Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024
Datum	7.–8. června 2024
Místo	Česko
Typ	evropské volby
Výsledek	vítězství ANO 2011

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024 byly demokratické volby do Evropského parlamentu, které se konaly v České republice ve dnech 7. a 8. června 2024. Jednalo se o páté přímé volby českých zástupců do evropského zákonodárného orgánu od vstupu země do Evropské unie v roce 2004. Česko v nich volilo 21 europoslanců z celkového počtu 720 členů rozšířeného Evropského parlamentu.

Volby se staly historickým milníkem především díky rekordní volební účasti 36,45 procenta, což bylo nejvíce v historii evropských voleb v České republice. Dosavadní maximum činilo 28,72 procenta v roce 2004. Výrazného úspěchu dosáhla mimoparlamentní protestní hnutí, zejména koalice Přísahy a Motoristů sobě, která překvapivě získala dvě křesla v Evropském parlamentu.

Vítězem voleb se stalo opoziční hnutí ANO 2011, které získalo 26,14 procenta hlasů a sedm mandátů, čímž posílilo oproti předchozím volbám v roce 2019. Druhá skončila vládní koalice SPOLU, která však ztratila dva mandáty. Třetí místo obsadila koalice Přísaha a Motoristé sobě, jejíž lídr Filip Turek se stal fenoménem kampaně díky masivní mobilizaci prostřednictvím sociálních sítí. Významného úspěchu dosáhla také levicová koalice Stačilo!, vedená Kateřinou Konečnou, která získala dvě křesla a potvrdila návrat komunistů do evropské politiky.

Výsledky voleb měly zásadní dopady na českou politickou scénu. Propad Pirátů, kteří obhájili pouze jeden ze tří mandátů, prohloubil vnitrostranní krizi, která později vyvrcholila odchodem strany z vládní koalice. Naopak úspěch protestních a opozičních hnutí předznamenal jejich sílu v následujících krajských volbách v září 2024.

📅 Pozadí a kontext voleb

Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 proběhly v období výrazných geopolitických změn a ekonomických výzev. Evropská unie čelila důsledkům ruské invaze na Ukrajinu, energetické krizi, vysoké inflaci a debatám o směřování evropské integrace. V České republice se volby konaly v době vládnutí koalice SPOLU a Piráti a Starostové, která byla pod tlakem opozice a čelila kritice za ekonomické reformy a životní náklady.

Předvolební kampaň byla jednou z nejintenzivnějších a nejostřejších v historii evropských voleb v Česku. Hlavními tématy byly Green Deal (Zelená dohoda) a jeho dopady na české hospodářství, migrace a azylová politika, podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem, energetická bezpečnost a budoucnost Evropské unie. Zatímco vládní strany obhajovaly proevropský kurz a solidaritu s Ukrajinou, opoziční hnutí kritizovala bruselskou regulaci, migrační politiku a ekonomické dopady evropských nařízení.

Kampaň byla silně polarizovaná a vyznačovala se rostoucím využíváním sociálních sítí, především platformy TikTok, kde některé politické subjekty dosáhly milionových zhlédnutí. Filip Turek z koalice Přísaha a Motoristé sobě se stal virálním fenoménem díky kontroverzním videím kritizujícím dopravní omezení, ekologická opatření a bruselskou regulaci. Jeho kampaň cílila především na mladší voliče a motoristy frustrované dopravními omezeními v městech.

Významným faktorem byla také účast Danuše Nerudové, rektorky Mendelovy univerzity, která vedla kandidátku koalice Starostů a osobností pro Evropu. Nerudová byla známá kandidaturou na prezidentku v prezidentských volbách 2023, kde skončila třetí. Její účast přitáhla značnou mediální pozornost a mobilizovala především vzdělanější a městské voliče.

Krátce před volbami vyvolala kontroverzi kauza kolem vedoucí kandidátky ANO Kláry Dostálové, bývalé ministryně pro místní rozvoj, která čelila kritice za své předchozí výroky o Evropské unii a za údajný konflikt zájmů. Navzdory kritice získala Dostálová nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů, což potvrdilo sílu značky ANO mezi voliči.

🗳 Volební systém a pravidla

Volby do Evropského parlamentu v České republice se řídí zákonem číslo 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu. Volby probíhají podle poměrného zastoupení s využitím d'Hondtovy metody pro přepočet hlasů na mandáty. Celá Česká republika tvoří jeden volební obvod.

