Valerij Vasiljev
| Valerij Vasiljev | |
|---|---|
| Celé jméno | Valerij Ivanovič Vasiljev |
| Datum narození | 3. srpna 1949 |
| Místo narození | Volchovo, Novgorodská oblast, Sovětský svaz |
| Datum úmrtí | 19. dubna 2012 |
| Místo úmrtí | Moskva, Rusko |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | lední hokejista, hokejový funkcionář |
| Aktivní roky | 1967–1991 |
Valerij Vasiljev (celým jménem Valerij Ivanovič Vasiljev, rusky Валерий Иванович Васильев; 3. srpna 1949 Volchovo – 19. dubna 2012 Moskva) byl sovětský a ruský lední hokejista, reprezentant Sovětského svazu a mnohonásobný medailista z vrcholných světových turnajů. Během své aktivní kariéry nastupoval výhradně na pozici obránce a v rámci sovětské hokejové školy patřil k nejvýraznějším představitelům fyzického, silového a defenzivního pojetí hry.
Celou svou vrcholovou kariéru na domácí scéně spojil s jediným klubem, HK Dynamo Moskva, v jehož dresu odehrál 17 po sobě jdoucích sezón a vytvořil tehdejší absolutní rekord v počtu odehraných ligových utkání (619 zápasů). V reprezentačním dresu národního týmu získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili ze Zimních olympijských her a celkem osmkrát vybojoval titul mistra světa. Byl aktivním účastníkem historických konfrontací se severoamerickými profesionály v rámci obou Sérií století a dvakrát startoval na turnaji Kanadský pohár. V letech 1981 a 1982 zastával funkci kapitána sovětské reprezentace. Za své sportovní zásluhy byl v roce 1998 slavnostně uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF).
👤 Mládí a sportovní začátky
Valerij Vasiljev se narodil 3. srpna 1949 ve vesnici Volchovo, která se nachází v Novgorodské oblasti na západě tehdejšího Sovětského svazu. Ještě v jeho předškolním věku se celá rodina přestěhovala do velkého průmyslového centra Gorkij (dnešní Nižnij Novgorod). V tomto městě začal docházet na organizované hokejové tréninky a byl začleněn do mládežnické akademie místního předního klubu Torpedo Gorkij.
Již v žákovských a dorosteneckých kategoriích se fyzicky odlišoval od svých vrstevníků. Jeho nadprůměrná tělesná stavba a síla předurčily jeho zařazení na pozici obránce. Během juniorských turnajů prokazoval schopnost efektivně odstavovat protihráče od kotouče, což neuniklo pozornosti skautů z elitních moskevských klubů. V létě roku 1967, těsně po dosažení plnoletosti, obdržel nabídku od celku HK Dynamo Moskva. Tuto nabídku přijal a před zahájením sezóny 1967/1968 se trvale přesunul do hlavního města.
💼 Klubová kariéra v Dynamu Moskva
Klub HK Dynamo Moskva byl z hlediska sovětského byrokratického zřízení sportovní organizací spadající pod ministerstvo vnitra a tajnou službu KGB. Hráči Dynama byli formálně vedeni jako příslušníci bezpečnostních složek či pohraniční stráže. Vasiljev debutoval v nejvyšší sovětské lize, zvané Vysšaja liga, na podzim roku 1967 ve věku 18 let.
V kádru moskevského Dynama setrval celých sedmnáct sezón. Tento fakt představuje v kontextu sovětského hokeje neobvyklý jev, neboť nejlepší ligoví hráči byli pravidelně nuceni k přestupům do ústředního armádního klubu CSKA Moskva prostřednictvím povolávacích rozkazů k výkonu základní vojenské služby. Vasiljev přestup do CSKA opakovaně zablokoval a zachoval loajalitu Dynamu.
Během svého působení ve Vysšaje lize nastoupil k 619 utkáním. V době, kdy v roce 1984 ukončil působení na nejvyšší úrovni, znamenalo toto číslo absolutní ligový rekord v počtu odehraných zápasů. Ze své pozice defenzivního beka zaznamenal celkem 71 vstřelených branek a 115 asistencí (186 kanadských bodů). Vzhledem k tvrdosti své hry nasbíral celkem 485 trestných minut, což jej řadilo mezi nejčastěji trestané hráče v historii soutěže.
