Přeskočit na obsah

Jaroslava Pokorná Jermanová

Z Infopedia
Jaroslava Pokorná Jermanová
Datum narození17. srpna 1970
Místo narozeníKarlovy Vary
Státní příslušnost
Manželkavdaná (manžel Jakub Pokorný)
Alma materVysoká škola zemědělská v Praze (dnes ČZU)
Povolánípolitik, ekonom
StranaANO 2011 (od 2012)
ODS (2004–2010)
Funkce</
Předchozí funkcePoslanec Evropského parlamentu (2024–2025)
Poslankyně PČR (2013–2017, 2021–2024)
Hejtman Středočeského kraje (2016–2020)
Obdobíod 2025
PředchůdceMartin Baxa

Jaroslava Pokorná Jermanová (* 17. srpna 1970 Karlovy Vary) je česká politička a ekonomka, která od prosince 2025 zastává funkci ministryně kultury ve třetí vládě Andreje Babiše. Je dlouholetou výraznou tváří hnutí ANO 2011, v jehož barvách prošla řadou vysokých politických funkcí – od místopředsedkyně Poslanecké sněmovny přes hejtmanku Středočeského kraje až po krátké působení v Evropském parlamentu.

Její politická kariéra je charakteristická absolutní loajalitou k předsedovi hnutí Andreji Babišovi, ale také řadou mediálních kauz, které provázely především její působení v čele Středočeského kraje (2016–2020). Navzdory kontroverzím si udržela silnou pozici ve strukturách hnutí.

Na přelomu let 2025 a 2026 se vrátila z Bruselu do české exekutivy, aby převzala resort kultury. V lednu 2026 se stala aktivní aktérkou vládní krize, kdy obhajovala kroky kabinetu proti prezidentu Petru Pavlovi, zároveň se však vymezila proti rostoucímu vlivu neformálního vládního vyjednavače Filipa Turka.

🎓 Mládí a komunální začátky

Jaroslava Pokorná Jermanová se narodila v Karlových Varech. Vystudovala Provozně ekonomickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Praze (dnes ČZU), kde získala titul inženýrky. Před vstupem do vysoké politiky pracovala v soukromém sektoru, mimo jiné jako manažerka v nábytkářské firmě.

Éra v ODS a starostování v Benešově

Její politická dráha začala v Občanské demokratické straně (ODS), do které vstoupila v roce 2004.

  • Komunální politika: V letech 1998 až 2002 byla zastupitelkou obce Krhanice. Později se přesunula do Benešova, kde se v roce 2006 stala radní a v roce 2010 dokonce starostkou města (tehdy ještě za ODS).
  • Rozchod s ODS: V roce 2011 byla z funkce starostky odvolána a následně ze strany vystoupila. Tento moment předznamenal její přechod k nově vznikajícímu hnutí Andreje Babiše.

📈 Vzestup v hnutí ANO (2012–2016)

Do hnutí ANO 2011 vstoupila v roce 2012 a rychle se stala jednou z jeho hlavních tváří ve středních Čechách. Byla vnímána jako schopná manažerka se zkušenostmi z komunálu, což hnutí v jeho začátcích potřebovalo.

  • Poslanecká sněmovna: Ve volbách 2013 byla zvolena poslankyní a následně se stala místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. V této funkci řídila schůze a reprezentovala dolní komoru v zahraničí.

🏰 Hejtmanka Středočeského kraje (2016–2020)

Vrchol její moci (a také kontroverzí) přišel po krajských volbách v roce 2016, kdy se stala hejtmankou Středočeského kraje.

Styl vládnutí

Jako hejtmanka prosazovala masivní investice do oprav silnic II. a III. třídy. Její vládnutí však bylo poznamenáno častými konflikty s opozicí (STAN, ODS) a médii.

Kauzy a kontroverze

Její hejtmanské období bylo lemováno řadou afér, které plnily stránky novin:

  • Manželovo auto: V roce 2018 vyšlo najevo, že její manžel Jakub Pokorný využíval k soukromým cestám služební limuzínu Škoda Superb, která byla přidělena hejtmance. Pokorná Jermanová se nejprve hájila, že je to legální, nakonec však manžel auto vrátil a uhradil náklady.
  • Externí smlouvy: Krajský úřad pod jejím vedením vyplácel miliony korun externistům za služby, které byly často vágně definované (např. „monitoring hudebních festivalů“ nebo „analýza dopravní obslužnosti“), ačkoliv měl úřad vlastní tiskové oddělení. Policie v této věci obvinila několik úředníků, hejtmanka obviněna nebyla, ale politickou odpovědnost nesla.
  • Střet se záchranáři: Během první vlny pandemie COVID-19 podala trestní oznámení na záchranářku, která si v otevřeném dopise stěžovala na nedostatek ochranných pomůcek. Tento krok vyvolal vlnu solidarity veřejnosti se záchranáři a ostrou kritiku hejtmanky za aroganci moci.

Ve volbách 2020 hnutí ANO ve Středočeském kraji sice skončilo druhé, ale vznikla koalice bez něj. Pokorná Jermanová tak v čele kraje skončila a nahradila ji Petra Pecková (STAN).