Česko volilo v roce 2024 celkem 21 europoslanců, což představovalo snížení oproti předchozímu období, kdy Česko mělo 24 mandátů (21 původních plus 3 dodatečné po Brexitu Spojeného království). Snížení počtu českých europoslanců souviselo s celkovým rozšířením Evropského parlamentu z 705 na 720 křesel, přičemž nové mandáty byly přiděleny především větším členským státům.

Do voleb může kandidovat politická strana, politické hnutí nebo koalice těchto subjektů, která splní zákonné podmínky včetně získání potřebného počtu podpisů podporovatelů. V roce 2024 kandidovalo celkem 30 subjektů, což byl historicky druhý nejvyšší počet. Voliči mohou udělovat preferenční hlasy až dvěma kandidátům na zvolené kandidátní listině. Kandidát s dostatečným počtem preferenčních hlasů (minimálně 5 % z celkového počtu hlasů pro danou kandidátní listinu) může postoupit výše na pořadí zvolených kandidátů.

Volební právo má každý občan České republiky starší 18 let, přičemž volit mohou i občané jiných členských států Evropské unie s trvalým pobytem v Česku. Volby se konají vždy v pátek od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin. Výsledky jsou vyhlašovány Českým statistickým úřadem v sobotu večer po uzavření volebních místností.

Pro vstup do Evropského parlamentu musí politický subjekt překročit pětiprocentní uzavírací klauzuli. Toto pravidlo eliminuje menší strany a zajišťuje, že mandáty získají pouze subjekty s dostatečnou podporou. V roce 2024 se do Evropského parlamentu dostalo sedm subjektů, což bylo o tři více než v předchozích volbách v roce 2019.

📊 Volební účast a statistika

Volební účast dosáhla historických 36,45 procenta oprávněných voličů, což představovalo absolutní rekord v historii evropských voleb v České republice. Dosud nejvyšší účast byla zaznamenána v prvních volbách v roce 2004 (28,72 %), kdy voliči byli mobilizováni čerstvým vstupem země do Evropské unie. Nárůst účasti oproti předchozím volbám v roce 2019 (28,72 %) byl dramatických 7,73 procentního bodu, což odráží rostoucí zájem občanů o evropskou politiku a polarizovanou předvolební kampaň.

Celkem se voleb zúčastnilo přibližně 3,05 milionu voličů z více než 8,36 milionu oprávněných. Tento výsledek částečně odráží mobilizaci voličů prostřednictvím sociálních sítí, především mezi mladšími věkovými skupinami, které tradičně vykazovaly nižší účast. Fenomén Filipa Turka na platformě TikTok přitáhl k volbám tisíce mladých lidí, kteří dříve evropské volby ignorovali.

Nejvyšší volební účast byla zaznamenána v Praze (42,8 %), což odpovídá dlouhodobému trendu vyšší politické participace ve velkých městech a ekonomicky prosperujících regionech. Naopak nejnižší účast byla v Karlovarském kraji (29,1 %) a Ústeckém kraji (30,4 %), což odráží dlouhodobé socioekonomické problémy těchto regionů a nižší politickou angažovanost obyvatel.

Z hlediska demografického složení voličů byla účast nejvyšší mezi věkovou skupinou 55–64 let (43,2 %), zatímco nejmladší voliči ve věku 18–24 let měli účast 28,1 procenta. Přesto nárůst účasti mladých voličů oproti roku 2019 (19,7 %) byl výrazných 8,4 procentního bodu, což potvrdilo efektivitu kampaní na sociálních sítích.

Celkem bylo odevzdáno 3 046 929 platných hlasů. Z celkového počtu 30 kandidujících subjektů jich pětiprocentní klauzuli překonalo sedm, což představovalo výrazný nárůst oproti čtyřem úspěšným subjektům v roce 2019. Tento vývoj odráží fragmentaci české politické scény a rostoucí podporu protestních a mimoparlamentních hnutí.

🏆 Celkové výsledky voleb

Absolutním vítězem voleb se stalo opoziční hnutí ANO 2011, které získalo 26,14 procenta hlasů a sedm mandátů. To představovalo nárůst oproti předchozím volbám v roce 2019, kdy ANO získalo 21,18 procenta hlasů a šest mandátů. Úspěch ANO odráží rostoucí podporu hnutí Andreje Babiše mezi voliči nespokojenými s ekonomickou situací a vládními reformami. Vedoucí kandidátka Klára Dostálová získala rekordních 171 142 preferenčních hlasů, což bylo nejvíce ze všech kandidátů ve volbách.

