Přeskočit na obsah

Černobylská havárie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Černobylská havárie byla katastrofická jaderná havárie, ke které došlo v sobotu 26. dubna 1986 v reaktoru č. 4 Černobylské jaderné elektrárny poblíž města Pripjať na severu Ukrajinské SSR v Sovětském svazu[1][2]. Jedná se o nejhorší jadernou havárii v historii a jednu ze dvou, které byly ohodnoceny nejvyšším, sedmým stupněm na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (druhou je havárie elektrárny Fukušima I v roce 2011)[3][4].

Černobylská havárie
Soubor:Chernobyl disaster.jpg
Zničený reaktor č. 4 několik dní po havárii
Datum26. dubna 1986
Čas01:23:47 (moskevského času)
MístoČernobylská jaderná elektrárna, Pripjať, Ukrajinská SSR, SSSR (dnes 🇺🇦 Ukrajina)
SouřadniceŠablona:Souřadnice
TypJaderná havárie

⏳ Historie

Havárie se stala během bezpečnostního testu v noci z 25. na 26. dubna 1986[5][6]. Cílem testu bylo ověřit, zda by elektrický generátor po odstavení reaktoru dokázal při výpadku proudu napájet čerpadla chladicího systému, než by se spustily nouzové dieselové generátory[7]. Posádka reaktoru v rámci přípravy na test deaktivovala automatické bezpečnostní systémy, což bylo hrubým porušením bezpečnostních předpisů[8][9].

V důsledku nečekaného požadavku na odklad snížení výkonu od síťového dispečinku v Kyjevě byl reaktor několik hodin provozován v nestabilním stavu při nízkém výkonu[10][11]. Kombinace chyb operátorů a konstrukčních nedostatků reaktoru typu RBMK-1000 vedla k nekontrolovatelnému nárůstu výkonu[12][13]. Konkrétně šlo o tzv. pozitivní dutinový koeficient, kdy při nízkém výkonu ztráta chladicí vody paradoxně zvyšuje reaktivitu jádra, a také o konstrukční chybu regulačních tyčí, které při zasouvání do jádra na krátký okamžik zvýšily výkon[14][15].

V 01:23:47 moskevského času vedl pokus o nouzové odstavení reaktoru k prudkému skokovému nárůstu výkonu[16]. To způsobilo masivní parní explozi, která odtrhla a zničila 1000 tun vážící víko reaktoru[17][18]. Následovala druhá exploze, která vyvrhla úlomky radioaktivního jádra a hořícího grafitového moderátoru do okolí elektrárny a způsobila požár[19][20].

⚔️ Následky havárie

Havárie měla okamžité i dlouhodobé následky katastrofálního rozsahu.

🧑‍🚒 Okamžitá reakce a oběti

Při samotných explozích zahynuli dva pracovníci elektrárny[21]. K hašení požáru byli povoláni hasiči z Pripjati a okolí, kteří nebyli vybaveni ochrannými prostředky a nevěděli o rozsahu radiace[22]. Během několika týdnů po havárii zemřelo 28 z nich a zaměstnanců elektrárny na akutní radiační syndrom[23][24]. Celkem bylo s tímto syndromem hospitalizováno 134 osob[25]. Do záchranných a čisticích prací, známých jako likvidace následků, bylo v následujících letech nasazeno přibližně 600 000 lidí (tzv. likvidátorů) z celého Sovětského svazu[26].

☢️ Radioaktivní zamoření

Do atmosféry se uvolnilo obrovské množství radioaktivních látek, které kontaminovaly rozsáhlá území Běloruska, Ruska a Ukrajiny[27]. Radioaktivní mrak se rozšířil nad většinu Evropy[28]. Mezi nejnebezpečnější uvolněné izotopy patřily jód-131 (s poločasem rozpadu 8 dní, spojený s rakovinou štítné žlázy) a cesium-137 (s poločasem rozpadu 30 let), který způsobil dlouhodobé zamoření[29].

🚌 Evakuace a uzavřená zóna

Až 36 hodin po havárii začala evakuace města Pripjať, kde žilo přibližně 49 000 obyvatel[30][31]. Postupně byla vytvořena 30kilometrová uzavřená zóna kolem elektrárny, ze které bylo evakuováno přes 115 000 lidí[32]. Tato oblast, známá jako Černobylská vyloučená zóna, zůstává z velké části neobydlená[33].

🩺 Dlouhodobé zdravotní dopady

Dlouhodobé dopady na zdraví populace jsou předmětem debat. Byl prokázán výrazný nárůst případů rakoviny štítné žlázy u lidí, kteří byli v době havárie dětmi a adolescenty v zasažených oblastech, což je přičítáno příjmu radioaktivního jódu[34][35]. Zpráva Černobylského fóra z roku 2005 uvádí, že kromě tohoto nárůstu neexistují přesvědčivé důkazy o zvýšení celkové incidence rakoviny nebo úmrtnosti, které by mohly být připsány radiaci[36].

🏗️ Zabezpečení reaktoru

Zničený reaktor byl narychlo zakryt betonovo-ocelovou konstrukcí, známou jako sarkofág, která byla dokončena v listopadu 1986[37]. Jednalo se o dočasné řešení s plánovanou životností 30 let[38]. V roce 2016 byl nad starým sarkofágem dokončen a nasunut nový bezpečný konfinment (New Safe Confinement), masivní oblouková struktura, která má zajistit bezpečnost na dalších 100 let a umožnit budoucí demontáž reaktoru[39][40].

