Poděbrady

Poděbrady
Mapa	ano
Země
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Nymburk
Rozloha	33,69
Nadmořská výška	185
Populace	15 238
Starosta	Mgr. Roman Schulz

Poděbrady (v historických německých análech a mapách zapisované jako Podiebrad) jsou město v České republice, které se nachází ve východní části Středočeského kraje v okrese Nymburk. Z geografického hlediska je město situováno v absolutní rovině Polabské nížiny na obou březích řeky Labe, přibližně 50 kilometrů východně od hlavního města Prahy. Katastrální území města zaujímá plochu 33,69 kilometru čtverečního a k roku 2026 zde žije 15 238 trvale hlášených obyvatel. V rámci administrativního uspořádání státu plní Poděbrady funkci obce s rozšířenou působností (ORP), do jejíhož správního obvodu spadá celkem 35 okolních obcí.

Z celostátního i mezinárodního hlediska jsou Poděbrady definovány primárně jako významné lázeňské centrum. Zdejší zdravotnická a lázeňská infrastruktura se po geologickém objevení ložisek minerálních pramenů v roce 1905 vyprofilovala a úzce specializovala na diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních onemocnění (nemoci srdce a oběhového ústrojí). V historicko-politickém kontextu je lokace neodmyslitelně spjata s rodem pánů z Poděbrad a především s osobou českého krále Jiřího z Poděbrad. Kromě lázeňství a historického cestovního ruchu tvoří fundamentální průmyslovou základnu aglomerace dlouholetá výroba olovnatého křišťálu reprezentovaná podnikem Sklárny Bohemia.

🗓 Současnost a městská správa

Na úrovni lokální samosprávy došlo v Poděbradech v uplynulých letech k restrukturalizaci exekutivních sil. K roku 2026 působí na pozici starosty města Mgr. Roman Schulz, reprezentující Občanskou demokratickou stranu (ODS). Do této funkce byl zvolen po komunálních volbách, načež ve vedení radnice vystřídal předchozího odvolaného starostu Jaroslava Červinku. Vládnoucí koalici v městském zastupitelstvu formují zástupci volebních uskupení Nezávislí kandidáti Poděbrady, ODS a sdružení Naše Poděbrady. Tato trojkoalice disponuje většinou 12 mandátů. V opozici působí uskupení Volba pro Poděbrady (vedené bývalým starostou Ladislavem Langrem) disponující 5 křesly, uskupení Pro občany Poděbrad (3 mandáty) a hnutí Žijeme pro Poděbrady.

Z hlediska probíhajících a strategických městských projektů čelí Poděbrady v období let 2025 a 2026 několika zásadním urbanistickým a infrastrukturním výzvám. Radnice implementuje dlouhodobý Strategický plán rozvoje města 2026–2050, jenž klade důraz na ochranu lázeňského charakteru lokality. Nejzásadnějším liniovým projektem na území města je příprava stavby takzvané třetí železniční koleje v tranzitním koridoru Kolín–Babín. Projekt vedený pod kódovým označením EIA OV1282 počítá s vybudováním téměř osmi kilometrů třetí koleje, úpravou železničních přejezdů a výstavbou nových protihlukových komunikací. Vzhledem k faktu, že těleso železnice město fyzicky rozděluje, vyvolává tento státní projekt na radnici silnou potřebu koordinace za účelem snížení negativních dopadů na klidový lázeňský režim.

Z komunálních investic radnice pro období 2025 a 2026 schválila transformaci nevyužívaného objektu bývalé kotelny v Hakenově ulici na nové multifunkční komunitní centrum určené primárně pro setkávání seniorských spolků. Dále se finalizují projektové dokumentace pro revitalizaci klíčových veřejných prostranství, jmenovitě Riegrova náměstí a přilehlých nábřežních promenád, a probíhá příprava architektonické soutěže na vybudování nové smuteční síně v městské části Kluk.