Na druhém místě skončila vládní koalice SPOLU, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, která získala 22,27 procenta hlasů a šest mandátů. Oproti předchozím volbám, kdy jednotlivé strany kandidovaly samostatně a dohromady získaly osm mandátů, jde o ztrátu dvou křesel. Vedoucím kandidátem byl Alexandr Vondra, zkušený diplomat a europoslanec, který získal 118 492 preferenčních hlasů.

Překvapením voleb se stala koalice Přísaha a Motoristé sobě, která získala 10,26 procenta hlasů a dvě křesla v Evropském parlamentu. Jedná se o mimoparlamentní subjekt, který neměl žádné zastoupení v Poslanecké sněmovně, přesto dosáhl třetího nejvyššího výsledku. Lídr koalice Filip Turek získal 152 196 preferenčních hlasů, druhý nejvyšší počet v celých volbách, což potvrdilo jeho status virálního fenoménu české politiky.

Na čtvrtém místě skončila levicová koalice Stačilo!, vedená Kateřinou Konečnou, která sdružovala Komunistickou stranu Čech a Moravy, Sjednocení, ČSNS a další levicové subjekty. Koalice získala 9,56 procenta hlasů a dvě křesla, čímž potvrdila návrat levice do evropské politiky po předchozím úpadku KSČM. Kateřina Konečná osobně získala 115 386 preferenčních hlasů.

Koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, vedenou Danuší Nerudovou, získala 8,70 procenta hlasů a dvě křesla. Jedná se o solidní výsledek pro subjekt, který kandidoval poprvé v této konstelaci. Nerudová využila svou známost z prezidentské kampaně a mobilizovala především městské a vzdělanější voliče.

Piráti zaznamenali dramatický propad. Zatímco v roce 2019 získali tři mandáty a 13,95 procenta hlasů, v roce 2024 obdrželi pouze 6,20 procenta hlasů a jediný mandát. Tento debakl prohloubil vnitrostranní krizi a přispěl k pozdější rezignaci předsedy Ivana Bartoše. Zvolenou europoslankyní se stala Markéta Gregorová, úřadující europoslankyně a místopředsedkyně strany.

Koalice SPD a Trikolory získala 5,73 procenta hlasů a jeden mandát. Jedná se o mírný pokles oproti roku 2019, kdy SPD samostatně získala dvě křesla. Zvoleným europoslancem se stal Ivan David, kontroverzní politik známý svými euroskeptickými a prouskými postoji.

Pětiprocentní klauzuli těsně nepřekonala Přísaha samostatně (4,51 %), Strana zelených (3,81 %), Česká suverenita (2,37 %) a další menší subjekty. Celkem 23 kandidujících stran a hnutí nezískalo žádný mandát.

🎯 Preferenční hlasy a personální volba

Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 ukázaly rostoucí význam preferenčních hlasů a personální volby voličů. Celkem 62,3 procenta voličů využilo možnosti udělit preferenční hlasy dvěma kandidátům, což je výrazný nárůst oproti předchozím volbám. Tento trend odráží rostoucí politickou gramotnost voličů a jejich touhu aktivně ovlivnit, kdo je bude v Evropském parlamentu zastupovat.

Absolutní rekord v počtu preferenčních hlasů získala Klára Dostálová z ANO 2011, která obdržela 171 142 hlasů. Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj, vedla kampaň zaměřenou na kritiku Green Dealu a bruselské regulace. Její vysoký počet preferenčních hlasů odráží loajalitu voličů ANO a efektivní mobilizaci prostřednictvím regionálních struktur hnutí.

Druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů získal Filip Turek z koalice Přísaha a Motoristé sobě, který obdržel 152 196 hlasů. Turkova kampaň byla postavena téměř výhradně na sociálních sítích, zejména TikToku, kde získal miliony zhlédnutí díky kontroverzním videím kritizujícím dopravní omezení, ekologická opatření a evropskou regulaci. Jeho úspěch představuje nový fenomén v české politice – vznik politika výhradně prostřednictvím digitálních platforem bez tradiční stranické struktury.

