Kupní síla

Rozbalit box

Obsah boxu

Kupní síla je zásadní ekonomický ukazatel, který vyjadřuje, jaké množství zboží a služeb si lze pořídit za určitou peněžní jednotku při dané cenové hladině. Jinými slovy, jde o reálnou hodnotu peněz v ekonomice, která přímo ovlivňuje životní úroveň obyvatelstva. Tento termín se může vyskytovat v několika souvislostech, přičemž nejčastěji se hovoří o kupní síle peněz, obyvatelstva nebo segmentu.

📈 Co je kupní síla?

Kupní síla představuje reálnou hodnotu peněz, tedy jejich schopnost nakoupit statky. Nejde jen o nominální výši příjmu, ale o to, kolik si člověk za danou sumu skutečně může koupit. Z této definice vyplývá, že samotné okamžité vyjádření kupní síly nemá smysl; ten získává teprve v okamžiku, kdy se sleduje její závislost na čase či jiné veličině, anebo kdy se sleduje stejné zboží v rámci několika měn. Problémem okamžitého vyjádření kupní síly je nekonečné množství směnných poměrů k ostatním statkům, které se navíc nevyvíjí rovnoměrně.

Ekonomové rozlišují kupní síla peněz a kupní síla obyvatelstva. Kupní síla peněz je opakem cenové hladiny; čím vyšší jsou ceny, tím nižší je kupní síla peněz. Kupní síla obyvatelstva, často spojovaná s reálnými mzdami, odráží schopnost domácností nakupovat. Mezi těmito dvěma koncepty nemusí být přímá úměra.

📊 Jak se kupní síla měří?

Měření kupní síly je klíčové pro hodnocení ekonomického rozvoje a životní úrovně. Využívají se k tomu různé ukazatele a metodologie:

Index spotřebitelských cen (CPI) – Sleduje vývoj cen tzv. spotřebního koše zboží a služeb, které typická domácnost spotřebovává. Růst CPI signalizuje inflaci a pokles kupní síly, zatímco pokles CPI (deflace) značí její růst.
Parita kupní síly (PPP) – Je to ekonomický koncept, který měří relativní hodnotu měn různých zemí tím, že eliminuje vlivy směnných kurzů. Cílem je porovnat cenu standardního zboží a služeb (např. pomocí spotřebního koše) mezi dvěma zeměmi, aby se posoudila relativní kupní síla jejich měn. Výsledek se neudává v národní měně, ale v tzv. standardu kupní síly (PPS – purchasing power standard), což je imaginární měna pro mezinárodní srovnávání. Srovnání HDP na obyvatele podle standardů kupní síly pak umožňuje porovnat životní úroveň v různých státech.
Big Mac Index – Jedná se o neformální ukazatel, který od roku [] publikuje časopis The Economist. Porovnává cenu sendviče Big Mac od společnosti McDonald's v různých zemích světa. Předpokládá se, že Big Mac by měl stát všude stejně, pokud by byly směnné kurzy v rovnováze, protože se jedná o standardizovaný produkt s podobnými ingrediencemi a výrobním procesem. Tento index slouží k orientačnímu posouzení, zda je měna dané země nadhodnocená či podhodnocená vůči americkému dolaru. Podle údajů z července 2025 například americký dolar vykazoval známky nadhodnocení, zatímco měny jako japonský jen byly podhodnocené. V lednu 2025 byla nejvyšší průměrná prodejní cena Big Macu ve Švýcarsku a nejnižší na Tchaj-wanu. K srpnu 2025 patřily mezi země s nejpředraženějšími Big Macy Švýcarsko, Uruguay a Norsko, zatímco nejlevnější Big Macy byly v Egypt, Indonésie a Indie.

📉 Faktory ovlivňující kupní sílu

Na kupní sílu má vliv několik klíčových faktorů:

Inflace – Je to nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice, což vede ke snížení kupní síly peněz. Při růstu inflace si lidé za stejnou částku mohou koupit méně zboží a služeb.
Výše příjmů – Zahrnuje mzdy, důchody a další formy příjmů obyvatelstva. Růst reálných mezd zvyšuje kupní sílu.
Měnová politika – Centrální banky a vlády se snaží udržovat stabilní kupní sílu měny prostřednictvím různých monetárních a fiskálních nástrojů.
Směnný kurz – Ovlivňuje cenu importovaného zboží a služeb. Oslabení národní měny vůči jiným měnám může snížit kupní sílu občanů, protože importované zboží zdražuje.
Ekonomický růst – V období hospodářského růstu obvykle kupní síla roste, zatímco během recese má tendenci klesat.
Zdanění a sociální příspěvky – Kupní síla se vztahuje k disponibilnímu příjmu po odečtení daní a sociálních příspěvků.
Geopolitická nestabilita a dodavatelské řetězce – Tyto faktory mohou vést k nejistotě, růstu nákladů a cen, což se negativně projevuje na kupní síle.

🌍 Kupní síla v mezinárodním srovnání

Mezinárodní srovnání kupní síly je důležité pro pochopení skutečné ekonomické situace v různých zemích. Například plat 1000 eur může mít v různých evropských zemích odlišnou reálnou hodnotu.

