HIV

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - onemocnění Virus lidské imunitní nedostatečnosti (HIV, z anglického Human Immunodeficiency Virus) je retrovirus z rodu lentivirů, který napadá a ničí klíčové buňky lidského imunitního systému, především T-lymfocyty (specificky CD4+ T buňky). Postupná ztráta těchto buněk vede k závažnému oslabení obranyschopnosti, což činí organismus náchylným k oportunním infekcím a nádorovým onemocněním.

Konečné a neléčené stádium infekce HIV se nazývá syndrom získaného selhání imunity (AIDS, z anglického Acquired Immune Deficiency Syndrome). AIDS je definován buď velmi nízkým počtem CD4+ T buněk, nebo přítomností specifických onemocnění, která se u lidí se zdravým imunitním systémem běžně nevyskytují. Díky moderní antiretrovirové terapii (ART) se dnes většina lidí žijících s HIV do stádia AIDS nedostane a může prožít dlouhý a kvalitní život.

⏳ Historie a původ

Původ viru HIV byl vystopován k virům opičí imunitní nedostatečnosti (SIV), které se přirozeně vyskytují u primátů v západní a střední Africe. Předpokládá se, že k přenosu na člověka (tzv. zoonóza) došlo na počátku 20. století, pravděpodobně při lovu a zpracování masa divokých zvířat. Epidemie se začala nepozorovaně šířit v polovině 70. let, zejména v subsaharské Africe a USA.

Jako nové klinické onemocnění byl AIDS poprvé rozpoznán v roce 1981 ve Spojených státech amerických u mladých homosexuálních mužů, u kterých se objevovaly neobvyklé oportunní infekce a vzácný typ nádoru zvaný Kaposiho sarkom. Původce onemocnění, virus HIV, byl izolován a identifikován v roce 1983 vědeckými týmy ve Francii a USA. Tento objev odstartoval intenzivní výzkum, který vedl k vývoji diagnostických testů a prvních léků.

🦠 Biologie viru

HIV je obalený RNA virus. Jeho genetická informace je uložena ve dvou kopiích jednovláknové RNA. Po vniknutí do hostitelské buňky (typicky CD4+ T-lymfocytu) virus používá svůj enzym zvaný reverzní transkriptáza k přepisu své RNA do DNA. Tato virová DNA je následně dalším enzymem, integrázou, vložena do genomu hostitelské buňky. Tím se buňka stává "továrnou" na nové virové částice, které se uvolňují do těla a napadají další buňky.

Existují dva hlavní typy viru HIV:

HIV-1: Je celosvětově nejrozšířenější a zodpovědný za drtivou většinu infekcí (přibližně 95 %). Je agresivnější a snáze se přenáší. Dělí se na několik skupin (M, N, O, P) a dále na subtypy.
HIV-2: Vyskytuje se převážně v západní Africe a je méně běžný. Infekce postupuje pomaleji, má nižší virovou nálož a virus se hůře přenáší.

➡️ Způsoby přenosu

HIV se nepřenáší běžným společenským kontaktem, jako je podání ruky, objímání, používání stejného nádobí, na toaletě, v bazénu nebo bodnutím hmyzem. Virus je citlivý na vnější prostředí a mimo tělo rychle hyne. Přenos je možný pouze prostřednictvím určitých tělních tekutin infikované osoby, které se dostanou do krevního oběhu nebo na sliznice jiné osoby.

Hlavní cesty přenosu jsou:

Nechráněný pohlavní styk: Jedná se o nejčastější způsob přenosu celosvětově. Virus se nachází ve spermatu, preejakulační tekutině a poševním sekretu. Riziko přenosu je výrazně vyšší při análním styku kvůli zranitelnější sliznici konečníku. Přítomnost jiných pohlavně přenosných chorob riziko nákazy zvyšuje.
Krevní cestou: Sdílení jehel, stříkaček a dalšího vybavení při injekčním užívání drog je vysoce rizikové. K přenosu může dojít i prostřednictvím nedostatečně sterilizovaných nástrojů při tetování nebo piercingu. V zemích, kde jsou dárci krve a krevní produkty testovány (v ČR od roku 1987), je přenos transfuzí prakticky vyloučen.
Z matky na dítě (vertikální přenos): K přenosu může dojít během těhotenství, porodu nebo kojením. Díky testování těhotných žen a včasnému nasazení antiretrovirové léčby lze toto riziko snížit na méně než 1 %.

