Přeskočit na obsah

Nymburk hlavní nádraží

Z Infopedia

Šablona:Infobox Nádraží

Nymburk hlavní nádraží je klíčová železniční stanice a významný dopravní uzel ve Středočeském kraji, nacházející se v severní části okresního města Nymburk. Stanice zajišťuje propojení několika hlavních a regionálních železničních tahů, přičemž denně odbaví stovky osobních i nákladních vlaků. Provozovatelem a vlastníkem infrastruktury je státní organizace Správa železnic.

Nádraží bylo zprovozněno v roce 1870 společností Rakouská severozápadní dráha a od té doby tvoří průmyslové i logistické centrum celého regionu. V těsné blízkosti staniční budovy se rozkládá rozsáhlé seřaďovací kolejiště a areál Železničních opraven a strojíren. Stanice je plně elektrizována stejnosměrnou trakční soustavou a v současné době prochází přípravami na komplexní modernizaci, která zahrnuje zvýšení traťové rychlosti, přestavbu nástupišť a vybudování nového dopravního terminálu.

🗓 Současnost a aktuální provoz

V současné době slouží Nymburk hlavní nádraží jako ústřední přestupní bod pro osobní dopravu v rámci Integrované dopravy Středočeského kraje (PID) i dálkové vnitrostátní dopravy. Stanici obsluhují státní dopravce České dráhy a soukromí dopravci jako RegioJet či Arriva.

Z hlediska linkového vedení PID se zde stýkají páteřní příměstské linky S2 (v trase Praha hlavní nádraží – Lysá nad Labem – Kolín), linka S12 (do Poříčan), linka S21 (směr Kopidlno a Jičín) a linka S31 (směr Mladá Boleslav). Dálková doprava je zastoupena rychlíkovými linkami R10 (trasa Praha – Hradec Králové – Trutnov), R22 (směr Česká Lípa a Šluknovský výběžek) a R23 (směr Ústí nad Labem).

Odbavení cestujících je zajištěno ve výpravní budově, kde se nachází čekárna, vnitrostátní i mezinárodní pokladní přepážky, úschovna zavazadel a úschovna jízdních kol provozovaná Českými drahami. K dispozici jsou také bezbariérové toalety, bankomat a několik provozoven rychlého občerstvení. Přímo před výpravní budovou je situováno autobusové stanoviště, které v březnu roku 2025 prošlo částečnou rekonstrukcí a optimalizací odjezdových stání pro kapacitnější vozidla příměstské dopravy.

⏳ Historické kořeny a výstavba

Rozvoj železniční dopravy v Nymburce je úzce spjat s budováním sítě Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), která propojovala Vídeň přes české území se saskými a pruskými hranicemi. Stanice v Nymburce byla slavnostně otevřena 29. října 1870. Společnost ÖNWB zde zřídila nejen rozsáhlé kolejiště, ale také železniční inspektorát, výtopnu a přidružené dílny, což vedlo k masivnímu hospodářskému růstu města a přílivu tisíců nových obyvatel.

V roce 1881 byla do stanice zaústěna regionální trať od Jičína vybudovaná společností České obchodní dráhy (BCB). Následně, 26. srpna 1883, otevřela konkurenční Rakouská společnost státní dráhy (StEG) trať z Poříčan do stanice Nymburk město. Obě nymburská nádraží (hlavní a městské) byla kolejově propojena až v roce 1896, čímž vznikl ucelený železniční uzel umožňující tranzit z polabské železnice z roku 1845 směrem na sever. Po zestátnění soukromých drah na počátku 20. století přešla celá infrastruktura pod hlavičku Císařsko-královských státních drah (kkStB) a po roce 1918 pod Československé státní dráhy (ČSD).

⚔️ Události druhé světové války

Stanice Nymburk hlavní nádraží sehrála strategickou a hrdinskou roli během druhé světové války. Místní železničáři se 2. května 1945 jako jedni z prvních v republice otevřeně postavili proti německým okupačním silám. Během povstání se jim podařilo ukořistit německý obrněný vlak, který povstalci přejmenovali na „Moskva“. Tento improvizovaný obrněný vlak byl následně úspěšně nasazen v bojích během Pražského povstání. Ve středu 16. května 1945 byla posádka vlaku pověřena ochranou speciálního konvoje, který přivážel prezidenta Edvarda Beneše zpět do osvobozené Prahy.

S nymburským nádražím jsou spojeny i významné osobnosti českých dějin a kultury. V době protektorátu zde sloužil jako železniční dělník a telegrafista budoucí spisovatel Bohumil Hrabal. Přestože děj svého slavného románu Ostře sledované vlaky umístil do nedaleké stanice Kostomlaty nad Labem, inspiraci čerpal primárně ze svých zkušeností z nymburského železničního uzlu. V místních železničních dílnách se rovněž vyučil zámečníkem pozdější ministr železnic Rudolf Bechyně.

