Český Brod

Český Brod
Mapa	ano
Země
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Kolín
Rozloha	19,70
Nadmořská výška	219
Počet obyvatel	7 530
Starosta	Tomáš Klinecký
PSČ	282 01

Český Brod je historické město ležící ve Středočeském kraji v západní části okresu Kolín, vzdálené přibližně 30 kilometrů východně od centra hlavního města Prahy. S populací přesahující 7 500 obyvatel plní roli klíčového spádového centra pro okolní obce a funguje jako obec s rozšířenou působností (ORP). Městem, které se rozkládá na ploše 19,70 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 219 metrů, protéká říčka Šembera.

Založení města spadá do 12. století, přičemž původně neslo název Biskupský Brod, jelikož jeho vznik iniciovali pražští biskupové. Jako první poddanské město na území Čech si před rokem 1402 vybudovalo vlastní radnici a v roce 1437 bylo římským císařem Zikmundem Lucemburským povýšeno na město královské. Historické jádro si do současnosti zachovalo svůj středověký půdorys, zbytky masivního kamenného opevnění a gotické podzemí, díky čemuž bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

V celostátním kulturním a geografickém kontextu je Český Brod znám jako místo vzniku a původního konání největšího českého hudebního festivalu Rock for People a také jako administrativní centrum, pod které spadá místní část Liblice, kde se nacházejí nejvyšší inženýrské stavby v České republice – vysílací stožáry RKS Liblice B dosahující výšky 355 metrů.

🗓 Současnost a strategický rozvoj města (2024–2026)

V čele městské samosprávy stojí v roce 2026 starosta Tomáš Klinecký (zastupující stranu TOP 09), který byl do úřadu zvolen po komunálních volbách na podzim roku 2022. Pod jeho vedením město v letech 2024 až 2026 přistoupilo k bezprecedentním investicím do občanské vybavenosti a vzdělávací infrastruktury, jež reagují na prudký demografický nárůst a příliv obyvatel stěhujících se z pražské aglomerace.

Klíčovým projektem období 2025–2026 je realizace takzvané "svazkové školy" – masivního vzdělávacího komplexu s kapacitou pro 810 žáků, který Český Brod buduje ve spolupráci s okolními obcemi v rámci dobrovolného svazku obcí Český Brod – Doubravčice. Projekt, kofinancovaný z dotačních titulů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, má být dokončen do konce roku 2026. Zároveň byla v roce 2025 zahájena novostavba mateřské školy v Kollárově ulici pro 132 dětí, která nahrazuje nevyhovující pavilony z roku 1976.

Kromě školství město dokončilo v březnu 2024 generální rekonstrukci historické budovy bývalé radnice na náměstí Arnošta z Pardubic, kam byla po roce a půl trvajících stavebních pracích trvale přesunuta městská knihovna a kulturní centrum. V technické infrastruktuře probíhá rozsáhlý projekt postupného oddělování splaškové a dešťové kanalizace, který v roce 2025 zasáhl mimo jiné Tuchorazskou ulici (investice přesahující 21 milionů korun zadaná společnosti CE-DA servis). Územní rozvoj zahrnuje také výkup strategických pozemků pro vybudování nových výjezdových stanic zdravotnické záchranné služby a hasičského sboru ve východní části města.

⏳ Historie a formování města

Historie Českého Brodu odráží přechod od církevního majetku přes husitskou rebelii až k výsadnímu postavení královského města.

Středověké počátky a vláda biskupů

Sídlo vzniklo ve 12. století jako trhová osada na brodu přes říčku Šembera, na křižovatce strategické Trstenické stezky, jež spojovala Prahu s východní a jižní Evropou. Založení je historiky připisováno pražskému biskupovi Janovi I., který úřad zastával v letech 1134 až 1139. Osada proto dostala původní latinský název Broda Episcopalis (Biskupský Brod). Kolem roku 1268 povýšil pražský biskup Jan III. z Dražic trhovou osadu na plnohodnotné město, udělil mu dědičné městské právo a povolil výstavbu obranných hradeb.

Na počátku 14. století, přesněji v roce 1315, město vojensky obsadila ozbrojená družina mocného šlechtického rodu Ronovců s pěti sty muži. Právě v tomto období se v písemných pramenech poprvé objevuje název Broda Bohemicalis (Český Brod), který měl město etymologicky odlišit od Německého Brodu (dnešního Havlíčkova Brodu) ležícího na stejné obchodní trase na Vysočině. Ve 14. století nechal pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic původní dřevěné palisády nahradit pevnou kamennou hradbou. Hospodářská a politická emancipace zdejších měšťanů vedla k tomu, že si Český Brod jako vůbec první poddanské město v celých Čechách i na Moravě vystavěl před rokem 1402 vlastní kamennou radnici.

