Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024

Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024
Datum	20.–21. září 2024
Místo	Česko
Typ	krajské volby
Výsledek	vítězství ANO 2011

Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024 byly demokratické volby do zastupitelstev třinácti krajů České republiky, které se konaly ve dnech 20. a 21. září 2024. Jednalo se o šesté krajské volby od roku 2000, kdy byly kraje jako vyšší územní samosprávné celky poprvé ustanoveny. Praha má zvláštní postavení hlavního města a volby do jejího zastupitelstva se konají společně s komunálními volbami.

Volby proběhly v mimořádně náročných podmínkách pouhé dny po ničivých povodních, které postihly zejména Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Přesto se volební účast ustálila na 32,91 procenta oprávněných voličů, což představovalo mírný pokles oproti předchozím krajským volbám v roce 2020. Celkem bylo zvoleno 675 krajských zastupitelů, kteří následně v jednotlivých krajích volili hejtmany a vytvářeli krajské koalice.

Volby se staly významným politickým milníkem především díky dominantnímu vítězství hnutí ANO 2011, které zvítězilo v deseti ze třinácti krajů a získalo rekordních 292 mandátů. Naopak historický propad zaznamenali Piráti, kteří ztratili většinu svých pozic a následně prošli vnitrostranní krizí. Výrazného úspěchu dosáhl také jihočeský hejtman Martin Kuba, jehož ODS získala v Jihočeském kraji téměř 48 procent hlasů.

📅 Pozadí a kontext voleb

Krajské volby v České republice se konají každé čtyři roky a jejich hlavním účelem je zvolit zastupitele krajů, kteří následně rozhodují o krajské samosprávě, rozpočtu a strategických investicích v oblasti dopravy, zdravotnictví, školství a sociálních služeb. Volby v roce 2024 byly šestým kolem krajských voleb od roku 2000, kdy byly kraje jako instituce vyšší územní samosprávy poprvé konstituovány.

Předvolební kampaň probíhala v období ekonomické nejistoty, vysoké inflace a diskusí o vládních reformách. Opozičním hnutím ANO se dařilo mobilizovat voliče proti vládní koalici SPOLU (složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a uskupení Piráti a Starostové. Kampaň se zaměřovala především na témata jako dostupnost zdravotní péče, investice do infrastruktury, zadlužení krajů a dopady vládních úsporných opatření.

Klíčovým faktorem předvolební atmosféry byly zářijové povodně, které zasáhly velké části Moravy a severovýchodních Čech. V Moravskoslezském kraji byly zatopeny desítky obcí včetně částí Opavy, což vyvolalo diskusi o možném odložení voleb v postižených oblastech. Nakonec však Ministerstvo vnitra rozhodlo o konání voleb v řádném termínu s tím, že v nejvíce postižených lokalitách byly zřízeny náhradní volební místnosti.

Politická situace před volbami byla poznamenána i vnitřními konflikty vládních stran. Piráti čelili kritice za výkon ministra Ivana Bartoše v oblasti digitalizace stavebního řízení, zatímco Starostové řešili kauzy některých svých představitelů. Na opačné straně opozice hnutí ANO profitovalo z rostoucí popularity svého lídra Andreje Babiše a kritiky vládních reforem.

🗳 Volební systém a pravidla

Volby do zastupitelstev krajů se v České republice řídí zákonem číslo 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů. Volby probíhají podle poměrného zastoupení s využitím d'Hondtovy metody pro přepočet hlasů na mandáty. Každý kraj tvoří jeden volební obvod.

Počet zastupitelů v jednotlivých krajích se pohybuje od 45 do 65 členů v závislosti na velikosti kraje. Do voleb může kandidovat politická strana, politické hnutí nebo koalice těchto subjektů, která předloží kandidátní listinu s dostatečným počtem podpisů podporovatelů. Voliči mohou udělovat preferenční hlasy až čtyřem kandidátům na zvolené kandidátní listině, přičemž kandidát s dostatečným počtem preferenčních hlasů (minimálně 5 % z celkového počtu hlasů pro danou kandidátní listinu) může postoupit výše na pořadí zvolených kandidátů.

Volební právo má každý občan České republiky starší 18 let, který má v daném kraji trvalý pobyt. Volby se konají vždy v pátek od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin. Výsledky jsou vyhlašovány Českým statistickým úřadem průběžně během sobotního večera a noci.

Zvolení zastupitelé následně na ustavujícím zasedání zastupitelstva volí hejtmana kraje, který je následně pověřen sestavením krajské rady. Krajská rada se skládá z hejtmana, náměstků hejtmana a dalších členů rady, přičemž jejich celkový počet nesmí přesáhnout 11 členů. Pro zvolení hejtmana je nutná nadpoloviční většina všech zvolených zastupitelů.