🏛 Architektura a Dělnická kolonie

Stávající výpravní budova představuje funkční spojení historických prvků a pozdějších, často architektonicky kritizovaných přístaveb. Původní objekty projektoval hlavní architekt společnosti ÖNWB Carl Schlimp (1834–1901), který je autorem i dalších monumentálních staveb, jako byla dnes již zbouraná stanice Praha-Těšnov nebo stanice Děčín východ.

Protože stanice byla postavena v tehdejší neobydlené lokalitě severozápadně od historického jádra města, vyvstala potřeba ubytování pro stovky drážních zaměstnanců. V roce 1873 zadala ÖNWB vypracování urbanistického řešení přilehlé takzvané Železniční kolonie. Autorem tohoto konceptu byl světoznámý rakouský architekt a urbanista Camillo Sitte (1843–1903). Vznikl zde rozsáhlý komplex úřednických a dělnických domů, který představoval jedno z prvních moderních sociálních sídlišť na českém území, vybavené vlastní infrastrukturou, vodovodem i obslužnými budovami. Areál bezprostředně sousedí s Železničními opravnami a strojírnami (dnes ŽOS Nymburk), které tvoří nedílnou industriální kulisu stanice.

🛤 Přehled železničních tratí

Nymburk hlavní nádraží je křižovatkou čtyř železničních tratí, které zajišťují spojení do všech světových stran:

🏢 Technické parametry a infrastruktura

Celý obvod železniční stanice pokrývá plochu o délce několika kilometrů a je vybaven složitým systémem kolejišť rozděleným na osobní a seřaďovací (nákladní) nádraží. Pro osobní dopravu slouží 9 dopravních kolejí. Stanice je vybavena třemi nástupišti. První, nízké nástupiště s úrovňovým přístupem se nachází bezprostředně u výpravní budovy (obsluhuje koleje 2 až 4). Na nástupiště číslo 2 a 3 je přístup řešen pomocí podchodu se schodišti. Z hlediska celkové kapacity disponuje nádraží 9 vjezdovými kolejemi, rozsáhlou směrovou skupinou čítající 30 kolejí pro třídění nákladních vozů a 5 odjezdovými kolejemi. Stanice se nachází v nadmořské výšce 190 metrů nad mořem.

Trakční vedení nad kolejištěm je napájeno stejnosměrným proudem o napětí 3 000 voltů (3 kV ss). Zabezpečení jízdy vlaků je zajištěno kombinací starších elektromechanických přístrojů a modernějšího reléového staničního zabezpečovacího zařízení (RZZ).

Vizuální informační systém pro cestující prošel několika fázemi vývoje. Od roku 1980 sloužily ve stanici legendární listové překlápěcí panely značky Pragotron. Ty byly v roce 2006 nahrazeny modernějšími digitálními panelem od společnosti Elektročas. Zvuková hlášení od roku 2001 obstarával systém INISS verze 1, jemuž propůjčila hlas herečka Danuše Klichová. V roce 2024 proběhl plošný upgrade na systém INISS 2 s novou hlasovou syntézou založenou na nahrávkách Kateřiny Mendlové-Jírů, doplněný o specifický oddělovací gong.

🏗 Plánovaná modernizace a architektonická soutěž

Stanice stojí na prahu největší proměny ve své historii. Správa železnic připravuje masivní rekonstrukci celého uzlu v návaznosti na modernizaci trati Nymburk – Lysá nad Labem. Na podzim roku 2023 byla vyhlášena otevřená architektonicko-urbanistická soutěž na novou podobu nádraží a přilehlého přednádražního prostoru. Z celkem 17 doručených návrhů vybrala odborná porota jako vítězný projekt architektů Tomáše Hanuse a Jana Holuba z ateliéru Byró. Porota ocenila především čistý design a citlivé napojení nové odbavovací haly na historickou zástavbu. Návrh počítá s přesunem hlavních odbavovacích ploch a navazujícího autobusového terminálu podél kolejišť, čímž vznikne souvislý veřejný prostor propojující stanici s městským parkem. Na druhém místě v soutěži se umístil ateliér Ondřej Tuček a třetí pozici obsadilo studio G. L. Architekti.

