Ruská pravoslavná církev
Obsah boxu
Šablona:Infobox Církev Ruská pravoslavná církev (oficiálně Moskevský patriarchát, rusky Русская православная церковь, RPC) je největší autokefální východní pravoslavná církev. S odhadovaným počtem 100 až 150 milionů věřících představuje největší národní církev v rámci pravoslaví. Její kanonické území zahrnuje primárně Rusko, ale má jurisdikci i v mnoha dalších zemích bývalého Sovětského svazu a po celém světě. V jejím čele stojí Patriarcha moskevský a vší Rusi, jehož sídlem je Moskva. RPC hraje klíčovou roli v ruské historii, kultuře a národní identitě a v postsovětské éře zažívá významné oživení svého vlivu na společnost i politiku.
📜 Historie
Kievan Rus' a přijetí křesťanství
Počátky křesťanství na území dnešního Ruska a Ukrajiny jsou spojeny s misijní činností z Byzantské říše. Klíčovou událostí byl tzv. Křest Rusi v roce 988, kdy kníže Vladimír I. přijal křesťanství byzantského ritu jako státní náboženství Kyjevské Rusi. Tímto aktem se církev na Rusi stala metropolí podřízenou Konstantinopolskému patriarchátu. Prvním sídlem metropolity byl Kyjev. Spolu s vírou přišlo z Byzance i písmo (cyrilice), architektura, ikonopis a právní systém.
Mongolská nadvláda a vzestup Moskvy
Po mongolské invazi ve 13. století a rozpadu Kyjevské Rusi se politické i církevní centrum postupně přesouvalo na severovýchod. Metropolita se v roce 1299 přesunul z zpustošeného Kyjeva do Vladimiru a v roce 1325 natrvalo do Moskvy, která se stávala novým centrem sjednocování ruských zemí. Církev hrála v období mongolské nadvlády klíčovou roli při uchovávání ruské kultury, jazyka a identity. Významnou postavou této doby byl svatý Sergij Radoněžský, zakladatel Trojicko-sergijevské lávry a duchovní vůdce, který požehnal knížeti Dmitriji Donskému před vítěznou bitvou na Kulikovském poli v roce 1380.
Autokefalita a zřízení patriarchátu
Po Florentském koncilu (1439), kde se byzantská církev dočasně sjednotila s Římem, moskevská církev tuto unii odmítla. V roce 1448 si ruští biskupové bez souhlasu Konstantinopole zvolili vlastního metropolitu, čímž de facto vyhlásili svou nezávislost (autokefalita). Po pádu Konstantinopole v roce 1453 začala Moskva sama sebe vnímat jako "Třetí Řím", ochránce pravé víry. Tento status byl formálně potvrzen v roce 1589, kdy konstantinopolský patriarcha Jeremiáš II. povýšil moskevského metropolitu na patriarchu. Tím byl zřízen Moskevský patriarchát a jeho hlava zaujala páté čestné místo v hierarchii pravoslavných patriarchů.
Církevní schizma a reformy Petra Velikého
V polovině 17. století inicioval patriarcha Nikon liturgické reformy, které měly uvést ruské bohoslužebné knihy a rituály do souladu s tehdejší řeckou praxí. Tyto změny narazily na silný odpor části duchovenstva i věřících, kteří je považovali za zradu staré víry. To vedlo k velkému církevnímu schizmatu (Raskolu) a vzniku hnutí starověrců, kteří byli následně tvrdě pronásledováni. Na počátku 18. století provedl car Petr I. Veliký radikální reformy státní správy, které se dotkly i církve. V roce 1721 zrušil patriarchát a nahradil ho kolektivním orgánem, Nejsvětějším vládnoucím synodem, který byl fakticky státním ministerstvem pro církevní záležitosti. Církev se tak na téměř 200 let stala součástí státního aparátu Ruského impéria.
Sovětské období
Po bolševické revoluci v roce 1917 byla církev vystavena bezprecedentnímu a brutálnímu pronásledování. Sovětský svaz prosazoval státní ateismus, církevní majetek byl zkonfiskován, tisíce chrámů a klášterů byly zničeny nebo přeměněny na sklady a muzea. Desetitisíce biskupů, kněží, mnichů i laiků byly popraveny nebo zemřely v táborech Gulag. Patriarchát byl sice v roce 1917 obnoven v čele s patriarchou Tichonem, ale jeho činnost byla silně omezena. Během druhé světové války Stalin zmírnil pronásledování a povolil církvi omezenou činnost, aby posílil vlastenectví a morálku národa. Po válce však zůstala církev pod přísnou kontrolou státu a tajné policie KGB.
Postsovětská éra
S pádem komunismu a rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 zažila Ruská pravoslavná církev masivní obrodu. Byly jí navráceny tisíce chrámů, obnoveny kláštery a teologické školy. Církev získala významný vliv ve společnosti, vzdělávání i armádě. Vytvořila si velmi úzké vazby s ruským státem, zejména za vlády Vladimira Putina, a stala se jedním z pilířů nové ruské národní ideologie, zdůrazňující konzervativní a "tradiční hodnoty". V roce 2007 došlo k historickému sjednocení Moskevského patriarchátu s Ruskou pravoslavnou církví v zahraničí (ROCOR), která vznikla z řad emigrantů po revoluci.