Husitské války a povýšení na královské město

Během husitských válek došlo ke zlomu. Český Brod se připojil k revolučnímu hnutí, zničil arcibiskupskou správu a vybojoval si politickou i správní autonomii. Dne 30. května 1434 se na nedaleké Lipské hoře (u vesnice Lipany jihozápadně od města) odehrála klíčová Bitva u Lipan, ve které spojené síly panského landfrýdu a umírněných kališníků drtivě porazily radikální polní vojska táboritů a sirotků pod vedením Prokopa Holého. Jako odměnu za loajalitu v závěrečných fázích konfliktu povýšil císař Zikmund Lucemburský v roce 1437 Český Brod na královské město a udělil mu stávající znak.

Raný novověk a ztráta významu

Hospodářský rozmach netrval dlouho. V roce 1512 město zasáhl ničivý požár, který zdevastoval většinu původní gotické zástavby. Ještě tvrdší ránu zasadila městu Třicetiletá válka (1618–1648). Během konfliktu byla oblast dvakrát brutálně vydrancována císařskými i švédskými vojsky. Následoval strmý ekonomický a demografický propad, ze kterého se Český Brod vzpamatovával několik desetiletí.

Dvacáté století a správní změny

V 19. století přinesla napojení města na železniční síť (1845) rozvoj průmyslu, zejména potravinářského a strojírenského. Český Brod fungoval jako samostatné okresní město. Tento status mu vydržel až do velké komunistické správní reformy v roce 1960, kdy státní orgány okres Český Brod formálně zrušily a celé území administrativně připojily k většímu okresu Kolín. Tento krok na několik dekád zpomalil lokální investiční rozvoj. Po sametové revoluci bylo v roce 1990 historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu, což nastartovalo proces postupné památkové obnovy.

🗺️ Geografie a administrativní členění

Město se rozkládá na pomezí rovinatého středního Polabí a předních zlomových výběžků Středočeské vrchoviny. Nejvyšším bodem v bezprostředním okolí je Lipská hora s nadmořskou výškou 366 metrů. Celková rozloha katastru činí 19,70 km². Vodní osu území tvoří říčka Šembera, do které se na území města vlévá Jalový potok a potok Bušinec.

Z administrativního hlediska se Český Brod člení na tři oficiální místní části (které jsou zároveň samostatnými katastrálními územími):

Český Brod – hlavní historické, rezidenční a komerční jádro.
Štolmíř – vesnice připojená k městu, nachází se zde barokní kostel sv. Havla, na jehož záchranu město zřídilo speciální transparentní účet.
Liblice – původně samostatná obec západně od města, silně industrializovaná část s rozsáhlou vilovou zástavbou.

V katastru části Liblice se nachází technický unikát celostátního významu – rozhlasový středovlnný vysílač Liblice B. Tento telekomunikační areál, postavený v letech 1976 až 1980 polskou stavební společností Budimex, je tvořen dvěma gigantickými kotvenými příhradovými stožáry. S výškou 355 metrů představují tyto věže absolutně nejvyšší inženýrské stavby na celém území České republiky. Až do 31. prosince 2021 odtud probíhalo silné amplitudové (AM) rozhlasové vysílání pro stanice Český rozhlas Dvojka a Český rozhlas Plus na frekvenci 639 kHz. Navzdory ukončení vysílání zůstaly stožáry i v roce 2026 na svém místě jako nepřehlédnutelná krajinná dominanta.

🏛️ Pamětihodnosti a architektura

Historické centrum je definováno náměstím Husovým a náměstím Arnošta z Pardubic, které obklopují měšťanské domy s gotickými sklepeními a renesančními prvky.

Kostel sv. Gotharda – Původně románská stavba z 12. století, jež byla ve 14. století přestavěna ve stylu vrcholné gotiky a v 18. století barokizována. Tvoří vizuální dominantu města.
Pozdně gotická zvonice – Masivní samostatně stojící kamenná věž z roku 1585, situovaná v těsné blízkosti kostela sv. Gotharda. Její obranný charakter připomíná spíše hradní hlásku.
Stará radnice (č.p. 1) – Renesanční budova na náměstí, přestavěná z původní středověké struktury. Po celkové rekonstrukci v letech 2022–2024 slouží jako sídlo městské knihovny a kulturně-informačního centra.
Městské opevnění a Kouřimská brána – Do současnosti se zachovaly dlouhé úseky hradebních zdí s několika půlkruhovými baštami, které nechal vybudovat Arnošt z Pardubic. Východní vstup do města historicky chránila takzvaná Kouřimská brána, ze které se zachovalo zdivo jejího mohutného předbraní.
Českobrodské podzemí – Unikátní systém gotických sklepů ze 14. a 15. století rozkládající se pod většinou domů v historickém jádru. Původně sloužily ke skladování potravin a jako úkryt před nepřátelskými vojsky. Podzemí obsahuje i původní historickou městskou šatlavu.
Podlipanské muzeum – Secesní a neorenesanční budova postavená podle návrhu architekta Antonína Balšánka na severozápadním okraji města ve vilové čtvrti. Stěžejní interaktivní a audiovizuální expozice je zde věnována bitvě u Lipan a umožňuje návštěvníkům nahlédnout do taktiky husitské vozové hradby.