Sportovní dominance armádního celku CSKA Moskva v 70. a na začátku 80. let způsobila, že Vasiljev s Dynamem nikdy nevybojoval titul mistra Sovětského svazu. Dynamo se pravidelně umisťovalo na konečném druhém nebo třetím místě ligové tabulky. V týmu úzce spolupracoval s elitním útočníkem Alexandrem Malcevem. Částečnou kompenzací ligových neúspěchů byl zisk Poháru SSSR, který Dynamo s Vasiljevem v sestavě vyhrálo v letech 1972 a 1976. Klub se rovněž zúčastnil několika mezinárodních turné, během nichž Vasiljev čelil týmům ze severoamerické NHL v rámci klubových Super Series.
✈️ Závěr kariéry a zahraniční angažmá
Před zahájením sezóny 1984/1985 se tehdy pětatřicetiletý Vasiljev rozhodl opustit nejvyšší ligu a zamířil do klubu Molot Perm, který působil ve druhé nejvyšší soutěži, označované jako Pervaja liga. V tomto angažmá setrval celkem čtyři ročníky a odehrál zde 206 soutěžních zápasů. Zastával roli hrajícího veterána, jehož úkolem bylo předávat taktické zkušenosti mladším obráncům.
V ročníku 1988/1989 nefiguroval na soupisce žádného profesionálního klubu. Na podzim roku 1989 mu politické uvolnění v tehdejším východním bloku umožnilo legálně podepsat zahraniční kontrakt. Ve věku 40 let nastoupil do maďarské nejvyšší ligy OB I bajnokság, kde oblékal dres celku Újpesti TE z Budapešti.
Poslední sezónou jeho aktivní hráčské kariéry se stal ročník 1990/1991. Vasiljev podepsal smlouvu v německé druhé lize (2. Bundesliga) s týmem Ratingen EC. Za Ratingen nastoupil k 15 utkáním, ve kterých zaznamenal 1 gól, 3 asistence a 12 trestných minut. Po ukončení tohoto angažmá v roce 1991 ohlásil definitivní konec své sportovní dráhy.
⚔️ Reprezentační kariéra a mezinárodní úspěchy
Vasiljev byl poprvé nominován do seniorské reprezentace Sovětského svazu v průběhu roku 1970 a bezprostředně poté startoval na Mistrovství světa 1970 ve Stockholmu, kde získal svůj první mezinárodní titul. V kádru sborné se rychle etabloval a setrval v něm po celých následujících dvanáct let.
Na scéně zimních olympijských her získal dvě zlaté medaile. První vybojoval na ZOH 1972 v japonském Sapporu. Druhou přidal na ZOH 1976 v rakouském Innsbrucku. Jeho třetí olympijská účast se odehrála na ZOH 1980 v americkém Lake Placid, kde sovětský tým nečekaně prohrál ve finálové skupině s výběrem amerických univerzitních hráčů a Vasiljev obdržel stříbrnou medaili.
Na světových šampionátech zkompletoval sbírku osmi zlatých medailí z let 1970, 1973, 1974, 1975, 1978, 1979, 1981 a 1982. Třikrát byl direktoriátem turnaje vyhlášen nejlepším obráncem mistrovství (1973, 1977, 1979) a celkem pětkrát byl hlasováním novinářů zařazen do All-Star týmu šampionátu (1974, 1975, 1977, 1979, 1981).
Klíčovou součástí jeho mezinárodního profilu byla účast v duelech proti severoamerickým profesionálům. V historicky první Sérii století 1972 proti výběru NHL zasáhl do 6 utkání. Jeho nekompromisní fyzický styl byl trenéry hojně využíván proti agresivně hrajícím hvězdám jako byli Phil Esposito či Bobby Clarke. O dva roky později, v Sérii století 1974 proti lize WHA, odehrál všech 8 zápasů a zaznamenal 3 góly a 1 asistenci.
Dvakrát reprezentoval na turnaji Kanadský pohár (1976, 1981). Před turnajem v roce 1981 proběhla v sovětském týmu masivní generační obměna, při níž reprezentační tým opustili dlouholetí tahouni jako Boris Michajlov či Vladimir Petrov. Trenér Viktor Tichonov tehdy určil dvaatřicetiletého Vasiljeva do funkce kapitána mužstva. Z této pozice vedl tým, do kterého byli nově integrováni hráči jako Vjačeslav Fetisov, Vladimir Krutov nebo Igor Larionov. Turnaj byl zakončen finálovým utkáním v Montrealu, ve kterém Sovětský svaz zvítězil nad Kanadou drtivým poměrem 8:1 a Vasiljev z pozice kapitána převzal pohár pro vítěze. Celkově odehrál za A-tým Sovětského svazu 285 utkání, v nichž vstřelil 43 branek.
