Mezinárodní červený kříž

Rozbalit box

Obsah boxu

Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce je největší světové humanitární hnutí, jehož posláním je zmírňovat lidské utrpení, chránit životy a zdraví a zachovávat lidskou důstojnost, zejména během ozbrojených konfliktů a jiných mimořádných událostí. Hnutí není jedinou organizací, ale skládá se ze tří hlavních, na sobě nezávislých složek: Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) a 192 národních společností. Každá složka má specifickou roli, ale všechny jsou sjednoceny společnými základními principy, symboly a cíli.

📜 Historie

⚔️ Bitva u Solferina a zrod myšlenky

Impuls k založení hnutí vzešel z otřesné zkušenosti švýcarského obchodníka Henryho Dunanta. V roce 1859 se stal náhodným svědkem bitvy u Solferina v severní Itálii, kde po střetu francouzsko-sardinské a rakouské armády zůstalo na bojišti ležet téměř 40 000 mrtvých a zraněných vojáků bez jakékoliv lékařské pomoci. Dunant byl šokován nedostatečnou péčí a utrpením a spontánně začal s pomocí místních obyvatel, především žen, organizovat pomoc pro všechny raněné bez ohledu na jejich uniformu.

Své zážitky a myšlenky sepsal v knize Vzpomínka na Solferino (Un souvenir de Solférino), kterou vydal v roce 1862. V ní navrhl dvě hlavní myšlenky:

Založit v každé zemi dobrovolnickou organizaci, která by byla v době míru cvičena k pomoci raněným vojákům v době války.
Přijmout mezinárodní dohodu, která by zaručila ochranu a neutrální status těmto dobrovolníkům, zdravotnickému personálu a raněným na bojišti.

🇨🇭 Založení v Ženevě

Dunantovy myšlenky našly silnou odezvu. V roce 1863 byl v Ženevě založen "Mezinárodní výbor pro pomoc raněným", známý jako "Výbor pěti", jehož členy byli kromě Dunanta ještě Gustave Moynier, Guillaume-Henri Dufour, Louis Appia a Théodore Maunoir. Tento výbor se později přeměnil na Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK). Jako symbol ochrany byl zvolen červený kříž na bílém poli, což je inverze švýcarské vlajky, jako pocta zemi, kde hnutí vzniklo.

Již v roce 1864 se na diplomatické konferenci v Ženevě podařilo prosadit první Ženevskou úmluvu o zlepšení osudu raněných v polních armádách. Tím byl položen základ moderního mezinárodního humanitárního práva.

🌍 Světové války a rozšíření

Během první světové války se činnost Červeného kříže masivně rozšířila. Organizace se starala o válečné zajatce, zprostředkovávala korespondenci mezi nimi a jejich rodinami a pátrala po nezvěstných. Za tuto činnost obdržel MVČK v roce 1917 Nobelovu cenu za mír.

V roce 1919 byla založena Liga společností Červeného kříže (dnešní IFRC), aby koordinovala činnost národních společností v době míru, zejména při pomoci obětem přírodních katastrof a epidemií.

Během druhé světové války čelilo hnutí obrovským výzvám. Přestože pomohlo milionům lidí, je jeho činnost v tomto období spojena i s kontroverzí ohledně nedostatečně hlasitého postoje proti holokaustu. MVČK se hájil nutností zachovat si neutralitu pro přístup k válečným zajatcům. V roce 1944 obdržel MVČK svou druhou Nobelovu cenu za mír.

🕊️ Poválečné období a současnost

Po válce, v roce 1949, byly přijaty čtyři nové Ženevské úmluvy, které rozšířily ochranu i na civilní obyvatelstvo. V roce 1963, ke stému výročí svého vzniku, obdržely MVČK a Liga společně třetí Nobelovu cenu za mír pro hnutí.

V roce 2005 byl přijat třetí ochranný znak, Červený krystal, jako plně neutrální alternativa ke kříži a půlměsíci. Hnutí dnes působí v desítkách zemí zasažených konflikty, katastrofami a krizemi, od Sýrie po Ukrajinu a od Afghánistánu po Haiti.

🏛️ Struktura hnutí

Hnutí se skládá ze tří samostatných, ale úzce spolupracujících složek.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK)

Role: Působí jako strážce Ženevských úmluv a mezinárodního humanitárního práva.
Působnost: Pracuje primárně v oblastech ozbrojených konfliktů a vnitřního násilí.
Činnosti: Navštěvuje válečné zajatce a internované civilisty, chrání civilní obyvatelstvo, pátrá po pohřešovaných osobách, poskytuje zdravotní péči a pomoc obětem konfliktů. Je to výhradně švýcarská organizace, což mu zaručuje nezávislost a neutralitu.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC)

Role: Koordinuje a podporuje činnost národních společností v nekonfliktních situacích.
Působnost: Zaměřuje se na pomoc při přírodních a technologických katastrofách, prevenci nemocí, zdravotní a sociální programy a podporu rozvoje národních společností.
Činnosti: Organizuje mezinárodní pomoc při zemětřesení, povodních či epidemiích, podporuje dárcovství krve a vzdělávací programy.

