. Genetika se snaží pochopit mechanismy, kterými se život rozvíjí, přizpůsobuje a předává své instrukce dál.
---
Historie genetiky
Kořeny genetiky sahají hluboko do minulosti, kdy si lidé již v starověku všímali dědičnosti znaků u rostlin a zvířat a využívali ji k šlechtění. Nicméně, jako samostatný vědní obor se genetika začala formovat až v 19. a 20. století.
- Johann Gregor Mendel (1822–1884): Je považován za otce genetiky. Tento mnich a vědec z Brna prováděl v polovině 19. století hybridizační pokusy s hrachem. Jeho práce, publikovaná v roce 1866 (Pokusy s rostlinnými kříženci), popsala základní zákony dědičnosti, i když jeho význam byl plně pochopen až na počátku 20. století. Mendel postuloval existenci "vloh" (dnes geny) pro jednotlivé znaky a popsal jejich segregaci a nezávislou kombinaci.
- Znovuobjevení Mendelových zákonů: V roce 1900 nezávisle na sobě Hugo de Vries, Carl Correns a Erich von Tschermak znovuobjevili Mendelovy zákony, což vedlo k rychlému rozvoji genetiky.
- Termín "genetika": V roce 1906 britský vědec William Bateson poprvé použil termín "genetika".
- Chromozomová teorie dědičnosti: Na počátku 20. století Thomas Hunt Morgan a jeho tým prokázali, že geny jsou lokalizovány na chromozomech a že se dědí společně.
- Objev DNA: V roce 1944 Oswald Avery, Colin MacLeod a Maclyn McCarty experimentálně prokázali, že DNA je nositelkou genetické informace.
- Struktura DNA: V roce 1953 James Watson a Francis Crick (s využitím práce Rosalind Franklin a Maurice Wilkins) popsali dvoušroubovicovou strukturu DNA, což otevřelo cestu k pochopení, jak je genetická informace ukládána a replikována.
- Projekt lidského genomu (HUGO): Mezinárodní projekt, který probíhal v letech 1990–2003, měl za cíl zmapovat celý lidský genom – tj. určit sekvenci všech nukleotidů v lidské DNA. Jeho dokončení představovalo revoluční krok v biologii a medicíně.
- Genová editace (CRISPR): Rozvoj technologií genové editace, zejména metody CRISPR, v posledních letech umožňuje přesné a cílené úpravy DNA, což má obrovský potenciál pro medicínu a zemědělství.
---
Základní pojmy genetiky
Pro pochopení genetiky je důležité znát klíčové pojmy:
- DNA (deoxyribonukleová kyselina): Makromolekula, která nese genetickou informaci. Skládá se z dvou vláken spojených do šroubovice.
- Gen: Základní funkční úsek DNA, který nese informaci pro tvorbu určité bílkoviny nebo RNA molekuly, a tím ovlivňuje určitý znak organismu.
- Chromozom: Struktura v buňce tvořená DNA a bílkovinami, na které jsou uspořádány geny. Lidské buňky obsahují 46 chromozomů (23 párů).
- Alela: Konkrétní forma (varianta) genu. Každý organismus má obvykle dvě alely pro každý gen (jednu od každého rodiče).
- Genotyp: Soubor všech genů (genetické výbavy) konkrétního organismu.
- Fenotyp: Soubor všech pozorovatelných znaků a vlastností organismu, které jsou výsledkem interakce genotypu a prostředí.
- Homozygot: Organismus, který má pro daný gen dvě stejné alely (např. AA nebo aa).
- Heterozygot: Organismus, který má pro daný gen dvě různé alely (např. Aa).
- Dominantní alela: Alela, která se plně projeví ve fenotypu i v přítomnosti recesivní alely (značí se velkým písmenem, např. A).
- Recesivní alela: Alela, která se projeví ve fenotypu pouze v případě, že je přítomna ve dvou kopiích (u homozygota, např. aa), nebo pokud dominantní alela chybí (značí se malým písmenem, např. a).
- Mutace: Náhlá, dědičná změna v DNA, která může vést ke změně genetické informace a tím i ke změně znaku.
- Genom: Kompletní soubor genetické informace obsažené v DNA organismu.
---
Oblasti genetiky
Genetika se dělí na několik specializovaných oborů:
- Klasická genetika: Zabývá se studiem dědičnosti na základě pozorování znaků a jejich přenosu mezi generacemi (tzv. Mendelovská genetika).