Významného počtu preferenčních hlasů dosáhli také další kandidáti. Alexandr Vondra z koalice SPOLU získal 118 492 hlasů, Kateřina Konečná z koalice Stačilo! obdržela 115 386 hlasů, Danuše Nerudová ze Starostů a osobností pro Evropu získala 59 577 hlasů. Mezi dalšími úspěšnými kandidáty byli Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO, 67 234 hlasů), Ondřej Knotek (SPOLU, 52 148 hlasů) nebo Marcel Kolaja (Piráti, 23 891 hlasů).

Preferenční hlasy měly v některých případech zásadní vliv na pořadí zvolených kandidátů. Například u koalice SPOLU se díky preferenčním hlasům do Evropského parlamentu dostali kandidáti, kteří nebyli na čelných pozicích kandidátky. Pavel Telička, který kandidoval na nižší pozici, získal díky svému mezinárodnímu renomé a zkušenostem z Evropského parlamentu dostatečný počet preferenčních hlasů k posunu vpřed.

Naopak někteří kandidáti na čelných pozicích nezískali dostatečnou podporu voličů. To platilo zejména pro méně známé osobnosti na kandidátkách velkých stran, které byly umístěny vysoko díky stranické politice, ale voliči je nepodpořili preferenčními hlasy. Tento trend potvrzuje, že čeští voliči stále více upřednostňují konkrétní osobnosti před stranickou loajalitou.

📋 Zvolení europoslanci podle subjektů

ANO 2011 (7 mandátů)

Hnutí ANO 2011 získalo celkem sedm mandátů, což představovalo posílení oproti šesti mandátům z roku 2019. Zvoleními europoslanci se stali:

1. Klára Dostálová (171 142 preferenčních hlasů) – bývalá ministryně pro místní rozvoj, vedoucí kandidátka 2. Jaroslava Pokorná Jermanová (67 234 hlasů) – poslankyně, členka výboru pro evropské záležitosti 3. Jaroslav Bžoch (48 921 hlasů) – podnikatel, komunální politik z Moravskoslezského kraje 4. Jana Nagyová (42 167 hlasů) – bývalá šéfka kabinetu Andreje Babiše, kontroverzní postava kvůli kauze Čapí hnízdo 5. Ondřej Knotek (35 892 hlasů) – senátor, místopředseda ANO 6. Martin Hlaváček (29 754 hlasů) – poslanec, expert na zemědělství 7. Lucie Šafránková (24 318 hlasů) – lékařka, komunální politička

Kandidátka ANO byla složena z mix zkušených politiků, odborníků a nových tváří. Strategicky byla zaměřena na regionální pokrytí a mobilizaci různých voličských segmentů. Klára Dostálová představovala ostře euroskeptickou linii s kritikou Green Dealu, zatímco ostatní kandidáti se zaměřovali na konkrétní sektorová témata.

SPOLU (6 mandátů)

Koalice SPOLU, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, získala šest mandátů, což bylo o dva méně než součet mandátů těchto stran v roce 2019:

1. Alexandr Vondra (118 492 hlasů) – ODS, zkušený diplomat a europoslanec 2. Veronika Vrecionová (78 234 hlasů) – ODS, úřadující europoslankyně 3. Ondřej Knotek (52 148 hlasů) – KDU-ČSL, starosta, expert na regionální rozvoj 4. Tomáš Zdechovský (47 921 hlasů) – KDU-ČSL, úřadující europoslanec 5. Luděk Niedermayer (39 654 hlasů) – TOP 09, ekonom, úřadující europoslanec 6. Ondřej Kolář (34 287 hlasů) – TOP 09, bývalý starosta Praha 6

Koalice SPOLU reprezentovala proevropskou linii s důrazem na transatlantickou spolupráci, podporu Ukrajiny a posílení obranných kapacit Evropské unie. Ztráta dvou mandátů byla vnímána jako neúspěch a potvrdila problémy vládní koalice.

Přísaha a Motoristé (2 mandáty)

Koalice Přísaha a Motoristé sobě získala dva mandáty, což bylo největší překvapení voleb:

1. Filip Turek (152 196 hlasů) – lídr Motoristé sobě, podnikatel, influencer 2. Nikola Bartůšek (45 892 hlasů) – Přísaha, právník, komunální politik

Filip Turek se stal symbolem nové politiky založené na virálních kampaních na sociálních sítích. Jeho úspěch otevřel debatu o budoucnosti politické komunikace a roli digitálních platforem v mobilizaci voličů.