🛡️ Fyzické dispozice a herní styl
V rámci sovětského hokejového systému představoval Valerij Vasiljev výjimku zavedených pravidel. Sovětská taktická škola preferovala technicky a rychlostně vybavené obránce, kteří se plynule zapojovali do ofenzivních kombinací a vynikali ve schopnosti zakládat útoky (jakým byl například Jurij Ljapkin nebo Vladimir Lutčenko). Vasiljev naproti tomu plnil roli ryze defenzivního obránce (tzv. stay-at-home defenseman).
Měřil 183 centimetrů a jeho hmotnost převyšovala hranici 94 kilogramů. Hra Valerije Vasiljeva se opírala o destrukci útoků soupeře prostřednictvím pozičního postavení a tvrdých, avšak v naprosté většině případů čistých osobních soubojů u mantinelů i na volném ledě. Jeho doménou bylo odklízení protihráčů z předbrankového prostoru. Legendární kanadský manažer Harry Sinden po zkušenostech ze Sérií století konstatoval, že Vasiljev by svým fyzickým fondem a stylem bránění dokázal okamžitě zastávat pozici v prvních obranných párech kteréhokoliv týmu tehdejší NHL. Vasiljev byl rovněž klíčovým prvkem sovětské hry v oslabení, kde blokoval střely a zamezoval finálním přihrávkám soupeře.
🏥 Zdravotní potíže, závěr života a odkaz
Hokejová kariéra Valerije Vasiljeva byla ohrožena na jaře roku 1978. Během fyzicky náročné fáze tréninkové přípravy národního týmu utrpěl infarkt myokardu. Sovětský státní a sportovní aparát tuto informaci okamžitě zatajil s ohledem na blížící se start Mistrovství světa v Praze. Lékaři hráči povolili návrat na led po minimální pauze. Vasiljev celý náročný turnaj v Praze odehrál a pomohl Sovětskému svazu získat zlaté medaile. Srdeční problémy se však staly chronickými a provázely jej i v následujících desetiletích.
Po ukončení profesionální kariéry pracoval v pozici sportovního funkcionáře a krátce figuroval i na lavičce jako trenér. Zúčastňoval se chodu veteránských organizací ruského hokeje. Klub HK Dynamo Moskva uctil jeho dlouholetou službu tím, že slavnostně vyřadil jeho dres s číslem 6, který byl vyvěšen pod strop domovské arény.
V roce 1998 získal nejvyšší globální uznání, když byl uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF). Sovětský stát ocenil jeho výkony udělením Řádu rudého praporu práce, Řádu přátelství národů a Medaile "Za pracovní udatnost". Valerij Vasiljev zemřel na následky selhání srdce 19. dubna 2012 v Moskvě ve věku 62 let. Ruská pošta vydala v prosinci 2021 sérii pamětních poštovních známek k výročí 75 let od založení ruského hokeje, na kterých je Vasiljev vyobrazen společně s Anatolijem Firsovem a Valerijem Charlamovem.
📈 Statistiky
Níže jsou uvedeny kompletní tabulky s individuálními statistikami Valerije Vasiljeva v klubových soutěžích napříč celou jeho kariérou a přehled jeho startů na vybraných mezinárodních turnajích. Chybějící údaje v archivech z konkrétních sezón jsou explicitně označeny.
