Vladimir Petrov (hokejista)

Vladimir Petrov
Celé jméno	Vladimir Vladimirovič Petrov
Datum narození	30. června 1947
Místo narození	Krasnogorsk, RSFSR
Datum úmrtí	28. února 2017
Místo úmrtí	Moskva, Rusko
Státní příslušnost	(do 1991); (od 1991)
Povolání	hokejista, hokejový trenér, sportovní funkcionář
Aktivní od	1965
Aktivní do	1983

Vladimir Vladimirovič Petrov (rusky Владимир Владимирович Петров) byl sovětský a ruský reprezentant v ledním hokeji, který celou svou profesionální sportovní dráhu absolvoval na pozici středního útočníka (centra). Z hlediska historických statistik IIHF i sovětské nejvyšší soutěže představuje jednoho z nejproduktivnějších a nejúspěšnějších hráčů světové hokejové historie. Společně s křídelními útočníky Borisem Michajlovem a Valerijem Charlamovem vytvořil legendární první útočnou formaci armádního klubu CSKA Moskva a sovětského národního týmu, která dominovala mezinárodnímu hokeji v průběhu sedmdesátých let 20. století.

Jeho klubová kariéra se dělí na počáteční období v klubu Křídla Sovětů Moskva, čtrnáctiletou dominanci v armádním celku CSKA Moskva a závěrečné působení v armádním klubu SKA Leningrad. Během své kariéry získal jedenáct titulů mistra Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Na mezinárodní scéně reprezentoval sovětský národní tým v letech 1968 až 1981. Získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili ze zimních olympijských her a vybojoval devět titulů mistra světa. Zásadním způsobem participoval na historické Sérii století (Summit Series) v letech 1972 a 1974 proti profesionálům z NHL a WHA.

Po ukončení aktivní hráčské kariéry v roce 1983 přešel do funkcionářského prostředí. Na počátku devadesátých let 20. století zastával funkci prvního prezidenta nově ustavené Ruské federace ledního hokeje. V roce 2006 byl za své celoživotní sportovní zásluhy oficiálně uveden do Síně slávy Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF).

👤 Životopis a raná léta

Vladimir Petrov se narodil 30. června 1947 ve městě Krasnogorsk, ležícím v bezprostřední blízkosti Moskvy v tehdejší Ruské sovětské federativní socialistické republice. Pocházel z dělnické rodiny, oba jeho rodiče byli dlouholetými zaměstnanci Krasnogorského mechanického závodu (KMZ), podniku specializujícího se na výrobu optických přístrojů a vojenské techniky.

Většina sportovních aktivit v poválečném Krasnogorsku byla organizována podnikovým sportovním klubem Zenit Krasnogorsk. Petrov se od raného dětství věnoval bandy hokeji (ruskému hokeji hranému s míčkem na velkém ledovém hřišti), který byl v regionu tradičnější než kanadský lední hokej. K přechodu na lední hokej s pukem došlo u Petrova až ve věku čtrnácti let. Vzhledem ke svému fyzickému fondu a výborným bruslařským návykům z bandy hokeje byl brzy zařazen do mládežnického systému moskevského klubu Křídla Sovětů Moskva (Krylja Sovětov), který úzce spolupracoval s leteckým průmyslem. Zde prošel dorosteneckými kategoriemi pod vedením trenérů, kteří korigovali jeho původně individuální pojetí hry směrem k týmové kombinaci.

💼 Klubová kariéra v sovětské lize

Křídla Sovětů Moskva (1965–1967)

V nejvyšší sovětské soutěži (Vysšaja liga) debutoval Vladimir Petrov v sezóně 1965/1966 v dresu klubu Křídla Sovětů Moskva. Tým v tomto období vedl legendární trenér Vladimir Jegorov. Osmnáctiletý Petrov odehrál ve své nováčkovské sezóně celkem 21 utkání a zaznamenal první 2 branky. V klubu působil po boku zkušenějších hráčů, kteří mu poskytli prostor k adaptaci na fyzicky náročný styl tehdejšího sovětského ligového hokeje.

