1709: Porovnání verzí
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache) |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
* '''Leden – Duben: Velký mráz''' – Evropu zasáhla extrémně tuhá zima, známá jako "Velký mráz" (''Le Grand Hiver'' ve [[Francie|Francii]]). Teploty klesly hluboko pod bod mrazu na několik měsíců. | * '''Leden – Duben: Velký mráz''' – Evropu zasáhla extrémně tuhá zima, známá jako "Velký mráz" (''Le Grand Hiver'' ve [[Francie|Francii]]). Teploty klesly hluboko pod bod mrazu na několik měsíců. | ||
** Důsledky: | ** Důsledky: | ||
'''* Zamrzly velké řeky jako [[Temže]], [[Seina]], [[Rýn]] i kanály v [[Benátky|Benátkách]]. | |||
'''* Zničena byla většina ozimých plodin, což vedlo k rozsáhlému [[hladomor]]u v následujících měsících, zejména ve Francii, kde zemřelo odhadem 600 000 lidí. | |||
'''* Ceny obilí a chleba dramaticky vzrostly, což vyvolalo sociální nepokoje a povstání. | |||
'''* Vinařské oblasti, zejména ve Francii, utrpěly obrovské škody, které ovlivnily produkci vína na několik let. | |||
*** Baltské moře zamrzlo tak, že bylo možné přejít po ledě ze [[Švédsko|Švédska]] do [[Dánsko|Dánska]]. | *** Baltské moře zamrzlo tak, že bylo možné přejít po ledě ze [[Švédsko|Švédska]] do [[Dánsko|Dánska]]. | ||
* '''8. července: Bitva u Poltavy''' – Klíčová bitva [[Velká severní válka|Velké severní války]]. Ruská armáda pod velením cara [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] drtivě porazila švédskou armádu krále [[Karel XII.|Karla XII.]]. | * '''8. července: Bitva u Poltavy''' – Klíčová bitva [[Velká severní válka|Velké severní války]]. Ruská armáda pod velením cara [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] drtivě porazila švédskou armádu krále [[Karel XII.|Karla XII.]]. | ||
** Význam: | ** Význam: | ||
'''* Bitva znamenala zásadní obrat ve válce. | |||
'''* Ukončila švédskou dominanci v severní a východní Evropě. | |||
'''* Posílila postavení [[Ruské impérium|Ruského impéria]] jako nové evropské velmoci. | |||
'''* Švédský král Karel XII. byl zraněn a uprchl do [[Osmanská říše|Osmanské říše]], kde strávil několik let v exilu. Jeho spojenec, hejtman [[Ivan Mazepa]], uprchl s ním a brzy poté zemřel. | |||
* '''11. září: Bitva u Malplaquet''' – Největší a nejkrvavější bitva [[Válka o španělské dědictví|Války o španělské dědictví]]. Spojené síly {{Vlajka|Velká Británie}} [[Velké Británie]], {{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a {{Vlajka|Nizozemsko}} [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provincií nizozemských]] pod velením [[John Churchill, vévoda z Marlborough|vévody z Marlborough]] a prince [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]] porazily francouzskou armádu. | * '''11. září: Bitva u Malplaquet''' – Největší a nejkrvavější bitva [[Válka o španělské dědictví|Války o španělské dědictví]]. Spojené síly {{Vlajka|Velká Británie}} [[Velké Británie]], {{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a {{Vlajka|Nizozemsko}} [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provincií nizozemských]] pod velením [[John Churchill, vévoda z Marlborough|vévody z Marlborough]] a prince [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]] porazily francouzskou armádu. | ||
** Důsledky: | ** Důsledky: | ||
'''* Přestože šlo o vítězství spojenců, utrpěli obrovské ztráty (přes 20 000 mužů), což z něj učinilo [[Pyrrhovo vítězství]]. | |||
'''* Vysoké ztráty šokovaly veřejnost v Británii a Nizozemsku a posílily touhu po mírovém řešení války. | |||
*** Francouzská armáda se dokázala organizovaně stáhnout a zabránila tak invazi do Francie. | *** Francouzská armáda se dokázala organizovaně stáhnout a zabránila tak invazi do Francie. | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:03
Obsah boxu
| 1709 | |
|---|---|
| Tisíciletí | 2. tisíciletí |
| Století | 18. století |
| Desetiletí | 1700–1709 |
Rok 1709 (MDCCIX) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je v evropské historii zapsán především jako rok "Velkého mrazu", jedné z nejchladnějších zim v novodobých dějinách, která měla katastrofální dopad na zemědělství, ekonomiku a populaci. Zároveň byl klíčovým rokem ve dvou velkých evropských konfliktech: Velké severní válce a Válce o španělské dědictví.