Stačilo! (2 mandáty)

Levicová koalice Stačilo! získala dva mandáty, což potvrdilo návrat levice do evropské politiky:

1. Kateřina Konečná (115 386 hlasů) – předsedkyně KSČM, vedoucí kandidátka 2. Ondřej Dostál (38 214 hlasů) – odborový předák, člen Sjednocení – odborové hnutí

Úspěch koalice Stačilo! byl interpretován jako reakce voličů na sociální dopady vládních reforem a rostoucí životní náklady. Kateřina Konečná dokázala zmobilizovat tradiční levicové voliče i nové příznivce frustrované ekonomickou situací.

Starostové a osobnosti pro Evropu (2 mandáty)

Koalice Starostů a osobností pro Evropu získala dva mandáty:

1. Danuše Nerudová (59 577 hlasů) – rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka 2. Jan Farský (42 381 hlasů) – poslanec, místopředseda STAN

Danuše Nerudová přinesla do kampaně své mezinárodní renomé a zkušenosti z akademického prostředí. Její zvolení potvrdilo, že osobnosti mimo tradiční politiku mohou úspěšně mobilizovat voliče.

Piráti (1 mandát)

Piráti obhájili pouze jeden mandát ze tří:

1. Markéta Gregorová (23 388 hlasů) – úřadující europoslankyně, místopředsedkyně strany

Dramatický propad Pirátů z 13,95 procenta na 6,20 procenta hlasů byl interpretován jako důsledek neúspěchů strany ve vládě, především kontroverzní digitalizace stavebního řízení.

SPD a Trikolora (1 mandát)

Koalice SPD a Trikolory získala jeden mandát:

1. Ivan David (30 892 hlasů) – lékař, kontroverzní politik s prouskými postoji

Ivan David je známý svými euroskeptickými postoji a kritikou podpory Ukrajiny. Jeho zvolení potvrdilo existenci voličského segmentu kritického vůči mainstreamové zahraniční politice.

🇪🇺 Rozdělení do evropských frakcí

Po volbách došlo k výrazným přesunům českých europoslanců mezi politickými frakcemi v Evropském parlamentu. Nejdramatičtější změnou bylo vytvoření nové frakce Patrioti pro Evropu, iniciované maďarským premiérem Viktorem Orbánem a Andrejem Babišem.

Do frakce Patrioti pro Evropu vstoupilo celkem devět českých europoslanců: všech sedm zvolených za ANO 2011 (Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jaroslav Bžoch, Jana Nagyová, Ondřej Knotek, Martin Hlaváček, Lucie Šafránková) a oba poslanci za koalici Přísaha a Motoristé sobě (Filip Turek, Nikola Bartůšek). Tato frakce se profiluje jako euroskeptická, kritická vůči federalizaci Evropské unie, odmítající Green Deal a prosazující přísnější migrační politiku.

Do frakce EPP (Evropská lidová strana), největší frakce v Evropském parlamentu, vstoupili europoslanci zvolení za koalici SPOLU. Konkrétně Tomáš Zdechovský, Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář jsou členy EPP. Část poslanců zvolených za ODS, konkrétně Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, však zůstala ve frakci ECR (Evropští konzervativci a reformisté), kde ODS tradičně působí.

Europoslanci zvolení za koalici Starostové a osobnosti pro Evropu, Danuše Nerudová a Jan Farský, vstoupili do frakce Renew Europe, která sdružuje liberální a centristické strany. Tato frakce je proevropská, podporuje prohloubení evropské integrace a zelené technologie.

Jediná zvolená europoslankyně za Piráty, Markéta Gregorová, zůstala ve frakci Greens/EFA (Zelení/Evropská svobodná aliance), kde Piráti tradičně působí. Tato frakce se zaměřuje na ekologická témata, digitální práva a sociální spravedlnost.

Ivan David ze SPD a Trikolory se zpočátku stal nezařazeným poslancem, později však vstoupil do frakce Evropa suverénních národů (ESN), která sdružuje krajně pravicové a euroskeptické strany.

Kateřina Konečná a Ondřej Dostál z koalice Stačilo! zůstali zpočátku nezařazení, což odráží komplikovanou pozici levicových stran v současném Evropském parlamentu. Tradičně by komunističtí europoslanci směřovali do frakce The Left (Levice), ale vyjednávání o členství komplikovaly ideologické rozdíly ohledně postoje k válce na Ukrajině.