Ve své druhé sezóně (1966/1967) již nastoupil ke 42 utkáním a vstřelil 15 branek. Jeho výkony na pozici středního útočníka – především dominance na vhazování, fyzická odolnost v předbrankovém prostoru a tvrdá střela příklepem – neunikly pozornosti centrálního armádního velení.

CSKA Moskva a vznik legendární formace (1967–1981)

Na jaře roku 1967 obdržel Vladimir Petrov povolávací rozkaz k výkonu základní vojenské služby, což v praxi sovětského sportu znamenalo administrativní přesun do elitního armádního klubu CSKA Moskva. Hlavní trenér Anatolij Tarasov v této době budoval novou generaci, která měla nahradit stárnoucí formaci Konstantin Loktěv – Alexandr Almetov – Veniamin Alexandrov.

Tarasov zpočátku experimentoval se složením útočných formací. Zpočátku byl Petrov nasazován s Veniaminem Alexandrovem, ale během sezóny 1968/1969 došlo k historickému formování útoku ve složení Boris Michajlov (pravé křídlo) – Vladimir Petrov (centr) – Valerij Charlamov (levé křídlo). Tato trojice se stala nejproduktivnější útočnou řadou v historii sovětského ledního hokeje. Rozdělení rolí bylo striktní: Michajlov plnil roli defenzivního křídla a hráče pro hru na brankovišti, Charlamov vynikal extrémní rychlostí a technikou vedení puku a Petrov působil jako mozek celé formace. Jako centr zajišťoval defenzivní návraty, organizoval zakládání útoků a představoval hlavního střelce z prostoru kruhů, k čemuž využíval svou proslulou střelu zápěstím.

S klubem CSKA Moskva získal Petrov celkem jedenáct titulů mistra Sovětského svazu v sezónách 1967/1968, 1969/1970, 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973, 1974/1975, 1976/1977, 1977/1978, 1978/1979, 1979/1980 a 1980/1981. Třikrát se stal absolutním vítězem kanadského bodování sovětské nejvyšší soutěže (1973, 1975, 1978). K ligovým triumfům přidal i pět vítězství v Poháru SSSR (1968, 1969, 1973, 1977, 1979) a devět vítězství v Poháru evropských mistrů.

SKA Leningrad (1981–1983)

Po tragické autonehodě Valerije Charlamova v srpnu 1981 a probíhající generační obměně v kádru CSKA, kterou razantně prosazoval nový hlavní trenér Viktor Tichonov, se čtyřiatřicetiletý Petrov rozhodl armádní velkoklub opustit. Následoval administrativní přesun do dalšího armádního celku, SKA Leningrad. V tomto klubu působil od sezóny 1981/1982 v roli hrajícího mentora. Mužstvo v té době vedl jako hlavní trenér jeho dlouholetý spoluhráč Boris Michajlov. Petrov v Leningradu odehrál dvě kompletní sezóny, během kterých zasáhl do 81 utkání a zaznamenal 48 kanadských bodů. Po skončení ročníku 1982/1983 oficiálně ukončil aktivní hráčskou kariéru.

🌍 Reprezentační kariéra

Na mezinárodní scéně reprezentoval Vladimir Petrov SSSR ve 281 oficiálních mezistátních utkáních, ve kterých nastřílel 189 branek. Působil jako klíčový centr národního týmu ve třech odlišných dekádách.

Mistrovství světa a historický rekord

Na Mistrovství světa startoval celkem jedenáctkrát. Jeho sbírka obsahuje devět zlatých medailí (1969, 1970, 1971, 1973, 1974, 1975, 1978, 1979, 1981), jednu stříbrnou medaili z turnaje v Československu (1972) a jednu bronzovou medaili z Rakouska (1977).

Z historického hlediska IIHF je absolutním vrcholem jeho mezinárodní kariéry Mistrovství světa 1973 konané v domácím prostředí v Moskvě. Petrov na tomto turnaji dominoval způsobem, který do roku 2026 nebyl žádným hráčem překonán. V 10 odehraných utkáních zaznamenal rekordních 34 kanadských bodů za 18 vstřelených branek a 16 asistencí. Titul nejproduktivnějšího hráče mistrovství světa (vítěze kanadského bodování) následně obhájil a získal celkem čtyřikrát (1973, 1975, 1977, 1979). Čtyřikrát byl také akreditovanými novináři nominován do oficiálního All-Star týmu světových šampionátů (1973, 1975, 1977, 1979).