📊 Volební účast a základní statistiky

Volební účast dosáhla 32,91 procenta oprávněných voličů, což představovalo mírný pokles oproti předchozím krajským volbám v roce 2020, kdy účast činila 37,95 procenta. Celkem se voleb zúčastnilo přibližně 2,8 milionu voličů z více než 8,5 milionu oprávněných. Tento pokles účasti částečně odrážel obecný trend klesající účasti v krajských volbách, které tradičně vykazují nižší mobilizaci voličů než parlamentní nebo prezidentské volby.

Nejvyšší volební účast byla zaznamenána v Jihočeském kraji (39,2 %), kde výrazně pomohla popularita úřadujícího hejtmana Martina Kuby. Naopak nejnižší účast byla v Ústeckém kraji (27,8 %), což odpovídá dlouhodobému trendu nižší politické participace v tomto regionu. V Moravskoslezském kraji, který byl těžce postižen povodněmi, činila účast 30,1 procenta, přičemž v některých zaplavených obcích byla organizace voleb komplikovaná a musely být zřízeny náhradní volební místnosti.

Z celkového počtu 675 zvolených zastupitelů bylo 522 mužů (77,3 %) a 153 žen (22,7 %), což představovalo mírné zvýšení podílu žen oproti předchozímu období. Průměrný věk zvoleného zastupitele činil 50 let, přičemž nejmladšímu zastupiteli bylo 21 let a nejstaršímu 79 let. Mezi zvoleným zastupiteli bylo 187 starostů a místostarostů obcí, což potvrdilo tradiční spojení mezi obecní a krajskou politikou.

Celkem se voleb zúčastnilo 196 politických subjektů (stran, hnutí a koalic), které předložily své kandidátní listiny alespoň v jednom kraji. Do zastupitelstev se však dostalo pouze 24 různých subjektů, přičemž většinu mandátů získalo pět hlavních politických uskupení: ANO 2011, koalice SPOLU, hnutí STAN, SPD a koalice Stačilo!.

🏆 Celkové výsledky voleb

Absolutním vítězem krajských voleb se stalo hnutí ANO 2011, které zvítězilo v deseti ze třinácti krajů a získalo celkem 292 mandátů (43,3 % všech zastupitelských křesel). To představovalo výrazný nárůst oproti předchozím krajským volbám v roce 2020, kdy ANO získalo 178 mandátů. Hnutí vedené Andrejem Babišem dosáhlo nejlepších výsledků v Moravskoslezském kraji (47,22 %), Karlovarském kraji (44,03 %) a Olomouckém kraji (40,42 %).

Koalice SPOLU, která na celostátní úrovni vládne společně s Piráty a Starosty, zaznamenala smíšené výsledky. Největšího úspěchu dosáhla v Jihomoravském kraji, kde získala 39,91 procenta hlasů a obhájila post hejtmana pro Jana Grolicha z KDU-ČSL. Výjimečný byl také výsledek ODS v Jihočeském kraji, kde hejtman Martin Kuba získal historických 47,51 procenta hlasů, což je nejlepší výsledek jedné strany v krajských volbách od roku 2000.

Hnutí Starostové a nezávislí obhájilo hejtmanský post ve Středočeském kraji, kde Petra Pecková vedla koalici proti vítěznému ANO. STAN uspělo také v koalici Starostové pro Liberecký kraj (SLK), kde Martin Půta potřetí v řadě obhájil funkci hejtmana Libereckého kraje.

Výrazného úspěchu dosáhlo uskupení Stačilo!, vedené předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou. Formace, která sdružovala kromě komunistů i další levicové subjekty, získala celkem 40 mandátů v jedenácti krajích, čímž potvrdila návrat levice do regionální politiky po předchozím oslabení KSČM.

Naopak historický propad zaznamenala Česká pirátská strana, která ztratila většinu svých mandátů. Zatímco v roce 2020 Piráti získali 99 krajských zastupitelů, v roce 2024 obdrželi pouze 3 mandáty. Tento debakl vedl k rezignaci celého předsednictva strany včetně předsedy Ivana Bartoše a spustil vnitrostranní krizi, která vyvrcholila odvoláním Bartoše z funkce vicepremiéra vládou Petra Fialy.

Koalice SPD, Trikolory, PRO a Svobodných získala celkem 55 mandátů a stala se součástí krajských koalic v několika krajích, kde spolupracovala s hnutím ANO. ČSSD, která v minulosti dominovala krajské politice, získala pouze 15 mandátů, což potvrdilo její dlouhodobý úpadek na celostátní i regionální úrovni.