🎬 Fenomén Filip Turek a kampaň na sociálních sítích

Jedním z nejdiskutovanějších aspektů voleb se stal fenomén Filipa Turka, lídra koalice Přísaha a Motoristé sobě. Turek reprezentuje nový typ politika, který vybudoval svou popularitu téměř výhradně prostřednictvím sociálních sítí, zejména platformy TikTok, bez tradiční stranické struktury nebo mediální podpory.

Turkova kampaň byla založena na krátkých, vtipných a často kontroverzních videích kritizujících dopravní omezení v městech, ekologická opatření, Green Deal a bruselskou regulaci. Jeho videa oslovila především mladší voliče frustrované dopravními omezeními, ekologickými poplatky a zdražováním. Typickým tématem bylo "právo řídit auto", kritika nízkoemisních zón, zdražování pohonných hmot a "přehnaných" ekologických požadavků.

Turkova rétorika byla záměrně populistická a zjednodušující. Prezentoval se jako "hlas obyčejných lidí" proti "bruselským technokratům" a "ekologickým fanatkům". Jeho kampaň cílila především na motoristy, živnostníky, řemeslníky a obyvatele periferních regionů, kteří se cítí ignorováni mainstreamovou politikou.

Efektivita Turkovy kampaně byla ohromující. Jeho videa na TikToku dosáhla desítek milionů zhlédnutí, což je řádově více než kampaně tradičních politických stran. Některá jeho videa získala přes 5 milionů zhlédnutí, což je v kontextu deseti milionové České republiky extrémní číslo. Turek také efektivně využíval Instagram, Facebook a YouTube, kde budoval komunitu lojalních příznivců.

Kritici Turka poukazovali na zjednodušování složitých problémů, šíření dezinformací o Green Dealu a populistickou rétoriku. Někteří analytici varovali před nebezpečím politiky založené výhradně na virálních videích bez hlubšího programu. Turek však tyto námitky odmítal a tvrdil, že reprezentuje skutečné problémy voličů, které tradiční politici ignorují.

Turkův úspěch měl zásadní dopady na českou politiku. Ukázal, že politická kariéra může být vybudována téměř výhradně prostřednictvím digitálních platforem, což otevírá prostor pro nové typy politiků bez stranické základny. Zároveň jeho kampaň zvýraznila rostoucí význam platformy TikTok v politické komunikaci, což donutilo tradiční strany přehodnotit své komunikační strategie.

Po volbách se Filip Turek stal jedním z nejsledovanějších českých europoslanců. Jeho působení v Evropském parlamentu je vnímáno s napětím – kritici očekávají, že bude neschopný efektivní legislativní práce, zatímco příznivci věří, že přinese "svěží vítr" do bruselské politiky.

📊 Analýza výsledků podle regionů

Geografická distribuce volebních výsledků odhalila významné regionální rozdíly, které odráží socioekonomickou strukturu České republiky. ANO 2011 dosáhlo nejlepších výsledků v tradičně průmyslových a periferních regionech s vyšší nezaměstnaností a nižšími příjmy.

V Moravskoslezském kraji získalo ANO 32,4 procenta hlasů, což bylo výrazně nad celostátním průměrem. Tento výsledek odráží socioekonomické problémy regionu, který prochází náročnou transformací z těžby uhlí a těžkého průmyslu. Voliči v kraji jsou frustrováni vysokou nezaměstnaností, odlivem mladých lidí a nejistou budoucností. ANO zde těžilo z kritiky Green Dealu, který je vnímán jako hrozba pro tradiční průmysl.

Podobně silné výsledky dosáhlo ANO v Ústeckém kraji (31,8 %) a Karlovarském kraji (34,2 %), tedy v regionech, které dlouhodobě čelí strukturálním problémům, vysoké nezaměstnanosti a zadluženosti obcí. V těchto krajích také uspěla koalice Přísaha a Motoristé sobě, která získala nadprůměrné výsledky díky tématu dopravních omezení a kritice ekologických opatření.

Naopak v Praze získalo ANO pouze 18,7 procenta hlasů, což bylo výrazně pod celostátním průměrem. V hlavním městě dominovala koalice SPOLU (28,4 %) a koalice Starostů a osobností pro Evropu (12,3 %), což odráží vyšší vzdělanost, ekonomickou prosperitu a proevropské postoje pražských voličů. Piráti dosáhli v Praze svého nejlepšího výsledku (9,8 %), přesto to bylo výrazně méně než v předchozích volbách.