Zimní olympijské hry

V rámci olympijských turnajů reprezentoval Sovětský svaz třikrát. Na Zimních olympijských hrách v Sapporu (1972) i na ZOH v Innsbrucku (1976) získal s týmem zlaté medaile. Poslední olympijská účast na ZOH v Lake Placid (1980) přinesla zisk stříbrné medaile. Sovětský tým v rozhodující fázích turnaje překvapivě podlehl americkému výběru v utkání známém jako Zázrak na ledě (Miracle on Ice) poměrem 3:4. Petrov se účastnil tohoto historického utkání v pozici elitního centra první útočné formace, avšak nedokázal zabránit šokující porážce, která vedla k následné reorganizaci národního kádru.

Série století a Kanadský pohár

Zásadním momentem mezinárodního ledního hokeje byla Série století (Summit Series) v roce 1972. Osmidílné měření sil mezi výběrem SSSR a profesionály z NHL reprezentujícími Kanadu přineslo historicky první přímou konfrontaci obou hokejových škol. Petrov nastoupil do všech osmi utkání, ve kterých zaznamenal 3 branky a 4 asistence. Jeho fyzické parametry (výška 183 cm, váha 89 kg) a schopnost vyhrávat vhazování proti Philu Espositovi z Boston Bruins byly pro sovětský tým klíčové.

V roce 1974 se Petrov zúčastnil druhé Série století (Summit Series 1974), tentokrát proti kanadským profesionálům působícím v konkurenční lize WHA. V této sérii odehrál sedm utkání se ziskem jedné branky a šesti asistencí, přičemž Sovětský svaz tentokrát celou sérii vyhrál.

Rovněž reprezentoval svou zemi na prvním ročníku Kanadského poháru (Canada Cup) v roce 1976. Na tomto turnaji, kde SSSR obsadil konečné třetí místo a nepoužil nejkvalitnější možný výběr, plnil Petrov defenzivnější taktickou roli.

🎓 Funkcionářská a trenérská dráha

Po ukončení sportovní kariéry zůstal Vladimir Petrov v armádních a sportovních strukturách. V průběhu osmdesátých let působil jako sportovní instruktor a trenér u armádních klubů ve skupině sovětských vojsk dislokovaných mimo hlavní centra, mimo jiné u celku SKA MVO Kalinin.

Zásadní posun v jeho funkcionářské kariéře nastal po geopolitickém rozpadu Sovětského svazu. Dne 22. května 1992 byl na ustavujícím sjezdu zvolen historicky prvním prezidentem nově vzniklé Ruské federace ledního hokeje (FHR). Jeho funkční období probíhalo v extrémně složité ekonomické situaci. Petrov se dostal do hlubokého kompetenčního a koncepčního sporu s vedením nově zakládané Mezinárodní hokejové ligy (MHL), která sdružovala elitní ruské kluby a požadovala odtržení ligové soutěže od diktátu federace. Tyto spory vyvrcholily v dubnu 1994, kdy byl Petrov z pozice prezidenta FHR odvolán a nahrazen Valentinem Syčem.

Po odchodu z prezidentského křesla FHR přijal manažerské nabídky od elitních ruských klubů. V letech 1998 až 1999 zastával post generálního manažera v klubu Spartak Moskva. Následně se vrátil do svého mateřského klubu a mezi lety 1999 a 2000 působil jako generální manažer a asistent prezidenta v CSKA Moskva. Později manažersky působil i v klubu SKA Petrohrad. Od počátku nového tisíciletí pracoval jako filmový producent sportovních dokumentů a byl členem výkonného výboru FHR.

Vladimir Petrov zemřel dne 28. února 2017 v jedné z moskevských nemocnic ve věku 69 let. Příčinou úmrtí bylo onkologické onemocnění. Za účasti nejvyšších státních a sportovních představitelů byl s plnými vojenskými poctami pohřben na Federálním vojenském pamětním hřbitově v Mytišči, vyhrazeném pro národní hrdiny a elitní představitele ozbrojených sil.

