Přeskočit na obsah

Mistrovství světa v ledním hokeji 1970

Z Infopedia
Mistrovství světa v ledním hokeji 1970
MístoStockholm
TypMezinárodní sportovní turnaj
PředchozíMistrovství světa v ledním hokeji 1969
NásledujícíMistrovství světa v ledním hokeji 1971

Mistrovství světa v ledním hokeji 1970 představovalo 37. ročník mistrovství světa a současně 48. ročník mistrovství Evropy v ledním hokeji. Turnaj nejvyšší kategorie (Skupina A) se uskutečnil v termínu od 14. března do 30. března 1970 ve švédském městě Stockholm. Titul mistrů světa obhájila reprezentace Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), pro niž to byla osmá zlatá medaile v nepřerušené řadě (od roku 1963) a celkově desátý titul v historii. Na druhém místě se umístil domácí výběr Švédska a bronzovou medaili vybojovalo mužstvo Československa.

Ročník 1970 se zapsal do dějin sportovní diplomacie jako počátek rozsáhlého kanadského bojkotu mezinárodních soutěží. Původně mělo turnaj organizovat kanadské město Montreal ve spolupráci s městem Winnipeg. V důsledku sporu s Mezinárodní federací ledního hokeje (IIHF) a Mezinárodním olympijským výborem (MOV) ohledně definice amatérského statusu hráčů a zákazu startu profesionálů z nižších severoamerických soutěží se Kanada pořadatelství vzdala a z mezinárodního hokeje na následujících sedm let zcela odstoupila. Pořadatelství Skupiny A tak narychlo převzalo Švédsko, které hostilo šampionát druhý rok po sobě.

Nižší výkonnostní divize, Skupina B a Skupina C, byly v roce 1970 alokovány na území Rumunska. Zápasy Skupiny B hostila Bukurešť, zatímco utkání Skupiny C se odehrála ve městě Galați. Vítězem Skupiny B se staly Spojené státy americké (USA), jež si tím zajistily postup do elitní divize pro rok 1971.

📅 Pozadí a kanadský bojkot

Klíčovým aspektem mistrovství světa v roce 1970 byla politicko-sportovní krize. Kanadská amatérská hokejová asociace (CAHA) a organizace Hockey Canada dlouhodobě poukazovaly na asymetrii v pravidlech. Zatímco týmy z východního bloku nasazovaly hráče s formálním statusem amatérů (například vojáky, studenty či zaměstnance státních podniků), kteří však celoročně trénovali na profesionální úrovni, Kanada nemohla využít hráče z NHL ani z nižších profesionálních lig.

Na kongresu IIHF v létě 1969 v Crans-Montaně prosadila kanadská delegace kompromisní dohodu, která jí povolovala zařadit na soupisku pro turnaj v roce 1970 maximálně devět profesionálních hráčů z nižších soutěží (nikoliv z NHL). Tento ústupek vyvolal ostrou reakci prezidenta MOV Averyho Brundageho, jenž striktně prosazoval čistý amatérismus. Brundage pohrozil prezidentovi IIHF, Britovi Johnu Ahearnovi, že pokud na mistrovství světa nastoupí jediný profesionál, lední hokej bude okamžitě vyřazen z programu Zimních olympijských her.

Pod tlakem MOV svolal Ahearne v lednu 1970 mimořádné zasedání IIHF do Ženevy, kde byla původní dohoda s Kanadou zrušena. Kanadský ministr zdravotnictví a sportu John Munro následně 4. ledna 1970 oficiálně oznámil, že Kanada odstupuje od organizace šampionátů v Montrealu a Winnipegu a stahuje svůj národní tým ze všech mezinárodních soutěží pořádaných pod hlavičkou IIHF. Toto rozhodnutí izolovalo severoamerický hokej od evropského až do reformy pravidel v roce 1976. Z uvolněného kanadského místa ve Skupině A profitovalo Polsko, které původně sestoupilo na šampionátu v roce 1969, ale administrativním rozhodnutím bylo v elitní skupině ponecháno.

🏟 Infrastruktura a místo konání

Po kanadském odstoupení převzalo krizové pořadatelství Švédsko. Veškerá utkání elitní Skupiny A se uskutečnila v hale Johanneshovs Isstadion (dnes známá pod názvem Hovet) ve stockholmské čtvrti Johanneshov. Hala byla původně otevřena v roce 1955 jako otevřené kluziště, přičemž střešní konstrukce byla dokončena v roce 1962.

