Přeskočit na obsah

Nadnárodní korporace

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Nadnárodní korporace
Soubor:World Map of Foreign Direct Investment.svg
Mapa světa znázorňující přímé zahraniční investice, klíčový nástroj nadnárodních korporací.
DefinicePodnikatelský subjekt, který vlastní nebo kontroluje výrobu zboží či služeb ve více než jedné zemi.
Související pojmyGlobalizace, Kapitalismus, Neoliberalismus, Outsourcing, Daňový ráj, Světová obchodní organizace


Nadnárodní korporace (často označovaná anglickou zkratkou MNC z multinational corporation nebo TNC z transnational corporation) je velká společnost, která vlastní nebo kontroluje výrobní a servisní kapacity ve více než jedné zemi. Tyto entity operují v globálním měřítku, mají složité organizační struktury a disponují obrovským ekonomickým, politickým a kulturním vlivem, který často přesahuje vliv jednotlivých států.

Nadnárodní korporace jsou klíčovými aktéry moderní globalizace. Jejich činnost zahrnuje přímé zahraniční investice (FDI), mezinárodní obchod, transfer technologií a vytváření globálních dodavatelských řetězců. Zatímco jejich působení přináší hostitelským zemím kapitál, pracovní místa a inovace, jsou také často terčem kritiky kvůli daňové optimalizaci, vykořisťování pracovních sil, poškozování životního prostředí a potlačování místní konkurence.

📜 Historie a vývoj

Ačkoliv jsou nadnárodní korporace fenoménem spojeným především s 20. a 21. stoletím, jejich kořeny lze vysledovat mnohem hlouběji do historie.

🏛️ Raní předchůdci

Za první formy nadnárodních podniků lze považovat velké obchodní společnosti v 17. století. Příkladem je Nizozemská Východoindická společnost (založena 1602) nebo Britská Východoindická společnost (založena 1600). Tyto společnosti získaly od svých vlád monopol na obchod s Asií a disponovaly vlastními armádami, loďstvy a správními strukturami v zámořských teritoriích. Jejich hlavním cílem byl dovoz exotického zboží, jako bylo koření, čaj a textil.

🏭 Průmyslová revoluce a první moderní korporace

V 19. století, s nástupem průmyslové revoluce a rozvojem železniční a paroplavební dopravy, začaly evropské a americké firmy expandovat do zahraničí. Společnosti jako Singer (šicí stroje) nebo Standard Oil (ropa) budovaly v zahraničí prodejní sítě a později i výrobní závody, aby se přiblížily novým trhům a zdrojům surovin. V této době se také objevily první přímé zahraniční investice v moderním slova smyslu.

🌐 Poválečný boom a globalizace

Skutečný rozmach nadnárodních korporací nastal po druhé světové válce. Období stability, liberalizace mezinárodního obchodu pod záštitou dohody GATT (předchůdce WTO) a technologický pokrok v komunikaci a dopravě vytvořily ideální podmínky pro globální expanzi. Americké korporace jako Ford, General Motors, Coca-Cola a IBM dominovaly světové ekonomice. Později se k nim přidaly evropské (např. Volkswagen, Siemens, Unilever) a japonské (Toyota, Sony) firmy.

Od 80. let 20. století, s vlnou neoliberalismu a dalším uvolňováním trhů, se proces globalizace ještě zrychlil. Korporace začaly masivně využívat outsourcing a offshoring, přesouvaly výrobu do zemí s levnější pracovní silou, především do východní Asie. Na přelomu 20. a 21. století se objevily nové globální giganty z rozvíjejících se ekonomik, zejména z Číny (např. Huawei, Alibaba Group) a Indie.

⚙️ Charakteristika a typy

Nadnárodní korporace sdílejí několik klíčových charakteristik, které je odlišují od národních podniků.

Klíčové rysy

  • Obrovská velikost a tržby: Tržby největších korporací jsou srovnatelné s HDP středně velkých států.
  • Globální strategie: Rozhodnutí jsou činěna s ohledem na celosvětový trh, nikoliv pouze na domácí podmínky.
  • Komplexní struktura: Skládají se z mateřské společnosti v domovské zemi a sítě dceřiných společností, poboček a afilací po celém světě.
  • Využívání rozdílů: Aktivně vyhledávají a využívají rozdíly v nákladech na pracovní sílu, daňových sazbách, regulacích a dostupnosti surovin mezi jednotlivými zeměmi.
  • Technologická dominance: Jsou lídry ve výzkumu a vývoji a vlastní klíčové patenty a know-how.
  • Silná značka: Disponují globálně rozpoznatelnými značkami a masivně investují do marketingu.