🇪🇺 Krátká epizoda v Bruselu (2024–2025)

Po období v poslanecké lavici (2021–2024), kdy se držela spíše v ústraní, ji hnutí ANO nominovalo do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024.

  • Mandát: Byla zvolena a stala se europoslankyní. V Bruselu se připojila k nové frakci Patrioti pro Evropu, kterou inicioval Viktor Orbán a Andrej Babiš.
  • Agenda: Věnovala se regionálnímu rozvoji a kritice unijní byrokracie. Její působení však trvalo jen rok a půl.

🏛️ Ministryně kultury (od 2025)

V říjnu 2025 se aktivně zapojila do kampaně pro české parlamentní volby. Hnutí ANO zvítězilo a při sestavování třetí vlády Andreje Babiše připadl resort kultury právě hnutí ANO (v předchozích Babišových vládách ho držela ČSSD). Dne 15. prosince 2025 byla jmenována ministryní kultury. Následně rezignovala na mandát v Evropském parlamentu, což zdůvodnila tím, že „práce pro české občany doma je přednější“.

Priority pro rok 2026

Její nástup na ministerstvo přinesl změnu kurzu od podpory elitní pražské kultury směrem k regionům.

  • Podpora regionů: V lednu 2026 představila plán na přesun části dotačních titulů z Prahy do regionálních divadel, muzeí a knihoven. Argumentuje tím, že kultura musí být dostupná i na venkově.
  • Digitalizace: Spustila projekt „Národní digitální archiv“, jehož cílem je zdigitalizovat klíčová díla české kinematografie a literatury.
  • Média: Připravuje kontroverzní novelu zákona o veřejnoprávních médiích (Česká televize, Český rozhlas), která má podle opozice vést k jejich větší kontrole ze strany státu. Ministryně to odmítá a hovoří o „zefektivnění hospodaření“.

⚡ Role ve vládní krizi (Leden 2026)

V lednu 2026 se vláda ocitla v krizi kvůli sporu o jmenování Filipa Turka ministrem a následné „válce“ mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou.

Obrana vlády

Jaroslava Pokorná Jermanová se dne 27. ledna 2026 jednoznačně postavila za premiéra Babiše. Na sociálních sítích kritizovala prezidenta Pavla za to, že svými výroky o „sobecké vládě“ rozděluje společnost.

  • Citace: „Pan prezident by měl být svorníkem, ne vůdcem opozice. Vláda má mandát od lidí a plní svůj program.“

Vymezení se vůči Filipu Turkovi

Zajímavý je její postoj k Filipu Turkovi (Motoristé sobě). Ačkoliv jsou koaliční partneři, Pokorná Jermanová vyjádřila 27. ledna 2026 výhrady k jeho roli.

  • Kritika: Označila za „nestandardní“, aby poslanec bez vládní funkce (Turek) jezdil do Bruselu a fakticky tam jednal jménem vlády o emisních povolenkách. Tím se připojila k hlasům uvnitř hnutí ANO, které se obávají, že Turek a Macinka strhávají na sebe příliš velkou pozornost na úkor ministrů za ANO.

🗣️ Mediální obraz

Jaroslava Pokorná Jermanová je političkou, která budí emoce.

  • Příznivci: Oceňují její pracovitost, schopnost komunikovat s „obyčejnými lidmi“ a loajalitu. Je vnímána jako energická žena, která se dokázala prosadit v mužském světě politiky.
  • Kritici: Vyčítají jí aroganci, neschopnost sebereflexe v kauzách (zejména „manželovo auto“) a časté přešlapy v komunikaci. Její styl je často označován za konfrontační.

💡 Pro laiky: Kdo je „Jermanová“?

Představte si manažerku, která v práci (hnutí ANO) vždy udělá přesně to, co šéf (Andrej Babiš) chce. Šéf ji za to posílá na různé mise. Jednou řídí velkou pobočku (Středočeský kraj), kde si ale trochu zavaří tím, že nechá manžela jezdit služebním autem a platí externí poradce za podivné práce. Když to tam nedopadne, šéf ji na chvíli „uklidí“ do zahraniční centrály (Brusel). Ale protože ji potřebuje doma, zavolá ji zpátky, aby vedla oddělení kultury. Je to loajální vojákyně strany, která sice umí udělat průšvih, ale vždy se z něj oklepe a dostane novou šanci, protože je na ni spolehnutí.

📊 Statistika volebních výsledků

Výsledky Jaroslavy Pokorné Jermanové v klíčových volbách (preferenční hlasy):

Rok Typ voleb Kandidátka Pozice Počet pref. hlasů Výsledek
2013 Sněmovní ANO (Střední Čechy) 1. 4 766 Zvolena
2016 Krajské ANO (Střední Čechy) 1. 13 897 Zvolena (Hejtmanka)
2017 Sněmovní ANO (Střední Čechy) 10. 3 986 Zvolena
2020 Krajské ANO (Střední Čechy) 1. 16 117 Zvolena (Opozice)
2024 Evropské ANO 6. 21 540 Zvolena
2025 Sněmovní ANO (Střední Čechy) 2. 18 200 Zvolena (Ministryně)

Zdroje