Volyňská oblast
Obsah boxu
Šablona:Infobox Administrativní jednotka
Volyňská oblast (ukrajinsky Волинська область, Volynska oblasť; rusky Волынская область, Volynskaja oblasť) je oblast (administrativní jednotka prvního stupně) na severozápadě Ukrajiny. Jejím hlavním městem je Luck. Oblast se rozkládá na ploše 20 144 km² a k 1. lednu 2022 v ní žilo 978 729 obyvatel. Je součástí širšího historického regionu Volyň, který má bohatou a složitou historii.
📝 Popis
Volyňská oblast se nachází v západní části Ukrajiny a sousedí s Polskem na západě (hranice tvoří Západní Bug) a s Běloruskem na severu. Na jihu sousedí s Lvovskou a Rovenskou oblastí na východě. Terén oblasti je převážně rovinatý a lesnatý, s četnými řekami a jezery, zejména na severu v oblasti Polesí.
Geografie a příroda
Většinu území oblasti tvoří Volyňská pahorkatina a severní část patří do rovinaté a zalesněné oblasti Polesí. Nadmořská výška se pohybuje od 130 metrů na severu až po 320 metrů na jihu. Oblast je bohatá na vodní zdroje. Hlavními řekami jsou Pripjať (s přítoky), Styr a Západní Bug. Nachází se zde také mnoho jezer, z nichž největší a nejznámější je Svitaž, které je součástí Šackých jezer, významné přírodní rezervace a oblíbené rekreační oblasti. Rozsáhlé lesy (převážně jehličnaté) pokrývají asi 32 % území oblasti.
Administrativní dělení
Volyňská oblast se dělí na 4 rajóny (okresy), které byly vytvořeny v rámci administrativní reformy v roce 2020:
- Volyňský rajón (dříve Kovel)
- Kamin-Kašyrský rajón
- Lucký rajón
- Volodymyrský rajón
Tyto rajóny se dále dělí na hromady (teritoriální společenství).
Ekonomika
Ekonomika Volyňské oblasti je převážně zemědělská a průmyslová. Hlavní zemědělské plodiny zahrnují pšenice, ječmen, cukrovou řepu a brambory. Průmysl je zaměřen na potravinářství, strojírenství a textilní výrobu. V oblasti se těží také rašelina a vápenec. Díky své poloze u hranic s EU (Polsko) má oblast potenciál pro rozvoj logistiky a obchodu.
✨ Význam
Volyňská oblast má význam z několika hledisek:
- Historický a kulturní: Je jádrem historického regionu Volyň, který byl po staletí místem střetu různých kultur a vlivů (polských, litevských, ruských, ukrajinských a židovských).
- Geopolitický: Její pohraniční poloha s Polskem a Běloruskem jí dává strategický význam.
- Přírodní: Rozsáhlé lesy a jezera, včetně Šackých jezer, představují významné přírodní bohatství a potenciál pro ekoturismus.
📈 Statistiky, grafy, data, rekordy...
- Rozloha: 20 144 km², což je přibližně 3,3 % celkové rozlohy Ukrajiny.
- Populace: K 1. lednu 2022 činila populace 978 729 obyvatel. Většina obyvatel jsou Ukrajinci (cca 97 %).
- Urbanizace: Asi 53 % obyvatel žije ve městech. Největším městem je Luck s přibližně 215 000 obyvateli.
- Lesnatost: Přibližně 32 % území oblasti pokrývají lesy.
- Zemědělská půda: Asi 50 % území oblasti je využíváno pro zemědělské účely.
- Podíl na HDP Ukrajiny: Volyňská oblast se na HDP Ukrajiny podílí zhruba 1,5 %, což odráží její převážně zemědělský a lehký průmyslový charakter.
- Vodní plochy: V oblasti se nachází asi 220 jezer, z toho 22 větších.
---
⏳ Historie
Historie Volyňské oblasti je neoddělitelně spjata s historií celého historického regionu Volyň, který je jednou z nejstarších kolébek slovanského osídlení.
- Rané dějiny: Území bylo osídleno již v paleolitu. V raném středověku bylo součástí Kyjevské Rusi, později se stalo jádrem Volyňského knížectví a poté Haličsko-volyňského knížectví, jednoho z nejmocnějších státních útvarů východní Evropy.
- Litevsko-polská nadvláda: Ve 14. století se Volyň dostala pod nadvládu Litevského velkoknížectví a po Lublinské unii v roce 1569 se stala součástí Polsko-litevské unie. Během tohoto období zažívala Volyň kulturní a hospodářský rozkvět, ale také náboženské a sociální napětí.
- Ruská říše: Po dělení Polska na konci 18. století se Volyň stala součástí Ruské říše. Během ruské nadvlády probíhala rusifikace a oblast zůstávala převážně agrární.
- Meziválečné období: Po první světové válce a polsko-sovětské válce byla západní Volyň, včetně většiny dnešní Volyňské oblasti, připojena k Druhé Polské republice. Východní část Volyně se stala součástí Ukrajinské SSR.
- Druhá světová válka: Během druhé světové války byla Volyň místem brutálních konfliktů a tragédií. Oblast byla okupována nacistickým Německem a stala se dějištěm Volyňského masakru v letech 1943–1944, kdy ukrajinští nacionalisté masakrovali polské civilisty a naopak, což zanechalo hluboké rány v polsko-ukrajinských vztazích. Po válce byla celá Volyň (včetně západní části) připojena k Sovětskému svazu a stala se součástí Ukrajinské SSR.
- Současná Ukrajina: Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Volyňská oblast stala součástí nezávislé Ukrajiny. V současnosti čelí oblast výzvám spojeným s ruskou invazí na Ukrajinu, ačkoliv není přímo frontovou linií, zažívá nápor uprchlíků a ekonomické dopady války.