Klubové statistiky
| Sezóna | Tým | Liga | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1967/1968 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1968/1969 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1969/1970 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1970/1971 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1971/1972 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | 31 | 4 | 0 | 4 | 0 |
| 1972/1973 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1973/1974 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1974/1975 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1975/1976 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1976/1977 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1977/1978 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1978/1979 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | 42 | 6 | 14 | 20 | 26 |
| 1979/1980 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | 41 | 8 | 10 | 18 | 25 |
| 1980/1981 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 6 | 7 | 13 | 16 |
| 1981/1982 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 3 | 12 | 15 | 0 |
| 1982/1983 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | 32 | 5 | 7 | 12 | 16 |
| 1983/1984 | Dynamo Moskva | Vysšaja liga | 44 | 3 | 7 | 10 | 14 |
| 1984/1985 | Molot Perm | Pervaja liga | 52 | 3 | 3 | 6 | 50 |
| 1985/1986 | Molot Perm | Pervaja liga | 19 | 2 | 1 | 3 | 10 |
| 1986/1987 | Molot Perm | Pervaja liga | 72 | 3 | 9 | 12 | 62 |
| 1987/1988 | Molot Perm | Pervaja liga | 63 | 1 | 5 | 6 | 60 |
| 1988/1989 | klub bez angažmá | — | — | — | — | — | — |
| 1989/1990 | Újpesti TE | OB I bajnokság | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1990/1991 | Ratingen EC | 2. Bundesliga | 15 | 1 | 3 | 4 | 12 |
Mezinárodní reprezentační turnaje
| Rok | Turnaj | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1970 | Mistrovství světa 1970 | 6 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 1972 | ZOH 1972 (Sapporo) | 2 | 0 | 0 | 0 | 2 |
| 1972 | Mistrovství světa 1972 | 9 | 2 | 2 | 4 | 2 |
| 1972 | Série století vs. NHL | 6 | 1 | 2 | 3 | 6 |
| 1973 | Mistrovství světa 1973 | 9 | 0 | 7 | 7 | 6 |
| 1974 | Mistrovství světa 1974 | 10 | 0 | 6 | 6 | 16 |
| 1974 | Série století vs. WHA | 8 | 3 | 1 | 4 | 7 |
| 1975 | Mistrovství světa 1975 | 10 | 2 | 4 | 6 | 0 |
| 1976 | ZOH 1976 (Innsbruck) | 6 | 1 | 2 | 3 | 2 |
| 1976 | Mistrovství světa 1976 | 10 | 5 | 2 | 7 | 8 |
| 1976 | Kanadský pohár 1976 | 5 | 0 | 3 | 3 | 6 |
| 1977 | Mistrovství světa 1977 | 10 | 1 | 2 | 3 | 8 |
| 1978 | Mistrovství světa 1978 | 10 | 3 | 3 | 6 | 6 |
| 1979 | Mistrovství světa 1979 | 8 | 1 | 3 | 4 | 0 |
| 1980 | ZOH 1980 (Lake Placid) | 7 | 2 | 1 | 3 | 2 |
| 1981 | Mistrovství světa 1981 | 8 | 0 | 0 | 0 | 2 |
| 1981 | Kanadský pohár 1981 | 6 | 0 | 1 | 1 | 8 |
| 1982 | Mistrovství světa 1982 | 10 | 1 | 2 | 3 | 0 |
🏆 Úspěchy a ocenění
Sportovní medaile a trofeje na národní i mezinárodní scéně:
- Zlatá medaile ze Zimních olympijských her (1972, 1976)
- Stříbrná medaile ze Zimních olympijských her (1980)
- Zlatá medaile z Mistrovství světa (1970, 1973, 1974, 1975, 1978, 1979, 1981, 1982)
- Stříbrná medaile z Mistrovství světa (1972, 1976)
- Zlatá medaile z Mistrovství Evropy v ledním hokeji (1970, 1973, 1974, 1975, 1978, 1979, 1981, 1982)
- Vítěz mezinárodního turnaje Kanadský pohár (1981)
- Vítěz Poháru SSSR s klubem HK Dynamo Moskva (1972, 1976)
Individuální pocty a vyznamenání:
- Titul Zasloužilý mistr sportu SSSR
- Nejlepší obránce Mistrovství světa v ledním hokeji dle direktoriátu turnaje (1973, 1977, 1979)
- Člen All-Star týmu Mistrovství světa v ledním hokeji podle novinářů (1974, 1975, 1977, 1979, 1981)
- Uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (1998)
- Uveden do Ruské hokejové síně slávy
- Nositel sovětského Řádu rudého praporu práce, Řádu přátelství národů a Medaile „Za pracovní udatnost“
- Nositel ruského Řádu cti a Řádu přátelství
Zdroje
- Lidé
- Rusové
- Sověti
- Muži
- Narození 3. srpna
- Narození 1949
- Narození v Novgorodské oblasti
- Úmrtí 19. dubna
- Úmrtí 2012
- Úmrtí v Moskvě
- Zesnulí lidé
- Sportovci
- Lední hokejisté
- Sovětští lední hokejisté
- Hráči HK Dynamo Moskva
- Hráči Molot Perm
- Hráči Újpesti TE
- Hráči Ratingen EC
- Olympijští vítězové v ledním hokeji
- Mistři světa v ledním hokeji
- Účastníci Série století 1972
- Hokejoví obránci
- Lvi
- Členové Síně slávy IIHF
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro