Greenpeace
Obsah boxu
| Greenpeace | |
|---|---|
 | |
| Loď Greenpeace Esperanza v Jižním oceánu | |
| Typ | Mezinárodní nevládní organizace |
| Sídlo | Amsterdam,  |
| Zaměření | Ochrana životního prostředí, mír, ekologie |
| Počet zaměstnanců | cca 2 400 (celosvětově) |
| [www.greenpeace.org Oficiální web] | |
Greenpeace je mezinárodní nevládní ekologická organizace s pobočkami ve více než 55 zemích světa. Byla založena v roce 1971 v kanadském Vancouveru skupinou aktivistů protestujících proti americkým testům jaderných zbraní. Mezinárodní centrála organizace, Greenpeace International, sídlí v Amsterdamu v Nizozemsku.
Cílem Greenpeace je chránit životní prostředí, prosazovat mír a odhalovat zločiny proti přírodě. Organizace je známá svými kampaněmi a přímými nenásilnými akcemi zaměřenými na globální problémy, jako jsou globální oteplování, odlesňování, nadměrný rybolov, komerční velrybářství, genetické inženýrství a boj proti jaderné energii a zbraním. Financována je výhradně z příspěvků individuálních dárců a nadací, nepřijímá dary od vlád, korporací ani politických stran, aby si zajistila absolutní nezávislost.
📜 Historie
🌊 Počátky a Don't Make a Wave Committee
Kořeny Greenpeace sahají do konce 60. let 20. století, kdy se v kanadském Vancouveru zformovalo hnutí odporu proti plánovaným americkým podzemním testům jaderných zbraní na ostrově Amchitka u pobřeží Aljašky. Aktivisté se obávali, že testy mohou vyvolat zemětřesení a následné vlny tsunami. V roce 1970 založili Irving Stowe, Jim Bohlen a Paul Cote výbor s názvem Don't Make a Wave Committee (v překladu "Nedělejte vlnu").
Cílem výboru bylo vyslat loď do oblasti testů a svou přítomností jim zabránit. Díky benefičnímu koncertu, na kterém vystoupili například Joni Mitchell a James Taylor, se podařilo shromáždit dostatek financí na pronájem rybářské lodi Phyllis Cormack. Dne 15. září 1971 loď, přejmenovaná pro účely plavby na Greenpeace, vyplula z Vancouveru. Na palubě byla skupina aktivistů, novinářů a ekologů, včetně Boba Huntera, který se později stal jednou z klíčových postav hnutí. Ačkoliv byla loď zadržena americkou pobřežní stráží dříve, než dorazila k ostrovu Amchitka, její plavba vyvolala obrovskou mediální pozornost a veřejný tlak. Test byl sice proveden, ale vlna odporu vedla k tomu, že USA následně program testů na tomto ostrově zrušily a Amchitka byla prohlášena za ptačí rezervaci. Tento úspěch položil základy pro budoucí fungování organizace.
🐋 Boj proti velrybářství a mezinárodní růst
Po úspěchu s kampaní proti jaderným testům se organizace zaměřila na další palčivý problém – komerční velrybářství. V polovině 70. let se Greenpeace proslavilo svými přímými akcemi proti velrybářským flotilám Sovětského svazu a Japonska v Tichém oceánu. Aktivisté na malých nafukovacích člunech Zodiac se stavěli mezi harpury velrybářských lodí a prchající velryby. Dramatické záběry těchto konfrontací obletěly svět a přinesly Greenpeace mezinárodní uznání a masivní podporu veřejnosti.
Tato kampaň významně přispěla k přijetí moratoria na komerční lov velryb Mezinárodní velrybářskou komisí (IWC) v roce 1982. Úspěch vedl k rychlému růstu organizace. Po celém světě začaly vznikat nezávislé pobočky Greenpeace. Aby se sjednotila strategie a zdroje, byla v roce 1979 založena zastřešující organizace Greenpeace International se sídlem v Amsterdamu.
