Plodnost

Plodnost
	Soubor:Fertilization.svg
	Schematické znázornění oplodnění vajíčka spermií
Obor	Biologie, medicína, demografie
Související pojmy	Neplodnost, reprodukce, asistovaná reprodukce, reprodukční zdraví

Rozbalit box

Obsah boxu

Plodnost (odborně též fertilita) je biologická schopnost organismu generativně se rozmnožovat a produkovat potomstvo. V kontextu lidí označuje schopnost počít a porodit dítě. V širším smyslu, zejména v demografii, se pojem plodnost vztahuje k průměrnému počtu dětí na jednu ženu v určité oblasti. Plodnost je komplexní jev ovlivněný mnoha faktory, včetně genetiky, životního stylu, věku a celkového zdraví jedince.

🧬 Biologie plodnosti

Z biologického hlediska je plodnost schopnost jedince se pohlavně rozmnožovat. U rostlin se často používá pro schopnost přinášet úrodu. V zootechnice se plodnost u samců definuje jako schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho přenos do pohlavních ústrojí samice, zatímco u samic je to schopnost pravidelné reprodukce, tedy pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutím a porozením zdravého mláděte.

U člověka je plodnost schopnost počít a (v případě žen) porodit dítě. Plodná žena je schopna přirozeným způsobem počít a porodit životaschopné dítě. Neplodné ženy mohou být ty, u nichž lze neplodnost obejít pomocí lékařského zákroku, nebo ty, u nichž není možné dosáhnout těhotenství a porodu ani tímto způsobem. Plodný muž je schopen přirozeným způsobem počít se zdravou ženou dítě. Stejně tak i u mužů lze neplodnost obejít lékařským zákrokem, například umělým oplodněním.

Ženská plodnost

Ženská plodnost je úzce spjata s menstruačním cyklem. Klíčovým předpokladem pro početí je ovulace, tedy uvolnění zralého vajíčka z vaječníku, k němuž obvykle dochází kolem 14. dne cyklu. Vajíčko je schopné oplodnění přibližně 12–24 hodin, ale díky přežívání spermií v ženském těle může být plodné okno dlouhé až 5–6 dní. Plodnost ženy závisí také na kvalitě děložní sliznice, hormonální rovnováze (zejména estrogenu a progesteronu) a zdraví vejcovodů, které umožňují setkání spermie s vajíčkem.

Nejplodnější je žena mezi 20. až 25. rokem života. Po 30. roce plodnost pomalu klesá a kolem 35 let je pokles již znatelný. Po 35. roce života dochází k největšímu propadu v počtu a kvalitě vajíček, což se s každou další menstruací prohlubuje. Po 40. roce je plodnost výrazně snížena, s šancí na otěhotnění méně než 5 % v jednom cyklu.

Mužská plodnost

Mužská plodnost je ovlivněna kvalitou a množstvím spermií. Na rozdíl od žen, které se rodí s konečným počtem vajíček, muži produkují spermie průběžně po celý život, avšak jejich kvalita a množství se s věkem mění. Plodnost mužů je na vrcholu přibližně mezi 25. a 29. rokem. Po 40. roce života dochází k postupnému poklesu produkce testosteronu, což ovlivňuje libido a tvorbu a kvalitu spermií. S věkem klesá pohyblivost spermií, roste počet genetických abnormalit a snižuje se jejich schopnost oplodnit vajíčko.

👶 Faktory ovlivňující plodnost

Plodnost je ovlivněna řadou faktorů, které mohou být buď přirozené, nebo získané během života. Problémy s plodností trápí podle statistik až 15 % párů, přičemž příčiny se nacházejí přibližně ve třetině případů na straně ženy, ve třetině na straně muže a ve třetině jde o kombinované či neobjasněné faktory.

Věk

Věk je jedním z nejzásadnějších faktorů ovlivňujících plodnost u obou pohlaví. U žen je pokles plodnosti s věkem mnohem výraznější a rychlejší než u mužů.

Ženy: Nejvyšší plodnost je mezi 20. a 25. rokem. Po 30. roce plodnost klesá, po 35. roce výrazněji a po 40. roce je šance na přirozené otěhotnění minimální. S věkem se snižuje nejen počet, ale i kvalita vajíček a zvyšuje se riziko samovolných potratů a genetických vad plodu.
Muži: I když muži mohou být plodní i ve vyšším věku, kvalita spermií se po 40. roce života postupně zhoršuje. Klesá jejich pohyblivost, zvyšuje se počet genetických abnormalit a snižuje se objem ejakulátu.