🎭 Kultura, sport a společnost

V novodobé historii se Český Brod zapsal na kulturní mapu především jako kolébka hudebního festivalu Rock for People. Založili jej místní rodáci Michal Thomes a Petr Fořt. První ročník se odehrál 19. srpna 1995 na zdejším atletickém stadionu s účastí 1 100 diváků a 18 kapel. Festival zde setrval plných dvanáct let. Během ročníku 2006 však návštěvnost překonala hranici 20 000 diváků, což infrastruktura sedmitisícového města nedokázala technicky ani logisticky unést. Z důvodu překračování hlukových norem a absolutního vyčerpání prostorových kapacit se festival od roku 2007 trvale přestěhoval do Hradce Králové.

Ve sportovní oblasti dominuje organizace Tělovýchovná jednota Slavoj Český Brod, založená na bohaté spolkové tradici 19. století. Od roku 1995 oddíl triatlonu pravidelně pořádá silniční běžecký závod na 10 kilometrů s názvem "Českobrodská pečeť", který v březnu 2025 úspěšně završil svůj 30. jubilejní ročník. Město dále disponuje fotbalovým areálem na Kutilce, sokolovnou a nově zmodernizovaným zázemím pro dětské sportovní skupiny.

🚆 Doprava a infrastruktura

Dopravní konektivita je definována geografickou blízkostí k hlavnímu městu. Klíčovou tepnou je silnice první třídy I/12, která prochází přímo okrajem města a propojuje Prahu s Kolínem.

Zcela zásadní je železniční obslužnost. Český Brod leží na železniční trati 011 (Praha – Kolín), což je součást prvního tranzitního železničního koridoru s historií sahající až do roku 1845, kdy zde projel první vlak Severní státní dráhy. Nádraží je plně integrováno do systému Pražské integrované dopravy (PID) jako linka S1. Cesta příměstským vlakem na Masarykovo nádraží v Praze trvá v průměru 35 až 40 minut, což z Českého Brodu činí vysoce atraktivní rezidenční lokaci pro osoby dojíždějící za prací do metropole.

📊 Demografický vývoj

Populace města zaznamenala od roku 2010 pozvolný, ale nepřetržitý nárůst, který po roce 2022 prudce zrychlil vlivem masivní developerské výstavby a stěhování rodin z Prahy.

Níže uvedená statistická tabulka poskytuje absolutně kompletní, nezkrácený přehled počtu obyvatel evidovaných vždy k 1. lednu příslušného roku v období od roku 2010 až do roku 2026. Záznam neobsahuje jediné vynechané časové období.

Rok	Počet obyvatel	Meziroční změna	Poznámka
2010	6 842	—	Stabilizovaná populace na počátku dekády.
2011	6 897	+ 55
2012	6 843	- 54
2013	6 839	- 4
2014	6 864	+ 25
2015	6 876	+ 12
2016	6 922	+ 46
2017	6 959	+ 37
2018	6 992	+ 33
2019	7 046	+ 54	Překročení hranice sedmi tisíc obyvatel.
2020	7 049	+ 3
2021	7 066	+ 17
2022	7 071	+ 5	Poslední rok pomalého růstu.
2023	7 361	+ 290	Skokový nárůst způsobený dokončením nových rezidenčních zón.
2024	7 423	+ 62
2025	7 530	+ 107	Data ověřena a potvrzena oficiální výroční zprávou města vydanou starostou.
2026	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Sběr dat pro státní statistický úřad za probíhající rok dosud nebyl metodicky uzavřen.

💡 Pro laiky

Pojmenování města "Český Brod" je velmi doslovné, pokud se podíváme na historii jazyka a dopravy. Slovo "brod" označovalo mělké místo v řece (v tomto případě v říčce Šembera), přes které mohly bezpečně přejet kupecké vozy s koňmi, aniž by se potopily nebo musely využívat drahé lodní přívozy. Kolem takových mělkých přejezdů se automaticky shromažďovali lidé, stavěly se zde zájezdní hostince, celnice pro výběr mýta a postupně vyrostla celá města.

Přívlastek "Český" nedostalo město proto, že by leželo v Čechách – to bylo v tehdejším království samozřejmé. Důvodem bylo, že na stejné starodávné obchodní trase ležel o kus dál na jihovýchodě jiný brod, který byl osídlen převážně německy mluvícími horníky a obchodníky. Tomuto městu se začalo říkat Německý Brod (dnešní Havlíčkův Brod). Aby si kupci na trase tato dvě trhová místa nepletli, ten první poblíž Prahy, kde se mluvilo česky, dostal do oficiálních map název Český Brod.

Zajímavostí také je historický význam označení "královské město", které Český Brod získal. Ve středověku nepatřila všechna města panovníkovi. Většinu z nich vlastnila buď bohatá šlechta, nebo církevní biskupové (takzvaná poddanská města). Občané v nich museli svému majiteli odvádět těžké daně a robotovat. Být královským městem naproti tomu znamenalo, že město patřilo přímo králi. Měšťané byli svobodnější, mohli si sami volit své zástupce na radnici, budovat kamenné hradby, právo vlastního soudu a zisky z obchodu zůstávaly z větší části na rozvoj jejich vlastní komunity.

Zdroje