💣 Potopení lodi Rainbow Warrior
Jedním z nejtragičtějších a zároveň nejznámějších momentů v historii Greenpeace se stalo potopení vlajkové lodi organizace, Rainbow Warrior. Dne 10. července 1985 byla loď zakotvena v přístavu Auckland na Novém Zélandu, kde se připravovala na protestní plavbu proti francouzským testům jaderných zbraní na atolu Moruroa ve Francouzské Polynésii.
Agenti francouzské tajné služby DGSE umístili na trup lodi dvě bomby. Druhá exploze zabila fotografa Greenpeace, Fernanda Pereiru. Tento akt státního terorismu vyvolal mezinárodní skandál a ostrou kritiku Francie. Novozélandská policie dopadla dva francouzské agenty, kteří byli odsouzeni za zabití. Aféra posílila mezinárodní reputaci Greenpeace jako organizace, která je ochotna čelit i mocným státním zájmům. Loď Rainbow Warrior se stala symbolem boje za ochranu životního prostředí.
🌍 Nové tisíciletí a současné kampaně
Na přelomu 20. a 21. století Greenpeace rozšířilo své aktivity a zaměřilo se na širší spektrum problémů. Klíčovými tématy se staly klimatická změna, ochrana pralesů (zejména v Amazonii a Indonésii), boj proti geneticky modifikovaným plodinám (GMO), zastavení znečišťování oceánů plasty a toxickými látkami a prosazování přechodu na obnovitelné zdroje energie. Organizace nadále využívá kombinaci přímých akcí, vědeckého výzkumu, lobbingu a masových veřejných kampaní.
⚙️ Struktura a financování
Greenpeace funguje jako síť národních a regionálních kanceláří, které jsou koordinovány centrální organizací Greenpeace International (oficiálně Stichting Greenpeace Council) v Amsterdamu. Každá národní/regionální kancelář má určitou autonomii v rámci globálně dohodnuté strategie. Nejvyšším rozhodovacím orgánem je Valné shromáždění, kde se jednou ročně scházejí zástupci všech kanceláří.
Zásadním principem organizace je finanční nezávislost. Greenpeace nepřijímá žádné finanční prostředky od vlád, politických stran, korporací ani mezivládních organizací. Její provoz je plně hrazen z darů soukromých osob (přes 3 miliony podporovatelů po celém světě) a z grantů od nezávislých nadací. Tento model financování má zajistit, že organizace může svobodně kritizovat jakoukoliv vládu či korporaci bez obav ze ztráty finančních zdrojů.
🎯 Hlavní oblasti činnosti a kampaně
Aktivity Greenpeace se soustředí na několik klíčových programových oblastí.
🌳 Ochrana lesů a oceánů
Jednou z priorit je ochrana světových pralesů, které jsou klíčové pro udržení biodiverzity a regulaci klimatu. Kampaně se zaměřují na zastavení nelegální těžby dřeva, boj proti odlesňování kvůli pěstování palmy olejné nebo sóji a ochranu práv domorodých komunit.
V oblasti oceánů Greenpeace bojuje proti destruktivním rybolovným praktikám, jako je používání vlečných sítí, a usiluje o vytvoření sítě mořských rezervací, které by pokryly 30 % světových oceánů do roku 2030. Dále upozorňuje na problém znečištění moří plasty a chemickými látkami.
🌡️ Klimatická změna a energetika
Greenpeace považuje klimatickou změnu za největší hrozbu pro planetu. Organizace vede kampaně za rychlý odklon od fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) a masivní investice do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrná a solární energie. Často protestuje proti těžbě ropy v citlivých oblastech, jako je Arktida, a proti výstavbě nových uhelných elektráren.
☢️ Odmítání jaderné energie a odzbrojení
Od svého vzniku se Greenpeace staví proti jaderným zbraním a jaderné energii. Argumentuje bezpečnostními riziky (možnost havárií jako v Černobylu či Fukušimě), problémem s ukládáním vyhořelého jaderného paliva a vysokými náklady. Organizace prosazuje úplné jaderné odzbrojení.
☣️ Toxické látky a udržitelné zemědělství
Greenpeace vede kampaně za eliminaci toxických chemikálií z průmyslové výroby, zejména v textilním a elektronickém průmyslu (kampaň Detox). V oblasti zemědělství prosazuje ekologické postupy, odmítá používání nebezpečných pesticidů a pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO), které považuje za hrozbu pro biodiverzitu a potravinovou soběstačnost.