🗺 Výsledky podle krajů

Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji, největším kraji České republiky podle počtu obyvatel, zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 33,35 procenta hlasů. Navzdory vítězství se však ANO nepodařilo sestavit krajskou koalici, protože hnutí Starostové a nezávislí dokázalo vytvořit většinovou koalici s koalicí SPOLU. Hejtmankou se tak stala Petra Pecková ze STAN, která ve funkci nahradila Jana Skopečka z ODS.

Středočeský kraj měl 65 zastupitelů, což je maximální počet podle zákona. Koalice STAN a SPOLU disponovala 34 mandáty, zatímco opozice vedená ANO měla 31 mandátů. Volební účast činila 33,7 procenta oprávněných voličů. Petr Pecková se stala teprve druhou ženou v čele Středočeského kraje v historii.

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj zaznamenal nejpozoruhodnější výsledek celých krajských voleb. Úřadující hejtman Martin Kuba z ODS získal 47,51 procenta hlasů, což je nejlepší výsledek jedné strany v krajských volbách od jejich vzniku. Kuba, který je považován za jednu z nejvýraznějších postav české regionální politiky, dokázal mobilizovat voliče silnou kampaní zaměřenou na konkrétní projekty a investice.

Díky drtivému vítězství mohla ODS teoreticky vládnout samostatně, protože získala 32 mandátů z celkových 55 v zastupitelstvu. Martin Kuba se rozhodl vládnout bez koaliční spolupráce, což je vzácný jev v české krajské politice. Volební účast v Jihočeském kraji byla nejvyšší ze všech krajů a dosáhla 39,2 procenta. Kuba zároveň oznámil, že se ve funkci hejtmana již nebude ucházet o další volební období a považuje toto za své poslední krajské působení před případným návratem do celostátní politiky.

Plzeňský kraj

V Plzeňském kraji zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 38,63 procenta hlasů. Hejtmanem se stal Kamal Farhan z ANO, který sestavil koaliční radu ve spolupráci se Starosty a uskupením Pro náš kraj. Farhan nahradil ve funkci Rudolfa Špotáka, který vedl kraj od roku 2020.

Plzeňský kraj má 45 zastupitelů, což je minimální počet podle zákona. Koalice ANO, STAN a Pro náš kraj disponovala 25 mandáty. Volební účast činila 34,1 procenta. Plzeňský kraj je dlouhodobě považován za region s vyváženými volebními výsledky, kde žádná politická strana nedominuje výrazně.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj, nejmenší český kraj podle počtu obyvatel, zaznamenal druhou nejvyšší podporu pro hnutí ANO 2011, které zde získalo 44,03 procenta hlasů. Hejtmankou se stala Jana Mračková Vildumetzová z ANO, která díky výraznému vítězství mohla teoreticky vládnout bez koaličních partnerů. ANO získalo 25 mandátů z celkových 45 v zastupitelstvu.

Mračková Vildumetzová je zkušenou komunální političkou z Karlových Varů a před zvolením hejtmankou působila jako náměstkyně primátora města. Volební účast v Karlovarském kraji činila 29,8 procenta, což patřilo k nejnižším v celé republice. Kraj dlouhodobě čelí demografickým výzvám, vysoké nezaměstnanosti a odlivu mladých lidí.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 39,47 procenta hlasů. Hejtmanem se stal Richard Brabec, bývalý ministr životního prostředí, který sestavil širokou koalici zahrnující ODS a regionální uskupení Lepší sever. Brabec nahradil ve funkci Jana Schillera z ANO.

Ústecký kraj má 55 zastupitelů a koalice ANO, ODS a Lepší sever disponovala 32 mandáty. Volební účast byla nejnižší ze všech krajů a činila pouze 27,8 procenta. Ústecký kraj dlouhodobě čelí socioekonomickým problémům, vysoké nezaměstnanosti a zadluženosti obcí, což se odráží i v nižší politické participaci obyvatel.

Liberecký kraj

Liberecký kraj byl jedním ze tří krajů, kde nezvítězilo hnutí ANO. Vítězem se stala koalice Starostové pro Liberecký kraj (SLK), vedená Martinem Půtou, která získala 34,75 procenta hlasů. Půta se tak stal hejtmanem potřetí v řadě, což potvrdilo jeho silnou pozici v regionální politice.