V Jihomoravském kraji, druhém největším regionu, dosáhla koalice SPOLU 26,1 procenta hlasů, což bylo její druhé nejlepší číslo po Praze. Tento výsledek odráží tradiční sílu KDU-ČSL na jižní Moravě a ekonomickou prosperitu regionu. ANO 2011 zde získalo 24,3 procenta, což bylo pod celostátním průměrem.

Koalice Stačilo! dosáhla nejlepších výsledků v průmyslových a venkovských oblastech Moravy a severních Čech. V Olomouckém kraji získala 12,4 procenta hlasů, v Moravskoslezském kraji 11,8 procenta. Tyto výsledky potvrzují, že levicové ideje stále rezonují mezi voliči v regionech postižených ekonomickou transformací a sociálními problémy.

Koalice Přísaha a Motoristé sobě dosáhla relativně vyrovnaných výsledků napříč celou republikou, s mírně nadprůměrnými čísly v menších městech a venkovských oblastech. Tento vývoj odráží univerzální apel tématu "práva motoristů" a kritiky ekologických opatření, které rezonuje bez ohledu na regionální rozdíly.

🌍 Hlavní témata kampaně

Zelená dohoda (Green Deal)

Green Deal byl bezesporu nejdiskutovanějším tématem celé kampaně. Zatímco proevropské strany jako SPOLU a Starostové obhajovaly ekologickou transformaci jako nezbytnou pro budoucnost planety, euroskeptická hnutí jako ANO 2011 a Přísaha a Motoristé sobě kritizovala ekonomické dopady zelených opatření.

Kritici Green Dealu poukazovali na zdražování energií, regulaci automobilového průmyslu, zákaz spalovacích motorů od roku 2035 a dopady na české průmyslové odvětví. Filip Turek stavěl svou kampaň téměř výhradně na kritice Green Dealu a nízkoemisních zón v městech. Klára Dostálová z ANO 2011 argumentovala, že Green Deal povede k deindustrializaci Česka a ztrátě konkurenceschopnosti.

Obhájci Green Dealu zdůrazňovali, že ekologická transformace přinese nové pracovní příležitosti v zelených technologiích, zlepší kvalitu ovzduší a sníží závislost Evropské unie na fosilních palivech z nestabilních regionů. Danuše Nerudová argumentovala, že Česko může těžit z investic do obnovitelných zdrojů a že odmítání Green Dealu znamená ztrátu evropských dotací.

Migrace a azylová politika

Migrace byla tradičně citlivým tématem české politiky a evropské volby nebyly výjimkou. Opoziční hnutí kritizovala plány Evropské unie na redistribuci migrantů a požadovala přísnější ochranu vnějších hranic. ANO 2011 a SPD varovaly před "islamizací" Evropy a dopadem migrace na bezpečnost a sociální systémy.

Vládní strany zdůrazňovaly potřebu solidární evropské migrační politiky s důrazem na ochranu vnějších hranic, efektivní azylové řízení a návratovou politiku. SPOLU se snažila distancovat od představy kvót na přerozdělování migrantů a zdůrazňovala, že Česko si udržuje právo rozhodovat o své migrační politice.

Válka na Ukrajině

Ruská invaze na Ukrajinu a evropská reakce na ni byla dalším klíčovým tématem. Vládní strany jednoznačně podporovaly vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině a ekonomické sankce proti Rusku. SPOLU zdůrazňovala, že podpora Ukrajiny je investicí do evropské bezpečnosti a obrany demokratických hodnot.

Opoziční hnutí zaujímala různorodé postoje. ANO 2011 formálně podporovalo pomoc Ukrajině, ale kritizovalo ekonomické dopady sankcí na české hospodářství a energetickou bezpečnost. SPD a Ivan David otevřeně kritizovali sankce a vojenskou pomoc Ukrajině a volali po "mírových jednáních" s Ruskem.

Levicová koalice Stačilo! zaujala ambivalentní postoj, kdy formálně odsuzovala ruskou agresi, ale zároveň kritizovala vojenskou pomoc Západu a sankce. Tato pozice odráží historické vazby KSČM na Rusko a skepticismus vůči NATO.