Národní společnosti

Role: Jsou základními jednotkami hnutí, působícími na území svých států.
Působnost: Poskytují širokou škálu služeb podle potřeb dané země. V Česku působí Český červený kříž, na Slovensku Slovenský Červený kríž.
Činnosti: Výuka první pomoci, provozování sociálních a zdravotnických služeb, organizace dárcovství krve, pátrací služba, šíření znalostí o humanitárním právu a pomoc orgánům veřejné správy v humanitární oblasti.

🛡️ Emblémy a jejich význam

Emblémy hnutí slouží k identifikaci a ochraně. Jejich zneužití je porušením mezinárodního práva.

Červený kříž: Původní symbol z roku 1863, vzniklý obrácením barev švýcarské vlajky.
Červený půlměsíc: Poprvé použit v rusko-turecké válce Osmanskou říší, která v kříži viděla náboženský symbol. Oficiálně byl uznán v roce 1929. Používá ho většina zemí s muslimskou většinou.
Červený krystal: Přijat v roce 2005 jako třetí, nábožensky a kulturně zcela neutrální symbol. Umožňuje vstup do hnutí zemím, které nechtěly používat kříž ani půlměsíc (např. Izrael a jeho organizace Magen David Adom).

⚖️ Základní principy

Činnost celého hnutí se řídí sedmi základními principy, které byly přijaty v roce 1965.

Humanita: Pomáhat bez diskriminace zraněným na bojišti a předcházet lidskému utrpení.
Nestranost (Impartiality): Nepřihlížet ke státní příslušnosti, rase, náboženskému vyznání, třídnímu postavení nebo politickému přesvědčení. Pomoc se poskytuje pouze na základě naléhavosti utrpení.
Neutralita: Aby si hnutí zachovalo důvěru všech, neúčastní se sporů a nikdy se nepřiklání na žádnou stranu v politických, rasových, náboženských nebo ideologických sporech.
Nezávislost: Hnutí je nezávislé. Národní společnosti, ačkoliv jsou pomocnými organizacemi státních orgánů, si musí vždy zachovat autonomii, aby mohly jednat v souladu s principy hnutí.
Dobrovolnost: Služba hnutí je dobrovolná a není vedena touhou po zisku.
Jednota: V každé zemi může existovat pouze jedna společnost Červeného kříže nebo Červeného půlměsíce. Musí být otevřená všem a svou činnost vykonávat na celém území státu.
Univerzalita (Světovost): Hnutí je celosvětové. Všechny národní společnosti mají stejná práva a povinnost si navzájem pomáhat.

🎯 Hlavní činnosti

Ochrana obětí ozbrojených konfliktů: Zajišťování dodržování Ženevských úmluv, návštěvy válečných zajatců, ochrana civilistů.
Pátrací služba: Pomoc při hledání osob oddělených v důsledku konfliktů, katastrof nebo migrace a obnovování rodinných kontaktů.
Pomoc při katastrofách: Poskytování okamžité pomoci (přístřeší, jídlo, voda, zdravotní péče) po přírodních i jiných katastrofách.
Zdravotnické a sociální služby: Provozování nemocnic, klinik, výuka první pomoci, programy prevence HIV/AIDS, péče o seniory a další zranitelné skupiny.
Šíření mezinárodního humanitárního práva: Vzdělávání ozbrojených sil, studentů i široké veřejnosti o pravidlech vedení války a ochraně lidské důstojnosti.

🏆 Ocenění

Hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce je nejčastěji oceňovaným laureátem Nobelovy ceny za mír.

1901: Henry Dunant (první udělená cena vůbec)
1917: Mezinárodní výbor Červeného kříže
1944: Mezinárodní výbor Červeného kříže
1963: Mezinárodní výbor Červeného kříže a Liga společností Červeného kříže (dnes IFRC)

🤔 Kontroverze

Nejvýznamnější kontroverze spojená s hnutím se týká jeho role během druhé světové války. Kritici poukazují na to, že Mezinárodní výbor Červeného kříže veřejně a dostatečně důrazně neodsoudil nacistické zločiny, zejména holokaust. MVČK argumentoval, že veřejná konfrontace by ohrozila jeho neutralitu a znemožnila mu přístup k spojeneckým válečným zajatcům v německých táborech. Tato debata o rovnováze mezi tichou diplomacií a veřejným odsouzením přetrvává dodnes.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že na světě existuje obrovská skupina lidí, kteří mají jedno pravidlo: pomáhat komukoli, kdo je zraněný nebo v nouzi, bez ohledu na to, na jaké straně boje stojí, jaké má náboženství nebo barvu pleti. To je v podstatě Mezinárodní červený kříž. Není to jedna firma, ale spíše celosvětový "klub" záchranářů a pomocníků. Tento klub má tři hlavní části:

Jednu, která pracuje přímo ve válkách a dohlíží na to, aby se s raněnými a zajatci zacházelo lidsky (to je MVČK).
Druhou, která organizuje pomoc při přírodních katastrofách, jako jsou povodně nebo zemětřesení (to je IFRC).
A pak místní pobočky v téměř každé zemi (jako je Český červený kříž), které učí lidi první pomoc, organizují sbírky krve nebo pomáhají seniorům.

Jejich symboly (kříž, půlměsíc, krystal) jsou jako mezinárodní značka "Tady se pomáhá, nestřílejte!", která chrání zdravotníky a zraněné.

Šablona:Aktualizováno