Zdravotní faktory

Celkové zdraví a přítomnost určitých onemocnění mohou mít významný dopad na plodnost.

U žen:

   *   Hormonální nerovnováha: Problémy s funkcí vaječníků, jako je syndrom polycystických vaječníků (PCOS) nebo anovulace (neschopnost uvolňovat vajíčko).
   *   Poškození vejcovodů: Neprůchodnost nebo absence vejcovodů, často způsobená zánětlivými onemocněními pánve nebo sexuálně přenosnými infekcemi (např. chlamydie).
   *   Endometrióza: Přítomnost děložní sliznice mimo dutinu děložní.
   *   Předčasné ovariální selhání: Nedostatečná hormonální funkce vaječníků podobná menopauze.

U mužů:

   *   Nízký počet nebo špatná kvalita spermií: Může být způsobena zdravotními, životními nebo environmentálními faktory.
   *   Genetické poruchy: Například Klinefelterův syndrom, Downův syndrom nebo Kartagenerův syndrom.
   *   Urologické poruchy: Například varikokéla (rozšířené žíly varlat), která je nejčastější příčinou mužské neplodnosti.
   *   Infekční onemocnění: Záněty varlat způsobené například příušnicemi, chlamydiovými infekcemi nebo kapavkou.
   *   Hormonální nerovnováha: Nízká hladina testosteronu.

Společné faktory:

   *   Imunologické faktory: Tvorba protilátek proti spermiím, vajíčku nebo embryu, kdy imunitní systém jednoho partnera napadá pohlavní buňky druhého.
   *   Genetické příčiny: Chromozomální nebo genetické poruchy u obou partnerů.

Životní styl a prostředí

Životní styl a vnější prostředí hrají klíčovou roli v udržení plodnosti.

Nezdravý životní styl: Špatné stravování, nedostatek pohybu, obezita nebo podváha, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a užívání jiných návykových látek. Tyto faktory mohou narušovat hormonální rovnováhu, poškozovat kvalitu vajíček a spermií a urychlovat stárnutí reprodukčního systému.
Stres: Dlouhodobý stres a úzkost zvyšují hladinu kortizolu, což negativně ovlivňuje reprodukční hormony a může snižovat šanci na oplodnění.
Přehřívání varlat: Nošení těsného spodního prádla, časté saunování, horké koupele, vyhřívané sedačky v autech nebo práce s notebookem na klíně. Optimální teplota pro zrání spermií je o 2–4 °C nižší než tělesná teplota.
Znečištěné životní prostředí: Vystavení chemicky toxickým látkám, radiaci a hormonům estrogenům, které jsou přítomny v různých chemikáliích a plastech.
Některé léky: Některé léky na vysoký krevní tlak nebo žaludeční vředy mohou nepříznivě ovlivnit spermiogram.

📉 Statistiky a trendy

Plodnost je klíčovým demografickým ukazatelem. V České republice i v dalších evropských zemích je patrný klesající trend úhrnné plodnosti.

V roce 2024 byla úhrnná plodnost českých žen 1,38 dítěte na ženu.
Odhad pro rok 2025 předpokládá další pokles na 1,3 dítěte na ženu.
Tento klesající trend pokračuje, ačkoliv se oproti posledním rokům prudký propad zpomalil.
V roce 2024 se v Česku narodilo 84 311 dětí, což je nejméně v historii statistického zjišťování od roku 1785. Předchozí minimum z roku 1999 (89 471 narozených) tak bylo překonáno.
Pro zachování populace se obvykle považuje za hraniční hodnota úhrnné plodnosti 2,1 potomků na jednu ženu.
Jedním z důvodů současného poklesu porodnosti je i vývoj v 90. letech 20. století, který se dnes odráží ve změnách věkového složení žen v reprodukčním věku. Nejsilnější populační ročníky ze 70. let již přešly do postreprodukčního věku.
Pokles plodnosti postihuje všechny kraje České republiky, nejvíce Karlovarský a Moravskoslezský kraj.
Průměrný věk matky při prvním porodu se posunul ke třicítce, což zkracuje dobu pro případné odkládání dalších dětí.