🌍 Události
🇪🇺 Evropa
- Leden – Duben: Velký mráz – Evropu zasáhla extrémně tuhá zima, známá jako "Velký mráz" (Le Grand Hiver ve Francii). Teploty klesly hluboko pod bod mrazu na několik měsíců.
- Důsledky:
* Zamrzly velké řeky jako Temže, Seina, Rýn i kanály v Benátkách. * Zničena byla většina ozimých plodin, což vedlo k rozsáhlému hladomoru v následujících měsících, zejména ve Francii, kde zemřelo odhadem 600 000 lidí. * Ceny obilí a chleba dramaticky vzrostly, což vyvolalo sociální nepokoje a povstání. * Vinařské oblasti, zejména ve Francii, utrpěly obrovské škody, které ovlivnily produkci vína na několik let.
- 8. července: Bitva u Poltavy – Klíčová bitva Velké severní války. Ruská armáda pod velením cara Petra I. Velikého drtivě porazila švédskou armádu krále Karla XII..
- Význam:
* Bitva znamenala zásadní obrat ve válce. * Ukončila švédskou dominanci v severní a východní Evropě. * Posílila postavení Ruského impéria jako nové evropské velmoci. * Švédský král Karel XII. byl zraněn a uprchl do Osmanské říše, kde strávil několik let v exilu. Jeho spojenec, hejtman Ivan Mazepa, uprchl s ním a brzy poté zemřel.
- 11. září: Bitva u Malplaquet – Největší a nejkrvavější bitva Války o španělské dědictví. Spojené síly
Velké Británie, 
Svaté říše římské a 
Spojených provincií nizozemských pod velením vévody z Marlborough a prince Evžena Savojského porazily francouzskou armádu.
- Důsledky:
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
* Přestože šlo o vítězství spojenců, utrpěli obrovské ztráty (přes 20 000 mužů), což z něj učinilo Pyrrhovo vítězství. * Vysoké ztráty šokovaly veřejnost v Británii a Nizozemsku a posílily touhu po mírovém řešení války.
- Francouzská armáda se dokázala organizovaně stáhnout a zabránila tak invazi do Francie.
- 10. dubna: Zákon o autorském právu (Statute of Anne) – V Velké Británii vstoupil v platnost první zákon o autorském právu na světě. Zákon poskytoval autorům výhradní právo na tisk jejich děl po dobu 14 let, s možností prodloužení o dalších 14 let.
- V Prusku zemřela přibližně třetina populace na následky morové epidemie, která začala v roce 1708.
🌏 Asie
- Duben: V Kandaháru (dnešní Afghánistán) povstal paštunský kmenový vůdce Mír Vaís Hotak proti perské nadvládě Safíovců. Založil dynastii Hotaků a položil základy moderního afghánského státu.
- V Mughalské říši pokračuje vláda císaře Bahádura Šáha I., který se potýká s povstáními Sikhů v Paňdžábu.
- V Číně vládne císař Kchang-si z dynastie Čching, jehož vláda je považována za jedno z nejdelších a nejúspěšnějších období čínské historie.
🌎 Amerika
- Pokračuje Válka královny Anny (severoamerické bojiště Války o španělské dědictví) mezi britskými a francouzskými kolonisty a jejich indiánskými spojenci.