Kapacita arény během turnaje v roce 1970 dosahovala přibližně 8 000 diváků. Ledová plocha disponovala evropskými rozměry 60 × 30 metrů. Šlo o prověřenou infrastrukturu, jelikož hala hostila již předchozí mistrovství světa v roce 1969 a mistrovství světa v roce 1963. Centralizace turnaje do jediné haly si vyžádala intenzivní harmonogram úpravy ledové plochy, neboť turnaj sestával z 30 utkání odehraných v rozmezí 17 dnů.

📊 Účastníci turnaje

Do struktur mistrovství světa v roce 1970 zasáhlo celkem 21 národních reprezentací. Rozdělení do výkonnostních skupin (A, B, C) bylo provedeno na základě výsledků ze šampionátu v roce 1969 s ohledem na administrativní posun Polska způsobený absencí Kanady.

Skupina A (elitní divize, Stockholm):

Skupina B (Bukurešť, Rumunsko):

Skupina C (Galați, Rumunsko):

⚔️ Průběh a systém turnaje Skupiny A

Systém Skupiny A vycházel z modelu zavedeného v předchozím roce (1969), kdy byl počet účastníků elitní divize snížen z osmi na šest týmů. Tento formát zajišťoval vyšší koncentraci kvality a minimalizoval počet zápasů s dvouciferným brankovým rozdílem. Hrálo se systémem každý s každým dvoukolově (double round-robin). Každý tým tak odehrál deset utkání (dva zápasy s každým soupeřem). Bodový zisk činil 2 body za vítězství, 1 bod za remízu a 0 bodů za porážku. Tým na posledním, šestém místě automaticky sestupoval do Skupiny B pro následující rok.

Turnaj probíhal za absolutní dominance Sovětského svazu, vedeného trenérským duem Arkadij Černyšev a Anatolij Tarasov. Sovětský tým ztratil v deseti zápasech pouze dva body, a to po porážce 2:4 v prvním vzájemném utkání s domácím Švédskem. V odvetném utkání však Sověti Švédy porazili 3:1, čímž si zajistili konečné prvenství.

Československý tým pod vedením trenérů Jaroslava Pitnera a Vladimíra Kostky nenavázal na extrémně vypjaté a vítězné zápasy proti SSSR z roku 1969. V obou utkáních se Sovětským svazem v roce 1970 utrpěl porážku (1:3 a 1:5). Ztráta bodů v odvetném utkání s Finskem (porážka 3:5) a se Švédskem (remíza 2:2, prohra 4:5) znamenala konečné třetí místo a zisk bronzových medailí. Poslední příčku tabulky obsadilo s jedním bodem Polsko, které sestoupilo do Skupiny B.

📈 Statistiky a data (Základní skupina A)

Následující tabulka obsahuje kompletní statistické výsledky elitní Skupiny A po odehrání všech třiceti utkání.

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body
1. SSSR 10 9 0 1 68:11 18
2. Švédsko 10 7 1 2 53:21 15
3. Československo 10 5 1 4 47:30 11
4. Finsko 10 5 0 5 31:40 10
5. NDR 10 2 1 7 20:50 5
6. Polsko 10 0 1 9 11:78 1

📈 Statistiky a data (Zápasy reprezentace Československa)

Kompletní výčet všech deseti zápasů československého týmu na turnaji s přesnými výsledky, v chronologickém pořadí:

📈 Statistiky a data (Skupina B a C)

Kompletní konečné pořadí nižších divizí, které se odehrály v Rumunsku. Turnaje se hrály systémem každý s každým jednokolově.

Skupina B (Bukurešť, 24. února – 5. března 1970)

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body Status pro rok 1971
1. USA 7 7 0 0 70:11 14 Postup do Skupiny A
2. SRN 7 6 0 1 34:13 12 Setrvání ve Skupině B
3. Norsko 7 3 2 2 26:28 8 Setrvání ve Skupině B
4. Jugoslávie 7 3 1 3 30:23 7 Setrvání ve Skupině B
5. Japonsko 7 2 1 4 31:34 5 Setrvání ve Skupině B
6. Švýcarsko 7 2 0 5 22:31 4 Setrvání ve Skupině B
7. Rumunsko 7 2 0 5 21:38 4 Sestup do Skupiny C
8. Bulharsko 7 1 0 6 11:67 2 Sestup do Skupiny C
  • (Poznámka: Při rovnosti bodů mezi Japonskem a Švýcarskem a mezi Rumunskem a Švýcarskem rozhodovaly vzájemné zápasy.)*