SLK vytvořila koaliční radu ve spolupráci s koalicí SPOLU, čímž zajistila stabilní většinu v 45členném zastupitelstvu. Volební účast činila 35,6 procenta. Martin Půta je považován za jednoho z nejdéle sloužících a nejúspěšnějších krajských hejtmanů v historii České republiky. Liberecký kraj se pod jeho vedením zaměřil na rozvoj turistického ruchu, podporu malých a středních podniků a zlepšení dopravní infrastruktury.

Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 34,54 procenta hlasů. Hejtmanem se stal Petr Koleta z ANO, který sestavil kontroverzní koalici zahrnující hnutí HLAS a koalici SPD, Trikolory, PRO a Svobodných. Tato spolupráce vzbudila kritiku opozice, která poukazovala na rozdílné programové priority koaličních partnerů.

Královéhradecký kraj má 45 zastupitelů a vládnoucí koalice disponovala 25 mandáty. Volební účast činila 33,9 procenta. Koleta nahradil ve funkci Martina Červíčka z ODS, který vedl kraj od roku 2020.

Pardubický kraj

Pardubický kraj zaznamenal jednu z nejkomplikovanějších povolečních situací. Hnutí ANO 2011 sice zvítězilo s 29,78 procenta hlasů, ale sestavení krajské koalice trvalo několik týdnů. Nakonec hejtmanem zůstal Martin Netolický ze ČSSD, který vedl širokou koalici zahrnující ANO, uskupení 3PK (Trikolora, PRO, Svobodní), Koalici pro Pardubický kraj a částečně i ODS a TOP 09.

Pardubický kraj má 45 zastupitelů. Volební účast činila 32,4 procenta. Netolický je jedním z posledních sociálnědemokratických hejtmanů a jeho pozice symbolizuje slábnoucí, ale stále existující vliv ČSSD na regionální úrovni. Pardubický kraj je hospodářsky vyspělým regionem s rozvinutým strojírenským a chemickým průmyslem.

Vysočina

V kraji Vysočina zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 34,77 procenta hlasů. Hejtmanem se stal Martin Kukla z ANO, který sestavil koalici se Sociální demokracií a uskupením SPD, Trikolory a PRO. Kukla nahradil ve funkci Vítězslava Shreka z ODS.

Kraj Vysočina má 45 zastupitelů a vládnoucí koalice disponovala 24 mandáty. Volební účast činila 31,8 procenta. Vysočina je specifickým krajem s převážně venkovským charakterem, silnou pozicí místních sdružení a tradičně nižší podporou celostátních politických stran.

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj, druhý největší kraj podle počtu obyvatel, byl druhým krajem, kde nezvítězilo hnutí ANO. Vítězem se stala koalice SPOLU, která získala 39,91 procenta hlasů. Hejtmanem zůstal Jan Grolich z KDU-ČSL, který sestavil koaliční radu ve spolupráci s uskupením Starostové pro Jižní Moravu.

Jihomoravský kraj má 65 zastupitelů, což je maximální počet podle zákona. Koalice SPOLU a Starostové disponovala 38 mandáty. Volební účast činila 34,2 procenta. Jan Grolich se stal hejtmanem podruhé v řadě, přičemž jeho vítězství potvrdilo silnou pozici KDU-ČSL na jižní Moravě, kde má strana historicky hluboké kořeny. Jihomoravský kraj je ekonomicky nejsilnějším regionem mimo Prahu, s rozvinutým průmyslem, technologickým sektorem a významnou pozicí Brna jako druhého největšího města země.

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj byl jedním z nejdramatičtějších příběhů voleb. Volby se konaly pouhé dny po ničivých povodních, které zasáhly zejména Jesenicko a způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře. Hnutí ANO 2011 zde zvítězilo se ziskem 40,42 procenta hlasů. Hejtmanem se stal Ladislav Okleštěk z ANO, který sestavil koalici s uskupením SPD, Trikolory, PRO a Svobodných.

Olomoucký kraj má 55 zastupitelů a vládnoucí koalice disponovala 33 mandáty. Volební účast činila 31,2 procenta, přičemž v některých zaplavených obcích musely být zřízeny náhradní volební místnosti. Okleštěk nahradil ve funkci Josefa Suchánka ze STAN, který vedl kraj od roku 2020. Povodňová situace ovlivnila předvolební kampaň a hlavním tématem se stala obnova poškozených oblastí a prevence podobných katastrof v budoucnu.

Zlínský kraj

Ve Zlínském kraji zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 37,27 procenta hlasů. Hejtmanem se stal Radim Holiš z ANO, který sestavil koaliční radu ve spolupráci s uskupením STAN, TOP 09 a ZVUK12 (regionální politická platforma). Holiš nahradil ve funkci Radima Holiše, který ... [oprava: nahradil Jiřího Čunka z KDU-ČSL, dlouholetého hejtmana kraje].