⏳ Historie a vývoj osídlení

Archeologické výzkumy dokládají osídlení v oblasti dnešních Poděbrad již v období mladého paleolitu, přičemž koncentrace artefaktů se váže na strategický brod přes řeku Labe. Tento brod představoval klíčový bod na obchodní stezce směřující z Prahy do oblasti dnešního Kladska (takzvaná Kladská stezka).

Systematické budování mocenského centra zde započalo v druhé polovině 13. století. Český král Přemysl Otakar II. nařídil v letech 1262 až 1268 výstavbu kamenného vodního hradu, jehož primárním účelem byla vojenská ostraha zmíněného labského brodu. Kolem této fortifikace se postupně formovalo tržní podhradí. V roce 1345 získal poděbradské panství od panovníka Jana Lucemburského jako léno rod pánů z Kunštátu. Získáním tohoto strategického majetku vznikla větev rodu, jež začala užívat přídomek páni z Poděbrad. K formálnímu povýšení Poděbrad na město došlo v roce 1472. Městská privilegia a znak udělili osídlení synové tehdejšího již zesnulého krále Jiřího z Poděbrad (Viktorín, Jindřich, Hynek a Boček).

V roce 1496 se město stalo dějištěm krvavé justiční události. Po potlačení ozbrojené vzpoury nespokojených stříbrných havířů v nedaleké Kutné Hoře bylo deset vůdců tohoto povstání transportováno na poděbradský hrad. Zde byli na příkaz poděbradského hejtmana popraveni stětím mečem. Na místě jejich hromadné exekuce byl později v roce 1516 vystavěn dřevěný kostelík, jenž byl následně nahrazen zděnou stavbou známou jako Havířský kostelík (oficiálně Kostel Nanebevzetí Panny Marie).

Od roku 1495 bylo poděbradské panství odejmuto šlechtickým rodům a stalo se takzvaným komorním majetkem, tedy přímým majetkem královské koruny. Tuto pozici si udrželo až do roku 1839. Korunní správa iniciovala přestavby hradu do podoby renesančního a posléze barokního zámku. V roce 1839 panství odkoupil vlivný vídeňský finančník a bankéř Jiří Sina (Georg Simon von Sina). V druhé polovině 19. století napojení města na železniční síť Rakouské severozápadní dráhy umožnilo vznik průmyslových podniků, z nichž nejvýznamnějším bylo založení sklářských hutí v roce 1876.

👑 Éra krále Jiřího z Poděbrad

Období vládnutí Jiřího z Poděbrad (1420–1471) představuje pro identitu města stěžejní historickou etapu. Jiří, jenž se s vysokou mírou pravděpodobnosti narodil přímo na poděbradském hradě (ačkoliv o přesném místě jeho narození vedou historici diskuze), se stal jediným českým panovníkem, který nepocházel z panovnické dynastie, nýbrž z řad domácí šlechty. Byl zvolen českými stavy do funkce zemského správce a následně v roce 1458 přímo za krále Českého království.

Poděbradský hrad pod jeho správou fungoval jako klíčové mocenské centrum. Jiří z Poděbrad zde přijímal zahraniční poselstva a formoval svou politickou strategii. Do celoevropských dějin se zapsal vypracováním a publikováním dokumentu známého jako Tractatus (Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu). Jednalo se o bezprecedentní právní a diplomatický návrh z roku 1464, v němž panovník navrhoval vytvoření nadnárodní aliance evropských států disponující vlastním mezinárodním soudem a jednotnou měnou, jejímž účelem mělo být řešení konfliktů bez užití vojenské síly a obrana proti tehdejší expanzi Osmanské říše. V novodobé historii je tento dokument často označován za ideový předobraz dnešní Evropské unie či Organizace spojených národů.

Odkaz tohoto panovníka město trvale udržuje prostřednictvím dominantní jezdecké sochy, kterou v roce 1896 pro centrální náměstí zhotovil český sochař Bohuslav Schnirch. Náměstí následně přijalo úřední název Náměstí Jiřího z Poděbrad a socha se stala symbolem chráněným státní památkovou péčí.

