Otřes mozku
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Otřes mozku (latinsky commotio cerebri) je nejčastější a nejlehčí formou traumatického poranění mozku (TBI), které je způsobeno přímým nebo nepřímým úderem do hlavy, obličeje, krku nebo jiné části těla, přičemž síla nárazu se přenese na mozek. Jedná se o funkční, nikoli strukturální poranění, což znamená, že zobrazovací metody jako počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI) obvykle neodhalí žádné viditelné poškození mozkové tkáně, jako je krvácení nebo pohmoždění.
Charakteristickým rysem je krátkodobá porucha mozkových funkcí, která se může projevit zmateností, ztrátou paměti (amnézie) nebo krátkou ztrátou vědomí. Ačkoliv je otřes mozku považován za "lehké" poranění, jeho následky mohou být závažné a dlouhodobé, pokud není správně diagnostikován a léčen.
⚙️ Patofyziologie a mechanismus úrazu
Při nárazu dochází k prudké akceleraci a deceleraci hlavy. Mozek, který je obklopen mozkomíšním mokem uvnitř pevné lebky, setrvačností naráží na vnitřní stěny lebky (mechanismus coup a contrecoup). Tento pohyb způsobí mechanické natažení a poškození neuronů, především jejich dlouhých výběžků – axonů.
Nejde o přímé přetrhání nervových vláken, ale o mikroskopické poškození, které spustí komplexní kaskádu biochemických změn:
- Ionální nerovnováha: Z poškozených neuronů nekontrolovaně unikají draselné ionty (K+) a do buněk naopak proudí vápenaté ionty (Ca2+).
- Uvolnění neurotransmiterů: Dochází k masivnímu uvolnění excitačních neurotransmiterů, zejména glutamátu, což vede k tzv. excitotoxicitě, která dále poškozuje nervové buňky.
- Energetická krize: Mozkové buňky se snaží obnovit iontovou rovnováhu, což je energeticky extrémně náročný proces. Spotřeba glukózy a energie prudce stoupá. Současně je však v důsledku poranění snížen průtok krve mozkem, což vede k nepoměru mezi poptávkou po energii a její dodávkou. Tato "energetická krize" je považována za klíčový faktor způsobující symptomy otřesu mozku.
Tato metabolická dysfunkce může trvat několik dní až týdnů, i když se pacient již cítí lépe. Během tohoto období je mozek zranitelnější vůči dalšímu poranění.
🩺 Příznaky a symptomy
Příznaky otřesu mozku jsou velmi rozmanité a mohou se objevit okamžitě po úrazu nebo s odstupem několika hodin až dní. Ne vždy dochází ke ztrátě vědomí; ve skutečnosti k ní dochází u méně než 10 % případů.
Okamžité a časné příznaky
- Kognitivní:
- Zmatenost, dezorientace (neví, kde je, jaký je den)
- Zpomalené myšlení a odpovědi na otázky
- Poruchy paměti, zejména amnézie na události těsně před nebo po úrazu (retrográdní a anterográdní amnézie)
- Potíže s koncentrací
- Fyzické:
- Bolest hlavy
- Závrať a poruchy rovnováhy
- Nevolnost a zvracení
- Rozmazané nebo dvojité vidění
- Přecitlivělost na světlo (fotofobie) a hluk (fonofobie)
- Pocit "omámenosti" nebo "mlhy v hlavě"
- Únava, ospalost
- Emocionální:
- Podrážděnost, smutek, emoční labilita
- Nervozita nebo úzkost
Pozdní příznaky (Postkomoční syndrom)
U některých jedinců mohou příznaky přetrvávat týdny, měsíce nebo i déle. Tento stav se nazývá postkomoční syndrom. Mezi jeho projevy patří přetrvávající bolesti hlavy, potíže se spánkem, únava, problémy s pamětí a soustředěním a změny nálady.
🔬 Diagnostika
Diagnóza otřesu mozku je primárně klinická, založená na mechanismu úrazu a přítomnosti charakteristických příznaků.
- Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař se ptá na okolnosti úrazu, přítomnost ztráty vědomí, amnézie a dalších symptomů. Provede neurologické vyšetření zaměřené na stav vědomí, orientaci, paměť, rovnováhu, koordinaci a funkci hlavových nervů.