Podle studie GfK z prosince 2024 dosáhla průměrná kupní síla na obyvatele evropského kontinentu 18 768 EUR. Mezi 42 analyzovanými evropskými zeměmi však existují značné rozdíly. Nejvyšší kupní sílu mají obyvatelé Lichtenštejnska (70 180 EUR), Švýcarska (52 566 EUR) a Lucemburska (41 785 EUR), což je výrazně nad evropským průměrem. Nejnižší kupní síla byla zaznamenána v Kosovu, Bělorusku a na Ukrajině. Velká Británie se v roce 2024 stala "skokanem roku", když se v celkovém evropském srovnání posunula o 3 místa nahoru na 7. příčku s kupní silou 28 086 EUR na obyvatele.

Kupní síla v České republice

V České republice činila v roce 2024 průměrná kupní síla na obyvatele 14 106 EUR. To představuje přibližně 25 % pod evropským průměrem. Česká republika si v roce 2024 pohoršila o 4 pozice na 24. místo ze 42 zkoumaných zemí, což je částečně způsobeno i vlivem směnných kurzů a oslabením koruny vůči euru. Navzdory tomu, že reálná mzda v roce 2024 po třech letech vzrostla (díky poklesu inflace na 2,4 %), zůstává kupní síla Čechů na úrovni roku 2018. Odborníci očekávají, že v roce 2025 by se reálná mzda mohla zvýšit zhruba o 3 %, čímž by se hodnota výdělků mohla přiblížit roku 2019. Nicméně, podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR z prosince 2025 se očekává pokračující posilování kupní síly, podpořené růstem reálných mezd a stabilní spotřebitelskou náladou. K prosinci 2025 se kupní síla průměrné mzdy v České republice téměř vyrovnala předcovidové úrovni z roku 2019, byla jen o 0,6 procenta nižší v třetím čtvrtletí 2025.

V rámci České republiky existují značné regionální rozdíly v kupní síle. Dlouhodobě nejvyšší kupní silou disponují obyvatelé Prahy, a to s 132 % celorepublikového průměru. Následují okresy Praha-západ a Praha-východ, a Brno-město. Naopak nejnižší kupní síla byla v roce 2024 zaznamenána v Ostrava-město, které vystřídalo Jeseník.

💡 Pro laiky: Kupní síla jako nákupní košík

Představte si, že máte v peněžence 1000 Kč. S touto tisícovkou si jdete nakoupit do supermarketu. Koupíte si za ni například chléb, mléko, máslo, maso a pár dalších věcí. To, kolik těchto věcí si za svou tisícovku můžete koupit, je vaše kupní síla.

Teď si představte, že za rok jdete do stejného supermarketu se stejnou tisícovkou. Ale ceny všeho se zvedly – chléb je dražší, mléko také, máslo stojí víc. Najednou si za svých 1000 Kč koupíte méně zboží než loni. To znamená, že vaše kupní síla klesla, protože peníze ztratily část své hodnoty. Tento jev se nazývá inflace.

Naopak, kdyby ceny klesly (což se stává méně často a nazývá se to deflace), koupili byste si za 1000 Kč více zboží, a vaše kupní síla by tak vzrostla.

Takže kupní síla je vlastně jako velikost vašeho "nákupního košíku" – čím více věcí si do něj za stejné peníze můžete dát, tím vyšší je vaše kupní síla a tím lépe se vám žije.

⏳ Historie a vývoj kupní síly

Historie teorie kupní síly sahá až do 16. století, přičemž významnou matematickou úpravu provedl na počátku 20. století Irving Fisher v rámci kvantitativní teorie peněz.

V České republice došlo k výrazným změnám v kupní síle po sametové revoluci v roce []. Porovnání kupní síly v roce 1989 a v pozdějších letech ukazuje, že se životní úroveň v mnoha ohledech zlepšila. Například v roce [] si průměrný Čech za svou mzdu mohl pořídit více chleba, rohlíků, másla, vajec a cukru než v roce 1989. Kupní síla obyvatelstva v Česku od revoluce vzrostla o dvě třetiny, ačkoliv u některých komodit, jako je chléb nebo paliva, došlo k relativnímu zdražení.

V posledních letech, zejména v období po roce [], čelila Česká republika výraznému poklesu reálných mezd v důsledku vysoké inflace. V letech [] a [] došlo k propadu reálných mezd o 11 %, což posunulo kupní sílu zpět na úroveň roku []. Nicméně, v roce [] se díky poklesu inflace reálná mzda opět zvýšila o přibližně 4,4 %, a v roce [] se očekává další růst o zhruba 3 %.

⚖️ Vliv na ekonomiku a společnost

Kupní síla má dalekosáhlé důsledky pro celou ekonomiku a společnost:

Pro domácnosti: Rostoucí kupní síla umožňuje lidem dovolit si více zboží a služeb, což vede ke zvyšování životní úrovně a blahobytu. Naopak pokles kupní síly znamená, že domácnosti musí šetřit a omezovat výdaje.
Pro podniky: Rostoucí kupní síla vede k vyšší poptávce po produktech a službách, což stimuluje ekonomický růst a zvyšuje zisky firem. Klesající kupní síla může vést k nižším prodejům a ziskům.
Pro ekonomiku: Stabilní nebo rostoucí kupní síla podporuje ekonomický růst a stabilitu. Rychle klesající kupní síla může signalizovat hospodářskou krizi nebo recese. Centrální banky a vlády se snaží udržovat stabilní kupní sílu měny, aby podpořily ekonomickou rovnováhu.

Porozumění kupní síle je klíčem k pochopení širšího ekonomického kontextu a jeho dopadu na osobní finance. Správné monitorování a reakce na změny v kupní síle může pomoci jednotlivcům i podnikům lépe se přizpůsobit ekonomickému prostředí.

Zdroje