Typologie

Nadnárodní korporace lze rozdělit podle povahy jejich integrace: 1. Horizontálně integrované korporace: Vyrábějí stejné nebo podobné produkty v různých zemích (např. McDonald's, Coca-Cola). Cílem je obsluha místních trhů. 2. Vertikálně integrované korporace: Vlastní a kontrolují různé fáze výrobního řetězce v různých zemích. Například těží suroviny v jedné zemi, zpracovávají je v druhé a finální produkt montují a prodávají ve třetí (např. ropné společnosti jako ExxonMobil nebo BP). 3. Diverzifikované (konglomerátní) korporace: Působí v různých, často nesouvisejících odvětvích a zemích. Jejich struktura je velmi složitá a diverzifikovaná (např. General Electric v minulosti, nebo Samsung Group).

🌍 Ekonomický a politický vliv

Vliv nadnárodních korporací na světovou ekonomiku a politiku je obrovský a ambivalentní.

Pozitivní dopady

  • Přísun kapitálu: Přímé zahraniční investice (FDI) jsou pro mnoho rozvojových zemí klíčovým zdrojem kapitálu pro budování infrastruktury a průmyslu.
  • Tvorba pracovních míst: Vytvářejí pracovní příležitosti jak v domovských, tak v hostitelských zemích.
  • Transfer technologií a know-how: Zavádějí moderní technologie, manažerské postupy a zvyšují kvalifikaci místní pracovní síly.
  • Zvýšení efektivity a konkurence: Jejich vstup na trh může vést ke snížení cen, zvýšení kvality a širší nabídce zboží a služeb pro spotřebitele.
  • Příjmy do státního rozpočtu: Platí daně (i když se je snaží minimalizovat) a přispívají k ekonomickému růstu.

Negativní dopady a kontroverze

  • Daňová optimalizace: Využívají složitých schémat a daňových rájů k minimalizaci svých daňových povinností, čímž připravují státy o značné příjmy.
  • Lobbování a politický vliv: Disponují obrovskými prostředky na lobbování, kterým ovlivňují legislativu ve svůj prospěch, často na úkor veřejného zájmu.
  • Pracovní podmínky: V honbě za nízkými náklady mohou v některých zemích tolerovat nebo využívat špatné pracovní podmínky, nízké mzdy a porušování pracovních práv.
  • Dopad na životní prostředí: Velké průmyslové a těžební korporace jsou často zodpovědné za značné znečištění a ekologické škody, zejména v zemích s laxní legislativou.
  • Potlačování konkurence: Díky své velikosti a síle mohou vytlačit z trhu menší lokální podniky a vytvářet monopoly nebo oligopoly.
  • Kulturní homogenizace: Šíření globálních značek a produktů může vést k potlačování místní kultury a tradic (tzv. amerikanizace nebo "McDonalizace").

⚖️ Regulace a kritika

Snahy o regulaci moci nadnárodních korporací probíhají na národní i mezinárodní úrovni, ale často narážejí na jejich silný vliv a složitost globální ekonomiky.

Mezinárodní organizace jako Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Organizace spojených národů (OSN) vydávají směrnice a doporučení pro chování korporací (např. OECD Guidelines for Multinational Enterprises, UN Guiding Principles on Business and Human Rights). Tyto dokumenty však obvykle nejsou právně závazné.

Kritika nadnárodních korporací je hlavním tématem antiglobalizačních hnutí a mnoha nevládních organizací (např. Greenpeace, Amnesty International), které upozorňují na konkrétní případy porušování lidských práv, ekologických standardů a daňových úniků.

📊 Příklady největších korporací

Mezi nejznámější a největší nadnárodní korporace (podle tržní kapitalizace, tržeb nebo vlivu) patří (stav k roku 2025):

🤔 Pro laiky: Co je to nadnárodní korporace?

Představte si obrovský strom, například dub. Tento strom má svůj hlavní kmen v jedné zemi – to je jeho "domov", kde sídlí vedení (mateřská společnost). Ale jeho kořeny (dceřiné společnosti, továrny) sahají do mnoha dalších zemí po celém světě. V jedné zemi "saje" levné suroviny, v druhé zemi, kde je hodně slunce (levná pracovní síla), vyrábí své listy (produkty) a své plody (zboží) pak prodává po celém lese (na globálním trhu).

Tento strom je tak velký a silný, že ovlivňuje celé své okolí. Poskytuje stín (pracovní místa), ale zároveň může menším rostlinkám (lokálním firmám) brát světlo a vodu. Navíc si dokáže posílat živiny mezi kořeny tak chytře, aby platil co nejméně "lesních poplatků" (daní). Právě tato obrovská velikost, globální dosah a chytrá strategie dělají z nadnárodní korporace jednoho z nejmocnějších hráčů v dnešním světě.

💡 Zajímavosti

  • V roce 2023 mělo 10 největších korporací světa podle tržeb dohromady vyšší příjem než HDP 180 zemí světa dohromady.
  • Společnost Walmart zaměstnává přes 2,3 milionu lidí, což je více než počet obyvatel některých menších států, jako je Slovinsko.
  • Termín "banánová republika" původně vznikl pro označení zemí ve Střední Americe, jejichž politika a ekonomika byly zcela ovládány americkou ovocnářskou korporací United Fruit Company.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nadnárodní_korporace&oldid=14430“