📈 Statistiky

Klubové statistiky (Vysšaja liga)

Následující tabulka obsahuje absolutně kompletní výpis všech odehraných sezón Vladimira Petrova v nejvyšší sovětské lize. Historické záznamy u méně významných statistik (přesný počet trestných minut a asistencí v prvních dvou ročnících za Křídla Sovětů) nebyly sovětskou tiskovou agenturou plošně archivovány, a jsou tak textově definovány jako nedostupné. Z historického pohledu nechybí žádná sezóna.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1965/66	Křídla Sovětů Moskva	Vysšaja liga	21	2	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1966/67	Křídla Sovětů Moskva	Vysšaja liga	42	15	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1967/68	CSKA Moskva	Vysšaja liga	38	21	19	40	35
1968/69	CSKA Moskva	Vysšaja liga	39	27	18	45	28
1969/70	CSKA Moskva	Vysšaja liga	43	51	21	72	38
1970/71	CSKA Moskva	Vysšaja liga	37	16	16	32	30
1971/72	CSKA Moskva	Vysšaja liga	32	21	16	37	30
1972/73	CSKA Moskva	Vysšaja liga	30	27	22	49	28
1973/74	CSKA Moskva	Vysšaja liga	28	14	14	28	34
1974/75	CSKA Moskva	Vysšaja liga	34	27	26	53	58
1975/76	CSKA Moskva	Vysšaja liga	34	22	22	44	46
1976/77	CSKA Moskva	Vysšaja liga	35	26	36	62	57
1977/78	CSKA Moskva	Vysšaja liga	31	28	28	56	41
1978/79	CSKA Moskva	Vysšaja liga	43	26	37	63	54
1979/80	CSKA Moskva	Vysšaja liga	32	21	20	41	28
1980/81	CSKA Moskva	Vysšaja liga	40	19	24	43	42
1981/82	SKA Leningrad	Vysšaja liga	38	4	11	15	39
1982/83	SKA Leningrad	Vysšaja liga	43	14	19	33	36

(Celková bilance Vladimira Petrova v nejvyšší sovětské lize činí 640 odehraných utkání, 381 vstřelených branek a celkem minimálně 713 kanadských bodů).*

Reprezentační statistiky

Kompletní výpis účastí Vladimira Petrova na hlavních mezinárodních turnajích pořádaných organizací IIHF a v sériích proti severoamerickým profesionálním výběrům.

Rok	Tým	Událost	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Konečné umístění
1969	SSSR	MS 1969	10	6	2	8	16	1. místo (Zlato)
1970	SSSR	MS 1970	10	5	3	8	8	1. místo (Zlato)
1971	SSSR	MS 1971	9	8	3	11	2	1. místo (Zlato)
1972	SSSR	ZOH 1972	4	3	3	6	0	1. místo (Zlato)
1972	SSSR	MS 1972	10	0	5	5	16	2. místo (Stříbro)
1972	SSSR	Série století 1972	8	3	4	7	10	2. místo v sérii
1973	SSSR	MS 1973	10	18	16	34	12	1. místo (Zlato)
1974	SSSR	MS 1974	10	11	8	19	14	1. místo (Zlato)
1974	SSSR	Série století 1974	7	1	6	7	4	1. místo v sérii
1975	SSSR	MS 1975	10	6	12	18	2	1. místo (Zlato)
1976	SSSR	ZOH 1976	6	6	3	9	6	1. místo (Zlato)
1976	SSSR	Kanadský pohár 1976	2	0	2	2	0	3. místo (Bronz)
1977	SSSR	MS 1977	10	7	14	21	8	3. místo (Bronz)
1978	SSSR	MS 1978	8	3	0	3	8	1. místo (Zlato)
1979	SSSR	MS 1979	8	7	8	15	10	1. místo (Zlato)
1980	SSSR	ZOH 1980	7	4	2	6	6	2. místo (Stříbro)
1981	SSSR	MS 1981	8	4	6	10	6	1. místo (Zlato)

(Celkem na mistrovstvích světa odehrál 102 utkání a zaznamenal 154 kanadských bodů, na olympijských hrách 17 utkání s 21 body).*

Zdroje