🤒 Příznaky a stádia infekce

Průběh HIV infekce se dělí do tří základních stádií.

1. Akutní primární infekce

Toto stádium nastává 2 až 6 týdnů po nákaze a projeví se asi u 60-70 % infikovaných. Příznaky připomínají chřipku nebo mononukleózu a mohou zahrnovat horečku, únavu, bolesti svalů a kloubů, zduření lymfatických uzlin, vyrážku nebo bolesti v krku. V této fázi je člověk vysoce infekční, protože množství viru v krvi je obrovské. U mnoha lidí však proběhne tato fáze bez příznaků.

2. Asymptomatické (bezpříznakové) stádium

Po odeznění akutní fáze následuje období, které může bez léčby trvat v průměru 10 až 15 let. Během této doby se virus v těle množí pomaleji a člověk se cítí zdráv a nemá žádné potíže. Imunitní systém je však virem postupně ničen, což se projevuje poklesem počtu CD4+ T buněk. I v tomto období je člověk infekční.

3. Symptomatické stádium a AIDS

Když počet CD4+ T buněk klesne pod kritickou hranici (obvykle pod 200 buněk/mm³), imunitní systém selhává a objevují se příznaky nemoci. Mezi projevy patří chronické průjmy, horečky, noční pocení, ztráta hmotnosti (tzv. wasting syndrom) a opakované kvasinkové infekce.

Plně rozvinuté stádium se nazývá AIDS. Je charakterizováno výskytem závažných oportunních infekcí (např. pneumocystová pneumonie, tuberkulóza, toxoplazmóza) a některých nádorových onemocnění (např. Kaposiho sarkom, lymfomy). Bez léčby končí toto stádium smrtí.

🔬 Diagnostika

Infekci HIV lze spolehlivě odhalit pouze laboratorním testem z krve. Testy nezjišťují přímo virus, ale přítomnost protilátek proti HIV a/nebo virového antigenu p24.

Existuje tzv. diagnostické okno, což je období od nákazy do doby, než je možné infekci testem prokázat. Moderní testy 4. generace (protilátky + antigen) dokáží infekci odhalit již za 18-22 dní po rizikovém kontaktu. Pro stoprocentní jistotu se však doporučuje provést test s odstupem 3 měsíců od rizika.

Standardní postup zahrnuje screeningový ELISA test. V případě pozitivního výsledku se provádí konfirmační (potvrzující) test metodou Western blot. V České republice je testování na HIV dostupné anonymně a zdarma v poradnách a na specializovaných pracovištích.

💊 Léčba

Ačkoliv HIV infekci v současnosti nelze zcela vyléčit, existuje vysoce účinná antiretrovirová terapie (ART). Léčba spočívá v kombinaci několika léků (antiretrovirotik), které potlačují množení viru v těle. Cílem léčby je snížit virovou nálož na nezjistitelnou úroveň.

Pokud člověk žijící s HIV užívá léky pravidelně a dosáhne nezjistitelné virové nálože, jeho imunitní systém se může zotavit a nehrozí mu rozvoj AIDS. Zároveň platí, že takový člověk není infekční a nemůže virus přenést na své sexuální partnery. Tento princip je znám jako N=N (Nezjistitelný = Nepřenosný, anglicky U=U, Undetectable = Untransmittable).

V posledních letech dochází k významnému pokroku, například ve vývoji dlouhodobě působících injekčních léků, které se aplikují jednou za měsíc, dva měsíce nebo dokonce jen dvakrát ročně, což výrazně zvyšuje komfort pacientů.