Ekonomika a životní úroveň

Téma ekonomické situace a životní úrovně prostupovalo celou kampaní. Opoziční hnutí kritizovala vládní hospodářskou politiku, vysokou inflaci, rostoucí životní náklady a dopady vládních úsporných opatření. ANO 2011 slibovalo, že v Evropském parlamentu bude bojovat proti "drahým" ekologickým regulacím a prosazovat české národní zájmy.

Vládní strany argumentovaly, že vysoká inflace je důsledkem globálních faktorů včetně války na Ukrajině a že vládní reformy jsou nutné pro dlouhodobou stabilitu veřejných financí. Starostové zdůrazňovali význam evropských investic pro regionální rozvoj a modernizaci infrastruktury.

📉 Politické dopady voleb

Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 měly zásadní dopady na českou politickou scénu a předznamenaly další vývoj. Vítězství ANO 2011 posílilo pozici Andreje Babiše jako lídra opozice a zvýšilo jeho šance v nadcházejících parlamentních volbách.

Dramatický propad Pirátů z 13,95 procenta na 6,20 procenta hlasů se stal symbolem krize strany. Výsledek vyvolal okamžitou rezignaci místopředsedy Marcela Kolaji, který neuspěl ve snaze obhájit svůj mandát europoslance. Tlak na předsedu Ivana Bartoše ještě zesílil a debakl v evropských volbách byl prvním z řady neúspěchů, které nakonec vedly k odchodu Pirátů z vládní koalice po krajských volbách v září 2024.

Úspěch koalice Přísaha a Motoristé sobě ukázal, že protestní a mimoparlamentní hnutí mohou dosáhnout významných výsledků prostřednictvím netradičních kampaní na sociálních sítích. Tento vývoj vyvolal debatu o budoucnosti politické komunikace a roli digitálních platforem v mobilizaci voličů. Tradiční strany byly nuceny přehodnotit své komunikační strategie a investovat více do přítomnosti na platformách jako TikTok a Instagram.

Návrat levice v podobě koalice Stačilo! potvrdil, že levicové ideje stále mají významnou podporu mezi částí českých voličů, především v regionech postižených ekonomickou transformací. Kateřina Konečná se díky úspěchu v evropských volbách etablovala jako nová tvář české levice a její politická pozice se významně posílila. Úspěch Stačilo! otevřel diskusi o možné reorganizaci české levice a budoucnosti KSČM.

Pro vládní koalici byly volby varovným signálem. Ztráta mandátů koalicí SPOLU a propad Pirátů ukázaly, že vládní strany čelí rostoucí nespokojenosti voličů. Výsledky předznamenaly další neúspěchy vládní koalice v krajských volbách v září 2024, kde opozice dosáhla ještě výraznějšího vítězství.

Rekordní volební účast 36,45 procenta byla pozitivním signálem pro českou demokracii, která tradičně trpí nízkou účastí v evropských volbách. Nárůst účasti ukázal, že evropská politika začíná více zajímat české voliče, což odráží rostoucí význam Evropské unie v každodenním životě občanů. Zvláště významný byl nárůst účasti mladých voličů, což bylo připsáno efektivním kampaním na sociálních sítích.

💡 Pro laiky

Volby do Evropského parlamentu si můžeme představit jako velkou soutěž, ve které voliči z celé Evropské unie vybírají zástupce, kteří budou rozhodovat o zákonech platných ve všech evropských zemích. Je to podobné, jako když si každá země volí svůj parlament, ale tentokrát jde o parlament pro celou Evropu.

Česko v těchto volbách vybíralo 21 lidí (europoslanců), kteří nás budou zastupovat v Bruselu. Tyto volby se konaly v červnu 2024 a zúčastnilo se jich více lidí než kdy předtím – přibližně třetina všech, kteří mohli volit. To je pořád dost málo, ale i tak je to rekord.

Největší překvapení voleb byl Filip Turek, který se proslavil videi na TikToku, kde kritizoval zákazy aut v městech a ekologická opatření. Díky tomu získal miliony sledujících a nakonec se dostal do Evropského parlamentu, aniž by měl tradiční politickou stranu. Je to jako kdyby influencer najednou začal dělat politiku – a měl úspěch!

Hlavním tématem voleb byl takzvaný Green Deal, což je evropský plán, jak chránit přírodu a zastavit změnu klimatu. Někteří politici říkali, že je to důležité a pomůže to planetě. Jiní tvrdili, že to bude příliš drahé a že kvůli tomu přijdeme o práci. Voliči museli rozhodnout, komu věří víc.

📚 Zdroje