- Do New Yorku přichází velká vlna německých imigrantů z oblasti Falc, kteří prchají před válkou a náboženským pronásledováním v Evropě.
🔬 Věda, technika a umění
- Italský výrobce hudebních nástrojů Bartolomeo Cristofori vynalezl a sestrojil první klavír (gravicembalo col piano e forte). Tento nástroj umožňoval hrát tóny různou silou úderu, což bylo u jeho předchůdce, cembala, nemožné.
- Anglický železář Abraham Darby I. úspěšně použil koks místo dřevěného uhlí k tavení železné rudy ve vysoké peci v Coalbrookdale. Tento technologický průlom byl klíčovým krokem pro budoucí průmyslovou revoluci.
- V Londýně začal vycházet časopis The Tatler, založený Richardem Steelem. Jednalo se o jeden z prvních moderních časopisů, který kombinoval zprávy, eseje a společenskou kritiku.
👶 Narození
- 24. února – Jacques de Vaucanson, francouzský vynálezce a konstruktér automatů († 1782)
- 14. března – Gabriel Bonnot de Mably, francouzský filozof a spisovatel († 1785)
- 7. srpna – Jean-Jacques Lefranc de Pompignan, francouzský spisovatel († 1784)
- 18. září – John Cleland, anglický spisovatel, autor románu Fanny Hill († 1789)
- 29. prosince – Alžběta I. Petrovna, ruská carevna († 1762)
- neznámé datum – Andreas Sigismund Marggraf, německý chemik, objevitel cukru v cukrové řepě († 1782)
💀 Úmrtí
- 8. února – Giuseppe Torelli, italský barokní hudební skladatel a houslista (* 1658)
- 19. dubna – Israel Kolmodin, švédský luteránský kněz a autor hymnů (* 1643)
- 31. srpna – Andrea Pozzo, italský jezuitský malíř a architekt (* 1642)
- 2. října – Ivan Mazepa, hejtman kozáků na levobřežní Ukrajině (* asi 1639)
- 7. prosince – Meindert Hobbema, nizozemský malíř-krajinář (* 1638)
- 8. prosince – Thomas Corneille, francouzský dramatik, bratr Pierra Corneille (* 1625)
💡 Pro laiky
Rok 1709 byl rokem extrémů, který ukázal, jak křehký byl život v 18. století. Představte si to takto:
1. Příroda udeřila: Představte si zimu tak krutou, že nejen zamrzly řeky, po kterých se dalo chodit, ale zmrzlo i víno v sudech a semena v zemi. To se stalo v roce 1709. Tento "Velký mráz" způsobil, že lidé neměli co jíst, a statisíce jich zemřely hlady. Byla to přírodní katastrofa srovnatelná s velkou povodní nebo zemětřesením, která ovlivnila celou Evropu.
2. Změna na mapě moci: V té době bojovaly dvě velké mocnosti o nadvládu v severní Evropě: Švédsko a Rusko. V bitvě u Poltavy Rusové pod vedením cara Petra Velikého drtivě porazili do té doby neporazitelnou švédskou armádu. Bylo to, jako by v dnešním sportu outsider porazil dlouholetého mistra světa. Od tohoto dne přestalo být Švédsko hlavní velmocí a na jeho místo nastoupilo Rusko, které od té doby hraje klíčovou roli v evropské politice.
3. Zrod moderní hudby a průmyslu: Zatímco lidé umírali zimou a na bojištích, v Itálii jeden chytrý řemeslník, Bartolomeo Cristofori, sestrojil úplně nový nástroj – klavír. Poprvé bylo možné hrát tóny potichu (piano) i nahlas (forte), což změnilo hudbu navždy. Ve stejné době v Anglii přišel Abraham Darby I. na to, jak vyrábět železo levněji a efektivněji pomocí koksu. Tím nevědomky odstartoval proces, který o několik desítek let později vedl k průmyslové revoluci a změnil svět k nepoznání.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025