💧 Lázeňství a minerální prameny

Geologický a ekonomický přerod Poděbrad započal v roce 1905. Tehdejší majitel panství, kníže Filip Arnošt Hohenlohe ze Schillingsfürstu, pozval na nádvoří poděbradského zámku pruského proutkaře a vizionáře Karla von Bülowa. Bülow na druhém hradním nádvoří identifikoval přítomnost silného vodního zdroje. Následné vrtné práce, jež vedl vídeňský inženýr Josef Campichler, narazily v hloubce 96,7 metru na silný pramen uhličité minerální vody.

Tento pramen, po němž brzy následovaly další hlubinné vrty, vykazoval unikátní chemické složení. Poděbradská minerální voda (zvaná Poděbradka) spadá do kategorie přírodních, silně mineralizovaných kyselek hydrogenuhličitanově-chlorido-sodnokalciového typu se zvýšeným obsahem hořčíku a rozpuštěného volného oxidu uhličitého. V roce 1908 zahájily lázně svou první oficiální provozní sezónu a na léčbu do města začali přijíždět první pacienti.

Zásadní lékařský profil vtiskla lázním osoba pražského kardiologa MUDr. Václava Libenského. Ten v Poděbradech založil první specializovaný ústav pro léčbu chorob srdce v Československu. Od třicátých let 20. století se lázně definitivně etablovaly jako monopolní centrum pro kardiologickou rehabilitaci. Chemické vlastnosti pramenů (vysoký obsah CO2) ve spojení s dokonale rovinatým terénem vytvořily ideální přírodní podmínky pro zotavení pacientů po infarktech myokardu, operacích chlopní a s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Z komerčního hlediska je lázeňský provoz v současnosti spravován společností Lázně Poděbrady a.s., jež provozuje síť hotelových a balneologických pavilonů.

🏛 Architektura a památková péče

Urbanistická struktura města je rozdělena na původní historické centrum v okolí hradu a na rozsáhlou lázeňskou zónu, jež byla budována plánovitě od počátku 20. století.

Zámek Poděbrady – Masivní stavební komplex na břehu řeky Labe. Původně gotický hrad založený Přemyslem Otakarem II. disponuje dodnes zachovanou válcovou věží zvanou Hláska. Byl renesančně a následně barokně přestavěn pod vedením dvorských architektů. V současnosti v prostorách zámku sídlí část ústavu Univerzity Karlovy a expozice památníku krále Jiřího.
Lázeňský park a kolonáda – Rozlehlý park táhnoucí se od náměstí k nádraží. Byl založen v roce 1908 podle projektu pražského zahradního architekta Karla Skaláka. Jeho ústředním bodem je Libenského kolonáda z roku 1936, navržená architektem Vojtěchem Kerhartem v čistém funkcionalistickém stylu. Kolonáda je doplněna známou atrakcí v podobě Květinových hodin (vytvořených rovněž ve třicátých letech), které mechanicky ukazují aktuální čas, přičemž jejich ciferník je osázen živou flórou.
Kostel Povýšení svatého Kříže – Původně gotická sakrální stavba ze 14. století, jež prošla renesančními úpravami. Stojí v těsné blízkosti zámku a představuje hlavní farní chrám města.
Havířský kostelík (Kostel Nanebevzetí Panny Marie) – Pozdně gotická stavba postavená na levém břehu Labe na místě popravy kutnohorských havířů. Zvonice přiléhající ke kostelu představuje významnou dominantu Zálabí.

Množství hotelových a penzionových budov v lázeňské čtvrti nese znaky geometrické secese a purismu dvacátých let, což z Poděbrad činí chráněnou památkovou zónu moderní architektury.

🌍 Geografie a hydrografie

Poděbrady leží v centru geomorfologického celku Středolabská tabule. Území katastru o rozloze 33,69 km² se rozkládá v nadmořské výšce oscilující v úzkém pásmu mezi 184 a 190 metry nad mořem. Výškové převýšení je na celém území zcela zanedbatelné, terén je absolutně rovinatý. Geologické podloží je tvořeno převážně křídovými slínovci, jež jsou překryty masivními pleistocenními říčními terasami tvořenými písky a štěrky.