Skupina C (Galați, 13. února – 22. února 1970)

Pořadí Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Skóre Body Status pro rok 1971
1. Rakousko 6 5 1 0 37:12 11 Postup do Skupiny B
2. Itálie 6 4 1 1 27:14 9 Postup do Skupiny B
3. Francie 6 4 0 2 29:15 8 Setrvání ve Skupině C
4. Maďarsko 6 3 0 3 38:23 6 Setrvání ve Skupině C
5. Dánsko 6 1 1 4 20:22 3 Setrvání ve Skupině C
6. Nizozemsko 6 1 1 4 16:35 3 Setrvání ve Skupině C
7. Belgie 6 1 0 5 9:55 2 Setrvání ve Skupině C

🏆 Individuální ocenění a statistiky hráčů

Ředitelství turnaje (Directorate Awards) udělilo po skončení soutěže tradiční ceny pro nejlepší hráče na jednotlivých pozicích. Výběr reflektoval rozložení sil mezi medailisty:

Novináři akreditovaní na šampionátu vybrali All-Star tým turnaje (Tým hvězd):

Nejproduktivnějším hráčem celého turnaje a vítězem kanadského bodování se stal sovětský útočník Alexandr Malcev, který v 10 odehraných zápasech zaznamenal 21 bodů za 15 vstřelených branek a 6 asistencí. Na druhém místě se umístil Václav Nedomanský (10 branek, 7 asistencí, 17 bodů) a třetí skončil Anatolij Firsov (6 branek, 10 asistencí, 16 bodů).

👤 Mistrovská soupiska Sovětského svazu

Vítězný tým SSSR se opíral o propracovaný systém centrální přípravy, kterému dominovali hráči moskevských klubů CSKA, Dynama a Spartaku. Následuje kompletní složení týmu mistrů světa pro rok 1970:

Z tehdejší nominace je patrný nástup nové generace – dvacetiletý debutant Vladislav Treťjak odchytal část turnaje, ačkoliv pozici brankářské jedničky ještě hájil zkušenější Viktor Konovalenko.

🌍 Mezinárodní a politický kontext

Rok 1970 znamenal utvrzení mocenského rozložení v mezinárodním hokeji během studené války. Východní blok potvrdil svou naprostou dominanci, když získal první i třetí místo. Kanadský bojkot, který na tomto šampionátu fyzicky započal, měl dalekosáhlé geopolitické důsledky. Lední hokej ztratil na mezinárodní úrovni možnost přímé konfrontace evropské reprezentační špičky se severoamerickým profesionálním systémem (s výjimkou ojedinělých exhibic a pozdější Série století v roce 1972). Mistrovství světa pod hlavičkou IIHF se v letech 1970 až 1976 stalo de facto exkluzivní záležitostí amatérských a státně-amatérských systémů, což uměle snížilo globální prestiž turnaje v očích kanadské veřejnosti a prohloubilo rozkol mezi organizací NHL a zbytkem světa.

💡 Pro laiky

Představte si, že vymyslíte novou hru, jste v ní absolutně nejlepší na světě, ale organizace, která pořádá mistrovství světa, vám zakáže na turnaj poslat své nejlepší hráče. Tento zákaz zdůvodní tím, že vaši hráči si hrou vydělávají peníze (jsou profesionálové), a turnaj je určen pouze pro amatéry (ty, kteří hrají hru po práci). Vy se ale bráníte, že státy ze sovětského bloku sice mají své hráče zaměstnané jako vojáky nebo dělníky v továrnách, ale tito lidé ve skutečnosti celý rok jen trénují a do práce nechodí – jsou to takzvaní "státní amatéři".

Přesně taková byla situace před šampionátem v roce 1970. Organizátoři mezinárodního hokeje a olympijského výboru tvrdošíjně trvali na papírovém amatérismu. Kanadě zpočátku slíbili kompromis, ale pod hrozbou vyloučení hokeje z olympijských her tento slib na poslední chvíli zrušili. Výsledkem byl obrovský diplomatický skandál. Kanada zrušila pořadatelství turnaje a naštvaně odešla z mezinárodního hokeje na dlouhých sedm let. Turnaj tak museloarychle zachraňovat Švédsko a zlaté medaile získali opět Sověti, kteří díky absenci Kanady neměli ve světě relevantní konkurenci s výjimkou Švédska a Československa.

Zdroje