- Molekulární genetika: Zkoumá geny na molekulární úrovni, tj. strukturu a funkci DNA a RNA, replikaci DNA, transkripci (přepis DNA na RNA) a translaci (překlad RNA na bílkovinu – proteosyntéza).
- Genomika: Studuje celé genomy organismů, jejich strukturu, funkci, vývoj a mapování.
- Populační genetika: Zkoumá rozložení a změny alel a genotypů v populacích a faktory, které tyto změny ovlivňují (např. přírodní výběr, genetický drift, mutace).
- Cytogenetika: Studuje chromozomy a jejich uspořádání.
- Epigenetika: Zkoumá dědičné změny v genové expresi, které nejsou způsobeny změnami v sekvenci DNA samotné.
---
Aplikace genetiky
Genetika má obrovský význam a široké uplatnění v mnoha oblastech:
- Medicína:
* Genetické poradenství: Identifikace rizika dědičných onemocnění a poradenství rodinám. * Diagnostika genetických chorob: Molekulární testy umožňují včasnou a přesnou diagnostiku chorob, jako je cystická fibróza, Huntingtonova choroba nebo Downův syndrom. * Genová terapie: Cílené úpravy genů k léčbě nebo prevenci dědičných chorob. * Personalizovaná medicína: Přizpůsobení léčby na základě individuálního genotypu pacienta pro vyšší účinnost a minimalizaci vedlejších účinků. * Vývoj vakcín a léků: Využití genetických principů při vývoji nových léčiv a vakcín (např. mRNA vakcína).
- Zemědělství:
* Šlechtění rostlin a zvířat: Využití genetických principů k vyšlechtění odolnějších, výnosnějších a kvalitnějších odrůd plodin a plemen hospodářských zvířat. * Geneticky modifikované organismy (GMO): Vytváření rostlin (např. odolných vůči škůdcům, herbicidům) nebo zvířat s vylepšenými vlastnostmi.
- Forensní vědy:
* DNA profilování: Identifikace osob na základě vzorků DNA (např. z krve, vlasů) pro kriminální vyšetřování a určování otcovství.
- Průmysl a biotechnologie:
* Výroba bílkovin a enzymů: Geneticky modifikované bakterie a kvasinky se využívají k produkci inzulinu, růstových hormonů, enzymů pro potravinářský průmysl apod.
- Evoluční biologie: Genetika poskytuje důkazy a mechanismy pro evoluční procesy a pomáhá objasnit příbuzenské vztahy mezi druhy.
- Ochrana přírody: Využití genetických dat pro ochranu ohrožených druhů a studium biodiverzity.
---
Genetika a etika
Rychlý pokrok v genetice a genovém inženýrství s sebou přináší i řadu etických otázek:
- Genová editace lidských embryí: Kontroverze kolem možnosti úpravy genomu lidských embryí s dopady na budoucí generace.
- Soukromí genetické informace: Jak chránit citlivé genetické údaje jedinců před zneužitím.
- Etické aspekty GMO: Debaty o bezpečnosti a dopadech geneticky modifikovaných organismů na životní prostředí a lidské zdraví.
- Klonování: Etické dilema spojené s klonováním živých organismů, zejména lidí.
---
Pro laiky
Představte si genetiku jako návod na stavbu živé bytosti. Každý z nás, každá rostlina, každé zvíře má takový návod, který se jmenuje DNA.
V tomhle návodu jsou geny, což jsou takové "recepty" na to, jak budeme vypadat (barva očí, vlasů), jak budeme fungovat (např. krevní skupina) a co všechno budeme umět.
- Dědičnost: Genetika zkoumá, jak se tyhle "recepty" předávají z rodičů na děti. Proto se často podobáme rodičům.
- Proměnlivost: Ale taky zkoumá, proč se někdy lišíme (např. sourozenci nejsou úplně stejní), a jak vznikají nové vlastnosti nebo chyby v návodu (tomu se říká mutace).
Co to znamená v praxi?
- V medicíně: Díky genetice rozumíme, proč někteří lidé mají dědičné nemoci, a můžeme je včas odhalit nebo se je pokusit léčit. Umíme dokonce upravovat "špatné" geny!
- V zemědělství: Pomáháme šlechtit rostliny, aby dávaly víc úrody, nebo byly odolnější proti škůdcům.
- V kriminalistice: Podle DNA z vlasu nebo slin umíme poznat pachatele.
Genetika nám prostě pomáhá pochopit, jak život funguje na té nejzákladnější úrovni, a dává nám nástroje, jak s ním pracovat.
---