Zlínský kraj má 45 zastupitelů a koalice ANO a partnerů disponovala 25 mandáty. Volební účast činila 33,1 procenta. Zlínský kraj je specifickým regionem s silnou pozicí KDU-ČSL, rozvinutým průmyslem (zejména obuvnickým a strojírenským) a úzkou hospodářskou vazbou na sousední Slovensko.

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj zaznamenal nejvyšší podporu hnutí ANO 2011 ze všech krajů. ANO zde získalo 47,22 procenta hlasů, což bylo srovnatelné s výsledkem Martina Kuby v Jihočeském kraji. Hejtmanem se stal Josef Bělica z ANO, který díky drtivému vítězství mohl teoreticky vládnout samostatně nebo sestavil koalici s uskupením SPD, Trikolory a PRO.

Podobně jako v Olomouckém kraji se volby konaly krátce po devastujících povodních, které zasáhly zejména Opavu a okolní obce. Moravskoslezský kraj má 65 zastupitelů, což je maximální počet podle zákona. Volební účast činila 30,1 procenta, přičemž povodně komplikovaly organizaci voleb v některých zaplavených lokalitách. Bělica nahradil ve funkci Ivo Vondráka z ANO.

Moravskoslezský kraj je tradičně průmyslovým regionem s těžbou uhlí, hutnictvím a těžkým strojírenstvím, který prochází náročnou strukturální transformací směrem k moderním odvětvím. Vysoká podpora ANO odráží socioekonomické napětí a obavy obyvatel z transformace regionu.

🤝 Sestavování krajských koalíc

Po volbách následovalo několik týdnů vyjednávání o sestavení krajských rad a volbě hejtmanů. Proces sestavování koalic byl v některých krajích komplikovaný a vyžadoval složitá jednání mezi politickými stranami s odlišnými programovými prioritami.

Zajímavým fenoménem byla ochota některých krajských organizací vládních stran spolupracovat s opozičním hnutím ANO, přestože na celostátní úrovni probíhala ostrá konfrontace mezi vládou a opozicí. Tato pragmatická spolupráce odráží specifickou povahu krajské politiky, kde často převažují praktické otázky řízení kraje nad ideologickými spory.

Ve Středočeském kraji se podařilo vytvořit koalici STAN a SPOLU navzdory vítězství ANO. Tato "koalice proti vítězi" vzbudila kritiku části veřejnosti, ale zároveň ukázala na tradici vytváření širokých demokratických koalic, které brání dominanci jednoho subjektu. Podobná situace nastala i v Jihomoravském kraji, kde koalice SPOLU a Starostů udržela hejtmanský post navzdory silné pozici ANO.

Naopak v Pardubickém kraji vznikla jedna z nejširších koalic v historii krajských voleb, zahrnující politické subjekty od sociální demokracie přes ANO až po pravicové strany. Tato široká koalice odráží snahu o maximální stabilitu krajské vlády v ekonomicky významném regionu.

Kontroverzní byly koalice hnutí ANO s uskupením SPD, Trikolory, PRO a Svobodných v několika krajích. Tato spolupráce vzbudila kritiku především ze strany vládních stran, které poukazovaly na radikální rétorik některých představitelů koaličních partnerů. ANO však tuto spolupráci obhajovalo pragmatickými důvody a poukazem na to, že voliči těchto stran mají právo na zastoupení v krajské samosprávě.

📈 Politické dopady a analýzy

Krajské volby v roce 2024 měly zásadní dopady na českou politickou scénu a potvrdily několik významných trendů. Dominantní vítězství hnutí ANO 2011 posílilo pozici Andreje Babiše jako lídra opozice a zvýšilo tlak na vládní strany. Průzkumy veřejného mínění po krajských volbách ukázaly další nárůst podpory ANO na celostátní úrovni.

Propad Pirátů byl nejdramatičtější porážkou v historii strany. Ztráta téměř všech krajských mandátů vedla k okamžité rezignaci předsedy Ivana Bartoše a celého předsednictva. Následná mimořádná celostátní konference strany zvolila nové vedení v čele s Zdeňkem Hřibem, bývalým primátorem Prahy. Krize Pirátů vyvrcholila rozhodnutím premiéra Petra Fialy odvolat Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, což vedlo k vystoupení Pirátů z vládní koalice.

Výrazný úspěch uskupení Stačilo! potvrdil, že levicové ideje stále mají významnou podporu mezi částí českých voličů, především v regionech postižených ekonomickou transformací. Návrat komunistů do krajských zastupitelstev ve formě nové politické platformy ukázal na schopnost levice reorganizovat se po předchozím úpadku KSČM.