🛠️ Metody a taktiky
Greenpeace je známé svým specifickým přístupem, který kombinuje několik taktik.
- Přímá nenásilná akce: Jádro činnosti Greenpeace. Zahrnuje fyzickou přítomnost na místech, kde dochází k ničení životního prostředí, s cílem tuto činnost zdokumentovat, upozornit na ni a případně jí zabránit. Příkladem jsou blokády velrybářských lodí, obsazování ropných plošin nebo rozvinování transparentů na budovách korporací.
- Vědecký výzkum a lobbing: Organizace provozuje vlastní vědecké laboratoře na University of Exeter v Spojeném království, kde analyzuje vzorky a poskytuje vědecké podklady pro své kampaně. Své závěry a požadavky pak prezentuje politikům a na mezinárodních fórech.
- Veřejné kampaně a osvěta: Greenpeace se snaží mobilizovat veřejnost prostřednictvím petic, demonstrací a informačních kampaní. Využívá silné vizuální materiály (fotografie, videa) k šíření svého poselství prostřednictvím médií a sociálních sítí.
⛵ Flotila
Lodě vždy hrály klíčovou roli v kampaních Greenpeace. Umožňují organizaci dostat se do odlehlých oblastí a konfrontovat aktivity poškozující životní prostředí přímo na moři.
- Rainbow Warrior: Nejslavnější loď. Původní Rainbow Warrior byla potopena v roce 1985. Rainbow Warrior II sloužila od roku 1989 do 2011. Současná, třetí generace lodi, Rainbow Warrior III, byla spuštěna na vodu v roce 2011 a je to první loď postavená přímo na míru potřebám organizace.
- Arctic Sunrise: Ledoborec, který se proslavil zejména během protestů proti těžbě ropy v Arktidě. V roce 2013 byla loď i s posádkou zadržena ruskými úřady.
- Esperanza: Největší a nejrychlejší loď flotily, často nasazovaná na dlouhé mise na ochranu oceánů.
⚖️ Kontroverze a kritika
Greenpeace je po celou dobu své existence terčem kritiky z různých stran.
- Konfrontační taktika: Někteří kritici označují přímé akce za příliš agresivní, nebezpečné a nezákonné. Aktivisté Greenpeace byli mnohokrát zatčeni a čelili obviněním z trestných činů, jako je pirátství nebo výtržnictví.
- Vědecká přesnost: Organizace byla kritizována za údajné zjednodušování nebo dezinterpretaci vědeckých dat, aby podpořila své kampaně, zejména v oblasti GMO a jaderné energie. Například více než 100 nositelů Nobelovy ceny podepsalo dopis vyzývající Greenpeace, aby ukončilo svou kampaň proti zlaté rýži.
- Finanční netransparentnost a vnitřní spory: Přestože organizace zdůrazňuje svou nezávislost, objevily se kritiky ohledně vysokých platů managementu nebo kontroverzních finančních operací v některých národních pobočkách.
- Poškození památek: V roce 2014 čelila organizace ostré kritice za poškození geoglyfů na planině Nazca v Peru během protestní akce.
🤔 Greenpeace pro laiky
Představte si Greenpeace jako mezinárodního "hlídacího psa" planety. Je to skupina lidí z celého světa, kteří se snaží chránit přírodu – lesy, oceány, zvířata i čistý vzduch. Dělají to tak, že aktivně upozorňují na problémy, jako je kácení pralesů, znečišťování moří nebo hrozby spojené se změnou klimatu. Někdy protestují přímo na místě, například tím, že se svými čluny postaví mezi velrybáře a velryby, aby jim zabránili v lovu. Jindy zase mluví s politiky nebo dělají vlastní výzkum, aby ukázali, co se děje špatně a jak to napravit. Všechny peníze na svou činnost dostávají od obyčejných lidí, ne od vlád nebo velkých firem, aby si udrželi naprostou nezávislost a mohli kritizovat kohokoliv.