🗓️ Současnost

Elektrárna byla definitivně odstavena v prosinci 2000, kdy byl vypnut poslední funkční reaktor[41]. V současnosti probíhá dlouhodobý proces vyřazování elektrárny z provozu, který potrvá desítky let[42][43].

Černobylská vyloučená zóna se stala unikátní přírodní rezervací, kde se bez zásahu člověka daří divoké zvěři[44]. Před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 byla oblast také populární turistickou destinací[45]. Během invaze byla zóna na 36 dní obsazena ruskými vojsky[46].

🤔 Pro laiky

Představte si jadernou elektrárnu jako obrovský a velmi složitý kotel, který ohřívá vodu pomocí energie z atomů, konkrétně uranu. Tato horká pára roztáčí turbínu, která vyrábí elektřinu – podobně jako dynamo na kole. Uvnitř reaktoru probíhá řízená řetězová reakce. Aby se reakce "neutrhla ze řetězu", používají se regulační tyče, které ji zpomalují jako brzdy v autě.

V Černobylu se technici rozhodli provést experiment, při kterém vypnuli několik důležitých bezpečnostních systémů – jako kdybyste v autě při jízdě z kopce vypnuli brzdy, abyste něco otestovali[47]. Navíc měl samotný reaktor (auto) konstrukční vadu: jeho "brzdové pedály" (regulační tyče) při sešlápnutí na malý okamžik auto paradoxně zrychlily, než začaly brzdit[48].

Když operátoři v nestabilní situaci sešlápli nouzovou brzdu, reaktor se na zlomek sekundy obrovsky přehřál. Voda se okamžitě změnila v obrovské množství páry, která neměla kam uniknout. Tlak byl tak obrovský, že reaktor explodoval jako papiňák, ze kterého jste ucpali ventil[49]. Výbuch rozmetal do okolí kusy radioaktivního "paliva" a prachu, který vítr roznesl po velké části Evropy[50].

Reference

  1. ↑ Výbuch v Černobylu: Příčiny havárie, následky a Pripjať dnes - Novinky.cz
  2. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  3. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  4. ↑ Havárie v Černobylské elektrárně - do Černobylu
  5. ↑ Dědictví Černobylu: Havárie, která jednou provždy změnila svět - Stoplusjednicka.cz
  6. ↑ Od černobylské havárie uplynulo 36 let: Jak katastrofa minutu po minutě probíhala
  7. ↑ Havárie v Černobylské elektrárně - do Černobylu
  8. ↑ Od černobylské havárie uplynulo 36 let: Jak katastrofa minutu po minutě probíhala
  9. ↑ ČERNOBYL: VZNIK A PRŮBĚH HAVÁRIE
  10. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  11. ↑ Od černobylské havárie uplynulo 36 let: Jak katastrofa minutu po minutě probíhala
  12. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  13. ↑ Přehled černobylské katastrofy: Časová osa, příčiny a klíčové události - MindOnMap
  14. ↑ S lopatou proti atomu: V Černobylu se nikdo nechránil, oblečení a výstroj zářily dlouho poté
  15. ↑ Proč testovat reaktor? Sověti se báli náletu - ČT24 - Česká televize
  16. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  17. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  18. ↑ Černobyl - Úvod - SÚJB
  19. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  20. ↑ Havárie v Černobylské elektrárně - do Černobylu
  21. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  22. ↑ S lopatou proti atomu: V Černobylu se nikdo nechránil, oblečení a výstroj zářily dlouho poté
  23. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  24. ↑ Havárie v Černobylské elektrárně - do Černobylu
  25. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  26. ↑ Havárie v Černobylské elektrárně - do Černobylu
  27. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  28. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  29. ↑ Černobyl - Úvod - SÚJB
  30. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  31. ↑ Pripjať (město) – Wikipedie
  32. ↑ Od černobylské havárie uplynulo 36 let: Jak katastrofa minutu po minutě probíhala
  33. ↑ Město duchů Pripjať - do Černobylu
  34. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  35. ↑ Černobyl a ČR: Jak havárie ovlivnila zdraví Čechů - CNN Prima NEWS
  36. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  37. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  38. ↑ Grafika: Černobyl pod novým sarkofágem. Víc bezpečí, nebo jen podfuk? - Aktuálně.cz
  39. ↑ Nový kryt Černobylské jaderné elektrárny – Wikipedie
  40. ↑ Výbuch v Černobylu: Příčiny havárie, následky a Pripjať dnes - Novinky.cz
  41. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  42. ↑ Černobylská jaderná elektrárna – Wikipedie
  43. ↑ Černobylské bloky 1-3 vstupují do fáze trvalého vyřazení z provozu - oEnergetice.cz
  44. ↑ Výbuch v Černobylu: Příčiny havárie, následky a Pripjať dnes - Novinky.cz
  45. ↑ Město duchů láká turisty, radiace se nebojí - ČT24 - Česká televize
  46. ↑ Černobylská jaderná elektrárna – Wikipedie
  47. ↑ ČERNOBYL: VZNIK A PRŮBĚH HAVÁRIE
  48. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
  49. ↑ Reaktor RBMK - CHERNOBYLzone.cz
  50. ↑ Černobylská havárie – Wikipedie
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Černobylská_havárie&oldid=8455“