Hlavní hydrologickou osou města je řeka Labe, jež městem protéká ve směru od východu na západ. Říční koryto prošlo v první třetině 20. století rozsáhlou technickou regulací a napřímením, jehož účelem byla ochrana města před pravidelnými jarními povodněmi a zabezpečení splavnosti pro lodní dopravu. Součástí této regulace je provozované poděbradské zdymadlo se zdrží a hydroelektrárnou z roku 1923, jejíž budovu navrhl architekt Antonín Engel.

Na jižním okraji města vzniklo masivní těžbou říčních štěrkopísků antropogenní vodní těleso zvané Jezero Poděbrady. Po ukončení těžebních operací byla vodní plocha rekultivována a v současnosti slouží jako hlavní městské letovisko, přírodní koupaliště a kempingový areál. Pouhých několik kilometrů jihovýchodně od městských hranic se ze zcela rovinaté polabské krajiny strmě vypíná izolovaný svědecký vrch Oškobrh, dosahující nadmořské výšky 285 metrů, jenž tvoří jediný orientační záchytný bod v celém regionu.

🏢 Ekonomika a dopravní infrastruktura

Ekonomika města stojí na třech nezávislých, avšak stabilních pilířích: zdravotnickém cestovním ruchu, sklářském průmyslu a logistice. Lázeňský komplex společně se sektorem hotelových a restauračních služeb představuje klíčového zaměstnavatele pro stovky obyvatel v segmentu služeb.

V sektoru sekundárního průmyslu disponují Poděbrady globálním renomé díky výrobě broušeného olovnatého křišťálu. Závod Sklárny Bohemia (Crystal BOHEMIA) byl ve městě založen v roce 1876 podnikateli Janem a Augustinem Gerhardtovými. Ve dvacátém století byl závod masivně rozšířen, zavedl výrobu skla s 24% obsahem oxidu olovnatého a jeho produkce lustrů, váz a dekorativního skla je dodnes masivně exportována na mezinárodní trhy do Asie a na Blízký východ.

Dopravní infrastruktura Poděbrad je na mimořádně vysoké úrovni. Jižně od městské zástavby prochází páteřní dálniční komunikace dálnice D11, propojující Prahu s Hradcem Králové a polskými hranicemi. Město disponuje na tuto dálnici vlastním přímým sjezdem. Železniční stanice Poděbrady leží na dvoukolejné elektrifikované trati číslo 020 (trasa Praha – Nymburk – Kolín/Hradec Králové). Železnice zajišťuje obyvatelům expresní dojezdové časy do centra Prahy (přibližně 50 minut). Právě existence této trati procházející středem města vyvolává zmiňovanou kontroverzi ohledně jejího státního kapacitního rozšiřování o další, třetí kolej.

📊 Demografie a statistické ukazatele

Demografický vývoj města Poděbrady vykazuje v prvních dvou dekádách 21. století stabilní a kontinuální růst. Město těží ze své geografické blízkosti k Praze, excelentní dopravní dostupnosti a vysoké kvality životního prostředí a občanské vybavenosti. Na rozdíl od strukturálně postižených regionů zde nedochází k odlivu mladé populace.

Na základě přesných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro rok 2025 činí celkový počet obyvatel města přesně 15 232 osob. Z tohoto počtu tvoří 7 295 osob muži a 7 937 osob ženy. Průměrný věk obyvatelstva je statisticky stanoven na hodnotu 42,9 roku (muži 40,9 let, ženy 44,6 let).

Během první poloviny kalendářního roku 2025 žilo v obci 15 230 obyvatel, přičemž na konci roku hodnota mírně vystoupala a následně v roce 2026 atakovala hodnotu 15 238 osob. Během celého roku 2025 bylo v městské matrice zapsáno přesně 99 narozených dětí a 147 úmrtí, což představovalo přirozený úbytek obyvatelstva v hodnotě 48 osob. Ztráta populace vlivem přirozené mortality byla ovšem plně sanována pozitivním migračním saldem. Do města se v roce 2025 přistěhovalo celkem 694 obyvatel, zatímco 640 jej trvale opustilo. Evidováno bylo rovněž 63 sňatků a 33 rozvodů.