🛡️ Prevence

Prevence je klíčovým prvkem v boji proti šíření HIV. Mezi nejdůležitější metody patří:

Používání kondomů: Správné a důsledné používání kondomů při pohlavním styku výrazně snižuje riziko přenosu.
Testování a léčba: Včasná diagnostika a nasazení léčby (princip N=N) je jednou z nejúčinnějších forem prevence.
PrEP (Pre-expoziční profylaxe): Užívání antiretrovirových léků HIV negativními osobami, které jsou ve vysokém riziku nákazy. Při správném užívání snižuje PrEP riziko přenosu sexuální cestou o více než 99 %. Může být ve formě denních tablet nebo dlouhodobě působících injekcí.
PEP (Post-expoziční profylaxe): Krátkodobé (28 dní) užívání antiretrovirových léků co nejdříve po rizikovém kontaktu (ideálně do 72 hodin), aby se zabránilo rozvoji infekce.
Výměnné programy pro injekční uživatele drog: Poskytování čistých jehel a stříkaček snižuje riziko přenosu krevní cestou.

📊 Epidemiologie

Podle údajů UNAIDS žilo na konci roku 2024 na světě přibližně 40,8 milionu lidí s HIV. V roce 2024 se nově nakazilo asi 1,3 milionu lidí a 630 000 lidí zemřelo na onemocnění spojená s AIDS. Díky rozšíření přístupu k léčbě počet úmrtí od vrcholu epidemie v roce 2004 klesl o 70 %. Nejvíce postiženou oblastí zůstává subsaharská Afrika.

V České republice je situace ve srovnání se světem i Evropou stále relativně příznivá. K 30. září 2025 bylo v ČR evidováno celkem 4 785 případů HIV infekce u občanů ČR a rezidentů. Z tohoto počtu se u 913 osob rozvinulo onemocnění AIDS a 411 osob na následky AIDS zemřelo. V posledních letech je pozorován nárůst počtu případů přenášených heterosexuálním stykem.

👨‍🏫 Pro laiky: HIV jako vetřelec v armádě

Představte si, že vaše tělo je království a váš imunitní systém je jeho armáda, která ho chrání před nepřáteli, jako jsou bakterie a viry.

Generálové armády: V této armádě jsou nejdůležitějšími veliteli speciální buňky, kterým říkáme CD4 lymfocyty. Jsou to takoví generálové, kteří řídí všechny ostatní vojáky a dávají jim povely, na koho a jak zaútočit.

Chytrý vetřelec (virus HIV): Virus HIV je jako velmi chytrý a zákeřný špion. Místo aby bojoval s celou armádou najednou, zaměří se právě na tyto generály (CD4 buňky).

Jak to dělá?

   1.  HIV vnikne do těla (království).
   2.  Najde si jednoho generála (CD4 buňku) a vplíží se dovnitř.
   3.  Uvnitř se "přeprogramuje" a donutí generála, aby místo velení vojákům začal vyrábět tisíce kopií viru HIV.
   4.  Nakonec buňka praskne, je zničena, a tisíce nových špionů (virů) se rozletí po království, aby našli a zničili další generály.

Co se děje postupem času?

Armáda (imunitní systém) má zpočátku spoustu generálů, takže si ztráty několika z nich ani nevšimne. Člověk se cítí úplně zdravý. Ale virus HIV potichu a neúnavně ničí jednoho generála za druhým. Trvá to mnoho let.

Když dojdou generálové (stádium AIDS):

Po letech je generálů tak málo, že armáda je v chaosu. Vojáci nevědí, co mají dělat. I úplně obyčejný nepřítel (třeba běžná rýma nebo malá infekce), kterého by zdravá armáda snadno porazila, najednou může způsobit obrovské škody. Tomuto stavu, kdy je armáda zcela bez velení a království je bezbranné, se říká AIDS.

Moderní léčba (záchranná mise):

Naštěstí dnes máme léky (antiretrovirovou terapii). Tyto léky fungují jako speciální jednotka, která viru HIV brání v tom, aby se dostal do generálů a množil se v nich. Neumí sice všechny viry z království vyhnat, ale dokáží je " spoutat" tak, že nemohou škodit. Díky tomu se armáda může znovu vzchopit, počet generálů se obnoví a království je opět v bezpečí.

Zdroje

World Health Organization (WHO) UNAIDS (The Joint United Nations Programme on HIV/AIDS) HIV.gov Státní zdravotní ústav (SZÚ) Česká společnost AIDS pomoc