Fenomén Martina Kuby v Jihočeském kraji ukázal, že regionální politici s jasným programem a silným osobním kreditem mohou dosahovat výjimečných výsledků i v době celostátních politických turbulencí. Kubův úspěch byl interpretován jako důkaz toho, že voliči oceňují konkrétní výsledky a praktickou politiku nad ideologickými spory.

Volby potvrdily rostoucí význam regionálních politických platforem a uskupení, která nepůsobí na celostátní úrovni. Například koalice Starostové pro Liberecký kraj nebo uskupení Pro náš kraj v Plzeňském kraji získaly významnou podporu díky zaměření na konkrétní místní témata a osobnostem s silným regionálním kreditem.

Nízká volební účast (32,91 %) potvrdila dlouhodobý trend klesajícího zájmu občanů o krajskou politiku. Tento vývoj vyvolal debatu o potřebě reformy krajské samosprávy, posílení kompetencí krajů a zlepšení komunikace krajských politiků s občany. Některé analýzy poukazovaly na to, že voliči vnímají kraje jako méně důležité než obce nebo stát, což se odráží v nižší politické mobilizaci.

🌊 Vliv povodní na volby

Zářijové povodně, které zasáhly Českou republiku těsně před krajskými volbami, měly významný vliv na průběh i výsledky voleb. Nejintenzivněji byly postiženy Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde byly zaplaveny desítky obcí a způsobeny škody v řádu miliard korun.

V Opavě, druhém největším městě Moravskoslezského kraje, byla zatopena historická část města a tisíce obyvatel musely být evakuovány. Na Jesenicku v Olomouckém kraji byly zničeny mosty, silnice a desítky domů. Některé obce byly zcela odříznuty od okolního světa a záchranné složky musely evakuovat obyvatele pomocí vrtulníků.

Povodně vyvolaly diskusi o možném odložení krajských voleb v postižených oblastech. Ministerstvo vnitra však po konzultaci s Českým statistickým úřadem a krajskými úřady rozhodlo o konání voleb v řádném termínu s tím, že budou zřízeny náhradní volební místnosti v lokalitách, kde původní místnosti byly zatopeny nebo jinak poškozeny.

Volební kampaň v postižených krajích byla významně omezena. Politické strany se zavázaly k solidaritě s postiženými a přerušily aktivní kampaň. Namísto billboardů a předvolebních akcí se politici zapojili do dobrovolnické pomoci a koordinace záchranných prací. Toto gesto bylo voliči oceněno a pomohlo posílit důvěru v regionální politiky.

Některé analýzy naznačují, že povodně mohly ovlivnit volební výsledky ve prospěch hnutí ANO, které v postižených krajích dosáhlo nadprůměrných výsledků. Tato interpretace však není jednoznačná a je možné, že vysoká podpora ANO v těchto regionech odráží spíše dlouhodobé socioekonomické faktory než reakci na konkrétní krizovou situaci.

Povodně také zvýraznily otázku klimatických změn a přípravy krajů na extrémní počasí. V povolečních koaličních programech nově sestavených krajských rad se objevilo silné zaměření na protipovodňová opatření, revitalizaci vodních toků a investice do adaptačních opatření. Několik krajů oznámilo vytvoření speciálních fondů pro obnovu povodněmi poškozené infrastruktury.

👥 Zvolení hejtmani

Krajské volby v roce 2024 přinesly výraznou obměnu na pozicích hejtmanů. Ze třinácti krajů došlo ke změně hejtmana v devíti případech, zatímco čtyři úřadující hejtmani své posty obhájili. Nově zvolení hejtmani představují pestrý mix zkušených politiků i nových tváří regionální politiky.

Petra Pecková ze STAN se stala teprve druhou ženou v čele Středočeského kraje a jednou z mála žen hejtmanek v historii České republiky. Pecková má dlouholeté zkušenosti z komunální politiky a její zvolení symbolizuje rostoucí zastoupení žen ve vedoucích politických funkcích. Další ženou hejtmankou je Jana Mračková Vildumetzová z ANO 2011 v Karlovarském kraji.

Martin Kuba z ODS obhájil post hejtmana Jihočeského kraje s historickým výsledkem a stal se jedním z nejpopulárnějších regionálních politiků v zemi. Jeho osobnost a výsledky v čele kraje z něj činí potenciálního kandidáta na celostátní politické funkce v budoucnu.