Samotná traťová modernizace získala v červnu roku 2026 klíčové souhlasné stanovisko od Ministerstva životního prostředí (EIA). Projekt obsahuje 35 přísných ekologických podmínek, zaměřených na protihluková opatření, retenci přívalových srážek a řešení ekologických zátěží. Stěžejním bodem projektu je přidání třetí traťové koleje a zvýšení maximální traťové rychlosti ze stávajících 120 km/h na 160 km/h. V samotném Nymburce budou vybudována zcela nová nástupiště s normovanou délkou 220 metrů (tři ostrovní a tři vnější), která budou plně bezbariérově přístupná díky výtahům. V rámci bezpečnosti bude zrušena většina úrovňových přejezdů, které nahradí podjezdy, nadjezdy či lávky pro pěší. Podle harmonogramu z roku 2026 se předpokládá realizace stavby v časovém rozmezí let 2027 až 2031, ačkoli materiály ministerstva pracují i s rezervním scénářem výstavby v letech 2034 až 2037. Přestavba zahrnuje také vybudování takzvaného zárodku Všejanské spojky, která v budoucnu zrychlí spojení Nymburka s Mladou Boleslaví.

📈 Statistiky a data

Následující tabulky poskytují kompletní historický přehled vývoje pojmenování stanice, přehled zavedených informačních systémů a detailní technické parametry všech železničních tratí zaústěných do železničního uzlu Nymburk.

Historický vývoj pojmenování stanice

Období Oficiální název stanice Státní útvar / Okupační správa
1870 – 1918 Nimburg Rakousko-Uhersko
1918 – 1939 Nymburk První Československá republika / Druhá republika
1939 – 1940 Nimburg / Nymburk Protektorát Čechy a Morava (dvojjazyčný název)
1940 – 1941 Neuenburg a.d. Elbe / Nymburk Protektorát Čechy a Morava (upravený německý název)
1941 – 1945 Neuenburg (Elbe) / Nymburk Protektorát Čechy a Morava (finální německá verze)
1945 – 1950 Nymburk Třetí Československá republika
1950 – současnost Nymburk hlavní nádraží Československo / Česká republika

Přehled technologií informačního systému cestujících

Období (od-do) Typ zobrazovacího systému Dodavatel / Výrobce Zvukový systém Poskytovatel hlasu
1870 – 1980 Manuální cedule a tabule Místní výroba Živá hlášení nádražního rozhlasu Službu konající výpravčí
1980 – 2001 Listové překlápěcí panely Pragotron Živá hlášení nádražního rozhlasu Službu konající výpravčí
2001 – 2006 Listové překlápěcí panely Pragotron INISS (verze 1) Danuše Klichová
2006 – 2024 Digitální informační panely Elektročas INISS (verze 1) Danuše Klichová
2024 – současnost Digitální informační panely Elektročas INISS (verze 2) Kateřina Mendlová-Jírů

Přehled zaústěných tratí a jejich technické parametry

Číslo trati Úsek spojení Typ trakce Napájecí soustava Počet traťových kolejí Historický původ
Trať 231 Praha – Lysá n/L. – Nymburk – Kolín Elektrizovaná 3 kV ss Dvoukolejná (plánována 3. kolej) Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB)
Trať 060 Poříčany – Nymburk město – Nymburk Elektrizovaná 3 kV ss Jednokolejná Rakouská společnost státní dráhy (StEG)
Trať 061 Nymburk – Kopidlno – Jičín Neelektrizovaná — Jednokolejná České obchodní dráhy (BCB)
Trať 071 Nymburk – Luštěnice – Mladá Boleslav Neelektrizovaná — Jednokolejná Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB)

💡 Pro laiky

Železniční stanice velikosti Nymburka není jen místem, kde lidé nastupují do vlaku, ale funguje jako složitý industriální organismus. Výraz „železniční uzel“ znamená, že se zde kříží vlaky přijíždějící z mnoha různých směrů (od Prahy, Kolína, Mladé Boleslavi i Jičína). Aby se vlaky nesrazily a plynule projely, dohlíží na ně systém zvaný staniční zabezpečovací zařízení. To elektronicky kontroluje, zda jsou výhybky (kolejové křižovatky) správně nastaveny a zda kolej, na kterou vlak míří, není již obsazena jiným strojem.

Dále se v Nymburce nachází rozsáhlé „seřaďovací nádraží“. To je speciální část kolejiště sestávající v tomto případě z 30 vedle sebe ležících kolejí, které neslouží cestujícím, ale výhradně nákladním vlakům. Vlakové soupravy vezoucí náklad z různých továren se zde rozpojují a jednotlivé vagony se přesouvají (seřaďují) na jiné koleje tak, aby se spojily do nových dlouhých vlaků podle cílové destinace. Celý proces posunování vagonů usnadňuje samotná architektura kolejí.

Stanice je také takzvaně „elektrizována“. To znamená, že nad kolejemi je nataženo měděné trakční vedení, v němž zde proudí stejnosměrný elektrický proud o velmi vysokém napětí 3 000 voltů. Lokomotiva se pomocí speciálního ramene (pantografu) na střeše tohoto drátu dotýká a odebírá z něj energii potřebnou pro pohon silných elektromotorů, které celý vlak táhnou.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nymburk_hlavní_nádraží&oldid=128728“