Následující tabulka detailně rozděluje populaci roku 2025 do tří základních věkových skupin na základě pohlaví:

Věková skupina	Počet obyvatel	Z toho mužů	Z toho žen
0–14 let	2 547	1 319	1 228
15–64 let	9 377	4 628	4 749
65 a více let	3 308	1 348	1 960
Celkem (k roku 2025)	15 232	7 295	7 937

Následující tabulka demonstruje celkový kontinuální růst počtu obyvatel ve vybraných referenčních rocích poslední dekády:

Rok	Počet obyvatel
2011	13 986
2020	14 317
2024	15 156
2025	15 232
2026	15 238

🎭 Kultura, sport a školství

V oblasti vzdělávání disponují Poděbrady specifickou nadregionální infrastrukturou. Sídlí zde věhlasné Gymnázium Jiřího z Poděbrad, založené již v 19. století, a Hotelová škola Poděbrady, jejíž absolventi standardně nacházejí uplatnění v nejprestižnějších evropských gastronomických zařízeních a diplomacii. Část poděbradského zámku historicky využívá Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy k výuce zahraničních studentů.

Kulturní kalendář města obsahuje sérii festivalů, z nichž nejvýznamnějším je Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady. Tato srpnová akce transformuje lázeňský park a zámek do projekčních zón, kde jsou promítány celovečerní filmy za doprovodu živého symfonického orchestru. Na kulturním dění se silně podílí také Zámek Poděbrady, který slouží jako muzejní expozice i dějiště divadelních představení pod otevřeným nebem.

Sportovní profil města je celosvětově známý díky atletické disciplíně – sportovní chůzi. Každoroční sportovní událostí nadnárodního významu je chodecký mítink Poděbrady Walking. V květnu roku 2026 se uskutečnil již 94. ročník tohoto prestižního mezinárodního závodu (založeného již v roce 1929). Závod je součástí okruhu European Athletics Race Walking Permit Meeting a pravidelně hostí absolutní světovou elitu i medailisty z olympijských her. Trať tvoří certifikovaný kilometrový okruh vedený přímo po asfaltových cestách hlavního lázeňského parku. Sportovní nabídku dále doplňuje osmnáctijamkové golfové hřiště Golf Club Poděbrady postavené v lužním lese, jezdecký klub a místní stabilní fotbalové i basketbalové celky.

💡 Pro laiky

Spojení „kardiovaskulární lázně“ (lázně pro léčbu srdce a cév) může u laické veřejnosti vzbuzovat představu složitých chirurgických operací, ale lázeňská léčba v Poděbradech funguje na zcela jiném a čistě přírodním principu. Základem veškeré léčby je voda zvaná Poděbradka, jež je z podzemí čerpána silně nasycená přírodním oxidem uhličitým (CO2).

Když si pacient lehne do speciální vany napuštěné touto vodou, bublinky plynu se obalí na jeho kůži. Plyn prostupuje kožní bariérou do těla, kde způsobuje takzvanou vazodilataci – to znamená, že fyzicky rozšiřuje krevní cévy, kapiláry a žíly. Jakmile jsou trubky krevního oběhu širší, krev jimi protéká mnohem snáze a srdce nemusí proti tlaku pumpovat takovou silou. Dochází tak k okamžitému a přirozenému snížení krevního tlaku a k výraznému odpočinku srdečního svalu.

Z tohoto důvodu je také klíčová samotná geografická poloha Poděbrad. Město leží v absolutní rovině bez jediného kopce (takzvaná terénní kúra). Pacient po těžkém infarktu potřebuje pohyb na čerstvém vzduchu, ale pokud by se léčil v horských lázních a musel neustále chodit do prudkého kopce a z kopce, jeho oslabené srdce by bylo extrémně zatěžováno. V rovinatém lázeňském parku v Poděbradech mohou pacienti kontrolovatelným a bezpečným tempem nachodit kilometry, aniž by došlo k nebezpečnému nárůstu srdečního tepu.

Zdroje