🩺 Léčba neplodnosti

Léčba neplodnosti je komplexní proces, který se vždy snaží postupovat od jednodušších metod k těm náročnějším. Asistovaná reprodukce (AR) je souhrn lékařských postupů, při kterých dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami (spermiemi, oocyty) nebo embryi za účelem léčby neplodnosti.

Mezi základní metody léčby neplodnosti patří:

Stanovení a podpora ovulace: Lékař může stanovit období ovulace pomocí močových testů nebo ultrazvukového vyšetření a navodit ji hormonální injekcí.
Intrauterinní inseminace (IUI): Jedná se o nejméně invazivní metodu, při které se spermie partnera (nebo dárce) zavedou pomocí katetru přímo do dělohy ženy v době ovulace. IUI se používá u párů, kde žena ovuluje spontánně nebo po indukci ovulace léky, a také při imunologické příčině neplodnosti. Úspěšnost IUI je však poměrně nízká, pohybuje se mezi 5–15 % na cyklus.
In vitro fertilizace (IVF) – mimotělní oplodnění: Tato metoda je složitější a spočívá v oplodnění vajíčka spermiemi mimo tělo ženy, v laboratorních podmínkách.

   *   Hormonální stimulace: Žena podstoupí hormonální stimulaci, aby vytvořila větší množství vajíček.
   *   Odběr vajíček: Vajíčka jsou odebrána z vaječníků v celkové anestezii.
   *   Oplození: Vajíčka se oplodní spermiemi v laboratoři. Pokud je spermií málo nebo jsou málo pohyblivé, používá se metoda intracytoplazmatické injekce spermie (ICSI), při které se spermie přímo vpraví do vajíčka.
   *   Embryotransfer (ET): Vzniklá embrya se nechají několik dní vyvíjet a ta nejlepší se přenesou do dělohy ženy. Zbytek embryí může být zamrazen (kryokonzervace) pro budoucí použití.

Nativní cyklus IVF: Přirozený cyklus bez hormonální stimulace, kdy se sleduje růst jednoho folikulu a vajíčko je odebráno a oplodněno.
Minimální stimulace: Využívá nízké dávky hormonálních preparátů.
Kryokonzervace: Uchovávání vajíček, spermií nebo embryí pro budoucí použití.

V České republice je léčba neplodnosti metodami asistované reprodukce hrazena ze zdravotního pojištění ženám do dne dosažení 40. roku věku (39 let a 364 dní), a to až 4x za život. Zákon umožňuje provést placené umělé oplodnění ženě v jejím plodném věku, dokud nepřekročila 49 let, na základě písemné žádosti ženy a muže. Úspěšnost IVF léčby je těsně spjata s věkem ženy, nejen kvůli kvalitě vajíček, ale i celkovému zdravotnímu stavu.

💡 Pro laiky

Představte si, že vaše tělo je jako zahrada a chcete na ní vypěstovat novou krásnou květinu, miminko. Plodnost je vlastně schopnost té zahrady (vašeho těla) a semínek (vajíček a spermií) vytvořit tu novou květinu.

U holčiček je to trochu jako s balíčkem semínek, který dostanou při narození. Semínek (vajíček) je spousta, ale postupně jich ubývá a některá už nejsou tak silná. Nejlepší čas na sázení (otěhotnění) je, když jsou holčičky mladé dospělé, tak kolem dvaceti let. Čím jsou starší, tím je to těžší, protože semínka už nejsou tak čerstvá a silná.

U kluků je to jiné. Ti si semínka (spermie) vyrábějí pořád dokola, jako by měli neustále fungující továrnu. Ale i ta továrna se s věkem trochu opotřebovává a semínka nemusí být tak kvalitní a rychlá. Takže i když kluci můžou mít děti dlouho, nejlepší semínka mají taky, když jsou mladší.

Pokud se kytička nedaří vypěstovat, i když se snažíte, je to jako když zahradník (lékař) pomůže. Může zkusit různé triky: třeba dát semínka blíž k půdě (IUI) nebo je dokonce zasadit ve speciální skleničce a pak je opatrně přenést do zahrady (IVF). Někdy stačí jen změnit, jak se o zahrádku staráte – jíst zdravě, nehladovět, necvičit moc, ale ani moc nelenošit, a hlavně se nestresovat. Protože stres je jako plevel, který brání kytičkám růst.

Související články

Zdroje