Martin Půta ze Starostové pro Liberecký kraj se stal hejtmanem Libereckého kraje potřetí v řadě, čímž potvrdil svou dominantní pozici v regionu. Půta je považován za symbol stability a kontinuity v krajské politice a jeho dlouhodobý úspěch je připisován pragmatickému přístupu a schopnosti realizovat konkrétní projekty.

Jan Grolich z KDU-ČSL obhájil post hejtmana Jihomoravského kraje a potvrdil silnou pozici lidovců na jižní Moravě. Grolich je mladým a dynamickým politikem, který kraj vede moderním managementem a důrazem na ekonomický rozvoj regionu.

Většinu nově zvolených hejtmanů tvoří představitelé hnutí ANO 2011: Kamal Farhan (Plzeňský kraj), Richard Brabec (Ústecký kraj), Petr Koleta (Královéhradecký kraj), Martin Kukla (kraj Vysočina), Ladislav Okleštěk (Olomoucký kraj), Radim Holiš (Zlínský kraj) a Josef Bělica (Moravskoslezský kraj). Tento seznam ilustruje dominantní postavení ANO v krajské politice po volbách 2024.

Zajímavým případem je Martin Netolický ze ČSSD v Pardubickém kraji, který jako jeden z posledních sociálnědemokratických hejtmanů symbolizuje zbytkový vliv strany, která dříve dominovala krajské politice a nyní je na okraji politického spektra.

🔍 Analýza podle politických stran

ANO 2011

Hnutí ANO 2011 dosáhlo historického úspěchu a získalo 292 mandátů ze 675, což představuje 43,3 procenta všech krajských zastupitelů. Ve srovnání s předchozími krajskými volbami v roce 2020, kdy ANO získalo 178 mandátů, jde o nárůst o 64 procent. ANO zvítězilo v deseti ze třinácti krajů a získalo sedm hejtmanských postů, přičemž v dalších třech krajích se stalo součástí vládnoucí koalice.

Úspěch ANO odráží několik faktorů. Efektivní předvolební kampaň zaměřená na kritiku vládních reforem, silná osobnost lídra Andreje Babiše, schopnost mobilizovat voliče v sociálně slabších regionech a praktická orientace na konkrétní lokální problémy. ANO také těžilo z nespokojenosti části voličů s ekonomickou situací a dopadem vládních úsporných opatření.

Geograficky dosáhlo ANO nejlepších výsledků na Moravě a v severních Čechách, tedy v regionech s vyšší nezaměstnaností, nižšími příjmy a větším podílem průmyslové výroby. Naopak slabší výsledky mělo ANO v ekonomicky prosperujících regionech jako Jihočeský kraj nebo Jihomoravský kraj.

Koalice SPOLU

Koalice SPOLU, sdružující ODS, KDU-ČSL a TOP 09, dosáhla smíšených výsledků. Zatímco v některých krajích obhájila silné pozice (Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj), v jiných výrazně ztratila. Celkově koalice získala přibližně 180 mandátů, přičemž většinu z nich zajistila ODS.

Největším úspěchem SPOLU bylo vítězství v Jihomoravském kraji (39,91 %) a především historický výsledek Martina Kuby v Jihočeském kraji (47,51 %). Tento výsledek však byl spíše osobním úspěchem Martina Kuby než celostátním trendem strany.

SPOLU se podařilo udržet pozice v krajích s ekonomicky silnými městy a vyšší vzdělaností obyvatel. Naopak v tradičně průmyslových a periferních regionech koalice zaznamenala výrazné ztráty. Po volbách se v rámci koalice objevily diskuse o budoucnosti společného postupu a některé hlasy volaly po oddělení ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v krajské politice.

STAN (Starostové a nezávislí)

Hnutí Starostové a nezávislí dosáhlo solidních výsledků a potvrdilo svou pozici jako stabilní síla v regionální politice. STAN obhájilo hejtmanský post ve Středočeském kraji a podílí se na vládě v dalších krajích. Celkově získalo přibližně 85 mandátů, přičemž většinou vystupovalo v koalicích s jinými stranami.

Specifickým úspěchem bylo vítězství koalice Starostové pro Liberecký kraj (SLK) v Libereckém kraji, kde Martin Půta obhájil hejtmanský post potřetí v řadě. STAN také úspěšně spolupracovalo s lokálními uskupeními v několika krajích.

Síla STAN spočívá v decentralizované struktuře, kde lokální organizace mají velkou autonomii a mohou flexibilně reagovat na specifické potřeby regionů. Tato strategie se osvědčila především ve středně velkých městech a venkovských oblastech, kde jsou starostové často respektovanými osobnostmi místních komunit.