🏛️ Struktura a organizace
RPC je hierarchicky uspořádaná církev v čele s patriarchou moskevským a vší Rusi.
- Místní sněm (Poměstnyj sobor): Nejvyšší orgán moci, složený z biskupů, duchovních, mnichů a laiků. Svolává se k volbě nového patriarchy a řešení zásadních otázek.
- Biskupský sněm (Archijerejskij sobor): Nejvyšší orgán věroučné a kanonické moci, tvořený všemi biskupy církve. Schází se pravidelně.
- Svatý synod Ruské pravoslavné církve: Stálý výkonný orgán, který řídí církev mezi zasedáními sněmů. Předsedá mu patriarcha a skládá se ze stálých a dočasných členů z řad biskupů.
Základní administrativní jednotkou je eparchie (diecéze) v čele s eparchiálním biskupem. Eparchie se dále dělí na farnosti. RPC má také několik autonomních a samosprávných církví, jako je Japonská pravoslavná církev nebo Lotyšská pravoslavná církev. Zvláštní status samosprávné církve se širokou autonomií měla Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát), jejíž postavení se stalo předmětem složitých debat po roce 2022.
✝️ Věrouka a praxe
Věrouka Ruské pravoslavné církve je totožná s vírou ostatních východních pravoslavných církví.
- Svatá Trojice: Víra v jednoho Boha ve třech osobách – Otce, Syna a Ducha Svatého.
- Písmo a Tradice: Bible (Starý a Nový zákon) je chápána jako součást širší Svaté Tradice, která zahrnuje také spisy církevních otců, rozhodnutí ekumenických koncilů a liturgické texty.
- Ikony: Ikony jsou hluboce uctívány jako "okna do nebe". Věřící se nemodlí k obrazu samotnému, ale k osobě, kterou zobrazuje (Ježíš Kristus, Bohorodička, svatí).
- Svátosti (Tajiny): Církev uznává sedm hlavních svátostí, včetně křtu, biřmování (myropomazání), eucharistie, pokání, kněžství, manželství a pomazání nemocných.
- Liturgie: Bohoslužby se konají převážně v církevní slovanštině a řídí se byzantským ritem.
- Kalendář: Pro liturgické účely církev používá převážně juliánský kalendář, který je o 13 dní opožděn za gregoriánským. Proto se například Vánoce slaví 7. ledna.
🌍 Současnost a kontroverze
Vztah se státem
V současném Rusku má RPC privilegované postavení a úzce spolupracuje se státní mocí v rámci konceptu nazývaného "symfonie", který předpokládá harmonickou spolupráci mezi církví a státem. Kritici poukazují na přílišnou politizaci církve a její využívání jako nástroje k prosazování státní ideologie, ruského nacionalismu a konzervativních hodnot.
Rozkol s Konstantinopolí
V roce 2018 došlo k hlubokému rozkolu mezi Moskvou a Konstantinopolským patriarchátem. Důvodem bylo rozhodnutí Konstantinopole udělit autokefalitu (nezávislost) nově vytvořené Pravoslavné církvi Ukrajiny, což Moskva považovala za zásah do svého kanonického území. RPC v reakci přerušila eucharistické společenství s Konstantinopolí a církvemi, které ukrajinskou autokefalitu uznaly.
Postoj k invazi na Ukrajinu
Postoj vedení RPC k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 vyvolal silnou mezinárodní kritiku. Patriarcha Kirill invazi otevřeně podpořil a prezentoval ji jako "metafyzický boj" proti západním hodnotám. Tento postoj vedl k dalšímu odcizení mnoha věřících a farností, zejména na Ukrajině, a prohloubil krizi v celosvětovém pravoslaví.
🧐 Pro laiky
- Co je to "pravoslaví"?
Pravoslaví (neboli ortodoxie) je jednou ze tří hlavních větví křesťanství, vedle katolicismu a protestantství. Vychází přímo z prvotní církve založené apoštoly a rozvíjelo se především ve východní části Římské říše (Byzanci). Pravoslavní křesťané věří, že si uchovali původní víru beze změn.
- Proč slaví Vánoce jindy?
Ruská pravoslavná církev se pro bohoslužby řídí starým juliánským kalendářem, který zavedl Julius Caesar. Ten je oproti modernímu gregoriánskému kalendáři, který používá většina světa, o 13 dní "opožděn". Proto 25. prosinec podle juliánského kalendáře připadá na 7. leden podle našeho kalendáře.
- Co je to ikona?
Ikona není jen náboženský obraz. Pro pravoslavné je to posvátný předmět, "okno do nebe", které zpřítomňuje Krista, anděly nebo svaté. Věřící se neklaní dřevu a barvám, ale uctívají osobu, která je na ikoně zobrazena, a skrze ni se obracejí k Bohu.
- Jaký je rozdíl mezi patriarchou a papežem?
Papež je v katolické církvi považován za hlavu celé církve a nástupce svatého Petra s nejvyšší autoritou. V pravoslaví je patriarcha hlavou jedné z několika nezávislých (autokefálních) národních církví (ruské, řecké, srbské atd.). Je sice nejvyšším představitelem své církve, ale vůči ostatním patriarchům je "první mezi rovnými" (primus inter pares), nikoli jejich nadřízeným.