- Standardizované testy: Pro objektivizaci hodnocení se často používají standardizované nástroje, jako je Glasgowská stupnice bezvědomí (GCS), která hodnotí reakci očí, slovní a motorickou odpověď. U otřesu mozku je skóre GCS typicky 13–15 bodů. Ve sportu se hojně využívá SCAT (Sport Concussion Assessment Tool).
- Zobrazovací metody: Počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI) mozku se neprovádějí k potvrzení diagnózy otřesu mozku, protože nález je obvykle negativní. Jejich hlavním úkolem je vyloučit závažnější poranění, jako je nitrolební krvácení, pohmoždění mozku (kontuze) nebo zlomenina lebky, zejména pokud došlo ke ztrátě vědomí, zhoršuje se stav pacienta, objevují se ložiskové neurologické příznaky nebo je přítomna zlomenina lebky.
🩹 Léčba a management
Základem léčby je okamžitý klidový režim, a to jak fyzický, tak kognitivní. Cílem je snížit energetické nároky mozku a poskytnout mu čas na zotavení.
- Fyzický klid: Znamená přerušení veškerých sportovních a fyzicky náročných aktivit. Doporučuje se klid na lůžku po dobu 24–48 hodin.
- Kognitivní klid: Zahrnuje omezení činností, které zatěžují mozek, jako je čtení, učení, práce na počítači, sledování televize nebo používání chytrého telefonu.
- Postupný návrat k aktivitám: Po odeznění příznaků v klidu se doporučuje postupný, řízený návrat k běžným aktivitám a následně ke sportu. Tento proces probíhá v několika fázích a při objevení jakýchkoli příznaků je nutné se vrátit o krok zpět.
- Symptomatická léčba: Proti bolesti hlavy se mohou podávat běžná analgetika, jako je paracetamol. Je třeba se vyvarovat léků, které by mohly ovlivnit srážlivost krve (např. kyselina acetylsalicylová nebo ibuprofen), dokud není vyloučeno nitrolební krvácení.
🏃♀️ Sportovní otřesy mozku
Otřesy mozku jsou velmi časté v kontaktních sportech, jako je 
americký fotbal, 
lední hokej, ragby, box nebo fotbal (při hlavičkování). Zvyšující se povědomí o rizicích vedlo k zavedení přísných protokolů pro diagnostiku a návrat do hry ("return-to-play").
Klíčovým pravidlem je: "When in doubt, sit them out" (Při pochybnostech ho nech sedět). Sportovec s podezřením na otřes mozku musí být okamžitě stažen ze hry a nesmí se vrátit, dokud není vyšetřen kvalifikovaným zdravotníkem. Návrat ke sportu musí být postupný a řízený, obvykle trvá minimálně týden a vyžaduje úplnou absenci příznaků v klidu i při zátěži.
⚠️ Komplikace a prognóza
Většina lidí se z otřesu mozku plně zotaví během 7–14 dnů. U části pacientů však mohou nastat komplikace.
- Postkomoční syndrom: Přetrvávání symptomů déle než několik týdnů.
- Syndrom druhého nárazu (Second Impact Syndrome): Velmi vzácná, ale často fatální komplikace, kdy dojde k druhému poranění hlavy v době, kdy se mozek ještě nezotavil z prvního otřesu. To vede k masivnímu otoku mozku a rychlému selhání životních funkcí. Ohroženi jsou zejména mladí sportovci.
- Chronická traumatická encefalopatie (CTE): Degenerativní onemocnění mozku spojené s opakovanými údery do hlavy, a to i subkomočními (údery, které nezpůsobí příznaky otřesu mozku). Projevuje se poruchami paměti, změnami nálad, depresí a demencí v pozdějším věku. Byla popsána především u bývalých hráčů amerického fotbalu, boxerů a dalších sportovců.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si mozek jako měkký rosol uložený v pevné nádobě (lebce). Když s nádobou prudce zatřesete, rosol narazí na její stěny. I když se na první pohled nepoškodí a jeho tvar zůstane stejný, jeho jemná vnitřní struktura je dočasně narušena. Podobně je to i s mozkem při otřesu. Nervové buňky (neurony) jsou "otřesené", dočasně spolu špatně komunikují a spotřebovávají obrovské množství energie, aby se vrátily do normálního stavu. Tento dočasný chaos a energetický dluh se projevuje jako zmatenost, bolest hlavy, únava a další příznaky. Mozek nepotřebuje "opravit" žádnou díru, ale potřebuje klid, aby mohl "uklidit" nepořádek a dobít si energii.