Česká pirátská strana

Piráti zaznamenali historický debakl. Ze 99 mandátů získaných v roce 2020 klesli na pouhé 3 mandáty v roce 2024, což představuje ztrátu 97 procent zastupitelských křesel. Tento výsledek vedl k okamžité rezignaci předsedy Ivana Bartoše a celého předsednictva strany.

Příčiny debaklu jsou komplexní. Piráti čelili kritice za výkon ve vládě, zejména za problematickou digitalizaci stavebního řízení. Strana také ztratila část svého původního elektorátu, který ji v minulosti volil jako protestní stranu, a nyní přešel k jiným opozičním subjektům. Vnitrostranní konflikty a nejasná komunikace dále oslabily pozici strany.

Po volbách Piráti prošli zásadní reorganizací. Mimořádný celostátní sněm zvolil nové vedení v čele s Zdeňkem Hřibem. Krize vyvrcholila vystoupením Pirátů z vládní koalice po odvolání Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra premiérem Petrem Fialou.

SPD a koaliční partneři

Koalice SPD, Trikolory, PRO a Svobodných získala celkem 55 mandátů a stala se součástí krajských koalic v několika krajích, kde spolupracovala s hnutím ANO. Tato spolupráce byla kontroverzní a vzbudila kritiku vládních stran.

SPD potvrdila svou pozici jako stabilní síla především v regionech s vyšší nezaměstnaností a sociálními problémy. Strana těžila z protestního hlasování voličů nespokojenými s ekonomickou situací. Účast v krajských koalicích poskytla SPD příležitost prokázat schopnost praktické politiky nad rámec opposition rétorik.

Stačilo!

Uskupení Stačilo!, vedené předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou, dosáhlo překvapivého úspěchu a získalo 40 mandátů v jedenácti krajích. Tento výsledek potvrdil, že levicové ideje stále mají významnou podporu mezi částí českých voličů, především v regionech postižených ekonomickou transformací.

Stačilo! představuje reorganizaci české levice po předchozím úpadku KSČM. Formace sdružuje kromě komunistů i další levicové subjekty a snaží se modernizovat svůj image a přilákat mladší voliče. Úspěch v krajských volbách poskytl platformě kredibilitu a pozici pro případné budoucí celostátní volby.

ČSSD (Sociální demokracie)

ČSSD, která v minulosti dominovala krajské politice, získala pouze 15 mandátů, což potvrdilo její dlouhodobý úpadek. Strana však udržela hejtmanský post v Pardubickém kraji, kde Martin Netolický pokračuje ve funkci jako jeden z posledních sociálnědemokratických hejtmanů.

Propad ČSSD odráží dlouhodobou krizi strany, která ztratila většinu svého elektorátu po neúspěšném účastnění ve vládě v letech 2013–2017. Část voličů přešla k hnutí ANO, část k levicovějším subjektům jako Stačilo!. Budoucnost strany zůstává nejistá a diskutuje se o možné fúzi s jinými levicovými subjekty.

💡 Pro laiky

Krajské volby si můžeme představit jako velkou soutěž, ve které obyvatelé každého kraje rozhodují, kdo bude řídit jejich region - tedy starat se o silnice, nemocnice, školy a další důležité věci v kraji. Je to podobné, jako když si ve třídě vybíráte třídního zástupce, jen ve mnohem větším měřítku.

Česká republika má 14 krajů, ale Praha má speciální postavení a volí svoje zastupitele jindy. Proto se v září 2024 volilo jen ve 13 krajích. V každém kraji voliči vybírali mezi různými politickými stranami a hnutími - podobně jako když si vybíráte mezi různými týmy, které mají různé nápady, jak věci zlepšit.

Vítězem voleb se stalo hnutí ANO 2011, které vyhrálo v 10 ze 13 krajů. Je to jako kdybyste hráli fotbalovou ligu a jeden tým by vyhrál většinu zápasů. Po volbách se strany domlouvají, kdo bude hejtman - což je jako kapitán týmu, který kraj řídí. Hejtman má pomocníky (náměstky) a společně tvoří krajskou radu, která rozhoduje o nejdůležitějších věcech.

Důležité je, že jen asi třetina lidí, kteří mohli volit, přišla k volbám. To je jako kdyby ve třídě s 30 žáky přišlo hlasovat jen 10 lidí. To ukazuje, že mnoho lidí si myslí, že krajská politika není tak důležitá, přestože kraje rozhodují o věcech, které ovlivňují každodenní život - třeba o tom, jestli bude ve vašem městě nová nemocnice nebo opravená silnice.

📚 Zdroje